matice

Janina6: v Matise jsem taky nebyl nejostřejší tužka v penále, je to tak, ta rovnice je blbe, došlo mi to, když jsem si celý text četl před zveřejněním, ale zapomněl jsem odmazat... Tak mažu teď :)

Gora: ...někde jsem se to takhle blbě doučil a už nějakou dobu se toho zbavuju... Možná důsledek sledování Červeného trpaslíka? Díky :)

"RIMMER: (Hlas) Po intenzivním zkoumání, čárka, značek na mimozemském tělese, čárka, je jisté, čárka, že máme, čárka, co dočinění, čárka, s bytostmi nevídaného intelektu, dvojtečka…
HOLLY: To je dobře. Protože by ti mohli pomoci s interpunkcí.
RIMMER: Sklapni!"

Co tím chtěl autor říct? Přesně to, co napsal :)

Slovo úkosem je zde skutečně myšleno ve smyslu "šikmo" či "pohrdavě", jako kontrast k jemnému úvodu o paměti a pleti. Muž si všimne dívky, chce se k ní přiblížit, čím jde blíž, tím víc si všímá detailů a jeho přímočarost se obratem mění v otočení, zdrhnutí a rezignaci k původnímu záměru dívku oslovit. Slovo úkosem, byť takto není vykládáno slovníkem, mi dále evokuje sečení louky - kdo někdy kosil, tak ví, jak na jedno mávnutí padne podetnutá rostlina a vznikne "úkos" - kus zkosené louky. Stejně tak ztratil muž zájem o dívku, jako se na louce ztrácí vzrostlé traviny.

A dále - ačkoli děkuji za komentáře a názory - označil jsem dílo kategorií "blbůstky" a možností "autor nestojí o hlubší kritiku". Proto nechci těchto šest řádků obšírně obhajovat, nebo rovnou přidávat vysvětlující komentář. A zároveň - jistě, třeba by se dalo lépe vypointovat... ale s tím autor nepřišel.

Gora:

(trapné, že? :-D pětkrát jsem to po sobě četl... Opraveno.)

Gora:

jejda, díky! :), to byl pozůstatek přepisu z papírové podoby, kdy jsem si opticky řádky dělil lomítkem (měl jsem malý kousek papíru) a pak jsem to prostě přepsal bez přemýšlení jako čárky...

Lady a Trump, Příběh sraček a Učňáci z Madagaskaru*

Po veleúspěchu Lady a Trump má film volně navazující pokračování, děj se odehrává už po volbách a mapuje prezidentskou dovolenou na Antarktidě, jmenuje se Ledy a Trump.

Neodbytná krákorání,
snad že vrány k Vráně,
na větev švestky usedají...
straší vize skřeků v hlavě!

Ty, co vlastní křídla mají,
ignorují lidské dlaně,
které smyčku utahují,
bezvýchodně, odhodlaně.

Rychle vrány odlétají
(už není, kdo měl uši pro ně),
nevyšly mu plány, přání,
nelze toužit po Litavě...

*

Dál neslyšeny skřeky vraní,
to déšť tu zpívá, kropí stráně,
čůrky jeho se sbíhají,
přes potok Říčku...
...ku Litavě.

Radek:

Omyl! Život pořád učí:
kurrent německý mě stále mučí,
stejně jak plína za topením,
(jak po týdnu páchne moč, bezpečně vím),
chlívek by nebyl nebýt taťky,
a klienti?
Místo pifek, mívám pafky!

díky hanka8 i všem ostatním :)

díky všem :) chtěl jsem po čase uvést ještě něco dalšího mimo mé oblíbené "absolutní rýmy", blbůstky a fóry (...které samozřejmě do budoucna nehodlám zatratit)

Díky všem komentujícím! :)

Benetka - v mém repertoáru ptákoviny vedou... na hluboké básnění ještě dozrává čas :)

Kočkodan - díky, opraveno :)

Maria, ó mlátičko,
neustálá rodičko,
ustavičná ponocná,
útěchu nám prodává.

dal bych tip už jen za název :)

Mistře,

zejména pasáž "tichá etika / pleticha / i / poliklinika" je... dechberoucí! Jen tak dál! 

Benetko, pouvažuju o spojení obou témat:

Růže už jsou provařený,
jak barevný ponožky,
ať nám tedy změna velí:
velebit zas kokošky!

Celou věc hlídám si v bezpečí za plotem,
pročpak mě milá má nazývá kokotem?
Pročpak teď vyvádí a tolik huláka?
Tušila dopředu - vzala si čur*ka

Opět jedna skvělá báseň, má logiku, metaforu, osmiverší v první sloce šalamounsky zašmodrchané. Schází mi snad jen spojovací "i", tak známe z jiných vašich básní. Čím rozhodně neříkám, že tomu nějak rozumím, spíš naopak

Kam se hrabou nějaká starší Voříškova díla, např. "z kočiček / zas se pálí věnce / babičkám tančí prsty u růžence" (tady) na vaše mnohem víc propracovanější, prorýmovanější a jistým způsobem tedy i "básničtější": "duší zruší, co tvé slouží / odtuší to ploutve v louži". Bomba! 
Nebo ať zůstaneme tady u příkladu: "duše tuší díru kuší / a z uší prchne ven / jako sen v den" prostě nenabídne žádnou paralelu třeba s vaším "cizí líčí vlastní pasti / vizí vzpříčí básní části".

