Dzravím. Pěkný dojemný příběh. Přikláním se k názoru 'srozuměni'.

Dzravím Ireno. Díky za kritiku.

Dzravím! ...po dlouhé době. Hezky napsané. Od začátku mne to upoutalo a neslo se to tak po celý děj. ...jasně palec nahoru! 

Něco podobného jsem kdysi také zažil, a dokonce přímo v reálu. ...a bylo to v pražské tramvaji.

Dzravím. Zajímavě pojatý příběh. ...ano každý smírčí kříž má své tajemství. Od začátku se mi to pěkně četlo a vtáhlo do děje.

Hezká hříčka. Jistě není lehké najít takové množství LENEK.

Dzravím. Psané jemnými doteky vzpomínek na dětství, které se odráží v dospělosti. Často zmiňované téma, jak dětství ovlivňuje náš život. Krásně se mi to četlo. ...no někde jsem trochu o slovo klopítl, ale pěkné psaní. Lehce se čte. Palec nahoru.

Dzravím. Pěkně si hraješ se čtenářem, jen co je pravda. Hezky vyobrazen "exteriér" a "interiér" chlapské duše v kontrastu dvou atmosfér - radostného očekávání nového života / strachu z války a z násilné smrti.  V dnešní době dost aktuální téma. Palec nahoru!

Dzravím. Pěkně a zajímavě se to čte. V textu jsou skryté dobré myšlenky.

Dzravím. Pěkná momentka ze života. 

Dzravím. Typický příklad, když se člověk ze skromnosti nedere za svými zájmy či výhodami a nechá to pro své blízké, kamarády či spolupracovníky. Když pak dojde k věci, jsou překvapeni: ,,Jé, babi, ty umíš lyžovat?"

Palec nahoru!

Dzravím. Z počátku mi téma o návštěvě sklípku připadalo fádní - vždyť to je několikrát omílané v psaném i mluveném slovu. Ale to tvé má zajímavé kouzlo. Na mnoha mistech mi to vyloudilo úsměv. Např. rozbitá lucernička či stoly z IKEA. Dobrý. Tip určitě!

Ty vždy vyrukuješ s pěknou pointou.

Dzravím. Pěkně se to čte.  Poutavé od začátku. Líbí se mi věta:    ....odvětil ředitel a odkráčel i se svým stínem.

Dzravím. Vtáhlo mne to hned na začátku a pustilo až na konci. Dobré vyobrazení, ale čekal jsem jiný konec.   Tip.

Dzravím. Poutavě napsáno. Mám rád takové příběhy jenž napsal život. Umíš je pěkně hodit do písmenek. 

Co mne zaujalo (trefné):

...u nás se říká - velkej zadek, štěstí v rodině!

Zatímco ona vypadá jako pravá běloručka.

Dzravím. Pěkně se to čte. Ladně svižně. Hezky romanticky podáno.

Pěkná říkanka.

hezké. Pobavil jsem se.

Dzravím. hezky lechtivé.

Dzravím. Námět pěkný, líbí se mi. Na pravopisné chyby nehledím, sám jich sekám spoustu. 

Co mi nesedí: délka života člověk/strom; kácení stromů byť nemocných nelze jen tak; je to jako vyprávění. Téměř žádná přímá řeč, která by to prosvětlila, jako prosvětlí prořez korunu stromu.

Dzravím. Námět pěkný, líbí se mi. Na pravopisné chyby nehledím, sám jich sekám spoustu. 

Co mi nesedí: délka života člověk/strom; kácení stromů byť nemocných nelze jen tak; je to jako vyprávění. Téměř žádná přímá řeč, která by to prosvětlila, jako prosvětlí prořez korunu stromu.

To je hezká rošťárna. 

Dzravím. Pěkný kousek.

Dzravím. Poutavé, čtivé. ...asi jen podotknu: 'Není ten dětský svět krásný? ...chvalme ty, jenž nám ho chránili!

Dzravím. Poutavé, čtivé. ...asi jen podotknu: 'Není ten dětský svět krásný? ...chvalme ty, jenž nám ho chránili!

Dzravím. Zajímavá zápletka na konci. Poutavé po celou dobu.

...praktická věc.   ...u některých lidí, mám dojem, že mají obě uši dovnitř.

V matematice to je přímá úměrnost.

...ty máš snad geny Jiřího Žáčka.

