Bouřlivá noc v říši elfů
Šla elfí královna,
do lože k svému králi.
oděna jenom do pavího peří
a myslela, že v perech co ji halí,
Co kdo vidí.
Černá prý bývá
barvou smutku,
říkají lidé od dávných časů.
Křivdí jí,
Zlaťák z průvodu svatého Martina
Dobrou noc,
paní mincmistrová,
která své zlato rozhazuje po náměstí,
kde jiný si své mince v truhle schová,
Plodné vločky?
Jedna o druhou se otře
a vznikne třetí,
za chvíli milion jich letí,
k radosti dospělých i dětí
Oběť
Asi dnes voním
po česneku,
potem a trochu pivní pěnou.
Přemýšlím o tobě
Motto
Věř svému srdci.
I když cesta houštím vede,
lépe tě nic a nikdo
neprovede.
Lakmusová sms
Zkouším,
zda v tvém snu
ještě kousek místa není
pro malé něžné
Tajná pošta
Na co jsou sny,
ne-li na sdílení slastí,
pro které v reálu
by člověk visel
Můj Jekyll a Hyde
Přes den mi zodpovědnost
sváže ruce,
nohy i každou myšlenku.
Ten moment celý osypu se
Nejlépe klizma
Jaké léky jsou asi třeba
na zánět básnického střeva.
I když spíš rozpoznávám zácpu,
vědět to, hned se jimi nacpu.
Ztracené kouzlo
Čas, kdy jsme si rozuměli beze slov,
vyprchal v sakra krátké době.
Taky jak mohu poznat, co si myslíš,
když nerozumím sám sobě.
Pozdrav ze psí výstav
Za tohle musím být
zatracen na věky:
uprostřed hejna čoklů
myslet na kočičí doteky.
Toxikologický oříšek
Kdopak mi, google, asi poví,
jestli když kokain nebo heroin
jsou návykoví,
se také těšívají,
Bezmoc
Kde jsi, ty s těma rohama,
podepíšu ti vše
a jakoukoliv tělní tekutinou,
ať nemoc moji přítelkyni opustí
It´s been a hard day´s night
Jediné, co teď dokáži,
usínat s touhou po tvé masáži,
nechat se hladit,
jenom cítit
I poetové mají své dny
Jak jindy myslím ve verších,
dnes mozek ani neví,
co říct chce
a i kdybych se pokoušel,
Co na to ČEZ?
Při šálku horké masalky
si povídají rusalky.
Oči jim svítí,
ne snad, že moc pijí,
Nebo spíš šikmá plocha?
Kde asi původ
„náklonnosti“ počíná.
Že by nakloněná rovina.
Že pícháš jako růže?
Tu zmínku o píchání
bych moc rád
za jiných okolností
zkusil smečovat
Vzkaz do nemocnice
Jen málo z lidí
takový dar má
a vlastně ani neví,
čemu za něj vděčí,
Nepřeháněj
Jsem jenom jeden z davu
cestou ke Golgotě,
kdo viděl a vnímal bolest, co tě
trápí a náhodou byl trochu blíž,
První pomoc
Pošli mi kus své bolesti
třeba po Mléčné dráze,
bude-li každý mít polovinu,
uneseme ji snáze.
Tajné přání
Tvá pleť teď nejspíš touží po hlazení.
Pod ní to tak jednoduché není,
málokdy se stane, aby vrchní půle těla
to samé, co spodní k přijímání měla
"Jenom" zapomenout
Chápu svoji situaci,
vím dost přesně, co chci,
ale snáz bych sedlo vnutil
jednorožci.
Perspektiva
Jak neporučím Pegasovi,
aby nepsal, co cítí, svými slovy,
tak vím, že kolíčky mých strun,
teď hodně rozladěné,
Podzimní beletrie
Podzimní listí archivuje léto,
co lupen báseň o jaru a smrti,
(ač jinak poetovi jeví se to
a jinak hromada ta zahradníka drtí),
Očistec
Záhlédl jsem ve tvých očích odlesk pláče,
v těch mých byl jistě vidět docela.
Nezasloužím si pomoc anděla,
spíš potřebuji vymítače.
Jenom ne lítost
Nejhorší možnost:
jo běda,
přijímám roli tragéda.
Zapomněl jsem, promiň...
Kikyryký, kikyryký,
nastal čas pro ranní cviky,
klíč se vrtí pod rohožkou,
počítač už dupe nožkou
Hluboká vzpomínka
Okolo půlnoci
vzpomínám nejvíc
na pohodu
s hlavou na tvém rameni
Erotický bumerang
O vzpomínky
se nepřichází
i kdyby člověk chtěl.
Někdy bohužel….
Noc s tebou bez tebe
Vzpomínka co by host,
zvlášť když je nezvána,
umí zle zaměstnat…
…nejčastěji do rána.
Zamilovaným ornitoložkám
Mít vklícce dravce
může hezké být,
jen pozor na pravidlo:
Nekrmit.
Nechci se sejít!
Zdá se, že nebe
seslalo nám shůry
co šanci
příležitost
Kdo je blázen?
Malý princ s růží
nad budoucností
vzdychali,
jak se nejlíp zhostí
Půlnoční vizita
Přiletěl ke mně na pelest
a říká: "musím hájit svoji čest,
otvíráš si o mně klapačku,
i když máš nad hlavou kapačku,
Digitální ticho léčí
Tak jsem se těšil na tvé zprávy.
Sálaly žárem žhavé lávy,
napětím Vánoc, kouzlem snění,
úsměvem a něhou pohlazení,