Já si tady vždycky moc ráda čtu básničky pro děti. Nejraději mám říkanky od fialky, ale ty tvoje se mi taky moc líbí a dávám za ně tip. Jen bych trošku pozměnila druhou sloku básničky Kočka a myš:

Zahlédla to kočka,

má hladová očka.

A co na to myška?

Kočce šup do bříška!

Aru,

ve Švédsku existují menhiry nádherně popsané runami odshora až dolů. Švédové je čtou starogermánsky, ale Rusové v textech vidí zatím jen teoreticky rekonstruovaný jazyk - praslovanštinu. ...Tohle je ale opravdu záležitost jen hrstky odborníků a za vším je navíc ideologie, nacionalismus a politika.

Jednou na tu básničku třeba dojde. Momentálně ovládá mou mysl klasika.

Jsem dětinská a tak často v televizi sleduji na Zoomu přírodopisné filmy. Nejvíce zvířata "stmelí" v přírodě sucho a z louží, co zůstanou z afrických řek často skoro vedle sebe pijí antilopy a lvi. Nouze vždy živočichy "stmelí". Společně utíkají na hory třeba před vlnou tsunami a při tom útěku na chvíli zavládne příměří mezi predátory a jejich kořistí.

Obě verze se mi moc líbí, ale ta slovenská víc. Oceňuji tenhle tvůj počin. Je zajímavé srovnávat, jak nějaká báseň zní ve dvou různých, i když příbuzných jazycích. ...Dříve jsem dost překládala a tak mě vždy zajímalo, jak zní originál přednášený rodilým mluvčím. Na internetu je dnes snadné najít si originální básně klasiků přednášené významnými herci. Co se týče zvukových kvalit básně, u mne to jednoznačně vyhrál Luis de Góngora. Dala bych nevím co za to, abych někdy napsala sonet, který by se aspoň trochu přiblížil zvukovým kvalitám Góngorových sonetů. 

Klasika, která se mi líbí. Tip.

Překlad se mi moc líbí, ale zveřejňovat zde překlady je velmi nevděčné. Zajímá to jen minimum čtenářů.

V ruských písních je havran - mrchožrout symbolem války. Jedna z nejkrásnějších ruských písní je píseň umírajícího vojáka "Čornyj voran". Doporučuji poslechnout si. Ruský internet je téhle písně plný.

Zařadila bych to spíše jako senrjú. Tip.

Tip za první. Přeju hodně úspěchů v haiku tvorbě.

Existovaly patrně i slovanské runy. Rusové se o tom učí v dějepise, ale Západ to samozřejmě nechce připustit.    Tip.

Jamardi,

snažila jsem se, aby to bylo svižné, protože flamenco většinou svižné je. Vždycky mě na flamencu fascinovalo to, že spojuje virtuozitu a vášeň, což je zdánlivě naprosto absurdní. Virtuózní kytarista se střídá s virtuózním zpěvákem a k tomu virtuózně tančí nějaký tanečník nebo tanečnice a jejich podpatky jsou rytmus sám. A k tomu ta pyšná a vášnivá gesta... To se mi vždy líbilo, líbí a bude líbit.

dajakbole,

Máchovské variace od Josefa Hory jsem četla a dokonce je mám v knihovně. Ale vypůjčila jsem si jen název. Samotné básničky nemají s Horou společného vůbec nic.

Savage,

snažím se oživit shakespearovský anglický sonet a vrátit ho hry. Ačkoli se to může jevit jako absurdní snaha, na Písmáku to funguje.

Děkuji všem za kritiky a tipy.

Děkuji všem za kritiky, připomínky a tipy.

Děkuji všem za kritiky, připomínky a tipy.

Děkuji všem za kritiky, tipy a připomínky. Redakci děkuji za výběry.

Hodně nás píše básně o mrazu. Já mám nachystanou básničku "Mrzne" na zítřek. Spousta lidských dušiček je beznadějně neprůchodných jako zámecký park kolem zámku se spící Růženkou. A princové chybí. Nejsou lidi.

