Filipe, jsem moc ráda za tvůj milý názor i že se ti tento výtvor líbí. Já mám totiž pocit, že tohle je zatím největší kravina, co jsem za poslední léta napsala :) 

Tedy, ne že bych se chtěla hanit, ale jsem že svého výkonu nějak na rozpacích, asi i pro to, že jsem tam zamontovala ty těstoviny. Vrhla jsem to sem že zvědavosti, co na to kdo řekne. 

Překvapils mě, díky! 

Mně všechna tvá velmi zdařilá díla připomínají časy, kdy jsem se jezdila ukrývat před všedním životem k Sázavě do osady Měsíční údolí a dál. 

Je v tom takový úplně jiný náboj, než člověk čte a zažívá tady ve městě mezi panely. 

Jako vždy skvělé. 

Děkuji moc všem :) 

Dámy, mockrát děkuji, vážím si toho moc. Už jen pro to, že při psaní mnohdy nevím, kdy přestat a moc mě těší, že to někdo i tak čte a něco si v tom najde. 

Ty víš, že miluji tvoji poezii. 

Včera jsem byla v knihovně, stála tam před regálem poezie a hledala něco, co by mě zaujalo a co bych si mohla s chutí přečíst. Ale jak jsem listovala a listovala, nic, co by mě zaujalo jsem tam nenašla. Nic se nepodobalo ani vzdáleně tvým veršům a tomu, co mi dávají. 
Jsi pro mě velkou inspirací. 

Mockrát všem děkuji za tak milá slova, přečtení a tak vůbec. :) 

Marku, opravdu si vážím Tvých slov, děkuji moc. 

Krásné svátky! 

Děkuji moc všem. 

Chyby jsem opravila. 

Promíjím cokoli. 

Vážím si zájmu a přízně.

Děkuji moc :) 

To mnou zachvělo. Krásně ucelený pocit. Taky ho někdy mám. 

Moc pěkné a docela dramatické i v málo slovech!

Děkuji moc všem 

None, děkuju, taky neumím pochlebovat ani dělat rozbory, tak jsem spíš tichý pozorovatel a proto jsem moc ráda, že se někdo u mě zastaví, přečte a odpoví :) Cením si toho. 

Díky Benetko :) 

Mně zase přijde vázaný verš mnohem těžší. K cíli jsem v ničem zatím rozhodně nedošla, ale ta cesta mě baví. :) 

Děkuji moc  všem, já vlastně zapomněla, že jsem tuto věc sem vůbec vložila a pak na dlouho zmizela, tak se omlouvám, že neraguji. :) Jsem moc ráda, že se líbí a vážím si Vašich pozitivních komentářů. 

Přesně pro tento pocit po dočtení mám poezii ráda. Moc pěkná procházka životem. 
Díky. 

Milý autore, ty jsi podle mě buď skvěle propracovaný troll, nebo výjimečně špatný básník bez špetky sebereflexe. 

;) Nějak sázím na to první, protože ve své naivitě odmítám věřit, že by byl někdo tak zahleděný do sebe a ani jedinkrát nad sebou nezapochyboval. 

Fakt roztomilé! 

Děkuji moc všem za návštěvu :) 

Zajíc Brezňak- Ano, tento motiv se poprvé objevil v básni s názvem Jdu s poezií napůl pěšky přes vesmír, ta báseň pak byla úplně přepracována do jiné podoby, zde pak už nebyla v nové verzi zveřejněna. A myslím , že se toto téma promítlo ještě v jedné mé zamilované básni. 

Nejspíš se tak bude jmenovat i má sbírka, Napůl pěšky přes vesmír 

Všem mockrát děkuji. 

Díky moc všem za návštěvu. S těmi sny jsem to trochu zakřikla, dnes byly bohatý tak, že mě k smrti vyděsily a půl dne jsem nemohla pořádně fungovat :)

Dnes už to snad bude lepší :) Jsem ráda, že se vám báseň líbí. 

Mrzí mě, že už dlouhá léta nejsem schopna napsat nějakou konstruktivní kritiku. Tak se vzmůžu jen na to, že tvou poezii prostě miluju. Mám spoustu kamarádů, známých, kteří píší. Ale ty jsi taková kometa nad lesy, nikdy nezklameš, z tvých básní dýchá příroda i jakési velmi osobní "jsoucno", je mi to velmi blízké. 

