Pavle ...oooou.....tohle je imaginace a nebo pravda?:) a pokud pravda...jak to dopadlo?:o)

hlubší kritiku ti nedám...myslím že bys potřeboval v tu chvíli spíš hlubší polibek pohlazení ...a taky sudnat řemen z kalhot a naplácat své ženě ...myslím že jí něco mooooc chybělo....

namáčím nožky ptáčkům do ingoustu

semínka sypu na hladové stránky

napij se milý...stačí jen pár doušků

vychutnej tanec kaňěk čar a proužků

črtání drápků  -  něžnodorbné ranky

prýští z nich šťáva sladkobolných třešní

zasnil se řezník

v krámku s orchydejí

jako by za vším ...chápat začínal

ta knížka mlčí...nešeptá...a nezní

myšlenky žádné uvnitř neuvězní

každičkou stránku

každé knihy

píšeme svýma očima

...mám v sobě lampu na čtení...to je mi moc blízké...a čistota formy také...

tohle já nikdy nedokázala v básních...nechat nápady myšlenky pocity tak prostě a syrově neupravený...řeku nepřemostit něčím....nechat to plynout....a přitom to mám tak ráda a obdivuju u druhejch...úplně mě to fascinuje...

jééé tak to jooooooo!!!!! od toh jsem až do posledního písmene neodlepila hladový oči...i muziku slyším...

a moji tři oblíbenci Saroyan, Bulgakov a Hrabě to je ti zvláštní banda pohromadě

ooou...zvláštní...zkusím ti to pospat co se přihodilo... čteš báseň...jsi před ní...v hlavě obrazy...vše se děje před tebou....a poslední řádka se ti odehraje v zádech jako tělesnej pocit ...že se až prohneš...je to nečekané jako by tě někdo napadl ze zadu..... je to podbné jako když měníš atmosféru ve svých básních....jenže teď si změnil bod soustředění v těle...

nu ano!...ta by byla úplně do pelíšku...škoda že jsem to nevydržela a přečetla jsem si ji už teď....:)! děkuji

asfaltový had se odplazil krajinou...sss...vlasatice s luční duhovkou....to je krásnej obraz...a vůbec....vlasatici s luční duhovkou ti stvořím příští týden ve svém ateliérku...a tuhle básničku jí vložím do srdce...budeš tak trochu otcem:))) pak ti sem dám fotku tvé dcerky...

tohle mi příjde až závratně zajímavé...moci si přečíst tvoji první báseň tady a tvoji poslední...cítit tu cestu kterou si ušla ...od potůčku k řece která za humny vstoupí do moře....

aha! další střípek rodiny:)))! stejná krevní skupina...stejná mateřská znaménka a stejný rytmus dechu...slova z tebe tančí s lehkovláním horských pramínků....ahoooooj Diano:)!

asi nejsem na miroslávkově úrovni ale já se tlemím ne od ucha k uchu ale kolem dokola celého vesmíru...ty si taaaaak krásně umíš hrát ....jééé já mám tak dobrej vkus...adoptovat si zrovna takovýhleho bráchu....JOOOO....za chvíli půjdu koupit pomeranče...a asi dám pusu pokladní...směje se to a směje se to a nedá se to zastavit....ale mě neposlouchejte já su napůl cvok....pusu pac

t.

:))))))))) bobkový list...

(problém je že některým vůbec nerozumím...ale dle vzoru polyanny - mám z toho radost protože třeba až zchytřím a zmoudřím tak se sem vrátím a budu se moct smát zase novým věcem...) 

a co občas i nějakou krásnou básničku....chybí mi tu něco v čem by se mi sladce večer usínalo... takových brášků básníků... mohli byste se o mě lépe starat:)

Norsko :)) skoro si mě vyhecoval abych se rozhodla napsat nějakou tu OPRAVDOVOU POEZII;))) ale asi ne....já si chci lehkovážně vypouštět duhové bublinky a zívat obláčky něhy ...ale až to na mě přijde...dám ti určitě vědět:))

rozpustilé díky mí milí...

