Písmák Infúze na zážitky
Digitální budík zrovna přecvakl na čtyři hodiny ráno. Za celou noc toho oba naspali, co se do hodiny vleze.
Nešlo to.
Před očima měli stále dokola hrající film, který se šířil napříč světem jako lavina.
A kde je Bruce Willis?
~~„Jsi už vzhůru. “ klepal mi Jožo na dveře.
„Ano, pojď dál. “
„Dneska nemusíš spěchat.
Doslova na růžovo
Byla pokročilá noc.
Vpokoji vládla tma a venku ticho. Jen sem tam šly rozpoznat kroky lidí zulice.
Od chvíle, kdy jsem opustila společnost Joži a Susan, uplynulo pár hodin.
Bílý, hebký...
~~Cestu k Jožovi si vůbec nevybavuji, protože jsem vyčerpáním hned po nastartování auta úplně vytuhla. Ostatně, že spím, jsem si myslela ještě asi tři hodiny po příjezdu na nové stanoviště.
V cíli na mě totiž opravdu čekala teplá bytelná večeře. Žádná rýže a kečup s pofiderně rozemletým masem z konzervy, ale pečené maso v lahodné omáčce s těstovinovým salátem.
Joža
„Josef. “ vykulila jsem oči, „Jako Joža. “
„Přesně tak,“ usmál se na mě od ucha k uchu.
Byla jsem úplně zmatená.
A sex?
~~Dělat dishwasher, tedy myčku nádobí, pomocnou sílu či uklízečku, bylo fajn. Ani jsem to jako práci nebrala. Spíš jako vyplnění volného času, za které ještě dostávám peníze. Sice jsem tam měla nádobí až nad hlavu, ale po té době strádání a stresu jsem si to vysloveně užívala.
Tak vypadá štětka!
Dva dny na to, jsem tedy jako už tradičně vyrazila zase za prací. Ovšem tentokrát jsem se necítila úplně dobře. Takový ten pocit, kdy nejste ve své kůži. Když si to zpětně promítám, celý den byl už od rána nějaký jiný.
Jak se řekne prdel?
~~Jenže fráze ´bude líp´ a ´hned jak se něco uvolní´ jsou sice pozitivní, avšak bez jasného startu. Může to být za pět minut, ale taky za měsíc. Což přesně splňoval můj případ.
Ze začátku jsem to brala ještě pozitivně.
Tak mě tady máte
~~Byl únor a já doma. Úspěšně mi skončilo zkouškové období a já si užívala volna a klidu. Venku fujavice, že se člověku stejně nikam nechtělo. Ideální chvíle pro zavrtání se do teplé deky s knížkou.