Děkuju mockrát všem za komentáře a postřehy, přiznám se, že nevím, jak tady v té nové verzi písmáka poslat avízo. 
Jsem moc ráda, že jste se zastavili u mých veršů. 
Gora mě přivedla na zajímavou myšlenku s tím příjmem potravy. To je totiž věc, se kterou se potýkám už od dětství a vložit to do básně vůbec nebyl můj cíl. Tady pracovalo jakési podvědomí a to mi připadá fakt, když to řeknu blbě, "hustý". Mé básně pracují samy za mě, však tvorba je taky určitá forma mé terapie. Ještě jednou díky. 

Klidně ty verše zvracej, já si to ráda přečtu i z podlahy!

Zajíci, já ale vlastně nikdy nevím, co přesně chci sdělit. Mé psaní je silně nutkavá potřeba, nikoli nějaký záměr, ačkoli to lze vždy někam směrovat. Nikdy nesedám k psaní s nějakým cílem, je to jen potřeba jako dýchání. Už jsem se lépe pochopila a vlastně mi to tak vyhovuje, nejsem svázaná. Ale to neznamená, že není na čem pracovat. 

Díky moc! 

Norsko, díky za zastávku. Já mám upovídané všechno, no :) Ale většinu svých věcí, pokud je to potřeba, časem trochu upravím. 

Děkuji moc všem za milá slova, čtení a zastávku. :) 

Krásné, krásno a příroda z tebe zurčí

Tentokrát je to opravdu složité, výše není báseň, která by se mi nelíbila. Přesto mám jasno a dávám svůj HLAS těmto třem básním (škoda, že nejde dát čtyři hlasy):

Počátek jara staví kříže

Ostříhala sis vypadaný vlasy

Když měsíc sedlá si les 

Marku, díky moc za krásný komentář a za to, jak to vnímáš. Jsem holka uvězněná na sídlišti mezi betonem, věčně poblouzněná z těch nesprávných lidí, tak píšu jak mi ruce narostly. Díky moc! 

Kočkodane, taktéž díky!

Filipe, díky za zastávku. Zkrátit to asi teď neumím. Uvidíme časem. 

Radovane a Filipe, mockrát díky za návštěvu. O nic nového mi snad ani nešlo, jen jsem to vše nějak "vyprdla", s prominutím, na papír. :) Úpravy budou, upravuji téměř vše, co někdy někam vložím, jen někdy to chce pár dnů, týdnů, měsíců, někdy i let. Tady to snad nebude trvat tak dlouho :) Uvidíme, co si s tím časem počnu. Teď sama nevím :) 

Hlas:

1. To pták hrál hlad na střevíc 

2. Místenky

3. P(r)otrhaná

Díky moc všem za přímořskou zastávku a přečtení :) 

To je zase nálož krásně napsaných pocitů. Smutná báseň, která mluví každým veršem, ne-li slovem. Dávám do oblíbených, budu se k ní ráda vracet. 

Velký smutek občas plodí ta nejlepší díla. 

Ten popis na začátku je možná opravdu zbytečně moc rozvleklý a nějak mi tam úplně nepasuje. Jinak ale dobrý. Čte se to příjemně a jsem zvědavá, jak to bude dál. 

Film jsem snad v životě neviděla, ani po tom netoužím, ale tento příběh si dovedu představit, že jej čtu v pevné vazbě. Je to psáno velmi čtivě, s nadhledem a i když to asi není úplně veselé, mnohé pasáže mě pobavily. 

Pokračování si ráda přečtu. 

Alegno, Štírko, jsem moc ráda, že se vám u mě líbilo a děkuji za milá slova. 

Předsedo poroty, teď asi opravdu nevím, jestli mluvíš všeobecně, nebo si myslíš, že jsem v básni samoúčelně trapná či falešná. Trapná klidně být můžu, o tom žádná, ale falešně by to opravdu vyznívat nemělo.  :) Děkuju za zastávku! 

