Ae no jo. Na těch krstovskejch vobrázcích to vypadá, že je v louce, ale proto neni luční, vim ne? Navíc byl v zahradě a ne na louce a... spousta jinejch důvodů, proč mě zjebat.

Na dnešek nedám dopustit. A zítřku... nevěřím už nic.

Na dnešek nedám dopustit, zítřku už nevěřím nic.

usednout na kolena mě štve. to něco znamená. jdu o tom přemejšlet.

To je den, kamarádi, co? To je den.

Hlásám, že nejkrásnější lidé jsou Slováci. Za muže Juraj Kukura.

Rád čtu, že i vám se tak děvčata asociuje. Juraj Kukura a - až pak já

na druhym místě. Hezký den. P

Obávám se, že jsem dosáhl svého. To by nás mohlo všechny hodně mrzet.

K tomu to okamžiku jsem se vyjímáním méně hodnocených děl dopracoval k průměru 3 tipů na dílo. A mám připravené ještě i jiné kousky. 

K tomu to okamžiku jsem se vyjímáním méně hodnocených děl dopraval k průměru 3 tipů na dílo. A mám připravené ještě i jiné kousky. 

Roztržitost, ju, to je moje ustř vlastnost. Hele, je to tvoje věc, ale chceš li se stát součástí diskuze s profesorem, sežeň si asi poradce.

Jasně, kdo by nemiloval náš posmáček°)!

Agáto, ráda Tě čtu. Neumím psát komentáře. Ale mám tě ráda, i když Tě neznám. Za ta slova. 

máš do práce, ty:)))

Kdyby ses do dne těšil jako já, něco hezkýho tě vždycky jako mě čekalo, nepřišlo by ti na tom divný nic. Ranní očista od špinavých slov a - hurá do života;)!

A teď si představ helíku, když já dělám bavorskou bavorskou tatarku. TO JE TEPRV UMĚNÍ!

Když tobě ubližuju, o to míň pak ubližuju lidem

S tou předložkou nehnu. Na síti/v síti... Fakt nevim, jak z toho vykřesat aspoň nějakej jazykovej smysl.  Osobně bych se chtěl jevit na síti bezpohlavně, ale trošíčku pochybuji, že se mi to daří.

Myslím, že to nebude třeba. Sakra vždyť mě znáte. Pár hodin dělám, že se jako zlobim, pak všechno smáznu (a jako) zapomenu. Mělo by vám to stačit. Doufám, že se mi tímto podařilo vyhnout oslavné básni od tebe. Tolik jen málo zkrývaných posměšků bych jinde asi těžko získal.

Stejně je to zvláštní Aleši. Svýho času si mi posílal tipa za každou sračku, i když jsem tě prosil, ať to neděláš. Pak jsem pokračoval pod jiným nickem s totál tím samým a – ani nic! A ani teď se nezmůžeš na slovo? Nevěřím, nejsi ubožák. Pověz.

Ano, přesně jako ty, svého času mě i ona žádala. Vždy jsem bezeslova vyhověl. A pak jsem jednou požádal já (nepiš mi) a obratem a demonstrativně mi jí dotyčná natankovala. Takže to nevypadá dobře. I když... co dáš, když... co?

Proč jasnej, moderní autor jako ty chválí egilí mrdky sakra?! Tak jako vim proč, jsem schopen odpouštět dílčí věci blízkým, ale... vnitřně mě to sere jistě víc, než si dovedeš představit.

(jakože chlapi jsou vlastně retardi, ale právě proto si umějí líp hrát a... však víš:))

Tak ještě něco. Teď jak jsme prohodili pár vět, zrovna dopisuju hodně dlouhej příběh, kde je mmj demonstrována zbytečnost dnešních mužů. Jedna z hrdinek se jich ale zastává, chyběl mi ale pořádnej nápad (vtip) proč. A mám to, inspirovala si mě. Podám to tak, že sice mužů brzy ani na plození třeba nebude, ale vy ženy si pár z nás stejně necháte. Hrdinka říká: „A nejsou tahle zvířátka na výchovu dětí vlastně ideální? Neumí něco, co ani my, ženy, dětem líp dát nemůžeme?“ Čau spoluautorko;).