Ptal jsem se vás jako zkušeného básníře na názor k mým vlastním básním, které jsem napsal pod vaše dílo (a pod jeho vlivem) Zázrak v trávě. Báseň jste evidentně smazal a uveřejnil znovu. Ulevilo se mi, protože by bylo škoda ji ztratit a ochudit o ni případné další čtenáře. Třeba je bude také inspirovat...

Litartsi,

že ano! Tak jsemse snažil básničku, nebo tedy říkanku, přesně podat. Tak, aby rytmicky a za pomoci pečlivě vybraných gramatických rýmů působila hravě a svěže. Myslím, že v těchto zkrácených tvarech dosahuji pomalými kroky jistých i úspěchů, v těchto hravých říkadlech. Přesto bych se rád přiblížil i větším, vypravěčským básním, které čtu i tady u vás. Piluji proto i vyprávění o kopřivě. Tu bych nyní přímo rád oslovil a přiblížil zase o kousek její prostý, ale přesto fascinující život. Po rozmýšlení jsem tentokrát opustil sedmislabičný verš a odvázal se sáhnout po desetislabičném. Ale právě nevím, jestli už to není moc? 

Kopřivo, žahavko neomylná,
z hlíny vyrůstáš i taky pilná,
stvol nakloněn k severu i jihu,
na listech nosíš i někdy pihu.

Vzácná ve své všudypřítomnosti,
leč někdo může Tě mít i dosti,
ten nerozumí světu jako já,
taková je doba i nedoba.

Buď stále v našich zahradách, sadech,
pokaždé ať Tě máme v zádech,
kdy udělujš tělům puchýřky,
to všechno ale dost i sluší Ti.

Lákej k soubě mouchy i motýli,
holá kolena spaluj ve chvíli,
pni se k blankytným nebesům vzhůru,
škoda, nejsi strom a nemáš kůru.

Geniální báseň pojednávající o tak často přehlížených rostlinách, jakými jsou pampelišky. Musím uznat, že mě samotného inspirovala k sepsání vlastní básně. Stěžejní myšlenkou v ní je další opomíjená rostlina, tentokrát kopřiva. Mým záměrem bylo lehce a hravě přiblížit celý roční cyklus této žahavé krásky. Důraz je kladen na přísný rytmus a metráž. Velice mě potěší názor na tuto i inspirativní báseň:

Kopřiva stojí křivá,
ale taky i přímá.
A na listy šahání,
přináší to žahání.

Taky je to léčivka,
vyčistí se ti cívka.
Roste bujná i mladá,
na podzim zase stará.

Přivítává babočky,
na květech má kloboučky,
sežerou je housenky...
A vedle prvosenky.

Hned na začátku se sice možná nabízelo

„Ještě mnohokrát
sen si nechat zdát“

a pak to rozjet dál o touhách a snění, ale možná jsi, Radku dostatečně nepochopil to, co se autor snaží básní sdělit. „Ještě mnohokrát / sen si zdát…“ poukazuje na ideální spánkový stav, namísto toho ale dochází k zatuhnutí krku a rozlámání celého těla, což je v básni vyjádřeno  její krkolomností viz „…i hrát / roli s touhou dát“. To, když čtu, tak mně prostě nutně zapraská v krční páteři a cítím se jako po noci strávané na dobře vypálené cihle.
Poukazuješ dál na „i“ – ale to tam přece musí být, jinak by se v básni nedosáhlo její dokonalé prorýmovanosti! Klobou dolů, to metrum je přesně pět slabik v každém verši, a v tom případě se nějaká ta spojka nebo ukazovací zájmeno prostě nutně musí vyskytnout.

...nevím, jestli se to říká, ale přišlo mi to vtipný :) 

Předpírka a vymáchání, bylo jenom zbožné přání: nejdou totiž do pračky, narvat z auta sedačky.

Manželka je zavalitá,
ať už sedí, či je vstoje,
správný chlapák, křivky vítá:
"tohle všechno, to je moje!"

Kafe - na mý kocky krátký,
zvlášť, když chlast chtěl z břicha zpátky,
raděj proto vždycky piju,
minerálku Mattoniu,
a přidávám citrusy,
když mám pajšl na kusy.

...tedy přiznám bez rozpaků 
- ne, ne v buse -
v osobáku :)

díky, měl jsem ji nějakou chvilku rozpracovanou.

