Člověk má být suverénní, důstojná, inteligentní bytost. Plus vlastnící ještě několik podobných moderních vymožeností. Většina současných lidí však tyto podmínky ani vzdáleně nesplňuje.

Člověk znamená člověk, nikoli nadčlověk, podčlověk, nebo jiné zvrácené a nepřirozené konstrukty.

Je dobré, že aspoň druzí lidé si mohou vychutnávat životy běžných smrtelníků. :o)

Atmosféru to navodilo skvělou, třebaže jenom na chvíli. A pak zase... :-|

Chrám může být i tělo, jistě, ale zde je to myšleno obecně, chrám jako symbol dosažení nějaké mety, splnění libovolného úkolu.

Díky za návštěvu a kritiku.

Pravá, nefalšovaná, poctivá, česká neděle. :o) Jak rád bych si to ve svém nedobrovolném vyhnanství vyměnil s nějakou z těchto groteskních postaviček! I když, raději nevyměnil... :-(

Inu, ne, že bych sledoval média víc, než je zdrávo, tj. je už dlouho nesleduji skoro vůbec, nicméně i k mému zraku/sluchu se pár zvěstí o tomhle absurdním dramatu doneslo.

Odpovídám tedy.

1. Stát, alias rodnou vlast, jaksi podvědomě milujeme, ať chceme, nebo ne. Stejně jako mateřský jazyk a jiné zautomatizované fenomény. Něco jiného je vztah k určitému politickému směru - části politického spektra, stranám apod. K současným normám a pořádkům, tedy spíše nepořádkům, zneužívání moci atd. Stejně jako ke konkrétním politikům a různým dalším veřejným činitelům. Lidé, poměry, móresy a pravidla přicházejí a odcházejí, řekněme, podléhají módě. Avšak naše země, rodná hrouda, nám a dalším generacím zůstává poměrně neměnná. Tu bychom měli mít rádi jako takovou, nehledě na to, kdo je právě u moci a jak to v naší společnosti aktuálně (ne)funguje.

2. :) Prezidentovi, nebo světu? Či spíše jde o čirou/mírně zakalenou exhibici? Tedy snahu protestovat proti něčemu za každou cenu? Pravda je, jako obvykle, někde mezi. Někdo to bere vážně a poctivě, něco se mu nelíbí, tak protestuje. Někdo má motivy smíšené a někteří se holt potřebují pouze ukázat a okázale dávat na odiv své "hrdinství". Nic nového pod sluncem. Svět má milióny barev. :-)

3. Je možné najít lepší důvod? Jistě, že je, hledejme jej. Třeba úplně laicky: ne "já jsem občan", ale "já jsem člověk". ;-)

4. Co lze reálně uhájit a uhrát? Kdo to ví? Jen ten vševědoucí. Dialog je dobrá metoda, ovšem na vysoké úrovni. Kdo takové úrovně ze zúčastněných aktérů dosahuje? Jak vysoko nastavit onu laťku? Ať už výše či níže, každopádně bychom měli dát přednost rozumu před emocemi. Těm popusťme uzdu v soukromí; věci veřejné bychom měli řešit s co nejvíce chladnou hlavou.

5. Život je (občas) hezký i bez oslav a svátků. :-)

6. Otázek je zde položených, myslím, dost.

Tuto autorku vůbec neznám, ale díky za pěkné uvedení do tématu. Vybrané verše zajímavé a podnětné.

nebo miniatura, kapitola z prózy na pokračování... Jinak dobré.

Ubývá slunce, barvy třešní, důvodů k radosti.... moc hezké verše, takové ryzí, bezprostřední. Zkus jich více, souhlasím s Lady. ;-)

Tak jsem přečetl to předchozí dílo. Moc moudrý z něho nejsem, ale nevadí. Že by nějaká správná myšlenka? Dobrá nálada? Nevím... V každém případě hezky tajemné.

Jo, dobrý, nedorozumění se občas stane. Hlavně, že jsme si to rozumně a přátelsky vysvětlili. :-)

No jó, ale dyť já jsem rád že se vůbec nějaký zachoval! :-) Když jsem jej vytáhl ze dna vraku lodi, byl špinavý, potrhaný, písmo rozmazané...

až tak, Fouraix? Hmmm....

To máš pravdu... :o) Vítejme v klubu netykavek. :D

Whitesnake - Jo překlep to byl, ale takový legrační. :-)

Oldjerry - díky za uznalý komentář, jen úplně nevím, co si pomyslet o tom dovětku s jazykem Zulu... Asi nic a mávnout rukou...... ;-)

A za páté nevím, dál... Mám na mysli jinou báseň než tuhle, ale to je jedno. Nebylo to z legrace, nýbrž v přátelském duchu. Tady nešlo o mechanické napodobování, jen pouhou inspiraci. Možná máš problémy s pochopením/tolerancí lehké nadsázky, či jak to nazvat... :-( Nejspíše jsme oba z úplně jiného těsta, ačkoli to tak zpočátku nevypadalo. No nic, snad tu najdu spřízněnější duši...