Sudeťák jako ty by měl vědět, že takhle (tagle) se mluví. A spisovnost vzniká z přirozenosti, kodifikace je až následná. Co na tom se mnou trochu máknout?

Ovšem ne všechno je prosazení hodno, jistě. Např prateta Máňa z Mostu mi kdysi řikala hašašíro. Nejsem si jist, jestli jsem jí to dodnes odpustil:).

Však ty dobře víš, jak jsem to myslel:). Je jiná doba, i dnešní otci jsou častěji skvělí než průměrní. Hodně štěstí. 

No ták, umbíno, neprodližuj to a POŤ se POPOTIT.

(ale dokonalý samo nejsem, stejně tam byla chyba - slůvko také. no, na písmák se dá dobře trénovat)

Ok. A už jen připomenu: mluvil jsem o pitom způsobech, o žádném konkr člověku nic. Pokud tedy, vážil bych si pochvaly za diplomatičnost (lživost) svých formulací;). čus 

Jsem rád, že mi připomínáš pitomoučké způsoby, kterým jsem pro většinu života také podléhal. A musaši přijde. On to nevydrží, přijde (a pak bude tóčo:)!)

Díky seznamu Zobrazeno vidím, že s textem pracuješ. Jen to tě ochraňuje, jinak jsem tě od interagování s mojma textama už dávno svižně a důrazně neodradil. (a to nepočítám čtení nepřihlášená:)))

Čau. Tak co mladá? Už vás týrá? Nespí, řve? Dobře vám tak. S takovejma zkušenostma a vy přivádíte na svět další lidi. Ale no jo, no. Tak ať... ať se má líp než my. Měj se. P

ALE SAMOZŘEJMĚ ŽE VÍM, ŽE JEDNO JSTE. KOZO PITOMÁ, TY SKOČÍŠ UPLNĚ NA VŠECHNO. ALE HLAVNĚ ŽE MUDRAČIT, ŽE? BOŽE BOŽE ŽE.

(koukni na čas tohodle "komu". Radši ti to řeknu takhle, ty bys ani podobnej důkaz nemusela jinak pochopit.

Přidat vlastní názor - kritiku

smazat (ještě 15 minut)

K tomuto autorovi není zatím žádný komentář.

Všechny kritiky na jednu stránku

Přidat vlastní názor - kritiku

Avíza: -- nikomu --

Hasičákem dávku do motoru, až pak vyprošťuj lidi.

Trapný jak slunce bez skvrn. A že ho to poslední dobou drží. A i já, v realitě už skoro dospělej. Tak holt musim tady. 

Sen. Hledáme významy slov, jsou nekonečná a čím dál víc vtipná. Nesmějeme se ale, to se nesmí. Všechno má svůj čas, říkáš jen očima.

Tyjako bacha na to, s jogurtama. Kdo tohle baští, bude dlouho živ. Máš to promyšlený? Víš co s tim časem budeš dělat? Jogurty, TO JE VELKÝ TÉMA.

Kdyby mi to nebylo trapný, zařadit se fronty tvých obvyklých komentátorů, taky bych ti k tomu něco napsal. Myslím, že by se ti to líbilo. A nejen to.

Tak nevím. Prevence před nedělní otravou tipem;)?

A jo! A nebo se mý forky tak rychle přelejvaj do skupinovejch názorů? Vliv písmáku na osud světa není doceněn:). No prdka. 

Fascinuje mě, jak si je představujete jako nějaký jiný lidi. Bejt efektivní, nezakazovat to sám sobě, divný, co? Ne, neni to divný. Takže se Andělko tvářej jako spokojený holky. Jako spokojený holky na dovolený.

Aha, proto. Právě proto. Rozumim.

Já pravidla svět nevymyslel, nenesu za ně odpovědnost. Proč nesmim bejt šťastnej, když se důsledně snažím dodržovat axiomy existence?

Pokud ode mě holka odejde za lepšim, jsem šťastnej. Jedině tehdy jsem svůj úkol splnil.

Už mi nic nepiš, prosím a děkuji.