----

Kočkodane bratříčku...bezbřehost je nebezpečná...a já tě potřebuji živého abys mi nosil své drobnůstky plné smíchu...

bezbřehost těžká na líbání!

kde končí?

začíná?

nevíš ani...

utonul bys mi v oceánu

a já bych potom

smutně k ránu

z písku tvé kůstky posbírala

nové šatečky háčkovala

Tak raděj šetři svoje kosti

z bratrsky bezpečné vzdálenosti;)

ženy jsou všechny nebezpečné

...no však víš...

to je téma věčné!

dokázala bych v tom najít také jen klubko nesmyslů....ale stejně tak si z toho dokážu vybrat docela zajímavě jinou realitu...je to na úhlu pohledu....

nádherně poetické a hlavně se mi líbí jak je tu bílá proložená s barevnými skvrnami...je to jako když v černobílém filmu se objeví někdo  kdo má modré oči....a někdo kdo drží v rukou duhovou kuličku....

jééé :)))

jo..jak jednoduše řečeno...jsou tam ještě další vrstvy balicího papíru...to Já...co není vlastně už ani Já je ještě trochu hloub co o tom vím Já.:) ale to téma miluju:)

BTW: zažil si to? ...já když poprvé vystoupila z těla a zjistila že opravdu nejsem tělo ...byl to  tak přirozeně prostý pocit který mi změnil celý život...

některé růže vadnou...a některé rezaví...no to je...to JE....vidím ji na bílém polštáři jak z ní pomalu odkapává rez...otevřená báseň plná prostoru...líbí...ale...ehm... kde mám ty něžně večerní vlčisko?...chybí mi....

(dnes jsem šla do knihovny...a pod ruku se mi dostal stepní vlk...tak jsem si na tebe vzpomněla a vzala jsem si ho domů..vidíš jak ovlivňuje jedno vědomí druhé...mám tuhle hru vesmíru tolik ráda:)) dobrou

syrové:)...musím se smát...právě jsem zjistila že čtu básně zády...pokud mi po nich na konci proběhne mráz...dávám tip:) takže ...teď ...dávám tip:)

....je to složité pro mou jedoduchost...a přesto... zastavilo mě to....a donutilo číst dvakrát....tak to v tom asi něco je....ale neptej se mě  co...to je prýma...že máme slovo - Pocit....:)

já se v tom jen omyla jako v moři...já se tím jen protáhla jako vítr bylinkovou zahrádkou...já jen....a teď mi voní vlasy po nevyřknutelnu...vlas tady té básničky mi spadl do jezírka duše...a to se rozčeřilo pocitem! tak nějak...hezké:)

ty seš fakt opičák:))! co vy chlapiska umíte udělat s průzračnou něhou...aaaaachjo:) čmelíky na tebe...!

:o)! tvoje zvukomalebnost se mi rozlévá slastně pod kůži...

impozantn imprese... jen ten konec se mi nějak nedá vložit do přednesu....potřebovala bych tě to slyšet říkat...já si tam v hlavě předělala snad na možná...pak už jsem mohla sjet po mléčné dráze tvé zvukomalebnosti až k poslední tečce

nepřidala bych ani slovo...je to tak holé a přímé jako zimní stromy...

pozřelo a prozřelo je tak uzoulinká linka...ale význam celého bytí se promění...

a to tvé jméno...to je taky unikátní!:)

o jee...tak v tom je můj milý králi hodně míssssta pro všechny... vejde sssse tam tolik interpretací a tolik pocitů... kolik očí si to přečte...moooc chutná básssssseň...

jééé tak to nevím...to je hezké...když jsem se registrovala přišlo si to jméno samo...ani nevím proč.....a tak je to se vším! :)!

ooodíky:)....Luboshi....ono je to tak...před cca tisícem let jsem tu žila poměrně intenzivně šťastné nekonečno...a vznikla tu krásná rodina...nu...pak se to nějak všechno ...tak jak bývá zvykem....vločky popela a tak....a teď jsem nakoukla....a cítím ....že rodina je tu stále...stačí natáhnout ruku....a to je jedno že je to deset let....to vědomí hry a radosti kočkování a tance mezi slovíčky...tu voní stále...a já si větřím radost....a těším se vás potkávat.....tak zatím jsme si adoptovala nové dva bratříčky...tebe a vlka:)...ahoooj oficiálně vás vítám do své nové rodiny:)

většinou končívám vlčím  veršem... ale ten mě dnes zdrtil překrásnou leč těžkou vlčí poezií...tak jsem se šla ještě před nocí namlsat tvých lehkůstek....a rosesmátá si jdu do pelíšku....po očku na tebe očkuji na a děkuji....... 

uf vlčisko...tohle jo.jo jo...husí kůže a vůbec si nevím s tím rady...pocity za tím.....to je poezie.....

