Děkuju vám všem, kteří jste hlasovali pro mou povídku! Nikdy bych si nemyslela, že zrovna na  pismakovi se může moje povídka umístit na třetím místě. Děkuju, je to skvělé! Gratuluju všem umístěným! :) 

Philogyny, děkuju Ti moc za tvůj komentář. To je zajímavé, že ses chtěla stát řádovou sestrou. Nechceš mi o tom třeba do soukromé zprávy napsat víc? :) Klidně připoj i něco o tvém strýci. Paměť národa je super věc, taky si občas zpracované příběhy čtu, poslouchám.. Díky!

Janino5, moc děkuji za tak krásnou a velkorysou pochvalu. Velmi mě potěšilo, co píšeš o mně jako o autorce. Moc oceňuji, že na tebe můj příběh takto zaspůsobil. Byl by můj sen, kdybych mohla některé svoje povídky vydat třeba někdy knižně. To bych byla ráda a líbilo by se mi, kdyby se moje texty mohly dotknout srdce i dalších lidí. :) Děkuji i za pochvalu ohledně vypsané ruky a krásné češtiny. Snažila jsem se a píšu takto povídky už několik let, tak se to možná konečně projevuje. Díky a měj se dobře. :)

K3, ještě jednou ti moc děkuji za tvůj komentář. Chápu, že Harry Potter témata nejsou pro každého, ale mám tu i jiné kousky, některé inspirované historií, jiné ze současnosti, ale jsou vlastně už starší, teď jsem už asi více vypsaná. Nebo aspoň myslím... S tou polskou kinematografií naprosto souhlasím. U nás se taky začínají prolamovat ledy, ale jde to hrozně pomalu. Občas se nějaký film objeví, ale je jich málo. Film, o kterém mluvíš, se jmenuje Zákal (česky). Pokud myslíme tedy stejný film. Je to o Julii Brystigierové, která byla v 50. letech prokurátorkou a "zaměřovala se" na politické procesy s katolickou církví. Ona pak přebývá nějaký čas v klášteře, jsou tam řeholnice, kněží, vyrovnává se se svými činy, chce odpuštění, apod. Film jsem viděla a líbil se mi, ač je poměrně drsný. Potom doporučuji ještě film Ida. Také výborný a také je tam (ne hlavní hrdinka) soudkyně z 50. let. Hlavní hrdinka je mladá žena, dívka, která chce vstoupit do řádu.

K3, rozumím, na základkách a středních školách v době komunismu se prostě dějepis nemohl učit svobodně, ani v 50. ani v 70. , 80. letech. Někde se někteří učitelé snažili, jindy učili přesně podle toho, jak historii vykládala strana a na jaká témata dávala důraz. Úplně chápu, že ty informace můžou být pro někoho překvapivé, protože se k lidem informace často dostávali až po roce 1989. Prostě nebylo, kde se je dozvědět, pokud se člověk nedostal k samizdatu, různým knihám, nebyl např. ve strukturách skryté církve, apod. Bylo by to na dlouhé povídání. Já studuju historii, ale samozřejmě výpovědi pamětníků jsou vždy cenné. Děkuju moc za tvůj komentář, nesmírně si ho vážím a taková pochvala mne pohání dál, nutí se zlepšovat. Ta zpětná vazba mě těší. Jsem moc ráda, že sis povídku rád přečetl. Myslím, že bych jich postupně mohla s podobnou tematikou napsat víc.

Abakus, taky si myslím, že je to dobré. Navíc, tahle moje povídka je v podstatě spíš příběh, který se opravdu stal. Studuji historii a je v něm propojen příběh několika žen vězněných v 50. letech. Děkuji moc za komentář, vážím si ho.

Petra.emilie.k, děkuji za komentář, jsem ráda, že se ti povídka líbila. Ženské hrdinství mě taky baví, především, když ho najdeme u hrdinek, u kterých bychom ho možná na první pohled nečekali - třeba u řeholnic. Díky za tip! :)

K3, děkuji moc za komentář, hned se k němu dostanu. A ano, souhlasím, můžeš mou povídku nominovat do soutěže Próza měsíce. :)

Děkuju za super báseň a tip!

