Sorry za nějaké chybky a případnou nesrozumitelnost. Píšu to na rychlo. Pak opravím. Dík.

Pan Bukowski je zázračný – dle mého – v tom co vykonal pro psaní... poněvadž jeho jednoduchý verš – zmínil se o něm v několika knížkách a já vidím určité množství analogií, - srozumitelnost a jasný, přímý odkaz na obyčejný každodenní život v kabátě neobyčejného člověka (možné vysvětlení projekce u Charlese) a hýřivého vnitřního dění je ukázkou toho, jak dokáže být poezie živá a člověku blízká. Proto jsem napsal zabíjet umění, jelikož antagonismus k tomu je pumpování života do umění (odkaz na Chestertona). Myslím si, že Bukowski nám to všem dokázal. Napumpoval svoje dílo životem. Opravdovým životem. Ne tou životní rolí nebo společenskou fraškou.

Bukowski byl, je a bude – prozatím – vrcholem v zobrazení lidských sraček v jednoduchém obalu. A to je problém... jelikož Bukowskiho si může přečíst hajzlbába žvýkají Blesk nebo Aha či precizně vzdělaný akademik a oba se v něm poznají. Jak je to možné? Jde o formu či obsah? Co myslíte? Nebo jde prostě o ten život? A proč by ho někteří tak nesnášeli? Nesnáší život nebo jsou příliš zahanbeni?

Jenže nebyl to jen Charles Bukowski a jeho skvostné dílo ale i Rabelais, Fante, Miller, Sade, Saroyan, Steinbeck, Hemi, Ballard a mnoho dalších. Tak proč pořád slyším, že někdo je pokračovatel Bukowského? Přemýšlejte... ano! Je to proud... obrovská skupina spisovatelů... samozřejmě i českých autorů...

Ale... Bukowski byl a je a bude zatím nejznámější...

Tím se nechci obhajovat a nemám na to ani čas. Tak se vám omlouvám za případnou nesouvislost nebo nesrozumitelnost (také za chyby.) Snad jsem pomohl pochopit proč píšu tak, jak píšu. 

Pan Bukowski je zázračný – dle mého – v tom co vykonal pro psaní... poněvadž jeho jednoduchý verš – zmínil se o něm v několika knížkách a já vidím určité množství analogií, - srozumitelnost a jasný, přímý odkaz na obyčejný každodenní život v kabátě neobyčejného člověka (možné vysvětlení projekce u Charlese) a hýřivého vnitřního dění je ukázkou toho, jak dokáže být poezie živá a člověku blízká. Proto jsem napsal zabíjet umění, jelikož antagonismus k tomu je pumpování života do umění (odkaz na Chestertona). Myslím si, že Bukowski nám to všem dokázal. Napumpoval svoje dílo životem. Opravdovým životem. Ne tou životní rolí nebo společenskou fraškou.

Bukowski byl, je a bude – prozatím – vrcholem v zobrazení lidských sraček v jednoduchém obalu. A to je problém... jelikož Bukowskiho si může přečíst hajzlbába žvýkají Blesk nebo Aha či precizně vzdělaný akademik a oba se v něm poznají. Jak je to možné? Jde o formu či obsah? Co myslíte? Nebo jde prostě o ten život? A proč by ho někteří tak nesnášeli? Nesnáší život nebo jsou příliš zahanbeni?

Jenže nebyl to jen Charles Bukowski a jeho skvostné dílo ale i Rabelais, Fante, Miller, Sade, Saroyan, Steinbeck, Hemi, Ballard a mnoho dalších. Tak proč pořád slyším, že někdo je pokračovatel Bukowského? Přemýšlejte... ano! Je to proud... obrovská skupina spisovatelů... samozřejmě i českých autorů...

Ale... Bukowski byl a je a bude zatím nejznámější...

Tím se nechci obhajovat a nemám na to ani čas. Tak se vám omlouvám za případnou nesouvislost nebo nesrozumitelnost (také za chyby.) Snad jsem pomohl pochopit proč píšu tak, jak píšu. 

Pan Bukowski je zázračný – dle mého – v tom co vykonal pro psaní... poněvadž jeho jednoduchý verš – zmínil se o něm v několika knížkách a já vidím určité množství analogií, - srozumitelnost a jasný, přímý odkaz na obyčejný každodenní život v kabátě neobyčejného člověka (možné vysvětlení projekce u Charlese) a hýřivého vnitřního dění je ukázkou toho, jak dokáže být poezie živá a člověku blízká. Proto jsem napsal zabíjet umění, jelikož antagonismus k tomu je pumpování života do umění (odkaz na Chestertona). Myslím si, že Bukowski nám to všem dokázal. Napumpoval svoje dílo životem. Opravdovým životem. Ne tou životní rolí nebo společenskou fraškou.

Bukowski byl, je a bude – prozatím – vrcholem v zobrazení lidských sraček v jednoduchém obalu. A to je problém... jelikož Bukowskiho si může přečíst hajzlbába žvýkají Blesk nebo Aha či precizně vzdělaný akademik a oba se v něm poznají. Jak je to možné? Jde o formu či obsah? Co myslíte? Nebo jde prostě o ten život? A proč by ho někteří tak nesnášeli? Nesnáší život nebo jsou příliš zahanbeni?

Jenže nebyl to jen Charles Bukowski a jeho skvostné dílo ale i Rabelais, Fante, Miller, Sade, Saroyan, Steinbeck, Hemi, Ballard a mnoho dalších. Tak proč pořád slyším, že někdo je pokračovatel Bukowského? Přemýšlejte... ano! Je to proud... obrovská skupina spisovatelů... samozřejmě i českých autorů...

Ale... Bukowski byl a je a bude zatím nejznámější...

Tím se nechci obhajovat a nemám na to ani čas. Tak se vám omlouvám za případnou nesouvislost nebo nesrozumitelnost (také za chyby.) Snad jsem pomohl pochopit proč píšu tak, jak píšu. 

lidí je všude jako sraček

člověka potkáš málokde

SUPER! 

Tož trochu ujebané :)). Dobré, dobré. 

Tohohle si moc vážím. Děkuji.

Tak, tak... 

Pravda. Co na to říct? 

Dobré..

Díky moc. Chybu jsem opravil. Vážím si toho. 

letíme kosmema pustnema nakupujem

Super.

Nedalo se přehlédnout... 

Asi později. Zatím nic necítím. Stejně díky. 

Dle mého až na ten konec, je to skvělé! Sakra tohle znám! 

Zívám :). 

To mě baví. Díky. 

Láska... asi ano, nevím. Přečtu si další dílka, abych věděl oč jde.

Docela zajímavé. Trochu mi vadí "věř světlům denním" ale jinak dobré. Díky.