Ano, samozřejmě. Děkuji

Jaj, je to možné :) díky

S tím zveřejňováním právě nevím. Celkově to má být  o vývoji lidské psychiky proltuné  příběhy dvou žen, jen jakákoliv samostatná kapitola je trochu vytřžená z kontextu.

díky, no celkem jich je asi 80 stránek A4, je to vcelku autentické :D

Dvě minuty jsi ztratila- minutu čtením a další minutu komentářem. A ještě další vteřiny ztratíš čtením tohoto komentáře.. blbý. možná odpovíš a to už budou minimálně 3 minuty tvýho veledůležitýho času. Tak to mě mrzí. 

Děkuji :) udělala jsem ještě pokus se změnou času na přítomný, co si o tom myslíš?

Je naprosto zdrcená ukončením vztahu s panem dokonalým, o kterém si myslela, že by to mohl být muž, který ji má doprovázet do konce tohoto života.  Už tak nějak bezděčně vidí dokonalého partnera ve všech, kteří aspoň na venek vykazují známky veškeré dokonalosti. I tento muž vykazuje známky dokonalosti, které jsou v souladu s představami vytvořenými v její hlavě. Ty představy se však nyní začínají hroutit pod tíhou toho, co by se dalo nazvat realitou. A realita si postupně hledá cestičky do jejího vědomí. Tohle, co se dere do vědomí, nemá však zdaleka nic společného s dříve vysněnými představami o společném soužití dvou lidí. Pomalu ale jistě se začíná střetávat se skutečnou realitou a svlékat ze sebe pavučiny vlastních představ. Chtěla věřit tomu, že s ní chce být. On však nechce ji a ona chce (spíš než jeho) tu představu, kterou si o něm vytvořila. Pořád nemůže uvěřit tomu, že je pravděpodobně všechno jinak, než si myslela.

Leží v posteli a v ruce svírá mobilní telefon s jasně mířenou otázkou pro pana dokonalého:

"Stýkáš se ještě s někým jiným?" Odesláno.

Se zatajeným dechem čeká na odpověď. Jestliže by byla odpověď: „Ne“, pak by bylo zdánlivě vše v nejlepším pořádku a vztah by měl jistou naději vydržet i nadále. Ona ale tuší, že by tato odpověď ve skutečnosti byla velkou prohrou, byla by selháním jí samotné i její intuice, která poslední dobou křičela, že v jejich „vztahu“ není něco zcela v pořádku. Tušila, že odpověď by mohla přinést mnohem více, než jenom rozhřešení jejího několikaměsíčního vztahu. Jestliže pan dokonalý napíše, že se stýká s někým jiným, znamená to, že síla její intuice je neochvějná, že k ní promlouvají sny velmi jasnými signály, že dokáže vytušit věci, které doposud nebyly vyřčené.

Zvoní telefon s odpovědí.

Odpověď je jednoznačná a překvapivě přímá: „Ano, stýkám se i s někým jiným.“ A zde se její iluzorní svět tříští na miliony malých kousků a tyto kousky se sypou k zemi a v mysli se rozsvěcuje tak, jako by právě někdo pootočil vypínačem. Končí něco, co ve skutečnosti nikdy nebylo skutečné a právě začínalo to nové, které bylo zatím neobjeveno. 

díky díky

díky moc za názor. D.

Nebo: není teď už všechno jedno

mám-li jen jediné stehno?

(tím by se eliminovalo i 2x slovo "jedno", pokud tam není schválně)

Nebo: není už teď všechno jedno, 

jestliže mám jedno stehno?

trochu mi tam nesedí 2x "už"

Taky nějak nerozumím a to jsem holka :) pokračovat v tomto stylu života, pokračovat ve psaní? 

Díky, to jsem ráda. Takže to shrňme. Aby to byla pořádná Helgardovina 

1. Musí to být prvoplánové

2. Musí se to za každou cenu rýmovat

3. Nesmí zůstat prostor pro fantazii

4. Nit táhnoucí se dílem (viditelná)

Rozumím?

A pak by se to zde dalo rozdělit na dva tábory, Helgardovci a Egilovci, nebo jinak dokonalí a pak ti primitivové ...

ooo, já jsem  už taky skoro dokonalá :)

A sakra, tak to už stojí za zamyšlení udělat to jinak, dík :)

Děkuji za komentář, vlastně se mi nedaří najít  záchytný bod od kterého to mohu dál rozvíjet - jako v mlze, kdy všechno má nejisté kontury.  Celá tato báseň je tvořena intuitivně -  na začátku nevím, co bude na konci, je ji nechávám vzniknout.   

Někdy píšete velmi rozumně Petře, jindy se nemohu prokousat tím množství nadávek ve Vašich komentářích, nicméně je to spíš můj problém. Nechci tvrdit, že jste hloupý a jednoduchý kritik, jen občas pro kritiku používáte hloupé nástroje, což může dost degradovat to, co chcete sdělit. A to je škoda. Mějte pěkný den.