Obdivuji bohatství tvé fantazie. Já si vystačím s několika málo symboly, které omílám pořád dokola. Jedno ale máme společné: fascinaci Lesem jakožto jedním z nejzákladnějších symbolů.  Tip. 

Možná se jednou z těch drobností poskládá něco velkého. Puzzle jsou nejen slova, ale i všechny naše básně. Teprve ve svém celku možná naše "tvorba" dává nějaký smysl.  Tip. 

Tohle se mi moc líbí. Ukazuje to šíři tvého talentu. Píšeš stejně dobře volně jako vázaně. Mně to opravdu vrátilo do dětství. Tip.

Taky se špatně dýchá přes polypy. Tip.

Ano, šuplíky jsou možná bezedné, ale já jsem teď pocítila nutkání psát nové věci v duchu "neoklasicismu". Doufám, že mne z této pošetilosti brzy vyléčí nezájem čtenářů.

Děkuji všem za kritiky a tipy.

Tip za jedničku a dvojku.

Ke dvojce přikládám malou improvizaci :

Jedinkrát spadlo

na fyzikovu hlavu

zralé jablko!

Křídla, křídla, křídla... Dnes se to tu hemží perutěmi. Ale proč ne? Mám ráda okřídlená slova. I Pegas je přece okřídlený. Proč ale uplatňovat křídla jen ve snech? Proč je neuplatnit i v běžném životě? Přes některé těžkosti a zmatky by se třeba dalo elegantně přeletět.   Tip.

Moc se mi líbí článek i fotografie agave a opuncií, které ve středomoří tak zdomácněly, že si mnozí dokonce myslí, že ty rostliny sem patří, že tu rostou odjakživa, zatímco je to jen malý pozdrav z Mexika.     Tip.

Báseň se mi celkově velmi líbí, oceňuji její rytmus i rýmy, obzvláště mne ale upoutala metafora o ústech jakožto deltě řeky. V češtině existuje slovo "vyústění".    Tip.

Jsou různé druhy dokonalosti. Jedna dokonalost je příliš okatá, ale jiná dokonalost je tak nenápadná, že si jí člověk na první pohled ani nevšimne. Každý z těchto protipólů je třeba uplatnit v pravý čas. ...Tvé básničky se blíží spíš k oné nenápadné dokonalosti.  Tip.

Vyhrávat ve všem je hezké, pokud je to jen zábava. Když to už začíná být dřina, je lepší jít od toho. Tip.

Některé "mrsknutí se" může vyvolat až něčekaně velké a dlouhodobě se šířící kruhy. Tip.

Hm... Ta básnička je na mě dost ramenatá a být Bohem, usmála bych se pod vousy a sáhla bych po nějakém tom protivenství. Já ale Bohem naštěstí nejsem, mám ráda emotivní texty a dávám empatický tip. 

Jako by tu básničku napsal plšík lískový (Muscardinus avellanarius) těsně před tím, než se odebere k zimnímu spánku. Já mám plšíky ráda, taky bych zimu nejraději prospala, ale povinnosti mi to nedovolí. ...Tip za náladu, kterou sdílím.

Jde jen o to, jestli ti andělé mají křídla bílá nebo černá. Momentálně po světě létá hlavně jeden anděl s černými křídly. Je to překrásný černovlasý mladík a jmenuje se Thanatos. 

Zatím ji mám v šuplíku. Momentálně jsem zveřejnila "Máchovské variace" a přechodně se vracím ke svému oblíbenému romantismu.

Zajíčku,

Bůh dal a já jsem právě zveřejnila své "Máchovské variace".

Oproti jiným se tady jen občas mihnu.

A kdy to bude "až se já rozplyne" ?

Břízko,

postoj psychoanalytika plně sdílím.

Já osobně žiju mnohem raději v Mánesově době než dnes a tudíž tam často potkávám mánesovská děvčata. Já ovšem raději chodím ve stopách jeho současníka K.H.M. a stále se od něj učím. Dá-li Bůh, brzy zase zveřejním máchovskou variaci a další romantické kousky.

Tahle básnička je mému srdci blízká, takže tip.