Moc děkuju, Ichigo!!! :) K tomu Hermioninu věku, já ji ve svých povídkách vnímám jako starší, že jí je mezi 22-25 lety. Asi proto působí tak dospěleji než na 17,18 let a zároveň i její myšlenky. 

Díky, jsem ráda, že se ti líbil žhavý mazec. :D A ohledně Harryho... Ještě se v povídce objeví a jeho role bude klíčová, ale máš pravdu, že tato povídka je hlavně o Severusovi a Hermioně. :) 

Děkuju, snažila jsem se. :) 

Moc děkuju za komentář a přízeň! :) Jsem zvědavá, co budeš říkat na další kapitoly. Hlásím, že jich mám napsaných několik dopředu. :) 

Je to začátek něčeho na pokračování. Navazuje to na 7. díl Harryho Pottera, ve kterém zemřel profesor Snape. Pozměnila jsem tento fakt a postavila na tom povídku, která má pokračování. Říká se tomu fanfikce, fanoušci píší příběhy inspirované svými oblíbenými knihami, filmy. Děkuji za komentář a pochvalu. Co se týká vlastní tvorby, tak tu něco už mám, ale staršího data, tak se můžeš případně podívat. Děkuji a brzy přidám další kapitolu. 

Safiáne, děkuji za rady, podívám se na to. Možná je to také z toho důvodu, že jsem přemýšlela, jestli napsat vázané verše nebo volné. Možná bych s jistými úpravami mohla báseň předělat do volného verše. Třeba by jí to pomohlo. Uvidím ještě. Díky. :)

Safiáne, autorka skromnější je, někdy až moc, ale proto, že má tuhle básničku ráda, nechce si příliš nechat do ní rýt. Chce si udržet pocit, který ji k napsání této básně popostrčil. Nevěřím, že je básnička celá k ničemu.

Norsko 1, neexistuje člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Já mám báseň za hezkou pocitovku.

 Cadmium, děkuji.

Text na mě velmi zapůsobil. Líbil se. Díky za ten zážitek, píšeš moc čtivě. Připomíná mi to studijní léta na bakalářském studiu. Úplně jsem si opět vybavila ten pocit, i když to ještě není vůbec tak dávno... :) A taková určitá nejistota ze zklamaných nadějí a smutek nad tím, co člověk může ztratit, když nechá jít druhého člověka.

Tip.

Prosecký a Majaks: Děkuji moc za reakci a naviděnou u další části povídky. :)

Děkuji moc za reakci a naviděnou u další části povídky. :)

Moc pěkné. Hezky pracuješ se slovy. Umíš ta Slova nacházet a skládat dohromady, až je to dokonalé. Dávám tip. K. :)

annnie, děkuji moc za názor a doporučení. To jsem tedy ráda, že to není brak, ale aspoň tedy čtení na prázdniny. Ano, měla to být taková oddechová povídka, i pro mě, když jsem ji psala/píšu. :) Člověk se snaží a ono z toho vyjde jen toto, no, co se dá dělat. Snad mě to zase posouvá k lepšímu psaní a povídkám... A k té ukecanosti - souhlasím, ale i já jsem prostě ukecaná a často rozvleklá, to mi už řeklo pár lidí. Budu se snažit na tom pracovat. :) 

Díky za doporučení ohledně jmen. Ty už teď měnit nebudu, ale budu na to příště myslet. Já se vždy nějakým způsobem snažím, aby to jméno ladilo k postavě a jejímu charakteru, tak proto možná tak moc vznešená jména jako Magdaléna a Richard. No, snad to nebude úplně na škodu.

Děkuji moc a snad to budeš (zatím) číst i dál. Ráda uvidím tvůj komentář pod povídkou. :)

Pěkná povídka, má atmosféru. Tušila jsem, že to bude něco takového... :)

Přidala jsem druhý díl povídky. :) Budu ráda za hodnocení.