Z minulosti s tím mám také zkušenosti, takže vím, jak je malá pravděpodobnost, že na mě dáš. Ale prostě NEJSEM tím, po kom leta toužíš, nepřišel si pro tebe ideál. A tenhle stav - nezažíváš to poprvé. Ty víš, o čem mluvím. Nastal čas - vyraž prosím za svojí paní doktorkou, prosím.

Formulace se dá ještě zjednodušit: snadná práce, s námi, s věčně nadrženými primitivy, že?

Tak jako... spíš bych pečlivě naslouchal, abych odhalil nějakou z tvých nenaplněných tužeb. A tu bych ti pak (doufám že kvalitně a jakoby náhodou) sehrál. Jak vidíš, odpovědná práce. Lidé jako my jsou tu pro vás, děvčata. Dokud vás nevidíme šťastné, sami šťastní nejsme. Tací už jsou my, Pusíci.

Někdy mám pocit, že se mi snažíš moje tužby po vodění se za ručičku a posedávání na lavičkách rozmluvit.

Héj. To si to pak musí člověk po sobě celý přečíst, aby zjistil, na co vlastně reaguješ. A... co že bych to teda mohl pro tebe udělat. Ale si asi u vás dom, takže zvát tě ve tři na Kostničák nemá smysl, že?

Ale mě se tady líbí Agátko. A hlavně - jsem tu užitečný. Agátko.

Pokud písmák jasně deklaruje, že je tu od usnadňování umírání důchodcům, slovo neřeknu, na účet jim budu přispívat. Ale tvrdit, že je ke kultivaci tvůrčích duchů prostřednictvím lepších lidí, AMATÉRSKÝCH, sebezvolených redaktorů, tak TO JE ZLO. A když se tak podívám na mnohé tvé podpory Gorám a pod., nedokážu si moc představit, jak můžeš v noci v klidu spát.

Jakoby takovej snovej byl ten včerejšek, nepřišlo vám?

Zas takovejch výtrysků lásky... To žeru!

Stalking jasnej. Koukni sama, Dikobraz ročníky 83-88. Našel jsem je ve sklepě.

Kristepane ještě TY?!? Tak jestli jsem to tentokrát fakt nepřehnal. A za chvíli je tu egil DPČ. Mi psal, že prej je tu od toho, aby tě bránil. Kristepane! Jdu si koupit gram, speciálně pro TEBE. Mě pod příspěvky žádný redaktoiři psát nebudou. Speciálně, SPECIÁLNĚ TEBE jsem varoval. Jak myslíš. 

Hajluješ s redaktory, to je pak těžký přiznat, že se mu něco tvýho líbí. Je to těžký, tak těžký... No ale líbí, takže musim.

Ryzí myšlenková čistota nevyžaduje nutně stylistický čuňárny. Jsem rád, že mi to připomínáš. Ty.

Mám rád svojí lopatu, tamten kdovíco. Tvoje volba.

Tak jako dá se. Ale pokud není zamšstnanec v bezprostředním dosahu 24/7, trochu to ztrácí smysl a – hlavně to kouzlo;). Ale dá se, co by ne.

No, todle žeru. Chci, můžu, ale najdu si důvod, proč ne.  Uznávám ale, že bez pokojíčku pro služky to fakt nejde;).

Nemám zváženo, mám už dávno převáženo:). A... samozřejmě máš pravdu.

Svolná, hmm. Tak si realizuj. Nebuď upatlenej písmenkář jako já. Pohřebnictví je výnosnej byznys - pořiď dajordoma!

Chtěl bych vidět lidi vedle sebe růst, TO by bylo moje štěstí. Možná proto všechno tohle moje písmákování. Nevidim nic, zisky nula, ale - právo doufat mi snad přeci jen náleží. Aspoň něco:/.