Zítra se bude tančit všude. Už si vplétám červenou růži do vlasů.

Já se potápím ráda. V plavecké sportovní základce už jsem se uměla potápět tak dobře, že jsem spolu s několika kluky uplavala vždy pod věž. Tam jsme vždy hodili na dno klíč od šatny na gumičce do hloubky 4,60 m a vylovovali jsme ho. Jen tak jsme totiž skutečně mohli dokázat, že jsme byli dole. Tyhle hry byly samozřejmě zakázané, protože potápět se do hloubky skoro 5m je pro děti dost nebezpečné, stejně jako skákat z věže z výšky 10m. Z desítky jsem ale nikdy neskočila. Z výšky to totiž vypadá, že se člověk netrefí do bazénu. Ale sedmička - to už by šlo. ...Vždycky jsem byla neposlucha.

Za básničku tip.

Žel stále ty šlápoty... Mnohem lepší by bylo létat, ale každý se nenarodí jako anděl. Nezbývá tedy, než čekat až nové a nové vločky stopy zasypou. Jenže - to pak někteří zapomětliví nenajdou cestu zpátky domů. Za básničku tip.

Je zvláštní, že jsem taky nedávno dokončila básničku s podobnou tématikou. Jmenuje se "Ve vaně". Jako by tu něco viselo ve vzduchu... Tip.

Znala jsem jednu učitelku, která všude kolem sebe viděla skřítky. Hlavně na své zahrádce viděla hodné skřítky, kteří pomáhali růst květinám a zelenině. Všechno bylo v pořádku, dokud ta paní učitelka nezačala o skřítcích vyprávět dětem ve škole. Nepochopila, že by člověk neměl veřejně mluvit o tom, co vidí, ale měl by se  vyjadřovat vždy pouze v souladu s veřejným míněním. Paní učitelka se tedy vrátila k původní profesi strojní inženýrky. Strojům hovory o skřítcích nevadí a všichni jsou zase spokojeni. Paní učitelka dokonce usoudila, že bude lepší, když se bude sama chovat jako stroj.   Tip.

Ano, to divoký se táhne staletíma... Ale zatímco se jedni věnují orgiím, ti ledově klidní chladně kalkulují a jsou to zpravidla oni, kdo tahají za drátky, na kterých visí orgastické loutky.   Tip.

Doufám, že ten blázen aspoň házel hrách na zeď v patřičném rytmu. To by mohlo znít jako kastaněty. Tak teď ještě kytara a zpěvák flamenca. Olé!  Tip.

Skarabeo,

tvůj příspěvek "o mužoch a kvetoch" mě přiměl včera zveřejnit svou básničku "Slavnosti gerber a růží". Možná právě proto, abychom si líp rozuměli.

Rivko,

moc děkuji, že se mi začínáš představovat. Ráda tě časem poznám do větší hloubky. 

Morticie,

já přece nemohu prozradit, kdo jsem.

Děkuji všem za kritiky a tipy.

Já myslím, že dnes už je všechna ta genderová vyhrocenost anachronismem.

Dobré a špatné vlastnosti se klikatí jako začarované chodníčky davem žen i davem mužů.

Ale tip za to, jak je ta básnička napsaná.

...A venku zas padají vločky! Ať žijí sněhuláci. Tip.

Pro mnohé vědce nebo objevitele byla největší láskou věda či objevování. A pro jiné zase byla největší láskou moc, pro další peníze a po velmi mnohé též úspěch. Nevybíráme si tak úplně, co nebo koho milujeme. Nevybíráme si, jaké lásce podléháme.

Za básničku tip.

Myslím, že je to až příliš osobní na to, aby se dalo vůbec hovořit o básn.

Je to pouze zhrzený dopis bejvalce.

Milé, přívětivé a hřejivé haiku... Když se od počítače koukám ven na zahradu, kde právě sněží jako na Ladově obrázku, hřeje mě to tvé haiku ještě víc.