Pokud dobře rozumím, jsem zřejmě zařazena do Vaší kategorie ubohých idiotů,  blbečků a moulů, ale nemohu to brát jako kritiku vlastní osobnosti, pouze jako kritiku sebe jako autora, neboť Vy nehodnotíte člověka.  Chápu to dobře? Jen aby mezi námi bylo jasno Petře.

Díky za názor Petře, dost možná bude problém spíše ve Vašem myšlenkovém rozsahu než v dílech většiny zdejších autorů. Chápu to, že každému se líbí jiná díla, jiný styl. Chápu, že publikujete své články a tak si snad myslíte, že jste v psaní lepší než 99% lidí tady. Ano, to možná jste (ačkoliv podle kritiky a obliby Vašich děl si bohužel nejsem jistá). Víte, kdyby bylo Vaše kritiky alespoň možné brát vážně a poučit se z nich, pak by zde měly smysl, ale jste zde jen neoblíbeným rýpalem a posměváčkem a váha slov je téměř nulová.  

Sny jsou řečí nevědomí a podle mě - některé mohou být jen dozvuky předešlých dnů (a mohou mít charakter vyrovávací), některé mohou být spuštěny na základě nějakého vnějšího stimulu (dotek, zvuk, chlad). A některé mohou být až archetypálního charakteru, kde se spíše než osobní nevědomí  projevuje kolektivní nevědomí - a myslím, že to jsou právě ty sny, ze kterých se dá číst :)

někdy je ve snu vyjevena, když umí člověk číst sny :) děkuji Enn

Klasická otázka od Helgarda. Je o životě a okamžiku, kdy člověk přemýšlí, jakou životní cestou se vydá a ví, že pro spousty možností nevidí tu správnou. Proto doufá, že ve snu mu bude vyjevena jeho cesta. On sám to neví, ale bůh (je myšleno život) s sebou přináší odpovědi. Dalo by se říct, že báseň zachycuje přímočarou cestu a nástrahy ve formě přehnaného přemýšlení, je tam skryta myšlenka nechat věcem volný průběh.

Děkuji :)

Příběhy určitě mají své kouzlo, ale poezie mi dává větší prostor pro tvořivost - hru se slovy, skládání momentálního obrazu do textu, kdy si člověk může dovolit napsat i to, co běžně nemůže říct.  Za každým slovem může být ukrytý jeho specifický význam a tím vznikne prostor i pro čtenáře a jeho vlastní interpretaci. Příběh je řád, tenhle druh poezie je chaos se skrytým řádem, který zná jen autor (a někdy ani on sám ne). Díky za komentář. 

Zdravím a dík za reakci. Je to vše symbolicky, draci mají vystihnout podzim, vítr, roční období, omezenou volnost a zároveň mě samotnou,  šňůrky značí určité uzemnění - ukotvení k zemi,  neschovávám do dlaní draky, ale perle, které jsou symbolem vnitřního bohatství (a také tento obraz značí stahování draků k zemi), denní doba říká, že na rozhodnutí není potřeba čekat, ať nikdo neradí vystihuje ovlivnitelnost druhými lidmi - rozhodnutí často děláme právě nevědomě na základě vlivu druhých lidí. Radit myslím ve smyslu tohoto ovlivnění. Nejistotu daním nelogicky, protože nejsem příliš příznivcem toho, aby vše mělo svá logická vysvětlení.  A o čem je? Vystihuje jen jeden nepatrný okamžik v životě,  jeden vnitřní obraz. Říkáte si, jaká blbost, že? 

také díky :)

jéé, dík :)

Přijímáme:)

to je dobrý postřeh :) taky mám trochu ten pocit

děkuji :) snad

Díky :)

Díky :)

Děkuji za přečtení i koment :)

hezky se čte

ja vim ja vim, moc se mi ty básně nedaří ucelit, ale děkuji

Díky díky, potěšilo :)

líbí

Díky.. a tahle mi zrovna přijde nejsrozumitelnější :)

Mám ráda - těch pár slov, které dokáží na chvíli zastavit svět. Líbí.