StvN, moc děkuji za kritiku a za názor. Není to typicky červená knihovna, respektive alespoň já tuhle povídku tak nevnímám. Nezakrývám ale, že tam její prvky také budou, ale nechtěla bych, aby to bylo prvoplánové. Spíše bych řekla romance. Termín červená knihovna mi zní příliš pejorativně. Vykreslit tak ostré charakterové hrany a rozdíly obou postav byl můj záměr, který má své odůvodnění. Hlavně u Richarda. Důvod, proč se tak chová, se čtenář dozví v následujících kapitolách. Vše má své bližší vysvětlení. Obě postavy mají ve své minulosti a povaze něco, díky čemu se sblíží. Víc bych nerada prozrazovala.

Chtěla jsem napsat první kapitolu takovou, aby nabízela určité otázky a dohady, kam může děj směřovat. Nechtěla jsem toho naznačovat příliš, ale souhlasím, že jsem asi klidně mohla prozradit i více. Budu se o to snažit v dalších částech. Děkuji za rady ohledně autorských komentářů k dialogům a náhledů do nitra postav. Budou, to mohu slíbit. 

Díky za tip. A snad budeš tento můj text sledovat i nadále.

tvN, moc děkuji za kritiku a za názor. Není to typicky červená knihovna, respektive alespoň já tuhle povídku tak nevnímám. Nezakrývám ale, že tam její prvky také budou, ale nechtěla bych, aby to bylo prvoplánové. Spíše bych řekla romance. Termín červená knihovna mi zní příliš pejorativně. Vykreslit tak ostré charakterové hrany a rozdíly obou postav byl můj záměr, který má své odůvodnění. Hlavně u Richarda. Důvod, proč se tak chová, se čtenář dozví v následujících kapitolách. Vše má své bližší vysvětlení. Obě postavy mají ve své minulosti a povaze něco, díky čemu se sblíží. Víc bych nerada prozrazovala.

Chtěla jsem napsat první kapitolu takovou, aby nabízela určité otázky a dohady, kam může děj směřovat. Nechtěla jsem toho naznačovat příliš, ale souhlasím, že jsem asi klidně mohla prozradit i více. Budu se o to snažit v dalších částech. Děkuji za rady ohledně autorských komentářů k dialogům a náhledů do nitra postav. Budou, to mohu slíbit. 

Díky za tip. A snad budeš tento můj text sledovat i nadále.

StvN, moc děkuji za kritiku a za názor. Není to typicky červená knihovna, respektive alespoň já tuhle povídku tak nevnímám. Nezakrývám ale, že tam její prvky také budou, ale nechtěla bych, aby to bylo prvoplánově. Vykreslit tak ostré charakterové hrany a rozdíly obou postav byl můj záměr, který má své odůvodnění. Hlavně u Richarda. Důvod, proč se tak chová, se čtenář dozví v následujících kapitolách. Vše má své bližší vysvětlení. Chtěla jsem napsat první kapitolu takovou, aby nabízela určité otázky a dohady, kam může děj směřovat. Nechtěla jsem toho naznačovat příliš, ale souhlasím, že jsem asi klidně mohla prozradit i více. Budu se o to snažit v dalších částech. Děkuji za rady ohledně autorských komentářů k dialogům a náhledů do nitra postav. Budou, to mohu slíbit. 

Díky za tip. A snad budeš tento můj text sledovat i nadále.

Annnie, děkuji. Snad se bude líbit i nadále. 

Andělko1, moc děkuji za pochvalu. Jsem ráda, že se zatím moje povídka líbí. Hlavně na těch dialozích jsem si chtěla nechat záležet.