Prezident to byl i nebyl. Já jsem se zase několikrát "setkala" s prezidentem Husákem. Stála jsem vždy v hlučím davu u široké silnice protínající jedno velké město a ztrácela jsem se v lese z mávátek. Kolem pak projelo několik černých šestsetřináctek, dav orgasticky šílel a provolaval "vivat" v dobových překladech zcela obdobně jako když tudy projížděl před lety František Josef nebo ještě dříve Ferdinand Dobrotivý. Naposledy na oné hlavní street takto vítali papeže Jana Pavla II, a tak jsem zvědavá, koho tudy potáhnou starokladrubští bělouši příště. Doufám, že taosoba aspoň zas bude mít po delším čase modrou krev, protože - tak by to mělo být!

Dášo,

ale každý šuplík má své dno a je tudíž možné, že až se dostanu na dno, budu na dně.

Aru,

u chobotnice je problém. Zatímco většina živočichů disponuje mozkem, jakožto centrálním orgánem, který řídí celý organismus, u chobotnic je to jinak. Kromě centrálního mozku má chobotnice autonomní mozek v každém chapadle a proto každé její chapadlo se rozhoduje samo za sebe, někdy i bez vědomí centrálního mozku. Je tudíž možné, že ta bystřejší chapadla se v zrcadle poznají, ta hloupější ne.

Zboro,

a jsme u toho: toto je právě tvůj stěžejní problém. Utneš jakoukoli debatu ještě dříve, než vůbec začala. - Jak ukázkové totalitní myšlení!

blackie,

za prolog nemůžu. Ten přeložil z čínštiny Oldřich Král. Můžu jen za tu básničku a když se líbila, hřeje mě to u srdce.

zeledo,

díky za chválu, ale myslím, že přeháníš. Mně jde jen o to, abych zaujala a pobavila své čtenáře. Počet tipů naznačuje, že se mi to začíná zase dařit a já jsem za to svým čtenářům vděčná, protože kvůli nim jsem tady.

Morticie,

když jsem tu básničku psala, vzpomínala jsem si v duchu na různé ty rockové nebo country písničky o tom, jak nějaký zpěvák nejednou už neměl plný sál. Snažila jsem se tento "styl hasnoucí hvězda" přetransformovat do poněkud modernějšího jazyka.

Abakusko,

já si zas tak podrobnou evidenci nevedu, ale soudím, že jsem od tebe právě dostala první tip. Dík za to. Cením si toho.

Moc děkuji všem za kritiky a tipy.

Morticie,

já ve skutečnosti vůbec nejsem básnířka. Jsem výtvarnice, hlavně fotografka a dost se zabývám lidskými tvářemi, proto velmi dobře vím, že každý jsme zároveň ošklivý i krásný. Když se dívám do zrcadla, snažím se v tom zrcadle vidět svou vlastní karikaturu. Z toho se člověk nejvíc poučí.

Břízko,

snad každá dušička je více méně slabá a zároveň více méně silná. Je ale dobré být aspoň o trošku více silný než slabý. Dost se to pak hodí třeba v krizových situacích.

Morticie,

když člověk sám sebe nebere moc vážně, je na nejlepší cestě k tomu, aby se někam posunul.

corrie,

sohlasím s tím, že básník je na výpravě za poznáním. Do pavoučích sítí svých veršíků ale nemusí lapat pouze své prrožitky, například zlaté mušky štěstí. Může ho zajímat lidský život obecně a může popisovat svými básněmi existenciální situace, které třeba ani sám neprožil.  Mně šlo vždycky o to, aby má báseň byla spíš univerzální botou, která se hodí pro každou nohu.

Tej,

ta básnička už je asi rok stará. Čekala jsem dlouho, kdy nastane vhodná situace, abych ji zveřejnila a zdá se, že jsem ten okamžik vystihla docela dobře. Teď to vypadá, že ta básnička byla napsaná specielně kvůli dnešku.

Břízko,

kdo z nás bezpečně ví, že je něco naposledy? Já si často říkám: no tak dneska už jsem asi na Písmáku naposled! - No a vidíš - nakonec se sem vždycky zas vrátím.

