Vážení,

v tomto kole jsem narazil na tři povídky, které mě oslovily, tak pojďme na ně:

1 Sušené květiny = místy báseň v próze, vybroušené i citové, mnohdy skutečně pastva pro oči (hlavně v tom dlouhém odstavci - Připadal jsem si jako veliký kouzelník, demiurg špendlíkového světa a radoval se z toho, jak každý jeden špendlík přes druhý, rovnají se na magnetu a otáčejí a směřují se až někam kamsi daleko ku severu), přesně tak, jaké by to mělo být...

2 Imagine = Psáno lehce, i když trošku s koulí nostalgie uvázanou kolem nohy, ale s odstupem dobře vyjádřená touha a dychtivost po lásce, hudbě, svobodě, ale hlavně po lásce; hezké spojení s Lennonovou písní.

3 Domov = Vidíme jen břehy potoka, ale tušíme jeho hloubku... Hezkáí zkratka, bez patosu. Zdánlivě banální (i když vůbec ne)... jako život sám?

čiší z toho touha opravdu něco změnit a trvat si na nadčasových hodnotách a pocit, že to jde, který se teď někdy nějak vytrácí...

svatá prostato, naprosto přesné!

Q: asi je to i na tvém čtení, na tvé interpretaci, pro tebe to může být jiný pokoj, než pro něj, zřejmě nějak magický bude, když se v textu píše, že i když se hotel zboří, pro hlavního hrdinu se tím nic nezmění...

lastgap: ano, taky mě to napadlo, že v reálu by ten pokoj vyčistili a nabízeli vesele dál..., v tom s tebou souhlasím, tady to ber jako smyšlenou věc, která se třeba nedá úplně na 100% vyloučit... díky...

Jamardi: trošku překvapení (někdy) neškodí ;-)

Aru a Zajíc ... ;-D

qíčala: je to myšleno tak, že se někomu (řekněme, že duchovi, přízraku, whatever), kdo se v tom pokoji zabil, neustále opakuje ta jeho poslední noc, zůstává uvězněný ve svém původním pokoji a pozoruje okna protějšího hotelu...

blíž zamýšlenému je tentokrát Janina ;-)

díky, závěsy odstraněny ;-)

šestý smysl...

Aru: díky a díky i za historickou/mýtickou vskuvku 

jinak, uznávám, že ten dialog, kór takhle vytažený z kontextu, opravdu může působit komicky...

VZP: tak dík ;-)

určitě, i když to není úplně český zvyk, tak děti to mají rády a určitě by se našly i prarodiče, kteří by jim i tu dýni vylabali...

Otázka je, co jsou nové pořádky. 

Dávání svíček  do vydlabané zeleniny na svátek všech svatých je totiž velice starý zvyk...

disr: všechno je věc... :-)

ano, ta kombinace mě lákala ke zpracování... bál jsem se jenom, abych nespadnul až do kýče a nebyla z toho dýňová limonáda...

Gratulace všem!

Gora: jasně, díky.

brouků je dycky víc...

takové hezky od srdíčka...

Tentokrát se potkalo hodně povídek (a ne špatných), asi bude hlasování dost divoké anebo aspoň pestré. Já vybral takto:

1 O něm = výborná a vybroušená povídka, co bych vynechal, by byla zmínka o tom, že se jedná o bývalou ženu, přijde mi, že si to čtenář snadno domyslí sám...

2 Holy Bible = Lehce ulítlé, malinko i mysteriózní a s jakousi snad pomstou nepomstou na konci, za mě prostě dobře napsáno, což je u povídky vlastně to nejdůležitější.

3 Milenci z Malvazinek = tradičně autorsky zajímavé, i když nebylo už teď té stylizace až moc? Ale zase chápu, patří to k tomu. Co mě oslovilo, byl "Černý Tulipán, smíchovský chám", lahodný obrat...

Dále ještě zaujal Odkaz, ten byl možná teda až moc ukecaný , ale dala se z něj dobře číst nostalgie. Jen jednou bylo zase možná až moc useknuté, ale myšleka nebyla vůbec špatná; tradičně nezklamal ani autorsky jasný Dýchánek.

Díky za opravu.

No, Klicpera to úplně není, to jo.

nevesele veselé

díky.

Super!

Evženie: To je ta lepší varianta...

Philogyny: Díky moc.

Gora: díky moc, máš pravdu...

Super! Velká gratulace!!

Gratulace a uznání všem!

Umbratica: Svatá slova.

Boží variace...

Tomu říkám plán...

neležel tam Santa?

Heh, nemáš ji někde v hlavě?

Janina: Ano, vystihla jsi to přesně, já to mám rád též, proto zde "nespolehlivý" vypravěč. Navíc, kdyby se třeba např. přiznal hned na začátku, že to udělal, tak by asi bylo po napětí...

podlouhlý buclatý trojky... the best

na hnoji... chudák, by smrděl :)

Díky, je to inspirováno skutečnou událostí...