úsvit ránem otřel

             zkrvavená záda

...

ale ne na noc...ne na MOJÍ NOC přeci..vždyť už znáš mou ložnici z dob půstu....já usínám v akváriu... v peří....na nějakou z příštích nocí si objednávám něco heboučky voňavého...milého...no...jako když pod dlaní elfího úsměvu se vylíhne z vlka beránek....nu...oslavovat tě nebudou...básníci....ale já se klidně a hebce vyspím...:) a to za to stojí ne:)

(moc dobrá báseŃ díky)

tahle báseň celá fungovala jako odstředivka....pomaličku se kola zmenšovala a tlak sílil....na konci už se nečetlo...padalo se střemhlav do pocitu....

kdybych byla básník tak bych myslím začala přemýšlet jako rákosníček...jak bychom to ošulili....já bych ho rozhodně chtěla vyslovit a podívat se jak vyhodí planetu z její oběžné dráhy....doufám blíž slunci...tak akorát abych mohla z okna sklízet manga a ne vločky...

:o))) no není ten svět báječné místo pro hraní?

ráda jsem si tyhle řádky několikrát protančila...snad je to i tou slovenštinou kterou tak ráda v básních potkávám....prosté jak vyřezaná lžíce...věneček z trávy....úsměv na tváři přítele...

něco...nevím co...mě tu zastavilo..přinutilo dočíst....utišilo na chvíli mojí neposednost skoro až do ticha.....jen tušení za tím...atmosféra....a to jsou asi básně....nosiče atmosféry...

:o)))tak tohle bude už úplně mimo vlčisko....ale já se podělím o své představy...:o))) s tebou jo....

víš ...jak si napsal...rád si tě zase přečtu....to je ti ...takový žhavý kompliment pro knihu....úplně se do ní umím vžít....jak se jí zrychlí tep...stránky se rozechvějí....písmenka slastně zamlží....nu nic...opravdu jsem nic nepila....já jsem jen den odedne rozvernější....pááá....

můj milý stimulující prostředku...

maminka mi říkávala Terezko:))))

ouuuu....člověče...

...já ten pocit tedy neznám....ale po přečtení...vlastně už jo.... tvoje forma je tak čistá a průzračná pochopitelná až do morku kostí....tak mimochodem přirozeně to plyne ..jakoby odjakživa ta slova byla pohromadě... prorostlá do sebe

mám moc ráda rychlé tahy plné života...je v nich okamžik...dech....zůstává v nich život...ta kresba se mi líbí...hýbá se...:)

Mikrovlnka – velmi malé klubíčko vlny :o))))))))))) ty si afrodiziakum... ehm...co je to afrodiziakum?:)))

kočkodane ani nevíš jak důležitou práci děláš...děkuju a ahoooj!

Mikrovlnka – velmi malé klubíčko vlny :o))))))))))) ty si afrodiziakum... ehm...co je to afrodiziakum?:)))

kočkodane ani nevíš jak důležitou práci děláš...děkuju a ahoooj!

jednou tě potkám...

ty který nehledáš

ty který nacházíš

....

a kdo ví...

....

možná už jsem tě potkala...

a po sto letech...voníš mi pořád člověčinou

máš zvláštní nadání měnit diametrálně atmosféru svých básní...

cítím se už po druhé jako....

nějaký obraz...

třeba

když mi řekneš že jdeme spát a já najednou stojím ve flanelovém pyžamku na baletu v národním moskevském divadle... :) ale už si začínám zvykat...a moc se mi to líbí:) 

tak takovéhle konce já dělat neumím....chtěla jsem si přečíst něco poetického na dobrou noc....něco...NĚCO....a ono to tak vypadalo...celou dobu až.....jsem dosala herdu cukrovou vatou přímo mezi oči...ooom....ale s obrazem náhrdelníku z želémedvídků spát nepůjdu a nepůjdu a ne a ne....a tip ti nedám protože tohle beru jako čirou nezodpovědnost vůči čtenáři...hauuuu

pro tebe kočko na tvé přání

složila jsem ti na počkání

song bezbožný...