Díky :)

Napadá mě, Radku, že spojení "ohýbají injekce / ve znamení protekce" může dávat smysl: třeba běžný pohled na pohozené inzulinky někde na ulici (ohnuté injekce) a zároveň existence výměny injekčního materiálu terénní službou, chápané jako ona protekce (schválně nepoučuji o logice poskytování výměny materiálu, protože nejsme v diskusi o adiktologických službách :)). Prostě bych řekl, že to je takový "rychlý pohled na situaci ne neznámou v některých lokalitách".

a o to právě jde - je to inspirované ruměncem na hrudi, ve tváři je to jaksi víc známé a nepsal bych o tom :) Zkouškové bylo v létě - šaty - je to vidět :)

Bylo to těžké zkouškové, ruměnec stekl z tváří po krku dolů. Vážně, jsou lidé, které stres nezbarvuje v obličeji :)

děkuju! přemýšlel jsem, jak tuto část napsat lépe rytmicky a nešlo to. upravím.

to má potenciál! :)

HLAS

HLAS

předběhls mě:

Radegast 10 a vožení dřeva

S bráchou vozím topivo,

v zimě se jím topí,

k tomu pijem to pivo,

brácha se v něm topí.

předběhls mě:

Radegast 10 a vožení dřeva

S bráchou vozím topivo,v zimě se jím topí,k tomu pijem to pivo,brácha se v něm topí.

díky :)

:) zatím ještě ne, neb jsou to všechno jen blbůstky

Zajímavá kombinace dvojice zdravotních problémů: Obsese se sesedlým kloubem.

...jde spíš o vyjádření, že "teoreticky by to šlo" nebo "nikdo by mě za to neukamenoval". Ale název "heterosexuální deklarace atakující bisexuální rovinu" taky nezní jako název špatně ;) :)

Je to o muži, který mi předal práci, kterou nemohl vykonávat; který byl bubeník a učil mě bubnovat, který nosil rozedrané košile, což jsem od něj odkoukal, který se zamiloval do mladé holky při stejné příležitosti jako já, a nosil dredy... a tím vším jsem šel v jeho stopách, takže to byl můj vzor :)

díky :)

souhlas! :)

prolog vznikl na základě páteční debaty, takže všechno a všichni sedí :)

to je samozřejmě odborný název, popohanka je místní název právě na Hané. Dále se pohanka teprve připravující na křest nazývá "předpopohanka nekřtěná". 

myslím, že popohanka...

Myslím, že popohanka... :) 

To jsem nevěděl, díky za rozšíření znalostí. Ale na druhou stranu vždycky můžu říct, že "pohankou" v tomto případě nemyslím pseudoobilovinu z čeledi rdesnovitých, ale jakékoli jídlo konzumované pohany O:-). 

Hlas - Jak nás ten čas zná

Tomu věřím, možná to je. Ovšem já to nikde neslyšel, ani nečetl, tudíž ani neopsal. Takže je to originální? Támhle někde, asi komplot.

díky :)

děkuji :)

Taktéž děkuji

ok :)

ok :) 

(aleši-nováku):

Že Jolana je holá,

je spíš lež, než pravda holá,

...jen od kotníků po lýtka,

již ztupila si holítka...

Vzkaz se nezmiňuje, zda to byly palmy rostoucí v obýváku v květináči, nebo palmy suché, již nachystané na podpal...  :) 

Nuž,

on děda neměl nůž,

a dárek chtěl dát hned,

tudíž zvolil bajonet.

Nuž,

on děda neměl nůž,

a dárek chtěl dát hned,

tudíž zvolil bajonet.

Nuž,

on ten děda neměl nůž, a dárek chtěl dát hned, tak vybral ten bajonet... 

...tak to už záleží na každém z nich, že. Jestli se nechají dotknout... Srandičky jsou takové. Třeba to taky potěší spoustu obyvatel Jihlavy, Ostravu to nechá chladnou a v Horní Dolní nemají internet, tak se k tomu nedostanou :) 

Nebuďme vážní,nejde o víření vášní.Co já vím, co se tomu patriotovi honí hlavou, jak to myslí a proč...  

to mě těší, určitě ještě nějaké přidám

Radovan Jiří Voříšek: díky :)

uznávám prvenství, zároveň garantuji, že jsem to neopsal :-D

Radovan Jiří Voříšek: díky

- Andělka1: děkuji

Umbratica: ano, všechno je to pravda... sukcese, růst za světlem, nutnost symbiotických hub (každý strom nějaké má)... Potom je ještě možné zmínit rozmnožování rostlin - od pylů, potřeby různých druhů hmyzu, strategie "nechat bobule projít trávícím traktem savce, který je odnese o kus dál a bonusově pohnojí"... - tedy těžká cesta k rozmnožení... A nebo je to kruté, protože to posuzujeme podle lidských měřítek? Třeba tráva ví, že ji jednou postupně přemůžou keře a keře stromy... a nebo je jí to prostě šumafuk a jen i tak roste :-D No ale ty verše jsou o jiném tématu :)

Kočkodan: Na řečnickou otázku se přece (ne)odpovídá... :) Myslím, že vím, jak mě to napadlo, vím i kdy, ale nechám to neodkryté. Jinak ale děkuji za ocenění.

Hezká myšlenka, pěkné...

taktéž Thea a Karpatský knihomol - díky :) 

Diana, zvedavec - díky

super ! :)

Danny - díky 

-Věčný snílek: děkuji :)

...bohužel nerozumím? O:-) Zdejší kafka?

...bohužel nerozumím? O:-) Zdejší kafka?