Písmák V těle myším
Našlapuje naprázdno do dírek mezi světy,
kde minulost dohání a budoucnost ještě není.
Stahuje packy ze všech pastí schovaných za závoji
a pak, vprůvanu slov tak tak visící nad propastí
U vody
Loďku nechávám plout
mezi splavy do neznámých kout.
Plachta se rozpíná, něco umírá
svět kolem zhasíná, něco začíná.
Zpomalení
Krokem želvím
vpřítomnosti kráčet,
pohybem klidným,
i do rozbouřených vod,
Podfuk
Vlna, co nahoru vynese tě
vzápětí tě zase smete,
pod hladinu,
kde slunce nezáří.
Jarní
Vše, co mrtvé bylo,
zas se probudilo,
životu hold vzdává.
Co kdys pevné bylo,
Třináctá
Tichounce letí do světla,
pomalu plave
na běžící vlně,
vnáručí zářivých hvězd.
Po bitvě
Ani úzko, ani pusto,
prostě jen prázdno
Odhoď zbraň,
stáhni se dovnitř,
V plamenech
Hoří
obranné valy,
v plamenech
svět jako nehostinné místo,
Prométheus
Co kdys pevné bylo,
už se prolomilo,
vzádech prohýbá se.
Leží,
Ozvěny z podsvětí
Vynořují se,
zevnitř, od kostí,
kontury zmlhy,
slunce jako měsíc
Fénix
Ponořit se do sebe,
pod tíhou klesnout až na dno.
A hluboko vútrobách,
kde vylézají černé stíny,
Stmívání
Klaním se,
hluboká noci,
nořím se pod hladinu.
Sněžností přijmi
Duše mě volá
Volá, duše mě volá,
domů, srdce mě volá.
Vobejmutí utišit svůj pláč,
pomalu,
Kyvadlo
Uhýbání, vychylování
pohybem kyvadla
mimo střed a zase zpátky
přetvářet a stále měnit,
Napít se ohně
Svého ohně se napít,
vylít svůj hněv,
zpoháru, který přetéká.
Vypít ho až do dna.
Bouře
Vynořují se,
strachy hluboko zasuté,
co vpohybu brání.
Pohladit, povzbudit,