Lakrov: Díky za hodnocení, ano ten balast je bohužel tím, co mám na literatuře rád a pro co píšu, tuto skvrnu nelze bohužel vyčistit bez porušení podstaty látky:-) Vložil jsem další text, Loudaly, kde jsem se pokusil užvaněnost a balastnost přivést k dokonalosti:-) 

Co se týče esejovitosti a upovídanosti, to už u mne jiné asi nebude, je to přímo moje strategie, domnívám se totiž, že čím méně filmovosti, tím více románovosti. Nebo také: Čím méně se děje, tím lépe:-) V ideálním případě by si čtenář neměl povšimnout, že se nic neděje, což se mi však bohužel nedaří a odděluje mne to od těch skutečných mistrů. Ale strategii opustit přesto nechci.

Ten prolog jsem opravil, opravdu jsem to špatně formuloval. S tím souvisí i vaše žádost na mé autorské stránce, aby kapitoly byly očíslované. Brzy to zřejmě udělám, jediný zádrhel je v tom, že si nejsem ještě úplně jistý, kolik kapitol přesně bude, ale přesto by to pro toho, kdo chce vnímat celek, bylo asi užitečné.

Díky moc za zájem.

To, že ubylo komentářů, důvodem zastavení vkládání určitě není. Spíše jsem chtěl respektovat limit pěti možných autorských doporučení za měsíc. 

Díky za postřehy. Zasahovat do toho nicméně nebudu, zdá se mi, že při soustředěném čtení je zřejmé, že jsou tam jen tři figury, jedna z nich ženská a jedna z nich vypravěč, takže je to jasné.

Odbočky tam jsou, tohoto luxusu se odříct nedokážu, neboť na románu jsou nejcennější vždy odbočky, zápletky jsou jen kraviny, záminky k odbočkám.

Vložil jsem další text, Internetionála, kde se změní postava. Mám jí ovšem tak málo rád, že jsem výjimečně přistoupil ke třetí osobě. Třeba vám ten odstup pomůže v orientaci. 

Název toho "románu" (či souboru povídek) bude nejspíš Malhöod.

K Lakrov: doufám, že je to jiné, protože vypravěčem je jiná postava. Což nyní není tak patrné, neboť jsem jeden nehotový text vynechal, ale už jsem na to ani neupozorňoval, protože čtenář tady ten celek nejspíš vnímat nebude a bude spíš číst ty texty jako samostatné. 

S tím formátováním tu mám vůbec problémy, vždy vypadnou při kopírování z editoru i kurzívy, vcelku orientující a kladoucí důraz, no ale zas to čtenáři umožňuje číst svobodněji:-)

Mne mně jsem nikdy nepochopil, ani se nepokouším psát to správně:-)

Pro mě je to taková variace na Alenku, takové ohmatání zrodu ženství, žeské dospělosti.

 Ale možná jsem mimo.

Děkuji znovu všem za postřehy.

K poznámce o zkušenostech a stylu: mám nepříjemný pocit, že zkušeností mám už dost:-) Co se stylu týče, to je samozřejmě kardinální otázka, za velkého stylistu se rozhodně nepovažuji. Přesto bych chtěl upozornit, že pro mne v tuto chvíli není tak podstatné, abych styl měl já, jako spíše aby ho měla konkrétní figura, která zrovna je mým "autorem". Můj první vypravěč je velmi nudnou postavičkou, snad vám některý z příštích bude bližší.

Co se týče Norek, nejsem si jist, zda jsou prdelatější než slovanské dívky;-) Tím klíčovým fetišem měl být tentokrát onen hrníček. To, že hrdina zaujímá onu voyeurskou pozici, asi spíše souvisí s celkovou "existenciální" pozicí, kterou zvolil. Hrdina příští již rozhodně nebude jen koukat, slibuji. Stejně tak doufám, že to nebude takový okecávač. Ačkoli, vzhledem k tomu, že ho tvořím já, poněkud odbíhavý asi přeci jen bude, jablko se nemůže zase tolik odkutálet od stromu. 

K poznámce o souvislostech a příčinách: věda, s níž jsem trochu spojený, hledá vesměs ty příčiny. "Román" jsem si pořídil spíše k ohmatávání těch souvislostí, k nimrání se v otázkách, na něž definitivní odpověď přijít nemusí, ačkoli nemusíme hned nutně rezignovat na hledání.

Díky všem, všechny postřehy byly pro mne natolik zajímavé, že vkládám hned další text s názvem Smělý tah mistra. V románu mu sice předchází ještě jeden, ale ty texty jsou dost nezávislé. Je s novým hrdinou. Sice ho nemám tolik rád, ale o to je zajímavější, patrně.

Děkuji všem za postřehy. Protože přijetí se mi zdá nečekaně laskavé (a i kdyby nebylo, nic by to popravdě na mé další strategii nezměnilo:), vložil jsem druhý text s názvem Co lze vyčíst z očí bergenských dívek. Tak jako první hrdina je i tento text stále ještě trochu abstraktní, ale jak naznačuji v prologu, bude líp.

Co se týče poznámek: slova fetiš bude v těchto techtech vždy dost, protože podtitul románu bude patrně "román o fetišismu". V původním textu každé objevení nějakého aspektu fetišismu zvýrazňuji kurzívou, ta se ale při přenosu na Písmáka ztrácí, což jsem prozatím líný nějak dořešovat.

K Lakrovovým poznámkám: stylistické nedokonalosti tam jsou, díky za upozornění, zkusím to upravit. Nejprve k sobě a pak snad i do Písmáka, až se to trochu víc zorientuji.

Postřeh se ztrátou dynamiky v druhé části je velmi dobrý. Mám přesně stejný pocit. Je to problém vyjádření myšlenky v románu. Hrabal se s tím nemazal, klidně poslal do sběrny Lao'C. Jenže to projde Hrabalovi, to bych já neukočíroval. Kundera si vydupal právo na esej uvnitř románu, ale to také neprojde každému. Já to zkusil takhle a nemohu zapřít, že v určité chvíli myšlenky zvítězili nad postavou a zadupali jí do písku. Ale snad se z toho ještě vyhrabala, oprášila oděv a ta křehká konstrukce románovosti se nezhroutila.

Díky všem za nečekaně vstřícné komentáře.

Děkuji za oba komentáře. Ano, všiml jsem si, že Písmák je hodně zaměřen na poezii a z prózy - logicky - vítězí kratší věci. Ale nepřišel jsem Písmáka dobýt, vím, že v jistém smyslu tu nemohu vyhrát. Jen jsem to chtěl někam dát. Aby to "někde bylo". 

Pokračování bude. Je to vlastně román, byť trochu specifický, jednotlivé části budou hodně samostatné a i figury se budou měnit, předávat si štafetu. Ústředním tématem toho románu by měl být fetišismus, v různých podobách. Možná to nakonec budou jen povídky na společné téma, uvidím.

Každopádně díky každému, kdo to vůbec dočetl:-)