A rozhodne li žena, že jen a jen já smí jí vařit, tak... to je láska;)

:) Věř mi jen opatrně, důsledně nikdy. Ale pro legraci promluvím jednou vážně, jo? Já mektám o drogách, o promiskuitě, ale jinak jedu na ovoci, jogurtech a - sním o nekonečné lásce. Hmm.

podle mě... nejlepší je asi blízkost. ale žádnou nemám, tak se cukám a řvu. a... a nic. měj se fajn andělko

Čus. Není pro mě důležité, co a s jakým výsledkem, ale aby ses vůbec zamyslela. Zdá se, že se záměr zdařil, jsem proto potešen... ty jsi mě potěšila:) Hezký ráno

To bych byl rád viděl, kdo z písmačanů-nefeťáků si po ránu jako já zacvičí. Ten tvuj buřt asi těžko.

Ráno? Na skutky a slova ze začátku minulýho století si už nevzpomínám.

Tst, metrum umim taky, nemám na něj čas. Tst!

Pravda nepravda, na tom nesejde. Od adresy po rodný číslo na mě maj. Intimní fotografie? A co kdybych si jednou q nedělal prdel? Jsem nějakej vyplašenej, nezdám se ti? Na zápraží egil, zahradu jistí Petula, mě totiž dostali, víš? dob b ů

ff=

Tyhle lidi, redaktoři si řikaj, vedou si o nás složky vždycky. Není na tom nic divného, literatura byla vždycky boj a amatérské redaktorství jeho první liga. Jenže já to teď odtamtad dostal FAKT do koulí.

A já jsem zas redaktorce nažblekotal do zpráv důvěrnosti a teď mi je s úsměšky v komech začal ukazovat egil. Drobný chyby dělá každej Rendle, ale za totálního debila jsem tu teď já. Antislovakista s parohama.

A bude hůř a2. Žádej hned.

To jsou od tebe dost necitlivé vtipy qíčalo. Až tobě někdo přebere Květoně Záhajského, chci tě vidět.

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

vzbudíme dojem diskuze, jo, kocourci?

Dobře, řeknu ti pravdu, hra na alterniky je už trapná. Jsem hero, admin 2, Safián a smilan. A umbratica je magdalene a musaši. Nikdo tu nemá pod tři nicky, drahá qíčalo, jen ty.

Plavu v tvé modři desátým rokem. V tomto roce mě čeká vícero významných událostí a změn, tak mě napadá kde co pokládat na misky vah, symbolicky zaokrouhlovat, sbírat odvahu k dalším změnám, významným krokům. Tobě za mnoho vděčím, proto tě v tuto chvíli nemůžu vynechat.

Zaregistrovala jsem se během gymnaziálních let. Nabídla jsem ti tehdy své rané literární pokusy. Od těch dob a prvních komentářů jsem od tebe a tvých uživatelů přijímala, čerpala, učila se, posouvala jsem se. Svěřovala jsem ti své mladické frustrace, vypisovala jsem se ze zklamání z neopětovaných citů, nasazovala jsem si masky a pózy, vylévala jsem se z přetlaku emocí, experimentovala jsem. Díky tobě mě začalo psaní velmi bavit. Zamilovala jsem se do té interakce, vzájemného působení autora a čtenářů, komunity.

Maturovala jsem ze čtyř jazyků: češtiny, španělštiny, angličtiny a chemie. Krátce jsem studovala španělskou filologii a jeden semestr jsem strávila na stipendijním pobytu v Madridu, kde jsem tím jazykem přímo žila. Nyní jsem maminka, čtenářka, cestovatelka, kuchařka a pekařka, věčná studentka... Pořád se ráda vracím na Písmáka. Tvým prostřednictvím jsem navázala mnohé virtuální vztahy. (Také jsem se přes Písmáka seznámila s mým manželem, ale to je jiný příběh :-))

Na Písmáku jsem nasbírala za těch (téměř) deset let spoustu tipů a několik výběrů. Zúčastnila jsem se několika literárních soutěží. V roce 2012 jsem uspěla na Hořovicích Václava Hraběte, kde jsem získala 2. cenu v oboru poezie. Ve stejném roce jsem zvítězila v oboru poezie v soutěži Literární Haná (http://knihovnapv.webnode.cz/news/literarni-hana-2012). Moje verše se objevily v Hostu v rubrice Hostinec (http://casopis.hostbrno.cz/hostinec/leden-2015). V Brně jsem se připojila k šuplíkářům, kteří se každý měsíc scházejí v klubu Leitnerova (www.pisetedosupliku.cz). Mé básně mi umožňují prezentovat některé pobočky Knihovny Jiřího Mahena v Brně. V letošním roce si přeji uskutečnit vydání sbírky mých básní.