Pohádka života, mně to ale spíš připadá jako romanticky a lidsky napsaný thriller. Je jiná než tvé ostatní, asi proto jak jsi psala, že je jedna z prvních. Ale je skvělá.

Jinak inzulínem rozhodně lze zabít člověka. Obcas je v mých rukou osud dítěte, neboť u nás ve škole jsem jedna z mála, kdo ho umí píchnout.  Není to úplně hezká zodpovědnost. 

Ahoj Rem, mockrát ti děkuji za komentář. Potěšila si mě a vlastně by se to všechno co píšeš, mohlo stát. Plánuji na podzim obnovit své literární večery, právě ses sama pozvala, tak doufám, že mě s tou skleničkou budeš pronásledovat :D  Ale teď vážně... Ten kostel tam přilítl ani nevím jak. Každý kostel v mých básních sv. Antoníček na Strossmayerově náměstí, styčný bod všech mých poutí v mysli. Proč jsem ho dala sem.... Je určitě mnoho možností. Stejně tak ho možná jednou z básně vyndám. Kdo ví. :) 

Díky moc za přečtení a jsem ráda, že ses nenechala odradit. 

Máš pravdu. Tam se toho už hodně ze mě odehrálo 

Velmi silné. Škoda, že jsem si ji přečetla až tady v šedi paneláků a ne v Lukách. Mělo by to ještě lepší atmosféru. Ale aspoň se tam teď vidím. Také se tam skrývá mnoho pocitů a příběhů, jen o tom neumím takhle psát 

Děkuji všem za čtení, vyslyšení a komentář. Vážím si toho a děkuji moc i za připomínky

Jednou bych chtěla psát tak jako ty.  S lehkostí, s přírodní, životní atmosférou. Prostě... miluji tvoji tvorbu. Neumím nic říct, vím o tom prd, ale dotýkáš se mě vším co píšeš. 

To mě moc těší, děkuju :) 

Díky moc za zastávku a za návrh, popřemýšlím o tom :) 

Děkuji moc všem za zastávku pod mými verši. Pravda je, že teď nemám úplně dobré období, léčím se s různými zapouzdřenými mindráky a braky, takže happy end báseň nemá, ale neusínám na vavřínech. :)Filipe, v básni sice dědu oslovuji, ale není to přímo pro něj. Spíš jsem se tak nějak komíhala se svými vlastními pocity, které se ve mně vyrojily po výletu do přírody. Ještě jednou děkuji a snad příště napíšu zase jen něco melancholicky romantického. :) 

Krásné, vzpomněla jsem si na jeden hodně studený kamenný pocit, který jsem cítila, když ve mně někdo umřel

To se ti povedlo. Nějak jsem se při čtení vnitřně zhoupla. 

Silné dílo, moc pěkné obrazy, dobře se mi četla. Jednou se bude dobře vyjímat v tvé sbírce

Už jsem to četla na litwebu. :( Smutná zpráva.  Teď už ale prohání múzy na lepším místě.  

Taktéž jsem přispěla.  :) Poezii je potřeba podporovat. 

Ahoj, díky za čtení.  Tebou zmíněné dílo neznám, najdu si :) 

Ahoj Luzz, díky za komentář a postřeh. Ona ta báseň skutečně může působit chaoticky.  Cílem to není, nikdy nepíšu s nějakým cílem, básně spíš ovládají mě než já je. Jen to pak češu.  Tady jsem to nechala víc chlupatý, neb jsem to tak cítila.  Zmatek je můj styl života a poslední dobou je to horší a horší, tak je to asi znát.  :) Děkuji.  

Děkuji všem, překlepy jsem snad již opravila. Jsem ráda, že zaujala. 

Theo, on to je zmatek. :) Kdyz nekdo dělá špatné věci, jednou z příčin je chaos.  Asi proto to tak je. :) 

Dík. 

Čtu si ji a říkám si, že je mi povědomá. Pak koukám na rok publikace. Četla jsem ji tu už několikrát. Ráda jsem si ji připomněla znovu. :) 

Krásná báseň, o tom žádná. S tou tečkou... opravdu byla tak malá, že jsem měla problém se strefit kurzorem do básně. Napotřetí se mi to povedlo. :) 

To je super dílko, vidím to před sebou jak krátký, pohádkový film. I když je v tom mnohé z reality. :) 

Pěkná atmosféra, hezké obrazy, úplně ji slyším. 

