Goro, děkuju za poznámky, ještě se na to vyspím a podívám znovu. Ale třeba to "utéct" se tam opakuje záměrně, je to nejdůležitější...

Celá ta věc s dětmi je těžká a závisí na podpoře okolí. To jsi vystihl přesně... děkuju!

... měl být úsměv (smajlík), který se mi jak vidím nepodařilo vložit - jako reakce.

No páni, to je síla!

Hezký, je nezvyklé číst přírodní lyriku z Afriky... Asi bych měla rozšířit obzory

Mne se zase nejvíc líbí lámání léta, tíha a praskající větev. Letos to tak je, hutné, těžké léto...

Vida, ze me v mládí nikdy nic tak dlouhého a konzistentního nevylezlo ...

Dekuji a tesi me, ze i pres instiktivni způsob psaní někdo

radkam pricita záměr, Leraku. Víc by ze mne tentokrát nevypadlo...

Mně v dětství nevěřili, že je možné přijít pozdě, protože se člověk začte a zapomene na čas... Přemýšlím u toho, co v člověku zůstává, jak to jsou ty nejjednodušší chvíle s lidmi, které v okamžiku, kdy se odehrávají, nemají skoro žádný význam. M.

Děkuju, Kočkodane, a taky se u toho usmívám!

Dekujuza rozsahle hodnoceni a vysvetleni, budu se to snazit pouzivat

Dekuju Dodolo!

To je pravda, a většinou je to dost rozsáhlý poznámkový aparát bez tipů :-)).

Vzhledem k tomu, že kritiky mi od Gory chodívají, předpokládám, že to je jen nějaký omyl.

Kritičtější pohled může přeci poskytnout každý, i Ty.

Trochu mimo proud dosavadní diskuse musím přiznat, že i já celkem jednoznačně píšu kompenzační poezii. Abych si ujasnila, co cítím, co mě trápí, co si myslím o světě kolem... samozřejmě proto, abych "upustila páru" a občas zaznamenala za záclonou sotva znatelný pohyb proudu Poezie.    

Děkuju! Byla to svátečně mlčenlivá procházka :-)

Spíš čárka za "chlad", díky za upozornění. Byl to takový ten studený konec zimy / začátek jara. Opravím to.

Děkuju! Ale zážitek to pěkný nebyl :-)

Možná, ale nejspší jinak, než myslíš: mateřství je nářez.

Jarní drobné krásy života... to jsem potřebovala :-)

Tak ať to přežiješ ve zdraví ;-))!

Nejvíc na mne dolehlo těch posledních 6 řádků, až osobně, prožívaný kontrast.

Okna to tak mají, jsou o nadějích... to se mi moc líbí :-)

... ale kdoví, kdy důsledky dopadnou i do našich pastí

Naprosto přesná. Jakoby se mi hůř dýchalo...

Ta samota s druhými...

Líbí :-)

Reflex E, že?

Hodně jarní, zajímavé a u Tebe překvapivě lyrické, skoro bych až řekla romantické!

Krásná (líbí se mi nabízené obrazy) a zároveň poučná. Ta příroda je někdy neuvěřitelná... :-)

hezky se mi cetlo,diky!

Děkuju za zastavení i pochválení. Jsem ráda, že má někdo odvahu (a chuť, a čas a sílu...) číst :-)

mND - moc nerozumím, ale k tipům mám asi opravdu volnější přístup, než je tady zvykem. Ale ne ze zlé vůle. Zdá se mi to být správnější - nejsem přeci kritik, jen amatér (amo amáre - milovat :-)) a za těmi básněmi jsou lidé...

Hlavolámací sprosťárna

Velmi silná!

Aha, to je dobrý nápad. Nad rozdělováním řádků vždycky váhám...

Děkuju!

Tohle mě rozesmálo - i když by asi nemělo?

Děkuju za zastavení :-). Sdělit co chci říct je stále těžké. A udělat si jasno v tom, co chci říct, snad ještě těžší... ale tohle tady byl vlastně jen jeden krásný okamžik. 

Leraku ano, asi máš pravdu, nejspíš je to správné slovo opravdu "lidskost". Děkuji :-)

Zvlášť první mě potěšila svou jasností :-).

Připomnělo mi to dobu, kdy jsem ráda četla sci-fi a potěšil mně Tvůj trochu starosvětský jazyk :-)

Uf. Ten "materiál" by vydal i na sérii básní. A ještě bych přidala, že je stále víc lidí zmatených a vystrašených, což všechno jen zhoršuje a vyostřuje. Asi by to bylo na dlouhou diskusi... každopádně je dobře, že o tom někdo mluví nahlas!

Tahle mě uchvátila. Přes hobby činnost říkat takhle silné věci...

Děkuju za přívětivý komentář - vlastně mi pomohl i líp pochopit, z jakého pocitu jsem to psala, a to je pro mě moc cenné... a taky mne přivedl k dalšímu nápadu :-).

Děkuju za odpověď a pochvalu a omlouvám se zároveň: zveřejnila jsem to omylem, chtěla jsem to ještě nechat dozrát v konceptech (proto ta lomítka a závorky). A vlastně jsem dost váhala, jestli zveřejnit takovou ošklivost. A teď nevím... 

:-) Hezký, ráda jsem to přečetla

Inteligentní a i poetický sarkasmus :-).

Děkuju moc, Chápane, tedy Kočkodane, za povzbuzení. Do opuštěného šuplíku se totiž píše o dost hůř. Snad se tady kousek toho psacího řemesla časem naučím...

Goro, děkuju... i já mám radost :)

Dekuju za podporu... ale mušky vypiš, ať se poučím :-)

:)))) Tak tohle mě rozesmálo! A nedokážu si představit, že bych něco takového dala dohromady, takže máš můj obdiv a bod za zarputilost, kterou to (představuji si) muselo vyžadovat.

To si nemyslím. Mě se líbí, že do básně pronikly reálné objekty z našich životů: policie, děti, sousedi, pochybnosti i to naznačené (domácí?) násilí.

Mila Goro, dekuju a dekuju za Tvuj čas a energii! Nejspis mas pravdu, i to tak citim, prirozene "mi to funguje" bez rytmu a rymu. A vazany vers nejspis vyzaduje jiny postup prace.

U te posledni vety si nejsem jista - rozumim tomu, že to tak pro ctenare bude, zustane pak cisty popis toho okamžiku, nejspis by to spadalo do prirodni lyriky (?). Potiz je v tom, ze je to vlastne pointa. Ale nepochopena pointa mozna opravdu nema smysl a znamena, ze to neni dobre napsane... Tak nevim...

Krásná!

Přesně vystižená konverzace... (tedy spíš nekonverzace)

To je.... smutný.

Čtu a cítím to jako lítost z "nakonec ničeho", kterou jsem taky párkrát zažila...

Moc pěkné, ráda jsem se ponořila :).

...zrníčko vzouření příštích, to mě potěšilo, jako správný směr. Dobré téma!

Nejvíc na mě zapůsobila ta atmosféra parku... trochu tajemná a ponořená, poetická. Líbí.

Krásná, něžná, včera jsem to vnímala hodně podobně.

Děkuju... myslím, že s tou nostalgií jsi mě odhadl :)