Ahoj, Goro, moc děkuji za názor. Ale musím ti v několika tvých názorech trochu oponovat. Já bych tento "mnohodialog" nerozčleňovala, to by pak působilo jako dialog dvou lidí a já chtěla, aby to byly jakési výkřiky v davu, překřikování dvou stran s protichůdnými názory. Každopádně je to rozlícený dav, který si žádá krev, asi to má být trochu teatrální. Cítím tam jisté pnutí...kontrast. Ale chápu, že na někoho to může působit jinak a zároveň neříkám, že není dobrý nápad tento mnohodialog rozdělit. Jen já to vidím/cítím jinak. :)

K té větě V zádech... Ti strůjci divadla byli ovládáni poskoky, když režiséři si nacpávali břicha. Takže ta věta by mohla být spíš upravena: Lidské marionety ovládány/byly ovládány dřevěnými kolíky s navázanou nití/nitěmi.

S prologem, respektive epilogem souhlasím.

Děkuji ještě jednou, a ano, náměty, kterými se zabývám, jsou velmi důležité, hlavně v současné době, jak už jsem psala někde výše. A budu psát! :)

Alenakar, nic se neděje, v pořádku, chápu to. Ať komentáře pod tvými dílky přibývají! :)

Alenakar, samozřejmě děkuji za tip a za druhé zastavení. Tahle báseň byla takovým výkřikem do tmy ve chvíli, když na mě působily pocity z písně, kterou jsem poslouchala. Pokud mohu doporučit mé jiné texty/verše, ráda tě u nich/pod nimi uvidím. Děkuju ještě jednou. :)

Alenakar, tedy, že bych si skrz tuto báseň s někým vyřizovala účty, to při jejím psaní určitě zamýšleno nebylo. Važně ne. Netuším tedy, proč na tebe tak působila... Ostatně poezie působí na každého subjektivně. Ale tato báseň byla psána při písni Vzkaz, kterou nazpívala Marta Kubišová a Milan Hein.

Moc se líbilo, děkuji. Tip. :) Šikovná... Pěkné obrazy s povedenou pointou navrch.

Díky za tip a dám na tvou radu. Mimochodem, nějaké nápady, jak dát těm dialogům větší živost? :)

Lakrove, díky za komentář. A to jsem si myslela, že ty dialogy spád mají, ale... na druhou stranu možná to tak má být - ta nespádovost, unylost, nesdílnost - protože jsem chtěla vyjádřit tu bezmoc a nechuť žít, prostředí psychiatrie. Už jsem to popisovala výše.

A jak vysvětlit onu parafrázi? Všimni si jistých podobností, prosím. Hledání smyslu života, vnitřní i vnější boj s tvrdou realitou, boj za to, že nechci být ovlivňován, zraňování milovaného člověka, i když nechci, i když mu rozumím a jsem mu tak trochu podobý, protiklady dobra a zla, svoboda/nesvoboda (tu konkrétně uvěznění na psychiatrii, svazování konvencemi života, společnosti a z toho plynoucí nespokojenost). A přitom... osvobození sebe samého láskou. Je to nesnesitelné, ale svou lehkost to má. Je to nesnesitelné, ale lehké k bytí. Je to těžké k bytí, ale dá se to snést. :) A možná v tom jako autor vidím víc.

Co se dá dělat, tak kdyžtak příště...

Líbí se. Díky. Dávám tip.

Nikdy by neřekl, jak může být to sekání trávy poetické. :) Děkuji, líbilo se. Tip

Děkuji za názor. Ano, toto téma a jeho zpracování by se opravdu hodilo na delší povídku, spíše tedy román.

Příběh má mnoho rovin, které v jedné povídce, v jednom dílu nelze pospat. Tak třeba někdy se pokusím o jeho rozepsání.

Zvláštní povídka, ale líbila se mi. Super nápad. Určitě tip. :)

Vy jste vážně směšní! O Bohu se s vámi dohadovat nebudu, vážení. Pac a pusu posílám a končím! :*

Lakrove, děkuji. Jen chci říct, že občas i já po čase objevuji, že v mých textech se skrývá něco, co jsem při jeho psaní nezamýšlela. A až pak mi dochází, že mají pro mě hlubší význam, který by ale po svém prozrazení už nedával textu to správné kouzlo.

