řekla mi:

jen si klidně tokej

ve vztazích máš hokej

až klasické, přijde mi

po koupeli v Tokaji

kterým si i kloktají

kvokají a tokají

Kolik společného má láska k různým entitám. Určitě kořen i jmenovatele.

oprava: synka

Věrka byla kurvička

a docela chudičká

Však ve výbavě: 

• udička
• celkem slušná kuchtička
• propíchnutá gumička
• vnady

Když to vhodně spojila

zanedlouho kojila

synaka šéfa vlády

Hodiny letí

konec bude hned

Za pět minut dvanáct

je už fůru let

Velmi pravdivé.

jednou si zlámete paprče!

křičel jsem na děcka

vztekem z naražený kostrče

uklouz jsem na legu

a se šrámem na egu

zpytoval svědomí

proč jsem děcka mý

nenaučil pořádku

Litarts:

Fakt by mě zajímalo, proč nemá druhá půlka působivou atmosféru, když je vrcholem básně tím, že vyúsťuje v to nejsinější - návrat domů.

Škoda že už není mezi živými Bohuslav Reynek. Úplně vidím jeho ilustraci tvé básně. 

Praštil ho klackem z jilmu

proto dal jíl mu

na to léčitel lidový

otok brzo splaskl

nebo možná praskl

tak asi tento postup zlidoví 

Když zvedl na zem spadlý mražený výrobek zjistil, že ten jeho lejnáček je už nepoživatelný.

Hamare, tohle mi nedá:

rým ...Áda "Hade"

...ADHD

je prostě geniální!!!

a pak přešli na kávu

a z ní na trávu

a pak

na tabák

Láska prochází žaludkem

potravu loudí

v ale krávě bloudí

Nejde býku krávy lásku

jen tak snadno koupit

Nepostačí pozornosti, obligace

nelze ji ani uloupit

Vždy s ní budou komplikace

Nejde o žádné předsudky

kráva má čtyři žaludky

Školní hlášení: Nastaly mrazy. Kovové předměty se stávají lepivými. Například jazýček na jazýčku na vahách...

za nudle z nosu

Parádní!

jen rozverná a stupidní asociace:

když čtu si data na náhrobku
mrknu vedle na tu hrobku

děsně jsem se lekl
pohnul se jí dekl

nazývá ji Venuší

a netuší

že připraví ho duši

teď se ještě nadýmá

co za babu to má

ale brzo praskne

a splaskne

rozhořel se oheň

a narodily se v něm hvězdy

vychladly až svítáním

je plný děr od narození a z boje,

je plný šíleného řevu,

má děravá básnická střeva.

.... silné!

dík

Asi jde o pouťové labutě, ale i tak tomu moc nerozumím.

zatěžkanej volovem

je jak potápět se s vokovem

nebo v pletivu vod plotu

to snižuje tělu teplotu

na teplotu okolí

a bere naděj životu

bere vlastně cokoli

když na to přijde, i láska řešení má

Afghánci v Kábule mě naučili, že řešit se dá všechno. Jen nesmí dojít munice.

V tomto duchu jsem řešení zbásnil:

Do poslední chvíle

bylo živo

Než si došel

pro kladivo

To bude asi pravdivý, je mi to líto.

dík hoši

Kočko, rým - léčebně / čéče mně - je geniální!

A závěr? To ti řeknu hned - jakbysmet!

Dany jasně, už za totality se uspávalo. 

Gora: Jééé, dík, ta šla sama.

Al: Po 36 letech manželství - skoro zázrak.

Kočko: Co není může být. Taky jsem jím býval (neznabohem).

Pořád ten stejný způsob, který se čte obtížně.

Jak od Bašóa.

Soubor originálních obrazů z tapety romantismu 21. století, spojený v poutavé vyprávění o vnitřních procesech. Zvlášť působivé je použití duchovních relikvií, které dávají psychologické dimenzi duchovní přesah a tím jakousi mystickou hloubku.

I časová linka - minulé - "zbyl z tebe obrys" směřující po ztrátách a bolestech k novému - "znovu seskupenému já" v závěru. Tedy udělalo mě radost, že báseň není bolestínská, ale dává poselství o vybžednutí. Nutilo mě to číst víckrát.

Benetko, ty seš kanec!

Kočkodan:

Pálí, pálí jouly

i když má jen jedno varle*

* čti - kouli

Čudlo, je to příjemně melancholické a citlivé. Taky mě napadá, že je to postaveno na osvědčených slovech a obrazech.

cosi ve mě hlodá ...

nenarodit se? škoda!

