Jo, to je vono!

Když píšu povídku, vždy se to nějak zvrtne a je z toho úplně něco jiného než jsem zamýšlel, a je to tak dobře, protže psát a vědět dopředu co napíši by mě nebavilo. Takže k věci - taky jsem si myslel, že tam vložím řeč ala moudro, ale dopadlo to tak jak to dopadlo :) 

Zkuste si přečíst tento příběh  z dob rané dynastie Tang (618–907) vypráví o mladém učenci jménem Lu Sheng, který se rozhodne změnit svůj život poté, co se mu zdá u jídelního stolu sen.

Příběh začíná jednoho osudového večera v Handanu. Lu Sheng vstoupí do hostince a usedne za stůl, kde již sedí laskavě vyhlížející starší muž. Bělovlasý muž s klidem naslouchá Lu Shengovu vyprávění o tom, jak už poněkolikáté nedokázal projít státními zkouškami.

Starší muž Lu Shengovi navrhne, aby opustil světské ambice a začal studovat Tao (Cestu). Lu Sheng však tuto myšlenku rázně odmítne. Mladík však netuší, že onen starý pán není nikdo jiný než jeden z osmi slavných nesmrtelných taoistů, Lu Dongbin.

Zatímco čekají, až jim hostinský připraví jídlo ze žlutého prosa, taoista nabídne mladému učenci polštář a mladík ihned upadne do spánku.

V živém snu Lu Sheng vidí sám sebe, jak konečně prochází nejvyššími státními zkouškami! Stává se poté vládním úředníkem, je obdařen bohatstvím a za manželku si bere krásnou ženu. Na vrcholu kariéry je náhle obviněn z korupce a odsouzen k smrti. V dramatickém výjevu císař toto křivé obvinění napravuje a jeho život ušetří. Jak léta plynou, Lu Sheng začíná být široce známý pro své občanské a vojenské schopnosti a jeho rodina si užívá bezstarostného života, slávy a majetku. Poté v 81 letech na závažnou nemoc umírá.

Jak tak sleduje průběh svého života, který se mu odvíjí před očima, Lu Sheng se s trhnutím probudí. Užasle se kolem sebe rozhlédne a vidí, že hostinský ještě ani nestihl připravit mísu prosa. Bělovlasý muž vedle něj se usměje: „Život člověka je právě jako sen, není-liž pravda?“

Lu Sheng náhle pochopí, že nejde o obyčejné setkání. Vzdá se svých světských usilování, přijme Lu Dongbina za svého mistra a začíná se učit Velké Tao.

Tuláka jsem četl, a co? Jen boj o trochu toho štěstí, ale stejně se každý z nás jednoho krásného  nebo ošklivého dne rozloží v prvky.  

Vše se řídí vesmírným principem, atom, molekula, buňka, mech, a tak dále až k člověku. Vše spěje k nekonečné blaženosti. Někdo tam "dojde" později jiný "dříve." Ve skutečnosti se neděje vůbec nic zvláštního. Vše zlé se děje z nevědomosti.  

Smíchem, promazáváme vesmír. 

Ozzozorbovská bajka :) 

Jak je ctěná libost :)

:)

Velký třesk je teorií a těch může být milióny, a že to není podle něčí vymyšlené teorie... co je mi po tom? Supernova je hvězdná exploze, a jako v každé explozi se něco hýbe z bodu A do bodu B, ne?  A možná u toho taky hýká, jako starý osel :)

Hlavně se nevztekat, ale to se lehce řekne, že?

Husí meditace? Co to je?

Spor muže mít ledajaký odstín. "Jako jedna bytost" neznamená společná bytost. 

 a proč by ne? Co víme o takovém motýlu... :)

Dejte se do psaní scénářů pro TV seriály :) 

Motýl byl rošťák a proto se jmenoval Bzuk... stává se, že někdo se tak hlasitě, až křečovitě směje, že vypadá, jako by křičel :)

souhlasím :) 

:)

Dobrodružné zážitky... ano, protože realita je šťavnatější než jakákoliv fantazie. 

Ano, vzpomínky mají svou hodnotu, ale i ty se časem vydrolí a zbude konzistence jemnější než mlha, která svou jemností překonává vše pozemské :)

:)

no, mohl by to být začátek cesty...

princip bankovnictví .... ano vyjádřen pohádkovou formou :)

Nešlo by výsledkovou tabulku oživit o PROKLIK NA POVÍDKU? Dík. 

záleží po jakém ledu kloužeš 

a k těm penězům... zkus žít bez nich :) 

Z vody jsme přece "vylezli" a na vodě život stojí ne? Ty sám, máš v sobě 70 % H2O. 

Jo. 