Škoda, že na to nemáš autoráky a neprodáváš to. :D Bych koupila leckomu k Vánocům :D Podkulenka nebo potpytelník... umřu. 

Všem děkuji za komentáře. 

Musaši- neslepíš by možná znělo líp, ale ono to tak nebylo.

Báseň jsou zapsané pocity a je to inspirováno blízkým clovekem.  Je to pochmurné, ale v objektivním hledisku, jakkoli je to pro ostatní smutné, ten člověk si uz zasloužil klid. :) 

Děkuju všem ještě jednou :) 

Oslovila mě nejvíc že všech básní z tvé poslední doby.  Přečtu si ji ještě několikrát.  Víc teď říct nedokážu 

Připomnělo mi to jeden mysticko-thrillerový seriál.  

Jinak jako vždy krásně poskladané myšlenky,  pocity,  vjemy... Lze v ní hodně najít.  Mám moc ráda tvé básně 

Ředitel: Chlapec jen když vzpomíná na mládí. Jinak je to muž. 

Neokopaný záhonek tam zůstane jednou taky. 

Abakusi, za závanem romantiky si stojím.  Ne každý vidí romantiku jen v tom přeslazeném a hezkém.  

V pořádku.  Děje se spoustu věcí.  Některé skutečně,  některé jen uvnitř nás.  

Má nejoblíbenější hláška z Harryho Pottera:

Pane profesore, je to skutečné,  nebo se to děje jen v mé hlavě?

Jistě,  že se to děje v tvé hlavě Harry, to ale neznamená,  že to není skutečné.  

Díky  a přeju pěkné dny. 

Tvůj styl je dobře rozpoznatelný,  ten romantický závan ti svědčí,  umíš to. 

Všem děkuji za přečtení a milá slova.  Člověk najde inspiraci ve všem. 

Řediteli,  moc nevím,  jestli jsem správně pochopila tvůj komentář.  :) Není mi patnáct,  v omítce jsem viděla už leccos a slyšela jsem třeba i vodu ve sprše hlásit módu nebo počasí.  Žiju slušný a celkem normální život a Když jsem na sebe hodná,  tak je to ještě lepší.  Jinak triko si nehoním,  ačkoli státnice z psychologie mám  :) 

Díky za návštěvu!

Ano, je to opravdu moc smutné.  Navštěvovala jsem léta její akce a i tam četla svou tvorbu. Byl to pro mě šok,  opravdu jsem věřila,  že tu prokletou nemoc zvládne.  

No, ony to mohly být klidne tři básně.  Jsou to opravdu nepsané sny, které se mi zdály. Díky 

Díky Goro, Phil dala opravdu pěkný komentář a vážím si toho. 

Byla to velmi hutná a naditá soutěž! Gratuluji všem a děkuji za organizaci a vše.  

Dodávám své zbylé hlasy:

Hlas: Asi nám hoří pod nohama 

Hledám lásku 

Dala jsem už jeden hlas pod dílo Home office.Další hlas:Na houbách (už jen pro tu roztomilost)Dnes na snídani

Hlas

To je škoda,  měla lákavý název.  

Těžkou Barboru jsem si nevymyslela,  to pronesla má babička,  když jí v porodnici řekli,  že mám bůhví kolik kilo a přitom jsem měla dost málo.  Popletli číslice  :) Ale od té doby se to se mnou táhne  :)

Opožděně moc děkuji za celou organizaci soutěže, bylo to pro mě  milé zpestření všedních dnů.  Gratuluji spoluvítězům, Phyl vyhrála zcela zaslouženě. :) A všem ostatním za odvahu se účastnit,  všichni byli skvělí. 

I když haiku,  beru to jako jeden celek.  A jako celek se mi moc líbí,  smutné  a je mi to dost blízké.  