Paraly hrnky v kredenci

dík šílené frekvenci

Třeba ty dvě minuty

byl do toho 

pořádně obutý

zvláštní, přemýšlení hodné

kladivo z vlajky

upadlo spolu s hvězdou

náhle minaret

Jiříček prdnul

a teď ne a ne usnout

boby k večeři

bude už zticha

a kdo ví jestli dýchá

pustit už polštář?

muž s ní nemluví

to není vůbec príma

vzala si mima

na podsatu

vzpomněl jsem si na tuto:

růst je z emoce

jakou ji má hlína

dá-li vyrůst

stromu

Na první, druhé a třetí: jo, jo, jo.

potkani kousli

do každičké brambory -

kdo to po nich sní?

Tenhle postup je účinný ve zvládání psychických obtíží - na víc se nezmůžete, to znám, to je starý, tohle je dneska všechno? Dost slabý!

V Máji je to, co tam je. Přečti si ho.

Litartsi, tys to nepochopil! To snad není ani u tebe možné!

Je tam ještě Bezděz, sekera, jezero. Vidíš. Takový kritik Máje. Takový autor jeho nesčetných vylepšení. A neví.  

To "ale co já" jsem dopověděl pro sílu textu, originál a silné podání Hradišťanu, rád.

Dí za kvalitní komentář.

proto je tam velké M

Hraje, jde o kořen dílek, kterým je Máchův Máj.

dík

Pro mě jsou tam zvláštní obrazy. Kotva - zařízení aby loď stála - pohladit placht, které jsou proto, aby loď jela. Vlastně celé je to na mé chápání zakódované, ale na druhou stranu právě tímto vábící k rozlousknutí.

Jo, žádný s tím kejkle, mně se to líbí jak lehce je to nahozené. A navíc ten Máchův Máj, na něj mám slabost.

Mě kráva nekopla, ale tetě, která ji dojila, kolikrát kopem převrátila hrotek s mlíkem. 

haiku hromada

na papíře se kupí -

brambory v zemi

Líže u moře

krystal soli, jazyk bolí

slzavé haiku

***

Sběr Pepy vázne

málo mu zaplatili

fakt nehorázně

***

Pod bradou lalok

pupek se mu nadouvá

haiku o sádle

taky mě to napadlo,

ale holt

přebil to single molt

Lze pít anebo nelze

něco lešího než Džeka Denielze?

Má milá se třeba nalila

whisky jméne Caol Ila*

a ani z ní moc neblila

* čti Kalila

narazil na vlka - rychle na strom

vlk se od stromu ani nehne

asi je pěkně vychcaný

třetí den zjistil

že je vlk vycpaný

koprovku o ženy

nedávno jsem měl

takže nevím

co bych od té na rohu

vlastně chtěl

možná tak kapavku

Kočko:

řidič zahloubán

do spisování haiku -

řepa v obýváku

Nápad to má. Ale nepřidat k tomu něco? 

jo, skoro až haikupostřehy

pěkně rýmovaná mini

I tou provokací můžou být, ja to vezmou.

Čti, přemýšlej. 

Ty zas nechápeš, co je v komentáři. 

proč nevyzveš mě k tanci

jsi snad loser mezi kanci?

nejsem loser mezi kanci

jen neumím tančit

moh bych i bez tance

zahrát si na kance

a s tebou kančit?

Jestlipak ten lživej závoj jde sundat. Třeba ve stavu, když o žádném ani neví. Právě tím rozbitím hodnot, omlením, těmi zabydlenými milenci. 

Dost dobrý dílo i z terapeutického pohledu.

to já rád

Je to tak, báseň jsem nepochopil. Proč je takhle napsaná. Takhle zašmodrchaně.

Nechápu ani tvoji zarputilost v jejím obhajování, ano v tom samém u tvých dalších děl. Vlastně pořád to samé. 

Píšeš: "Báseň je mistrovská, a to ve všem všudy, od začátku až do konce. Nebojím se to napsat".  Tvoji nebojácnost obdivuji. Jestli nejde o recesi, tak na tvou odvahu nemám. 

Patrná značná snaha o co nejvíc rýmů. Kvůli ní jsou zde zbytečné vložky, nepřirozené slovosledy, roztrhaná sdělení a neuchopitelné významy: Byl tiše spíše, blíže k vánku do dáli - kdeže byl? Asi blízko spaní - dobře, vjádřit přicházející spánek vánkem do dáli, není špatné, ale marast okolo, tomuto pěknému vyznění, zručně dává zaniknout.