je o  výskytu 

malenkých drobných parazitů:)

rodinko básnická díky.... já vás stejně miluju:)(:  tady si ještě lidi umí hrát...a to já mám tak ráda

neprožívej to milý brachu

jsou všude - v peří, v látce, v prachu

a v neposlední řadě zjisti -

kočkodan nosí je i v srsti

neprožívej to milý brachu

jsou všude - v peří, v látce, v prachu

a v neposlední řadě zjisti -

kočkodan nosí je v srsti

:) díky! a o čem to je?:o)))...jednou si ji přeložím....ale já v ní slyším oceán....a bublinky....a medúzy....jako by to přicházelo z hlubin....:)

můj milý.....červenající se vlk!!!...waaaaau....to je obraz:)...tedy...vlastně....jak plynou mé obrazy a představy...červenající se vlk....je i dost strašný obraz...stává se mu to většinou po lovu......takže prosím...do mého akvária jedině při půstu....:) ahoooj

slastně vrním...tvé neopakovatelno je pro mě naprosto neodolatelné.....budeme ho peskovat za to že se neoholil....oooou....oooooou...to bych se ucitovala....mňam

:)!

theta to je takový ten stav těsně před tranzem?:o) máš ve všem co čtu od tebe takovou zlváštní energii...není to jakoby v těch slovech...je za nima....něco o co se dá opřít a říct že to jde fakt z tebe...z lidského vědomí...čistě...bez řasenek a make-upuu...líbí

oooou - moje duše se prohla slastí do obloučku...mňam

hmmm....to se dá číst:) a lecos se tam dá i najít....*

(jen si myslím...že tu tématiku nemáš prožitou svým životem:)) žes tenhle boj ještě neprošel:) je v tom tvůj inkoust...ale ne tvá krev:)...to mě tak napadlo...nemá o co dělat s básní:) ahoj

tak známý známý rytmus dechu...! *

k tobě si budu chodit Rowenko na pamlsky bytí

šla jsem najisto podle názvu...

a úplně ze všeho nejvíc  jsem ulítla rýmu 

 zvítězil x dřív zely....TO JE DOBRÝ!:) 

dík:)!

 Norsko - peří je mojí podstatou hochu... když zrušíš peří - zrušíš mě...nu a to by Byla škoda...tedy...alespoň pro mě:o)! ahoj!

Zdendo - tvé chápání jde zase zcela mimo mě ale moc mě baví různorodost lidského vědomí:o)!

Jenny - to mě těší - mělo to být jen tak pro radost mě i vám...rozverné ránní zívnutí...ahoooj

....tohle nezní vůbec jak od tebe:o) je to zase jinak dobré... takové...no jako že ses vyspal do čirosti...jednoduchosti....

:o))))

...rozpustita jsem si rozpustile pod kůži tvé lehko-vážné žalozpěvy...přečetla několikrát...díky...zajímavá práce š češtinou štírku...

uzoulinký pocit k radostnému tichému uzoufání...!

:o))))))))))))))))))))!!! miluju svůj jazyk...jeho možnosti....a miluju lidi co se s ním umí milovat....

Jiříku ...usmívání.... ať ti tvé světlo a tvé zanícení zůstane a je čiré jako vítr... je mnohem lepší cítit Jeho (ať už ho nazýváš jakkoli) ve svém srdci než psát nějaké dobré křesťanské básně...

já z celého rozumím jen tomu dětskému snu:o))) ten mi rozmotal hlavu a nechal mě vylést na poslední šprycličku... jsem tu a celý svět je můj...a možná dopadnu i za náves....

stojatý vítr znám....při pranájámě ho máte v plicích....držíte ho tam...jako splašené koně....a za chvíli se vám všechno chvěje...zachvíli máte v plicích sopku....ještě chvíli....tělem se rozlévá vulkán....ještě chvíli....a tolik tepla jste nezažili....ještě chvíli....a pak už ne....stojatý vítr je nebezpečná věc....

hmmm...

poznenáhlu se vracím do toho čerstvého stavu bytí

precizních nákresů alá Bunkr a já

o jeee....Mňam

Já to nedělávám....!

je to přeci jen moje postel...

a vlci se do postele neberou

ale až budeš příště v tomhle stavu

máš otevřené stavy

mého akvária

plného

peří

smíš se tam vyspat místo mě:)

za tuhle básničku

aneb 

mňam...

*** vítr mi pod kůži navál hádanky...ou ou...musím si tě šetřit....medicíny se má brát jen tak akorát do kontryhelých kalíšků

ten pocit co jsi napsal má tvar netopýřích křídel obrácených naruby...

baví mě napojovat svoje slovíčka na slova jiná ...promíchat dvě vědomí...ale tady ne....tady ticho....k těm obrazům není co přidávat...jen chvíli posedět v klíně mlhy...a dýchat klid...a neklid v jednom...

líbí