Tak,tu se naučím nazpamět a povím až potkám tu naši.

Zdravím. Hezká je na tom ta chvilka k zamyšlení (než mi došlo), že ta placka zabírá několik pokojů. Palec jasnej! Palec nahoru!

Zdravím. Hezká poutavá povídka od začátku. Vystižně podané dětské pocity a fantazie.

Dobrá pecka!

Zdravím. Hezký příběh. Na první pohled s otevřeným koncem, ale po chvilce mi došlo, že hlavní hrdinka má rozum.

Zajímavé téma.

...no dobrá čtivost, ale tohle tma mne moc neralo. Uvidím co navazující díl.

Zdravím. Z počátku mne to nudilo ...ale pak v kradmo, jsem objevil v podvědomí: "Dělej čti dál! Vyrazí tu zlatokopku?"   ...nevyrazil. Je to realita ze života, žádná pohádka.

Nenašel.

Zdravím! Pěkná povídka poutala mne od začátku do konce - stylem psaní i průběhem děje. Na chyby nekoukám, ty se dají vyladit vždy. Více hodnotím její poutavost.  Tip ode mne. Rád se kouknu na další díla.

Zajímavá povídka.

Zpočátku jsem nechápal autorův záměr, ale pak jsem se podíval, že jde o recenzi. 

Po přečtení mne to naladilo ke zvědavosti se do mlejna mumií podívat. Jj. ...a již jsem sondoval. U nás v knihovně ji mají.

Ahoj Lakrov. Díky za kritiku. Tak trochu o sebestřetnosti je. I když nebyla histerie, ale strach a nedočkavost, až nepříjmné věci odezní, se v tom promítaly. Budu rád, když mi sdělíš i názor v příštích dílech.

J.

Dzravím.

Moc hezky pojaté. Krásné vyobrazení. ...ba i návod, jak by měl člověk vzpomínat - vybírat  a chránit si své perly předávající pozitvní sílu na cestu dál.

To se ti povedlo.

Lakrov:

Jardo (myslím, že se tak jmenuješ). Děkuji Ti za zastavení. Tvé tušení, kdo je ten nezvaný host, je samozřejmě správné. Nechtěl jsem jeho jméno vyřknout, abych ho nepřivolal. Miniaturou naznačuji, že každý vědomě či nevědomě, máme u něj malinký dluh. Jeho protipól, nám občas připomene, že pokud se snažíme "sekat latinu", dá nám za vyučenou (to je to opaření) a náznakem (spadlý krajíc namazaným nahoru) dá naději, že nás nenechá zatratit.

Od Tebe mne to slovní hodnocení opravdu potěšilo.

...Já je nedělám.  Na mém profilu si postavil šotek hnízdo. Ten mi tu tak řádí. A ne a ne se jej zbavit. Protiva mazanej. Pěkný den.

Dodola děkuju. Těší mne, že jsi nakouknul.

Agáto děkuju.  Hrubka jak BRNO. Nepadla mi vůbec do oka. ...a to je mám již měsíc "vyladěný". Hned opravím. 

No někdy to je se mnou divoký. Díky za návštěvu.

Dzravím.

Lehce se to čte. Asi ve dvou místech jsem se malinko zamotal, kdo kdo je.

Jen nevyklepávat písek z pytlíků.

Dzravím.

Ještě štěstí, že mi při nákupu oblíbených kostkovaných trenýrek nevnucují i kalhoty.

Jen si nedokáži představit, podstupovat to přeměření. Je to pro nákup trenýrek také nutné?

Dzravím.

No, trochu toho zváldnu víc. Také mám zkušenosti z rozhovoru s dubem.

Dzravím. 

Tak trochu se šplhám po žebrech seznamu rodiny Martinovských.

Zajímavé mapování, velká pointa to není. Ale lepší než Vondrovi či Tlučhořovi.

Dzravím.

Dobrej nápad. Mám několik krámů. Třeba o ně bude mít Babiš zájem.

Dzravím.

No, to se musím podívat do rodiny Martinovských. Začíná to trochu houstnout.

Dzravím.

Pěkně zmapovaný argument adolescenta. To je jistě z reálného zážitku.

V dětství o prázdninách jsem rád usínal za zvuku projíždějícího vlaku.

Dzravím.