Jasně, po pomalém a soustředěném čtení dojde, že dotyčný neví, jestli se mu ten zvuk zámku zdál, nebo se sem někdo dobývá. Dá se dečifrovat i to, že si šel rychle lehnout, aby zaspal něco zlého. 

Ale přijde - a v tmu zas vyleká / i na to má-li zato / co anebo kdo je to / na jeho hlas

a v tmu zas vyleká? Co to znamená?

co a nebo kdo je to na jeho hlas - co je tohle? Koukni se na to očima čtenáře. Opravdu takto někdo mluví? Kde v tom je v těch verších próza? Co se tam děje? Je to vázaný verš - dá se to recuítovat? Co by si z toho posluchač odnesl? 

Nechal klíče v zámku

pro klid svého spánku

- je výborné, hravé, pochopitelné, i s troškou probleskujícího humoru. Škoda, že zbytek takový není.

Ty půlměsíce jsou kelčáky? Pokud ano, došlo mi to až tou první variací, jinak je to nedešifrovatelné.

Ve druhém - jestli spíš by se víc nehodil první verš v podobě - neklidná dřímota

Třetí - kdo nás tu ruší - a odpověď je mlynaříci - mi přijde pouze jednodějové. jestli nepostavit mezi první verš a zbytek větší významovou vzdálenost tím, že tam bude plod toho rušení, co to rušení udělalo, třeba že utekl kanec, kterého jsme chtěli střelit.

dík všem

velká gratulace

To solení byla nadsázka pro Zajíce.

Filipe! Šlo by ji přisolit třeba:

podzim bolí v odřenině

možskou solí :-)

Zajímavé, s prvky parodie, recese - bavilo!

Mile až něžně napsané.

Zajímavé obrazy a příměry, rozhodně neotřelé a výstižné. Třeba lízátko z pískovce. 

Noc chodníků rozkopaných

A řehtající touhy mužů mladých... tohle si říkám, vlastně i díky knižnímu slovosledu závěren druhého verše, či díky najednou objevujícího se rýmu, který je navíc nepříliš kvalitní

- jestli s tím ještě něco neudělat 

CHT: Vidíš, a mně se právě tohleto vyústění líbilo a odpovídalo skutenosti, která v onom terapeutckém procesu nastal. Dík za postřeh.

zábavná hříčka

Tonda: mně ještě zbývá skoro 5 let, pokud budu naživu a schopen, chtěl bych terapeutit dál.

Evži, snad jo

Já taky.

kdysi jsem jako poctu jemu napsal tohle:

Jednoduchý verš
až k pláči
Trylek ptačí
a básník sdělitelný
krůčky mezi řádky
Každý křehký je
a vratký
 
Takové byly jeho verše
chtěli jsme je vlastnit, mít
Čitelné i bez rešerše
však nedaly se polapit

Nedá se chytit křídlo motýlí
mezi prsty objeví se prach
Zůstane jen na chvíli
Jako vločka na řasách

Skácelovské, řek bych.

Zvláštní kolísání. Nejednou překvapení zdánlivě nesouvislá. Synkopy v jazyce. Jakoby báseň po přechodu paloučku sotva zuby nehty udržela formu. Kdo nebo co je ta divná. Mlha snad?

To víš, v předvečer šedesátky na mě jdou různá moudra.

pomyslet / zamyslet ... stejný kořen, liší se jen předponou - tohle by se mohlo použít jen ve stavu krajní nouze

Brečíme kapky krve je silný verš

... a každý, koho tou holí přetáhl

uvázal mu na ni pentličku

jak na pomlázku

Jestli se ti po dětství nestýská

nechoď kolem školky

ani do klepa

kam tě zavírali

jen asociace

Taky dělám inventuru, večer

Jistěže, má to svá specifika. Třeba verše níže vybrané verše specifika mají:

Obměnit své ne zcestnou 

přejít sám za to tření,

v zaostření prozření

a tam i zlatou střední.

specifika mají, a to ta, že jsou všechno možné, jen ne poetické

Velká pochvala za verše 1 a 4!

Jsou normální.

ále, nevěděl jsem co dělat, nuda, nehty vokósaný až k loktům, tak jsem se vrátil... 

Ještě jsem se musel vrátit. Pro jednoduchost, atmosféru, pro krásu a čistotu.

Gratulace veliká! 

Krátká imprese, přijde mi, že je toho i na miniaturu málo. Chybí mi vyústění.