Lampión se žárovičkou není tím kouzelným lampiónkem s hořící svíčkou :) 

láska

Za posledních deset let jsem se spřátelil s několika zajímavými bezdomovci, se kterými jsem strávil tu a tam nějaký ten čas a většina z nich už je na "druhém břehu." Ale nikdo z nich neztrácel humor. Z pohledu "nezasvěceného" se zdá, že trpí na tisíc způsobů, ale můžu s naprostou jistotou říci, že lidé, kteří mají domy a krásná auta trpí neskonale mnohem více než takový bezdomovec.   

No né. 

:)

Každý jsme nějaký, že? EMOTO - japonský vědec zkoumal sněhové krystaly a přišel na to, že když budete na vodu, nadávat vytvoří paskvil nebo žádný krystal, pokud na vodu budete působit s radostí a láskou, vytvoří se krásné krystaly. Pokud to funguje na krystalech znamená to, že to funguje i v každém živém tvoru. Říká se:  pěnila se mu krev, vařila krev, srazila se mu krev zlostí apod. Máme v sobě 70 procent vody... Dobrý příběh by se mohl přirovnat ke krystalu, který vyzařuje jasný odkaz, energii. Ave!

Psát o ošklivosti dovede každý buřt a ještě mu za to zatleskají :)... Ale není náhodou, že se Praha stala v šestnáctém století sídelním městem císaře Rudolfa II. Šlechtici mu přesídlení do Prahy nikdy neodpoustili. V Praze hledal Rudolf elixír na nesmrtelnost... Protože Praha BYLA A STÁLE JE MYSTICKÝM MĚSTEM S ÚŽASNOU ENERGIÍ. Sám jsem v Praze strávil pět let a každý den to byla nádherná jízda plná úžsných pohledů na architekturu, cvrkot lidí všech národností a tak dále a tak dále a ty smažky na pražském nádraží? K politování, ale proč věnovat pozornost narkomanům, prostitukám, pasákům, gemblerům... 

Ano, díky :¨)

tak jednoho vyhrálo

Aha, ale jedno v druhé je tam záměrně. Není to jednoho v druhé (muž, žena ...) Jedno v druhé mi připadá že zahrnuje toho více... ale uvozovky tam nechám, ty se mi líbí :)

:)

:) díky přidám uvozovky

V čem to sedíš? Chi-chi

:)

Tak, tak

Zkusím něco vymyslet...

WOOOÓ

chi-chi :)

Když čtu povídku znovu, tak se ptám jak by čtenář mohl vědět, kdybych nenapsal, že se panty namazaly olejem, aby přestaly vrzat a s tím skončilo kouzlo, jak by mohl čtenář vědět proč kouzlo zmizelo??? NECHÁPU, 

Nejenom bezdomovci na ulici, umírají také lidé ve svých luxuxních rezidencích... nakonec umřeme úplně všichni, to je naše jediná jistota na tomto světě. Na každý pád všichni kdo jsme se narodili jsme v kreditu. Každý z nás má více než měl. 

Na vzácné víno, Goro nemám, takže proléval jsem krabicovým s bezdomovcem v parku :) Děkuji za korekci, kterou text doplním. Na každý pád co se týče toho jak to vnímám a cítím tak je toho jen tak odhadem 10 procent, co jsem byl schopen dát do slov, těch mohutných 90, tu obrovskou rezervu se budu postupně protlačovat do textu v příštích povídkách. Za úspěch budu považovat když to bude 50 na 50 :) Zatím spokojen moc nejsem. 

"Sonda" by mohla jít hlouběji, ale to by bylo na knihu :)

Ano, většina z nich zapáchá, ale není se čemu  divit, kdo by nepáchl, když žije na ulici, bez vody a elektřiny a koupat se v řece se jim rozhodně nechce. Pečlivě dbají o svou krustu na kůži, která je chrání a kdyby si ji sloupli tak by onemocněli. Ale znám jednoho, který žije pod schodištěm osmý rok a na ulici byste neřekli, že jde o bezďáka. Nezapáchá a vypadá čistě. 

:¨)

Okej :)

Jasně a dík. 

Když půjdeme hlouběji do všehodění, pak atomy porcelánového panáčka byly hodně dávno pravěkou vážkou a tak dále a tak dále. Tomu říkám opravdová recyklace. :) 

Někdo nechává dveře vrzat, aby upozornil na případného zloděje :)

Jéje, to jste mne pobavila :)

lžičky i vidličky... ach jak je to všechno krásné, myslím zdrobnělinky, zní tak křehce a jsou tak tajemné, až by se nad tím vším človíček roztančil, ale ne hrubě a zvířecky, ale jemně, aby to křehké kolem kterého tančí neponičil. 