Andělko,  Safiane,  díky za návštěvu  :) 

Jediné co zkouším nového je, psát víc rychleji a úsporně,  nárazově.  Jinak to teď ani nejde, pod tíhou všedních povinností.  Poslední dvě básně mají podobné téma.  Pitvám se. :) 

Moc pěkné,  citové. Vidím psa, les, zeleň,  noc, všechno možné.  Vypíchla bych spoustu obratů, jenže na mobilu neumím psát s fazonou,  tak to neudělám,  jen si nechám dobrý pocit z dobře napsané básně.  

Silene, děkuju za obsáhlejší názor. :) Já sama si neuvědomila, že to "opravdu už sníš" vyzní vanilkově, či klišovatě. Ono to nemá se smrtí ani narkózou nic společného. Celá tahle věc je "stručný" popis neduhů z dětství, což samozřejmě čtenáři nemohou vědět. Tahle vznikla asi během deseti minut, byl to takový můj pokus sepsat prostě to, co mi jde na "jazyk". Příliš jsem to neupravovala, takže ta nedotaženost je záměrná, prostě jsem popsala co a jak. Ale to neznamená, že to časem neučešu, nebo třeba nepřeměním v úplně něco jiného. Ale zatím to vidím, že spíš ne. P.S. Kdysi mi někdo vytýkal, že jsem sobecká ke čtenářům... teď pod tímto dílem jsem si uvědomila, jak to mysleli :) 

Santi€, děkuju.  Učesat se to časem dá vždy  :) Není to nikdy vyloučené.  Byl to tak trochu pokus.  Většinou sem dávám básně,  nad kterými nějakou dobu dumám.  Toto ze mě vylezlo zcela pocitově během  5-10 minut, tak jsem byla zvědavá,  jestli to vůbec bude ke čtení  :). Občas to není od věci,  nepřemýšlet a psát.  Ještě jednou díky.  

No jo, to se stává :) Nic si z toho nedělej,  ja někdy taky nechápu,  co píšu a proč. Leze to ze mně kolikrát pro to, abych nepukla.  

No jo... on asi neřekl tohle přesně, ale vedla jsem v tomto smyslu tuto věc. Teď studuju psychologii a pedagogiku a dle těch různých autorů a jejich pojetí vidím, co vše plyne z ranného dětství. :)  Nebyl to úmysl, vylezlo to ze mě samo po té, co jsme s mámou četli psychologické knížky a dívaly se na svatební fotku mých prarodičů. Člověk by neřekl, co všechno má na život lidí vliv. 

Díky Goro. Zrovna ten obrat, co jsi zmínila, je z reality. To řekl doktor mojí mámě. Celá ta věc je inspirována tím dávným časem. 

Možná máš trochu pravdu, dalo by se to použít jako dvě věci, ale nejdou mi oddělit. Je to čistá pocitovka, sepsána asi během pěti, deseti minut, až se tomu sama divím. :) Děkuju moc za návštěvu a komentář. 

Hlas by si zasloužilo víc básní, než jen tři. Ale mám tak nějak jasno. 1. Hlas - Jen pomalu se stmívá za šílenstvím bříz2. Hlas - i slovem protéká řeka3. Hlas - ordnung machen

Taktéž jako K3. Tipovala jsem úplně někoho jiného  :)

Moje favoritka na vítězství.  Nezapomenutelný a rozpoznatelný styl, věděla jsem na první dobrou,  kdo je autorem :)

Děkuji Vám holky :) Motiv lišky z malého prince mi došel vlastně až po napsání. :) Tak nějak se při svém blouznění vidím za polárním kruhem. :) 

Gratuluji vítězům :) Tentokrát to byla mimořádně silná soutěž :) 

Máš sbírku? Ráda bych ji četla

hlas

hlas

hlas

Mně se líbilo, hezky veršované a přitom ne laciné. 

Nejsem kritik, moje komentáře bývají plytké a proto se tu moc nevyjadřuji. Snad jen, že mám ráda poezii, která žije, tvoří ve čtenáři malebné obrázky a která prostě dýchá vším, co můžeme vidět, prožít, zažít. Moc pěkný zážitek

Všechny tvé věci se mě silně dotýkají, ráda je čtu, ač jsou smutné a bolestivé, mají co říct. 

Tak tohle se mi hodně líbí, atmosférické, ponuré, smutné a skvěle vystižené. Připomnělo mi to vyprávění mojí babičky.