Díky, jsem ráda, sama cítím, že je to hodně kostrbaté:)

Je mi to nějakým způsobem blízké

dík, nepodávám objevné věci, jen píšu o tom co se právě děje, pokud je to pro někoho nuda a patos, tak se nedá nic dělat (i takový je můj život)

Děkuji, je jen o trochu méně smutná, než já... a o trochu více krásná, ... nebo ne, kdoví ...

a mě anděla :)

Nejdou mi vkládat komentáře pod vlastní díla, proč?

jorel: děkuju za rady, budu zkouset dal a dal :)

Jorel: tak tvůj koment me dostal, přišla jsem k počítačí a v duchu si říkám: " Tento komentář je odpověď, řekne mi, zda mám pokračovat nebo se na to vykašlat... " rozkliknu a tu napsáno "Vytrvej" ...dík za odpověď :)

Nebylo cílem přijít s něčím novým, jen popsat něco, co je :D

Jako hologram: každá (i ta nejmenší) část hologramu ovlivňuje celek. Tzn. že ty můžeš mít pocit, že nedokážeš ovlivnit nic, ale pouhou změnou myšlenky ovlivníš celek, který se přetvoří tak, aby byla opět nejmenší částice shodná s největší... jako plynulé přelévání energie, kdy vždy dojdeš do stavu rovnováhy a kde nejmenší je zároveň největší... :)

krásně se to čte... *

Děkuji Můrečko za radu :)

Aby jste vynikli vy "dobří",

musíme být i my "špatní" 

Nemějte nám to za zlé.... 

vždyť tvoříme dohromady jeden svět.... 

(chlap jsi ty, ja žena)

Ano, je zde předpoklad, že jen velmi velmi málo lidí pochopí smysl tohoto článku...  snažím se však dát vždy něco, co má nějaký myšlenkový přesah, i za předpokladu, že nebude spravně pochopen.. :) 

Může to tak působit.. nicméně je to myšleno tak, že  ve chvílích, kdy se vědomí transformuje z jedné věci do druhé, není tu "nikdo" kdo by soudil situaci.  Co na tom záleží tu vyjadřuje spíše: "Je to přesně tak, jak to je", bez soudu, odosobnění... nic negativního, nic pozitivního

kdyby ovce nechtěla být ovcí, bude třeba prasetem :)člověk je zhypnotizovany a jeho odhypnotizace má za následek mírnou emočně žaludeční nevolnost.. Horší je však, když se takový člověk začne považovat za oběť této společnosti 

Diskuse, jež nemá vítěze ani poraženého, zpěv ptáka za oknem a mravenci ve vlasech... co víc by si člověk mohl přát.. Snad jen nového cvokaře... Ten starý je v blázinci. Vyléčila jsem ho z normality. Už mu taky jebe.... Až se vyléčíme všichni, budeme si rozumět. 

Moc pěkné *

hmm..  tak jo, beru na vědomí  názor.. :)

pry jsem.. trochu blazen... ale jsem.. 

si toho vědoma :P

introspekce je na denním pořádku,

nevěřim tomu, že mužete prostudovat moji psychu, lepe než ja sama..

a pokud ano, tak kloubouk dolu pane oran..  a Tangens: děkuji :)

Děkuji za radu, vážím si toho moc, budu trenovat dal  :))

tak nejak to bude, ... však jen kdo nic nedělá, nic nepokazí... vim, že je to jen nějaky omezeny pohled na věc, nikoliv pravda obecna, tu lze jen těžko zachytit.... dík za názor :)

je to hodně zajímavá literární forma.. zaujalo... a tohle je napsané krásně.. snažím se nabrat inspiraci od Vás :)

to se mi líbí .. :)

ano ano.. dobre začatky a ještě lepsí konce :)

Jůů.. tak to díky, i já přeji hezký slunečný den

já ale tímhle textem nechci pomáhat životnímu prostředí :)ono kdybych místo "trní" napsala třeba "drápky", tak se ozve pro změnu nějaky zoolog :))aby byl člověk pochopený všemi, musel by mlčet... néé,.. fakt nemám nic proti žádné části rostliny natož zvířete.. 

Ale děkuji za koment 

ano, ale však ty trny jsou pouze metafora ;) nemůže to být bráno doslova, nic samo o sobě není dobré ani zlé

To je pravda :)

to není ale vubec romanticke :))Jedná se o pojetí lásky, jakožto bezpodmínečné, neboli esence všeho bytí, díky které poznáváme sama sebe často právě skrze utrpení, skrze duální svět.  Trny značí to, co považujeme za zlé, růže sama o sobě značí to dobré... a právě jejich spojení dává dohromady celistvost, něco, co je nad hranicí duality.. 

Je to náročné obsáhnout obraz dnešní společnosti,.. tento článek je pouze shrnutí jednoho týdnu mého života, kdy jsem postřehla vše z toho, o čem píšu.. ale sama na to nahlížím velice pozitivně, spíše jako k  příležitosti si uvědomit situaci (převážně naší vnitřní), popřípadě ji změnit (anebo taky ne)...  cílem článku nebylo mazat med kolem úst :)

Dík za komentáře :))

dobře, nesnášejte to, když vám to dělá radost.. doba není strašná, jen na něco poukazuji, tak to berte s nadhledem

dobře, nesnášejte to, když vám to dělá radost.. doba není strašná, jen na něco poukazuji, tak to berte s nadhledem, at se neutopíte ve víru vlastních emocí :)

Je to moc hezké