Pořád se považuji za amatérskou básnířku, učednici řemesla. Řídím se vlastním citem, zněním, hraji si se slovy, hledám podstatu, tvořím momentky. Zachycuji něco prožitého nebo vypozorovaného. Snažím se tuto daguerrotypii přiměřeně vyretušovat, aby byla srozumitelná, a svým způsobem paušální, aplikovatelná na jiné tělo, do kulis důvěrně známých čtenáři. Považuji za důležitou „dlouhodobější trvanlivost“ básně. Snad se mi to daří (?). Těší mě, když se dodatečně dozvídám, že čtenář nachází červené proužky nápověd od staniolových obalů vlastních tavených vzpomínek. Nejlepší rada, kterou jsem kdy dostala, zněla: „Všechny rady jsou stejně na draka.“ Přesto nejsem netečná. Škrtám (se), vyhýbám se použitým rekvizitám, žiji, čtu, čtu a čtu.

Napadá mě trapně vzletné přirovnání básnické tvorby k učení se způsobům lidu Na'vi z filmu Avatar. Poezie je hledání způsobu zření, zření samotné i harmonizace, vyrovnání se. Báseň je jako ten nebezpečný létající okřídlený tvor ikran. Mladý bojovník s jediným ikranem tvoří pouto na celý život a musejí si sebe navzájem vyvolit mezi ostatními. A jak bojovník svého druha pozná? Ikran jej chce zabít…

No dobře, uznávám, že to jsou silná slova.

Dejme tomu, že do písmáckého bazénu vstupujeme všichni nově zaregistrovaní  uživatelé jako neplavci s nafukovací obručí kolem pasu, učíme se orientovat, nacvičujeme tempa… Je škoda, že z plavčíků se postupem času stávají znavení lovci perel, a ve zdejším prostoru poněkud vybledly dělící linie mezi oddechovými zónami, brouzdalištěm, hlubokou vodou, případně závodními dráhami. Možná také postrádáte vícero nástrojů vedle tipů, které by pomohly lépe roztřídit dosažené hodnosti přítomných plavců. Vyslovuji mírnou lítost, a velký obdiv všem, kteří se sem vracejí a fungují. Aktivním redaktorům poezie, a autorům, kteří opravdu stojí o zpětnou vazbu a nedávají přednost sběratelství lajků na Facebooku.

Chci dát najevo, že jsem tady pro Písmáka a nabízím mu svůj čas a zkušenosti. Ucházím se o výsady a povinnosti písmáckého Olympu v redakci poezie. Na Písmáku jsme na poli amatérské tvorby (poezie). Sama jsem tu začínala s křiklavě zbarveným nafukovacím kruhem a neohrabanými tempy.  Mezi váženými mistry a učiteli bych byla jako elévka, protože pořád je co se učit. (Mimochodem, vzpomínám na unikátní reportáž TV Nova z roku 2009 o poezii na webu, kde písmácká básnířka z_osminy_větrová vystupovala s růžovou nafukovací příšerkou plovoucí na vodě…Nevíte náhodou někdo, zda je ještě dohledatelné v nějakém archívu? :-))

Stále se vzdělávám doporučenou četbou. Mohu vaše díla podrobit zkoumání jako chemickou sloučeninu, zaměřuji se na jazyk, gramatiku, zvukomalbu, jednotlivé barvy i celek v rámu, zkoumám emoce, odhaduji délku doby rozkvasu a kynutí, snažím se rozpoznat přidaná dochucovadla, ženským a mateřským citem a zrakem vnímám životnost, opravdovost textu, varuji před riziky, poradím, pochválím, pohladím. Nehledám perly. Hledám Básně.