Ještě jednou děkuji.

jH, bouřkový mrak melancholie nade mnou stále poletuje. Snad brzy odpluje. Děkuji.

Lnice, děkuji. Jsem ráda, že se líbilo.

Z povídky mám velmi zvláštní mrazivý pocit, jakoby se to vážně stalo. Stalo, že? Nebo něco, co tě hodně ovlivnilo. Pravda je... holá? A lež je ta oblečená? Ta, co se ukrývá, i když je její oblečení , které bylo dříve oděvem Pravdy, roztrhané od šlahounů ostružin?  A proč ji, tu skrytou, oblečenou, nerozeznáme? Je až příliš zahalena do rozervaného, horkou jehlou sešitého pláště pravdy?

Je jedno kdo, jestli oni nebo my. Pravda byla zastřelena(přemýšlím nad podobností s pravou dívkou Lenkou). Lež je mnohdy tisíckrát silnější než sama Pravda. Možná jsem poslední člověk na světě, který doufá a věří v pravdu a spravedlnost. Neberte mi to, prosím!

Krásné metafory a přirovnání. Povídka mě zasáhla, díky Ti. Určitě TIP.

Z povídky mám velmi zvláštní mrazivý pocit jakoby se to vážně stalo. Stalo, že? Nebo něco, co tě hodně ovlivnilo. Pravda je... holá? A lež je ta oblečená? Ta, co se ukrývá, i když je její oblečení , které bylo dříve oděvem Pravdy, roztrhané od šlahounů ostružin?  A proč ji, tu skrytou, oblečenou, nerozeznáme? Je až příliš zahalena do rozervaného, horkou jehlou sešitého pláště pravdy?

A oni ji, Pravdu, zastřelili (přemýšlím nad podobností s pravou dívkou Lenkou). Lež je mnohdy tisíckrát silnější než sama Pravda. Možná jsem poslední člověk na světě, který doufá a věří v pravdu a spravedlnost. Neberte mi to, prosím!

Krásné metafory a přirovnání. Povídka mě zasáhla, díky Ti. Určitě TIP.

Omlouvám se, nevím, co se stalo. Už by to mělo být v pořádku. :)

Děkuji za avízo, Lakrove. 

Radone, výborně. Děkuji! :) Tip. ;)

Ahoj, K3, děkuji, jsi můj člověk. Souhlasím s Tebou. :) Moc se mi líbí, co píšeš o tom vzepření se režimu, aroganci moci. Ano, lidé zapomínají anebo neslyší.

Takže honem k pomníku padlým letcům. Vždyť je to právě 70 let od konce 2. světové války. ;)

Tak to Vám, Marcelo, zpětně gratuluji. Vím, že mi tím chcete říct, že bych měla psát spíše o tom, co sama prožívám, co je mi blízké, ale mám pocit, že můj život není ničím zajímavý, tak proč se o něj s někým dělit? I když bych to mohla někdy případně zkusit. Každopádně mě zajímá historie a baví mě přemýšlet, o čem si lidé v různých životních situacích mohli povídat, jak ty situace prožívali, jak na ně reagovali... To mě vždy zajímalo, co si tak ti lidé mohli říkat, o čem přemýšleli. A tak jsem se rozhodla, že si občas něco takového napíšu. Asi to nejde úplně tak, jak bych si přála.

Zdendo, tuším, že bylo vaším záměrem mě k tomuto dohnat. Možná je to jen můj pocit, ale... Budu se snažit se pro příště polepšit. A ne, nejsou to prázdné proklamace, jelikož já jejich význam velmi citelně vnímám, ale každý to má asi jinak. Díky za názory. :)

Avízo jsem omylem neposlala, napravuji nyní.

Já nenapsala, že byla výjimečná tím, že byla žena. To bychom mohli být výjimeční všichni, kvůli tomu, že jsme lidé. Já psala, že byla JEDINOU ženou, kterou v politických procesech popravili. 