Pěkná železničářská idila. I když ne často, rád cestuji vlakem. Takových zahrádek se v poslední době vyskytlo vedle tratí a adoptovaných strážních domků jinými majiteli, mnoho. Líbí se mi sledovat jak se postupem času mění. Některé chřadnou, jiné vzkvétají.

Dzravím.

Hezké. Poslední dobou ponory ve tmě jsou pro mne jak sci-fi. 

Dzravím.

Pobavil jsem se. Škoda, že to nepokračuje dál. Ty jsi pěkný číslo. Z některých mnoha tvých zábavných hlášek:

Mezi půlky byste mi nenacpali ani sirku.

...ve které provozuje box, thaibox, kickbox a jukebox. 

Z takového množství kávové sedliny by zkušená věštkyně dokázala přečíst budoucnost na několik životů dopředu.

...ale i tam se po příchodu těch dvou hrošic udělalo nějak volno.

Dzravím.

Zas ta tvoje jemná tajemná poezie. Ta se nedá číst ve spěchu. Při ní se člověk musí několikrát zastavit a popřemýšlet na zajímavým vyobrazením. Dobře volená slova, jenž jemně vyjadřují pointu.

hezký řščšno: "cedníkem prstů  vybírají  jadérka   jáství "

Dzravím. Patnáct? Člověk sice nevěděl co se s ním děje, ale bylo to takové bezzstarostné období.

...v tom věku měli všichni moji kamarádi normální rodiče, jen já ne. Při pohledu zpět obdivuji jejich trpělivost.

Lakrov: Ahoj. Ono to mnohdy ani není o systému, jako o lidech.  Díky za návštěvu.

dOBRÝ.

nAŠTĚSTÍ JIM DO MANŽELSTVÍ NEKECÁ pLZÁK ČI uZEL.

Dzravím.

Tak zase jedna momentka od Gory.  Tvůj rukopis se mi vždy čte dobře. Je lehký a fantazie představ děje mi dobře naskočí.

Prosím řekni mi, proč střídáš jednotlivé časy. Je to téměř neznatelný přechod. Např.  "dvě Asiatky vycházejí" a hned na to "sudali slamáčky", "starší udělala". Pak je zase přechod  "pleť vytváří kontrast" ...

Vždyť by to mělo dobrý děj i v přítomném čase.

Dzravím.

Krásné čtení na nedělní dopoledne. Postupně čtivě se šplhám po žebříku seznamu tvých děl. Krásně se bavím.

Jedna rada: Při čtení Květoně nesrkejte horkou kávu, nebo se opaříte, Jako já málem při....

Tak mě napadá, určitě říkal, že moji matku brát nemáš?

Dzravím.

Krásné čtení na nedělní dopoledne. Postupně čtivě se šplhám po žebříku seznamu tvých děl. Krásně se bavím.

Jedna rada: Při čtení Květoně nesrkejte horkou kávu, nebo se opaříte, Jako já málem při....

Tak mě napadá, určitě říkal, že moji matku brát nemáš?

Máš pravdu s tím chlebem. Kvašený již v té době měli. Nějak jsem ujel v tom stlaní rozumem. Jen chci podotknout, že v době jarních svátků (svátků nekvašeného chleba) mohli Židé dle víry jíst jen ten nekvašený chléb. Takže to byly placky a ne bochníky. Maces byl jediný chléb, který směli o Pesachu jíst.

Ono to je stejně jedno, jestli tam máš placku či bochník, na kvalitě díla to neubírá. Jak říkám, pěkný humor, hezky si hraješ se slovy, ale na mne v některých částech hrubej.

Dzravím.

V Evangeliu podle Květoně, mne zaujal tvůj způsob psaného humoru. Zabrousil jsem tedy na tvůj profil a tohle je první co jsem přelouskal. Líbí se mi to mnohem více. Je to hezky podané. Rád se začtu do pokračování. J.

1. Gora

2. Racek

3. Květoň Zaháňský

Poprvé se tu zúčastňuji hlasování povídky měsíce. Pokud něco zvořu tak se omlouvám. 

Přesto, že jsou povídky jen tři, dělalo mi těžké rozhodování jak sestavit umístění. Nakonec jsem ke každé napsal své.  

