díky

díky

Jsem si vědom, že je to patetický, velikášský a děkuji za kritiku, ale byla to jedna z těch chvil v životě, kdy něco velikášského nad sebou cítíte, cítíte malost před nějakou velkou myšlenkou, konkrétně před Goethem, jeho mistrovstvím a vlastně před celým uměním.

S tím bezvěrectvím máte pravdu, hodilo by se tam víc jiných výrazů...