Hodnota statečnosti, že je prázdný kec? Já vám nevím, Zdendo, ale z mého pohledu je to důležitá hodnota. Stejně jako čestnost, hrdost. Trochu mě mrzí, že tato důležitá podstatná jména jsou v dnešní době jaksi... společensky out. Vám snad nepřijde dnešní společnost do jisté míry zkažená? Hmotnými statky, závistí, hrubým chováním k ostatním lidem, ...

A konkrétněji: Nestačí snad, že se nikdy nenechala zlomit krutými výslechy StB? Že neprosila o to, aby ji pustili? Že se nepřiznala k tomu, co jí bylo vnuceno? Viděl jste záznamy z těch soudních procesů? S jakou odvahou mluvila, obhajovala se sama... Ano, měla státního zástupce, který se jí snažil obhájit, ale ten nic moc nezmohl. A nesmím opomenout zmínit, že byla zavřená i za nacistů na Pankráci a pak ji převezli do Terezína. Nemusím dodávat, že i tehdy ji tvrdě vyslíchali a bili. V roce 1944 ji byl navrhnut trest smrti, ale nakonec její rozsudek prokurátor změnil na 8 let vězení. Ona nikdy nesklopila hlavu. Vše přežila. Už to je obdivuhodné. Je vám to jako důkaz její statečnosti málo? Jaký člověk je do takové míry psychicky silný, aby tohle všechno přežil?

Avízo jsem omylem neposlala, napravuji nyní.

Já nenapsala, že byla výjimečná tím, že byla žena. To bychom mohli být výjimeční všichni, kvůli tomu, že jsme lidé. Já psala, že byla JEDINOU ženou, kterou v politických procesech popravili. 

Hodnota statečnosti, že je prázdný kec? Já vám nevím, Zdendo, ale z mého pohledu je to důležitá hodnota. Stejně jako čestnost, hrdost. Trochu mě mrzí, že tato důležitá podstatná jména jsou v dnešní době jaksi... společensky out. Vám snad nepřijde dnešní společnost do jisté míry zkažená? Hmotnými statky, závistí, hrubým chováním k ostatním lidem, ...

A konkrétněji: Nestačí snad, že se nikdy nenechala zlomit krutými výslechy StB? Že neprosila o to, aby ji pustili? Že se nepřiznala k tomu, co jí bylo vnuceno? Viděl jste záznamy z těch soudních procesů? S jakou odvahou mluvila, obhajovala se sama... Ano, měla státního zástupce, který se jí snažil obhájit, ale ten nic moc nezmohl. A nesmím opomenout zmínit, že byla zavřená i za nacistů na Pankráci a pak ji převezli do Terezína. Nemusím dodávat, že i tehdy ji tvrdě vyslíchali a bili. V roce 1944 ji byl udělen trest smrti, ale nakonec její rozsudek prokurátor změnil na 8 let vězení. Ona nikdy nesklopila hlavu. Vše přežila. Už to je obdivuhodné. Je vám to jako důkaz její statečnosti málo? Jaký člověk je do takové míry psychicky silný, aby tohle všechno přežil?

Zdendo, to myslíte vážně?! Sexismus? A ne, opravdu to nebyla jediná komunistická justiční vražda. Výjimečná byla už "jen" tím, že byla jedinou ženou, kterou v politických procesech popravili. Pro mě je to hrdinka a každý má na její osud a komunismus u nás jiný názor, tak nemá cenu to znovu opakovat. To, co už bylo tisíckrát řečeno - zprava doleva, nahoru dolu a nazpátek.

Dostalo mě to. Moc pěkně podaný příběh a na konci jsem měla pocit, jakoby vše zapadlo na své místo, jen na chvíli... Pak se "to" zase roztříštilo. Tip.

Děkuji za ten zážitek. :) 

Dostalo mě to. Moc pěkně podaný příběh a na konci jsem měla pocit, jakoby vše zapadlo na své místo, jen na chvíli... Pak se "to" zase roztříštilo. Tip.

Děkuji za ten zážitek. :)