Proč dávám na první místo Goru? Zaujal mne v ní pohled na lidství a moto v úvodu. Upozorňuje nás, abychom nezapomínali na ty, kteří bojovali, padli a díky nim se my máme lépe. V dnešní době, ve které je mnohé jen na jedno použití, je potřeba si to připomínat.

Proč je Květoň až na třetím? V jeho díle je hodně humoru a velká slovní zásoba. Zvolené téma je originální. Jenže se mi nelíbí, že na utkání zvolil příliš drsnou nit. Objevují se zde hrubá slova a vulgarismi. Někde mi zesměšnění některé postavy nesedí.

Proč racek druhý? Jeden ze tří musí být vždy v prostředku. Jasná zpráva. Rozhodoval jsem se, jestli ho frknu na třetí pozici, ale nakonec zaplul do středu. I když je proti Květoňovi dílo mnohem kratší a má problémy s psaním přímé řeči, líbí se mi v něm takové jemné oťukávání tajemna. 

Za měřítko hodnocení jsem zvolil, jak mi díla hrají na moje emoce. Jak mne svým obsahem a zpracováním oslovují. Nedíval jsem se na ně z pohledu správného pravopisu a počtu chyb či překlepů. V podstatě na ty si vždy můžeme někoho sehnat, ale svůj vyhraněný styl má každý svůj.

...a zapomenul jsem říci, co mne velice pobavilo.  Pěkně jsem se zasmál v na začátku té pasáži s beránkem a vlkem. Supr.

„Chachá, jak jsi vtipný, Spasiteli! Vlk - duchovním pastýřem!“ smálo se tovaryšstvo, „to už by rovnou mohl být kardinálem!“

Dzravím.

Je to dobře propracované v detilech. Z textu je zřejmé, že znáš dobře písmo, či jsi je měl při psaní před sebou. Dobrá bohatá slovní zásoba obraty a i humor. Jistě jsi na tom nechal hodně času. Jenže tento šálek čaje je na mne hodně horký. Jak jsem níže v odpovědi na komentář četl, poukazuješ na to, že bůh je taky jenom člověk. S tím souhlasím. Je to dobře utkané, ale v tomto tématu, je na mne použita drsná surová nit. Určitě by hedvábí nebylo na místě. Nejsem zastánce atoritativních názorů církve, ale myslím, že jsou na světě věci, které by se měly v oblasti humoru podávat s dodržením určité hranice respektu a úcty.

Dobrý nápad to takto zpracovat, ale ubral bych na drsnosti a vulgarismech.

Ještě maličkosti, kterých jsem si všiml. Tomáš a boty s jazykem - oni nosili sandále. Apoštolové věrozvěsti - za Kristova života ještě nešířili víru. To až později. Věrozvěsti vzešli po jeho smrti. Dosud byli jen učedníky. Bochník či pecen chleba - v té době měl chléb tvar placky, která se lámala na menší kusy. Placka proto, že chléb byl nekvašený, nekynul. Pekl se na rozpálených kamenech. Myslím, že ani neměli klasické pece, ve kterých by bochník upekli. Byla otevřená ohniště s rožněm či jámy s ohněm a v nich se placky pekly na stěnách. Bochník ani pecen by z nekvašeného těsta nešel vytvořit a pokud ano, neukousali by jej. Pozdější bochník se z počátku půlil, čtvrtil, dělil na klíny a později se začali krájet plátky čili krajíce.

Dzravím.

Povídka se mi trefila do noty. Mám rád takové tajemné příběhy, které jsou malinko naťuklé okultismem. Mluvící kočka s lidskými vlastnostmi. Myslivec, snad představující čerta. Hřbitov, místo, kde se střetává světský a záhrobní svět. Čert tu nechtěl být nic dlužen, tedy ani pokutu. Letmo si pamatuji, že v některých pohádkách se po vyprchání čertova kouzla, zlato a dukáty proměnmily v kamení. Zde bankovka v dubový list.

 V některých místech mne při čtení rušila absence pomlčkyna konci přímé řeči.

Jinak dobrá fantazije.

Dzravím.

Taková zajímavá miniatura vedoucí k zamyšlení. Je to jako na houpačce, čím více se dostaneš na jedné straně, tím více dosáhneš i na druhé. čím více se budeme snažit papiňáku sebemenšího zasyčení, tím více vybouchne.

Dzravím.

