Písmák Proč... 1. část
Stála jsem u budovy firmy, ve které jsem pracovala, a dívala se na poskakující a hrající si děti naproti u základní školy. Hluboce jsem se nadechla a nasadila si své elegantní černé sluneční brýle. Bylo vedro, slunce opíralo své zářivé paprsky o kamennou dlažbu. Po pohledu na náramkové hodinky jsem zjistila, že už půl hodiny nervózně pochoduji kolem sochy, která stála před budovou, a kopu do kamínků.
Proč... 2. část
Z mé černošedé tmy se stala růžová, která v podvědomí dostávala zvláštní rysy. Připadala jsem si jako bych je neznala a nikdy dříve nepoznala. Tělo neposlouchalo mámivé volání mozku po laskání a prozkoumání neznámého, až po delší chvíli uposlechly nejprve oči. Při pomalém otvírání se z růžové proměnila oslnivá žlutooranžová zář, která oslepovala a oslňovala zaslzené oči.