Možná by bylo lepší je rovnou "pustit" na svobodu. V bezvědomí se vteřina může protáhnout na dny a pokud má člověk strašidelný sen... no hrůza pomyslet. 

Nu co už... stalo se tak se stalo a děťátko se pokakalo

Příběh má v sobě tolik inteligence, kolik si z něj čtenář dokáže ukousnout :)

Příběh není primárně ani o únavě, ani o proměnách v čase, ale o transformaci jedno v druhé a samozřejmě bez humoru by to nešlo:)

Samozřejmě Goro... :)

"Že netělesné vytvořilo tělesné a že tělesné se vrací do netělesnosti, to je věčný kruh, o kterém vědí mnozí, ale pouze nemnozí z toho vyvodí praktické důsledky."  Čuang-c'    
Nepíšu příběhy, aby se čtenář pobavil nebo aby zapomněl na šum a trápení všude kolem něj, ale především píši proto, aby se zamyslel.... aby si odnesl trošku netělesnosti, aby se mu odlehčilo v dnešním tíživém, přetechnizovaném světě... aby nahlédl Za Zrcadlo. 

... úhel pohledu :) 

Stroj na budoucnost nejde otevřít. Je to záměr? :)

... v podstatě to tak je. 

ANO:)

ALZHAIMER :)

Okej

Můžeš to přeložit do češtiny :)

Prouza by musel vyhrát. Proto si jej Smrťák vybral. Vše bylo na dohodu, Smrt se nepotřebuje podepisovat. Případ probíhal standardně dle božího zákoníku. Myslím si, že by to okresní soud předal krajskému a ten zas ... a nakonec by se spor dostal před ten boží :)

Yes!

opravdový úsměv pozná i malé dítě

I tak by se dalo :)

Okej

Na svém profilu prezentuješ, že ti holky říkají kaňour, město ve kterém jsi je Kuala Lumpur a přezdívku sis na sebe navlíkl jako předseda poroty. Hmm tomu neříkám demagogie ale oslologie. :) Bez urážky. 

Odpověď je v každém z nás. Je blíže neš tvá myšlenka. Doslova v tobě dříme a jen čeká na Probuzení. Ani Buddha všechno nevěděl ani Já všechno nevím a jsem za to rád, protože kdyby člověk vše věděl, proč by jinak dýchal?

... a lidé promlouvají ke svým zesnulým na hrobečcích a možná, že se jejich hlas dostane až za nebesa. 

Picasso je génius!

Duši dal tisíc perspektiv

ze kterých si můžeš vybrat.

Lakrove, ty jeden bazilišku!

Ahoj, tak vidíš, nic tak zásadně závadně špatného jsem gramaticky v příběhu nespáchal. Na čárky jsem trošku vysazený, neboť si myslím, že je jich v češtině více, než je zdrávo a kazí tím text. Jinak dík, chybky jsem zapracoval. 

Písmenka jsou větší, aby se to lépe četlo:) Jaké gramatické nedostatky máš na mysli? TO by mě tak fakt zajímalo. 

Tip za to překvápko :) těch dramat je přeplněný bazén, ale humoru jen pár kapek. 

Vše povstalo z Prázdna a do Prázdna se nakonec vše navrátí. Prázdno není tak prázdné jak by se mohlo zdát. Je plné života, ale života v latenci. 

Jo, díky. 

Hni se, hnuse není dle mého slovní hříčka. Ale HNISE HNISE toje jiné kafíčko, které jsem ještě nikde neslyšel. 

Vážně? To jsem netušil. Je v tom taky kus krásy, objevovat objevené.  

váš komentář nestoji ani za komentář, sorry ale je to tak

Dávám přednost české bažině se cvrčky, leknímen a žabkou i rákosem či bambusem (který roste i u nás). :)

Ostrovy s lidožrouty nejsou taky k zahození. 

Kdo tě odpoutal?

Okej!

ZDRAVÍM LENOCHODA :)

Třešně a jakýkoliv plod je oslavou, vyvrcholením a radostí. Určitě nejde o smutek. Ale TIP za pěkné téma. 

jo, jo, přemýšlej, ale PRÁZDNOTA není filosofie :) ale REALITA. 

Možná, že je klopotná cesta jen iluzí a po PROBUZENÍ, se už takto nebudeš ptát, možná že nikdo nikam nejde a nikam nikdy nešel, že je jen věčné trvání blažnosti. 

:) ano, je nutno psát příběhy tak, aby TO k sloužilo pro vyšší princip. 

štíři a hadi jsou naprosto úžasní a mají větší power než mnohý člověk !!!

I takový Kentaur je krásnější než většina maloměstského bahna.