Taková zajímavá miniatura vedoucí k zamyšlení. Je to jako na houpačce, čím více se dostaneš na jedné straně, tím více dosáhneš i na druhé. čím více se budeme snažit papiňáku sebemenšího zasyčení, tím více vybouchne.

Gora: Hehe. Mlasknutí rukavic. Bál jsem se zda to čtenář pochopí, zda to tam mám nechat. Kdo si tento druh rukavic nenavlékal, nebo aspoň nespatřil, nebude chápat jak to myslím.

 Děkuju, potěšila jsi mne.

Dzravím.

Cítím, že krátký příběh je z doby, kdy ještě děti neseděly u počítačů.

Cítím, že v tom je trocha autorčina dětství.

Cítím, že autorka chce říci, jak jsou děti bezprostřední a citové strádání se transormuje do jejich negativních emocí, které mohou být pro druhé nebezpečné ve vertikální i horizontální časové ose.

Pěkně se to čte, je to poutavé a od začátku mne to vtáhlo do děje.  Palec nahoru. :))

agáta: Zdravím. Těší mne tvá nabídka s odvozem. Díky.

gora:  Ahoj, hoj. Děkuju za návštěvu. Nějak mne ty mini baví psát. Motivuje mne ten přítomný čas. S tou chybou máš pravdu. Opravím ji.

Potěší mne, když zabruslíte na příští mini. Dozvíte se jak to dopadlo.

Lakrove děkuji za zastavení.

 -po třetí opravím-

Pokračování je na světě. Ano, ono je to pravda. Včera mi operovali druhé oko. Díky Bohu, už to mám za sebou.

Dzravím.

Neroběhl tudy Hérakles? Augiáš po něm něco chce.

Dzravím.

Zase jedn z dalších tvých nápadů, o čem se dá pěkně psát. Taková jednoduchá škvíra v mnoha pohledech. V textu jsou krásně naznačeny a i vyjádřeny myšlenky postav, byť nemusí samy promluvit.

Dzravím.

Nenásilné veršované upozornění, že každý má právo na lásku v každém věku a prožívat ji po celý rok.

Dzraváím.

Postupně šplhám po žebříku avíz na horu.  To by člověk neřekl, jaká muka takový masér může zažívat.

Dzraváím.

Postupně šplhám po žebříku avíz na horu.  To by člověk neřekl, jaká muka takový masér může zažívat.

Dzravím.

Tak tu je po čase od Gory dílo se zajímavým dějem. Néé, že by se mi tvé momentky nelíbily, opak je pravdou, ale přišla mi tato povídka k chuti. Zajímavý děj s krátkým stručným a citově silným příběhem okořeněným prvkem pudové potřeby naplnění mateřství, jenž se ženám (byť jsou hluchoněmé) nedostává.

Četl jsem to jedním dechem, mám tvůj styl rád. Jen bych to trochu..... :)

Víš, jak tam sedí v té hospodě a starý muž vypráví ten smutný příběh kominíkům? Je to čtenáři podáno v jedny lajně. Trošku bych to odlehčil, trochu bych čtenáře v tom hltání textu jedním dechem přerušil. Něčím malým. Například, že komíníkovi sedla moucha na nos, či spadla do piva a on ji spolkl. Prostě si tak čtenář uvědomí svou přítomnost. Tady a teď. Teď jsem u stolu s kominíky a vypravěčem. Nejsem v čase, kdy zabily Vršíky.

A tomu V.H., co mu tu někteří myjí hlavu? Co měl v té době splnit, splnil. Miska vah jeho skutků říká své. Řada je zase na jiných, ať se oni ukáží, jak to dovedou. Kterému našemu státníku tleskal ve stoje americký parlament? ...a jedna vsuvka ode mne: Mám krásnou vzpomínku na něj, jak mne u nás v Kaflandu u pokladny pustil před sebe.

Samozřejmě to je na tip.

Dzravím.

Tak po tu je po čase od Gory dílo se zajímavým dějem. Néé, že by se mi tvé momentky nelíbily, opak je pravdou, ale přišla mi tato povídka k chuti. Zajímavý děj s krátkým stručným a citově silným příběhem okořeněným prvkem pudové potřeby naplnění mateřství, jenž se ženám (byť jsou hluchoněmé) nedostává.

