Blahopřeji Goře i všem ostatním, zároveň bych chtěl všem poděkovat za komentáře tady i pod dílem a za body k mé povídce, velmi mi pomohly. :) 

V tom druhém možná, ale v literatuře jsi rozhodně vše nevyzkoušela, aspoň ne v dílech, která jsi tu publikovala. :-)

Je vidět, že se rozvíjíš a ráda zkoušíš nové věci - teď samozřejmě myslím v literární tvorbě. :-)

Musím říct, že na téhle povídce mi některé věci neseděly, třeba to zaříkadlo na oživování panenky mi připadá takové mimo žánr. Ale jinak to má spád a skvělou pointu - něco, co by opravdu málokdo chtěl zažít. :-)

Akorát tedy nechápu, proč čmuchinu krmí ještě předtím, než mu přijde krmivo... :) 

Tomu dialogu sotva rozumím. :) Ale pěkná pointa a čmuchina je moc hezké slovo. :)

Trochu mi to - tématem, ne stylem - připomíná Dextera.

Tomu dialogu sotva rozumím. :) Ale pěkná pointa a čmuchina je moc hezké slovo. :)

Trochu mi to - tématem, ne stylem - připomíná Dextera.

Díky za vysvětlení, tenhle zvyk neznám: jednak jsem školku neabsolvoval v ČR, jednak mé vědomé vzpomínky z nějakého důvodu začínají asi tak osmým rokem. :-) 

Chápu, že si potřebuješ postěžovat a soucítím s tebou, ale fejeton je literární text a ten by měl mít nějakou formu, úroveň, gradaci, pointu. Tohle je, jako kdybys chrlila své životní problémy kamarádce u kafe, zcela odfláklé, bez ladu a skladu. Fejeton to není. 

V závěru mě zmátla věta o sprchování, myslel jsem, že ji vyslovila Tvoje  maminka, ta, která tě proklela a která ti má dovézt z Améru léky, až pak mi došlo, že to je maminka jednoho z dětí. 

Moc nechápu, co myslíš tím přidělováním znače panenek, banánů a opiček. To slouží nějak k označování těch dětí? Nebylo by jednodušší jim prostě říkat jménem? Nebo je to nějaká hra? 

Děkuji Ti za kritiku a komentáře. Sny naivní bývají. :) Konečně, nikde není psáno, že se to odehrává v dnešní době a za podmínek odpovídajících olympiádě tak, jak dnes funguje. :) Snažil jsem se to vysvětlit tím, že v kvalifikacích záměrně podával jen takové výkony, jaké potřeboval, ale zřejmě ani to nepřesvědčuje. :) 

Ty se nemusíš bát, když jsi najezený, ne? :) 

Hezky jednoduché, možná mi tam nesedí to "skutečnej". *

Líbí se mi kompozice a to, jak jsou všechny motivy propojené. Tvá předchozí povídka byla o naději, odříkání a nevzdávání se, o naplnění snů, tahle k ní tvoří takový protiklad - o věcech, které bychom nejraději neudělali a o kterých bychom byli raději, kdyby se nestali. O nenaplněných snech. Líbí se mi symbolika zrcadla.

Možná je škoda, že je Irena uvedena do obrazu až tak pozdě, takhle ty její hovory a esemesky tak nevyzní. Chápu, že jsi chtěl, aby byly jeho motivace dešifrovatelné až zpětně, ale připadá mi, že kdyby bylo hned od začátku jasné, že se vlastně chce pomstít jí, četl by se ten začátek jinak.

Trochu mě zarazilo to "připadal si jako debil", oproti poetickým přirovnáním ve zbytku povídky je to takový pád na zem.

Celkově vzato se mi to velice líbilo, i když ne tolik jako Nový začátek. 

Ten konec je možná trochu moc abstraktní a filosofický. Jinak dobré, to jiskření a postupné sbližování je fajn. Hra se mi líbila víc, je lehčeji napsaná a vtipnější. :-)

Trošičku. :-)

Výborné. :-)*

Docela hezká povídka, dialog pěkně graduje a kombinuje se s tělesnými akcemi, "jiskření" mezi nimi je dobře zpracované. :)

Pro mě zklamání, celkem laciná mytologická hra. Píšeš lepší věci. 

Docela se mi to líbilo. Ale na Tvých povídkách se mi líbí právě ta glamour atmosféra a překonávání stydlivosti, to tu moc není. A jak jsem už psal jinde, u některých věcí mi přišlo, že přes mužského vypravěče je na tom vidět, že jsi žena. :-)

Skvělé zpracování, vtipně napsané. Pro mě Tvá nejlepší povídka. :)

Vtipné téma a dobře promyšlené vyprávění, spolu s Áčkem Tvá nejlepší. :-)

Zajímavé téma a vtipné zpracování. Na Tebe nezvykle cudné, spíš svádění než předvádění. Musím říct, že psaní z 1. osoby Ti víc svědčí v ženském pohledu, tady to na některých místech trochu drhlo (v tom smyslu, že si myslím, že muž by takhle neuvažoval). 

Představa znuděně a nezúčastněně tvářící slečny je velmi zábavná. :-)

Musím říct, že jiné Tvé povídky se mi líbily víc, téhle něco chybí. Možná to, že ji nevyprávíš v první osobě, ji dělá takovou odtažitou. Ale líbí se mi to "problikávání" upírky a skutečné ženy a zajímalo by mě pokračování. :-)

Je to super, sexy i vtipné. :) Právě ta dekadentní luxusní atmosféra se mi hrozně líbí. 

Děkuji Vám oběma. :) Není to doslovný záznam snu, ale základní myšlenka ze snu pochází. 

Poslední dobou si ve chvíli rozhodnutí vůbec neuvědomuji, že jsem se rozhodoval a že o nějaké rozhodnutí šlo. To mi dojde až dodatečně. 

Všem velice děkuji za kritiky, vážím si toho, že jste mé povídce věnovali tolik pozornosti. :-) Mgebe původně je postava ze snu, proto asi ta atmosféra suché statě, o níž se zmiňuje Lakrov, maximalismus, o kterém se zmiňuje K 3 i určité nemožnosti, o kterých se zmiňuje careful.

Careful, svalovina sice nenaroste, ale většina olympijských výkonů je dána časem. Jsou postaveny na překonání času, na tom, že člověk něco udělá rychleji než ostatní. Je to boj o rychlost a v tom se to určitým způsobem time managementu podobá.  

A ty léky nevynalezl právě proto, že je to zatím jen experiment, který má ověřit možnosti té techniky time managementu. Proto se zatím věnoval věci pro něho relativně bezvýznamné - a na ostrou zkoušku v nějaké věci, která by pro něho byla důležitá, nezbyl čas. Tu "důležitou věc" měla naznačovat ta hra s mentálně postiženými dětmi. :-)

Děkuji za upozornění na styl, nejsem rodilý mluvčí a na literární češtině stále pracuji.-)

Mně to připadá určitým způsobem romantické, v dobrém slova smyslu. *