Takový nenáročný denní program by se mi moooc líbil...

jak říká jedno latinské přísloví, člověk člověku vlkem. Asi tak...

zdarec... a pocem, pocem, mám takový dojem, že sis ode mne v jedné své básni něco trochu vypůjčil. :-)

Po pravdě řečeno, někdo se to nenaučí nikdy, ani za 300 let... :)

Uf, konečně nějaká "jedlá" poezie... :) Tím vlakem sice nejezdím, ale nicméně jsem fanda železnice a každé cestování po ní je pro mě milé. Brno docela znám a nabízí spoustu romantiky, inspirace k tvorbě a mnoho jiného. hezká hra s "č" v závěru. :-) Jen to mysteriózní téma bych nahradil jiným, nic nadpozemského tu vážně nenacházím.

Jdu krz to lazení

To mě hned praštilo do očí - podobně jako kdysi jsem někde četl "vytřízený" jako vytříděný. Ladění je o poznání hezčí. Jinak v pohodě, oddychový čtení. To musí být hodně retro, když digi tv funguje u nás už dobrých pět let... Čtenář jaksi automaticky očekává současnost, pokud není předem upozorněný na opak, no dobře.

Nějaké další drobotiny by se jistě našly, ale hlavně oceňuju autentickou atmosféru, taky jsem měl doma mnoho opravářů, na všecko možný. :-)

Nejdůležitější je, aby taková křížová modulace nevznikala lidem v hlavě, jakože se to až příliš často děje. :-D

Opravdu, opravdu, opravdu není... :o) Možná mě něco z té spousty skladeb, nejen metalových, kterou jsem za celý život odposlouchal, inspirovalo. Kdo ví...

hoinem nepublikuju, hojně snad ano, i když v mém případě to zatím jaksi nehrozí. ;-)

v prologu nic nevidím.

a k vlastnímu dílu: co když nedoběhneš? :-D To už moc spokojen nejsi, co? každopádně aspoň ty hlasovací lístky si v oné místnosti můžeš použít, aby se setkaly s užitkem.

Andělko, chytrost je chytrost, moudrost je moudrost... Divit se můžeme i s chladnou hlavou. I smát. :-)

snake: věřte, nevěřte...

agáto: tak si ho nechej, ono po čase tak trochu vyprchá samo... ;-)

ále, nedělej si škodu speciálně kvůli mně, piš dál taková pěkná dílka... :-)

Držím se. A dám ti radu - po napsání komentáře neklikej v prohlížeči na "zpět", pak to dělá takové několikanásobné příspěvky. :-)

ano, kat.mat, hřebík byl uhozen do hlavičky. Co je autorovo, autorovi, co je čtenářovo, čtenáři. :-) Stopaře beru, kdo má zájem, sveze se. Stačí zvednout palec (palec nahoru). 

Spojené státy už zažily daleko komičtější postavičky, takže snesou i tuhle. Je spíše otázkou, jak se k tomu postaví zbytek světa... Ostatně, s naším Mílou je taky srandy kopec. :-)

Bych přihodil ještě pár aktualit, jak to máš ve zvyku, tohle působí jako takový až moc izolovaný fragment.

Rady zkušeného člověka, beru si k srdci... :-)

to by byl dobrý námět na nějakou telenovelu... Nebo sitcom? :-)

A bondovky jsou vyloženě jen o těch efektech, o tom žádná. Kde se hrabou na takovýho Ramba nebo Terminátora? :)

:o) teď mě spontánně napadlo: jsou lidi, co musí vstoupit do každé debaty, třeba ten, třeba ta, třeba ty... :-)

pak třeba navátý by se mi líbilo s "desátý". inspiraci zde rozhodně najdu...

zakázané ovoce nejvíc chutná, pravidla jsou od toho, aby se porušovala, a v neposlední řadě taky platí: přeskoč, přelez a... klidně i podlez. :)

Já bych v tom takovou vědu zase neviděl. A mimochodem - já dycky nejvíc klopýtl při nejnižší rychlosti, když jsem si "dával nejvíc bacha". :D

Ale fejeton hezkej, to jo, ještě chybí plný vepřo a zelo. :-)

děravému životu se trousíš z kapes

to je, myslím i pro náročného literárního kritika pěkný žrádlo... :)

něco se rozpadne, něco zase spojí, ber to tak.

mluviti stříbro mlčeti zlato. :-) Čerpat nejtemnějších míst je vždycky nejlepší. i když tato báseň má jisté rezervy, nelze jí upřít jeden fakt, že je psaná, jak se říká, od srdce.

Příště zkus tesat do kamene, to nebolí. I když - i kámen má duši... :-)

tak snad přijde jiná... :-)

ehm... tedy, ne že bych se zrovna chtěl přidávat k dialogu, ale mám vážný pocit, že jsme tu takoví dva...

Semafory vypni klidně všechny, na značky nehleď. S proudem radši nepluj. Křižovatek je mnoho, každou chvíli. Prostě někam vykroč a jdi! Ani desetiletá objíížďka není moc dlouhá na to aby tě od další cesty odradila. Hodně štěstí, čau...

k topmu :) jsem asi ještě nedospěl... Nevím, co by mělo být na dresech infantilní, ale budiž. díky za dojmy, pojmy a jiná moudra. :-)