Písmák Redukce redundantních pocitů
Zatím jen tuším zhruba proč
a už vůbec nevím přesně kdy
jistě teď vím jenom to
že už zas mě čeká loučení.
ne/chtít ne/být ne/ego
Leckdy i s běžně běhoucím časem
v noci ne, divně spíš ve dne
jakási ospalost odkudsi přijde.
Únava z chtění i z musení
Život
Nedokážu nikdy vtěsnat do slov
a přesto stále k pokusům mě nutí
něco, cosi, nezodpovězená realita
marné otázky, vše spoutané časem
Nízkonákladový pohřeb
Rozšlápnutého brouka
zmařené naděje a sny
pro mě jen nečistota na podrážce.
Moje prdel málem králem
Jednoho naivního dne
v jednu naivní chvíli
povolil jsem si opasek
a pustil svou prdel do světa.
Návštěva biografu
Vyrazil jsem do kina
na film Ingolda Bergmana
místo toho ale pustili
osmihodinový snímek Andyho Warhola
Sbohem, otče církve
Líbal jsem se s papežem
. no popravdě
spíš šlo jen o takový letmý polibek
loučili jsme se spolu na nádraží v Bernu
Pokud mají duše eskalátory
Jestli mají eskalátory duši
neměl jsem dnes dobrý den
jen tak jsem se po nich svezl
bez pozdravu, bez zájmu
Proč prosté úkony
Proč se jednoduché úkony
někdy mění na zázračná díla
proč jsou z nedorozumění tragédie.
Proč se krátkost mého času
Ne zrovna veselé dny
Smutné jsou dny,
kdy umírají pocity,
a ač někde jsi,
tak pro mě už jsi zabitý.