Autor publikující na Písmáku předkládá text publiku, tudíž by měl myslet na čitelnost, srozumitelnost, pokud mu záleží na pochopení, přijetí, uznání. Básník se odlišuje od pisálka, trochu jako ten mladý bojovník by měl básni vyjít vstříc, nechat verše, aby k němu přišly samy, a dozraje k pocitu, že jeho počínání má smysl, že je to Ono. Před několika lety jsem se zapojila v písmáckém klubu Slovo má. Sepsala jsem tehdy úvodník, ve kterém jsem přirovnávala (amatérského) básníka k prorokovi na základě biblického citátu Mk 6,4. Troufla jsem si tvrdit, že (amatérským) básníkem se člověk stane tehdy, dokáže-li své texty nezištně beze studu bez vedlejších úmyslů (šokovat, ublížit,…) prezentovat před svými rodiči. A takovým způsobem i psát. Tak to cítím já, snažím se tak psát a tyto aspekty v jiných dílech vyhledávám a oceňuji. (www.pismak.cz/index.php?data=read&id=327096)

Většinou otevírám Hlavní seznam děl a klikám na kategorii Volné verše nebo Miniatury, hříčky, případně díla podle názvu. Nick, který mě zaujme, zařazuji mezi Oblíbené autory, abych měla přehled o jeho nových dílech.

Díla objevující se na Písmáku bych rozdělila asi na 3 druhy:

1. špatná, tuctová, nemastná neslaná, pro mě nezajímavá, ke kterým nemám, co říct.

2. „průměrná, střední“(nevím, jak druh přesně pojmenovat), díla, která mě donutí pozastavit se, přemýšlet, zaujmou jedním veršem, metaforou nebo slokou, díla, ze kterých cítím potenciál autora, kde vystupuje originalita… Ty mám nejradši, u těch se pozastavím, okomentuji, udělím tip.

3. Básně s velkým B, které mě usadí hluboko do židle a s otevřenou pusou jsem schopná udělat akorát wau.U textů, které si zaslouží pozornost široké písmácké veřejnosti, se nabízí udělit výběr. Výběry nechci udělovat zpětně, moje redaktorská pozornost se bude zaměřovat na díla publikovaná od roku 2016.

Budu se snažit rozlišovat texty, které zasáhnou mě osobně - k tomu účelu založím vlastní klub, kam také postupem času přidám některá díla, z mého dlouhého desetiletého písmáckého Seznamu oblíbených děl.

Těším se na čeření středního proudu :-).

trestní stíhání za hanobení národa. já mam zas dobrý právníky.

ne, tohle dáme. ta moje nenávist, zvlášť k slovenské kultuře, musí být co nejpatrnější:

https://www.youtube.com/watch?v=Y_R6qO3gbuE

https://www.youtube.com/watch?v=B3g6XkIoIaY

Hráblo, a našel jsem pro to uplatnění.  Dost to vynáší a stačí pracovat dva dny v měsíci. Ale j á se radši vylepšuju. Slouží mi na to fiktivní postavičky. Posmáčané? Drogy nejsou důležitý, ale proč si jima nedělat radost, je li to znovu násobící kvalitu a produktivitu.

A dobrej matroš? Jasně, to se vyplatí, vždyť to řikám.

Správně q. Jsi mnohem chytřejší, než si přiznáváš a... pak se tvé dovednosti objevují "jen" jako náhody. Péťa Pusík, PP. PsychoPat? 

Omlouváš se za to, co jsem tě prosil, abys dělala. Kroť se laskavě trochu!

:)))

Zlobím se na tebe. No... Já tamto, víš co, jinak říkat neumím.

Neřikej q, že si odhalila mojí dívčí podstatu! :))) I ty si ber z mýho co chceš a něco s tim dělaj. Vždyť – o nic jinýho nejde. Jsem potěšen.

Voe a dyš prcáš, tak je to taky furt tam a nazpátek. A že by z toho nebyl žádnej užitek? Mám za to, že kdo si to jednou zkusil, nemyslí si to;). Hezký den

Voe a dyš prcáš, tak je to taky furt tam a nazpátek. A - že by z toho nebyl žádný užitek? Mám za to, že kdo si to jednou zkusil, nemyslí si to;). Hezký den