Za mě:

1. Předrevoluční ombudsman =velmi povedené, plno dobrých nápadů a i s pointou, vrací nás to naštěstí jen na čas velmi věrně do dob minulých; text dopisu bych dal do ale do úvozovek nebo nějak jinak oddělil od ostatního textu...

2. Statická elektřina = správně úlítlé, groteskní a nekonvenční, má to rozmach a styl, jenom tedy jsem také z těch, kdo by závěrečné PS vynechal, nic nového totiž nepřináší...

3. TRIUMF VŮLE... = tradičně velmi velmi kvalitně zpracované a i zajímavé téma... a jak se říká... opakování je matkou moudrosti...

úplně jako bych u toho byl... senzační vyjádření atmosféry...

něžné

pěkně v bodivém rytmu... velmi aktuální...

ale jo,m zázrak omylem...

Tak tohle má šťávu, myšlenka je jasná a úderně podaná, oceňuju originalitu a samozřejmě styl, který zde sednul jako hrnec na hrnec.

Stařec, kterému se uvolnilY mentální matičky...

... nožky má nahoře...

Co s ním také jiného, že...?

Gora: Jasně, díky.

Skvělý nápad... i atmosféra!

Moc děkuju všem, jsem rád i za kritiku, ovšem pochvala taky potěší. 

Téma může být pro někoho zábavné, pro někoho zase třeba morbidní (i když lidstvo si v násilí evidentně libuje), ale asi je dobře, že si v tom každý něco najde.

Jsem rád, že zaujala.

Opravdu jsem chtěl spíš přijít s něčím neotřelým, pobavit. Je jasné, že tak jak byl příběh vylíčen, by se v opravdickém světě stát nemohl, tudíž i to násilí je smyšlené; jinými slovy: Při psaní této povídky nedošlo k fyzické či psychické újmě u žádné z postav ani u autora.

hodně nápadité, jen tak dál...

Co ten název, asi v něm bude překlep...? 

Vzpmínka?

Janina: díky, vidíš, brát to takhle mě nenapadlo, i když to tak určitě může působit, jak děj "graduje", pro někoho možná "degraduje". Já to bral spíš jako věc k pobavení (mnoho čtanářů tu to zřejmě fakt pobavilo) a s trochou magie. Nic vážného. Už jsem četl podobné povídky, které neměly jako primární cíl oslavovat nechutnost a násilí, spíš šlo o tu magii nebo nadpřirozeno... 

Norsko a vlastně všichni, díky moc.

To asi jo. A já to nebyl. ;-)

Gora: tak nějak.

A von říká: jen si skočím pro klestí a pro sirky.

Asi tak ;-)

1. Hořkost = Povedený nápad s opačnou chronologií, takové prostě ze života, bez zbytečných kudrlinek.

2. Úplné bezvětří = Poetický, meditativní text, u kterého si čtenář může najít to "své". Co mně se úplně nelíbilo z hlediska stylu, bylo za a) málo členěný text, za b) převaha popisnosti nad dialogy, které by mohly oživit děj.

3. Úkol = Dobře napsaná meditativní miniatura, která má obecnou platnost.

Madu: Díky, určitě si přečtu.

takové... lidsky... lidské...

a prostě ze života, a to se cení... :-)

ANO ;-)

NE ;-)

Gora: jasně, že ano, díky

Dokonalé

díky za ohlasy ;-)

Díky moc všem za ohlasy; ano, můžeme si vzpomenout na covid a na všechno s tím spojené, nezapomínejme však, že v textu se dočteme pouze o jakémsi viru, takže prosím nebrat doslovně, i když to k tomu svádí...

Janina: díky moc, šlo o chybu, opraveno.

Krásné léto všem!

očkování jako téma radši ne :-)

hezky poskládáno...

Dokonalost sama!

1. Liberecké antikvariáty = tradičně velmi trefné a dobře napsané, spojuje nespojitelné, určitě tomu sluší zlato

2. O kouzelné ulici = určitě k tomu přispívá i ta stará, okulahodící verze, ale i tak, je to velmi povedená črta

3. Historie jedné sebevraždy = dobrý název, zajímavá zpověď člověka bilancujícího na hraně všeho..., asi bych text značně zkrátil, místy mi přijde zbytečně zdlouhavý, což ubírá na dramatičnosti...

Jinak, krásné léto všem létům...!

velmi aktuální :)

jedna z nejlepších za posledné dobu... provedení, nápad, atmosféra, vše to tu kráčí ruku v ruce...

ano, Princ a chuďas, a idea byla, že P. se zastyděl, cosi se v něm zlomilo, už se nějak nemohl vrátit (samozřejmě je to vyvedeno trošku do absurdna), navíc, dobré jméno jeho firmy pro něj bylo nejvíc a nechtěl ho za nic poškodit...

děkuji, Janino ;-)

Gora: to je určitě trefná připomínka. Víc by vyzněla jednoznačnost děje a P. myšlenkové pochody, já to chtěl mít více skryté a k domyšlení, možná i trochu mysteriózní.