Četl jsem to jedním dechem, mám tvůj styl rád. Jen bych to trochu..... :)

Víš, jak tam sedí v té hospodě a starý muž vypráví ten smutný příběh kominíkům, je to čtenáři podáno v jedny lajně. Trošku bych to odlehčil, trochu bych čtenáře v tom hltání textu jedním dechem přerušil. Něčím malým. Například, že komíníkovi sedla moucha na nos, či spadla do piva a on ji spolkl. Prostě si tak čtenář uvědomí svou přítomnost. Tady a teď. Teď jsem u stolu s kominíky a vypravěčem. Nejsem v čase, kdy zabily Vršíky.

A tomu V.H., co mu tu někteří myjí hlavu? Co měl v té době splnit, splnil. Miska vah jeho skutků říká své. Řada je zase na jiných, ať se oni ukáží, jak to dovedou. Kterému našemu státníku tleskal ve stoje americký parlament? ...a jedna vsuvka ode mne: Mám krásnou vzpomínku na něj, jak mne u nás v Kaflandu u pokladny pustil před sebe.

Samozřejmě to je na tip.

Dzravím.

Zase jedna z tvých momentek. Hezké uklidňující čtení. Potěšilo mne tvé přirovnání s Kukaččím hnízdem. Mám ten román velice rád a vracím se k němu. Viděl jsem ho i v 86-tém zpracovaný Pardubickým divadlem. Rád na to vzpomínám.

Dzravím.

Je to hodně o momentu vnitřních pocitů a vzpomínek. Snažilů se mi to překlopit myšlení k  zamyšlení o smyslu života, ale nepřevrátilo se. Hodnota je pro každého stejná. Jedno jestli sedává na galerce opilých bezdomovců, či žije v luxusu.

Dzravím

Další jedna z tvých momentek a tentokrát zvířecí. Jako bych to viděl. 

Děkuji za zastavení. Čárku doplním.

Dzravím. Pobavil jsem se. Hezký humor.

Přidám jeden inzerát k dobru.

Prodám masožravou sukni. Zn. Záruka na sebevědomé léto v plavkách.

Děkuju za návštěvu. Potěšila.

Dzravím.

Představím-li si pod pojmem zahrada lidské nitro, či lidskou duši, otevírá se mi romantické filosofování o samotě, nostalgii a kráse ticha.

Zdravím.

Text mi tak trochu prozrazuje, že se autorka nemůže dočkat jara.

Zdravím.

Z poezie cítím, že všechna sláva polní tráva a čas citům odkryje pravé hodnoty.

Dzravím.

Tak trochu je to pro mne složité vyobrazení pocitů, jenž autorka naznačuje. Na druhou stranu to nutí k přemýšlení a předstvaě o proměnlivé atmosféře stejné cesty v odlišných nocích.

Dzravím.

Po pauze se dávám do čtení a začínám postupně likvidovat aviza.

Líbí se mi tento krátký výseč z běžného života. Kde jsi přišla na tento nápad s čepací stanicí? Zajímavé při čtení je se zastavit u způsobu nenasilného ale mazaného vyjádření atmosféry jemnými básnickými prvky.

Dzravím.

Jemná poezie. Copak se v ní skrývá?

Dzravím.

V první polovině mi to připadalo jako momentka všedního dne dívky, jenž má vnitřní problémy. Ve druhé polovině to dostávalo spád a napětí. Tak trochu mne to nutilo si říkat: Neskočí. Gora tomu dá jistě happyend. Rozuzlení je ponecháno na čtenáři. Jeho fantazie rozhodne.

Líbí se mi jak v závěru jsou souběžné dva pády. Z mostu a z horizontu. Je to v tom místě cíleně uvedno autorkou?

Zdravím Medvěde. Ty mne teda pečeš. :))

Jak to myslíš krátké a dlouhé věty? První odstavec by měl být asi takto pozměněn?

 Třením rukou o sebe vyháním ze záděr nezbedný mráz. Z jedné ho vyženu a do druhé se zakusuje. Štípe potvůrka. Zlobím se na sebe, protože jsem si včera nechal ukrást rukavice. Byly zánovní - dárek od Ježíška. Jen na chvíli mne přepadl spánek a zmizely z vedlejšího sedadla. Pomsta za blokované místo? Po probuzení tam zůstala jen otřepaná čepice, která se asi nelíbila. Koho by taky lákala vypelichaná bambule.

...no a nic. Tady se člověk objetuje a ani si toho nikdo nevšimne.