Stručné, hutné, s nápadem!

Tentokrát je méně děl, tak pojďme hned na ně.

1. Kolik je objevitelů, tolik je kontinentů, někdy i víckrát = krásný nonsens, který si zaslouží stát na vrcholu bedny, mně se nejvíc líbí ten prolog, je fakt povedený plus další nápady jako výročí, která vlastně nejsou výročími.

2. Šílenci = úderný název, zajímavá beatnická postava, i když jen letmo načrtnutá, tak letmo, jako když kolem projede vlak...

3. KROKODÝL DUNDEE - Z džungle do džungle = tradičně dobré, širokoobsáhlé, jde z toho číst autorovu znalost tématu, kterou ale neklade prvoplánově na odiv.

A pak ještě Teolog v restauraci, ten by byl tesně pod bednou...

. gg 

díky moc. přijde mi zajímavé, jak čtenář může najít v textu nové otázky, nové interpretrace, které původně nenapadnou ani jeho autora. a je to naprosto legitimní. a tohle balancování, tohle vykládání díla na základě dialogu autora a čtenáře tvoří základ literatury. 

jinak k výměně opravdu došlo, nebo dojít mělo, jde o variaci na známý příběh...

díky moc. přijde mi zajímavé, jak čtenář může najít v textu nové otázky, nové interpretrace, které původně nenapadnou ani jeho autora. a je to naprosto legitimní. a tohle balancování, tohle vykládání díla na základě dialogu autora a čtenáře tvoří základ literatury. 

jinak k výměně opravdu došlo, jde o vraiaci na známý příběh...

díky moc za ohlasy!

konečně haiku s nápadem... a dobrým... ;-)

malebná... přidávám se ke chvále a ke chválení ;-)

Velmi lehce podané tajemno, žádná křeč... ;-)

těžký, přetěžký úděl máme...

Gora: ano, klidně tuto, díky

Gratulace všem !! !

tak téma alkoholu tam je. ale ani při nejlepší vůli se to nedá chápat jako nějaká jeho oslava.

a navíc, je třeba mít napaměti, že každý spisovatel, Bukowského nevyjímaje, se určitým způsobem stylizoval...

díky

Je to tak, každá postava nemůže být pozitvní... :-)

new weird: ano, ale opravdu snaha o hlubší otázky bytí...

díky za kritiku.

přiznám se, že tuhle věc od Bukowského jsem neznal, tudíž mi ani nebyla přímou inspirací...

navíc, koukám, u něj to má trošku jiný nádech, má to lehčí vyznění a určitě to není tak niterné, spíš to popisuje určitou banalitu... ale taky to dost souvisí s pivem :)

1. Nová verze Deluxe = Prahou nás tentokrát provede Hrabal kombinovaný s Kerouacem a mě to bavilo. Byla to fakt jízda, gejzír nápadů a neotřelostí a myšlenek, proud vědomí, jak má být: "byl v tom hlubší význam, a nejen povrchní radost, i když ta převažovala, ta převažuje vždycky, a tak jsem já, Mája a její kamarád, co trpí stydlivým chcaním, rázovali ulicemi a hledali a vlastně netušili co, jenže to nebylo důležitý, nikdy to není důležitý, jelikož najít svůj sen znamená jen nutnost vytvořit nový a na to jsme neměli energii, ne, raději pochodovat a lovit přízrak, přízrak strašlivý jak Rozparovač v Londýnské noci." 

2. Národ vyvolený, národ židovský = vtipné, originální, nápadů na rozdávání, místy fakt literární perly, např. "Tím Noe ubalil za lidstvo první joint a zároveň dostal přímou telefonní linku s neomezeným voláním na starozákonního boha Židů."

Jinak pozor: bylY to vynálezy hříchu

3. Konec neologismů = zatím asi nejlepší věc, co jsem od autora této mikropovídky četl, vidím u něj obrovské zlepšení a samotný ústřední neologismus je taktéž velmi originální. Navíc, tak nějak zřejmě směřujeme tímhle směrem naznačeným v povídce...

Jinak za přečtení ještě určitě stojí bajka Talíř a myška a mystický Vzkaz v láhvi.

:-O

Ptá se (osudový) zvon. Co chce slyšet...? 

a kdo to teda napsal, ty česky... nebo...? je to dost dobré.

...není to až snobské?

pěkně propojené motivy a asociace, dobře napsáno...

Benetka: tak, a svlečené holky plavé budou až příště, už by těch zážitků bylo moc... ;-)