Je poměrně málo živočichů, kteří pochopí, že ta bytost, která na ně kouká ze zrcadla, jsou oni sami. V prvé řadě se pozná v zrcadle slon, pak šimpanz bonobo a možná též někteří nejchytřejší ptáci jako papoušci, vrány nebo krkavci. Vědce však velmi šokovalo, že se pozná v zrcadle i malá akvarijní rybka pyskoun rozpůlený, labroides dimidiatus, která je jinak ovšem poměrně tupá, na rozdíl od tvorů výše jmenovaných. Poznání sebe sama v zrcadle tudíž patrně s inteligencí až tak nesouvisí. Já osobně si myslím, že třeba kočky nereagují na zrcadlo prostě proto, že mají až příliš dobrý zrak. Lehce poznají odraz od reality.

Netopýr upír, jinak též  upír obecný (desmodus rotundus) na zrcadlo nereaguje, neboť je mu ukradené. Oči ani moc nepotřebuje. Stačí mu uši, křídla, zuby a jazyk.                                                                   Tip.

zeledo,

díky za tip a za chválu.

"Kdo do boje se vrhá s myslí troufalou,

ten bývá zabit,

kdo do boje se vrhá s myslí bázlivou,

ten přežívá."                                          Lao ć

Já téhle básničce vůbec nerozumím, takže mám jenom malou ornitologickou poznámku:

sýkorky nejsou tak nevinní a roztomilí ptáčkové, jak si běžná populace myslí. Ve skutečnosti to jsou dost nebezpeční predátoři. Mají tvrdý a ostrý zobáček, kterým proklovnou i ořechovou skořápku, takže proklovávají  lebky malých ptáčků, jako jsou třeba budníčci, a vyklovávají jim mozek. Sojkám nebo krahujcům ovšem samozřejmě mozek nevyklovou.

Zboro,

na tvůj útok mám snadnou odpověď: zeptej se Oldy, kdo má kolik alternicků. Tady vůbec není co řešit. Kdyby byla dobrá vůle, ten s armádou alternicků bude odhalen jedna dvě. Jenže dobrá vůle není.

Já jsem bez inspirace už asi dva měsíce, ale básničky vkládám pořád. Musím se zbavit obsahu šuplíků. Tipy od čtenářů provedou výběr. Jsem zvědavá, co z toho obsahu šuplíku asi zůstane.    ...Ale když je dobrá vůle, nějaká ta inspirace se vždycky najde. Tip.

Blíží se víkend. Třeba tu bude víc čtenářů a můj příspěvek je "pod obojí" - volný i vázaný. Může uspokojit dvjnásobně široké publikum.

Autoportrét skoro jako od Arcimbolda. Tip.

No právě! Mnozí se těšili na nový rok a čekali, že přijde změna k lepšímu. Moc byc si to přála, jenže - kdy to bude?

LGaro,

ještě pár dní počkám a pak ty své dva neduživé mrzáčky plaváčky pustím po vodě.

Tahle zima se nám vryje do paměti zcela určitě. Nevím, jak jinde, ale v městečku, kam jezdím nakupovat, jsou vitríny pohřebních služeb stále plné. Už ta parte pomalu ani není kam dávat. Tip.

Zpoceného Golema by bylo možno využít podobně jako ve filmu Císařův pekař a pekařův císař. Dala by se z něj udělat chlebová pec.  Ale je taky možné, že Golem se potí, protože dostal covid.

Ale nejlépe je na tom převozník Cháron. Je stále u vesla a má zaručený stálý příjem - od každého jeden obolos. Tip.

"Dior" je jen další falešný nováček. Zablokoval mě, jakmile si udělal nový účet na Písmáku. Jaké "antické drama" se to tady rozehrává?

Diore,

chtěla jsem ti napsat kritiku k tvému "dílu" zátiší s Háchou a Hitlerem, ale ouha - tys mě zablokoval. Jak zvláštní postup u "nováčka". To mě jakožto "nováček" musíš opravdu dobře znát, když mě zablokuješ sotva sem vlezeš. 

Diore,

chtěla jsem ti napsat kritiku k tvému "dílu" zátiší s Háchou a Hitlerem, ale ouha - tys mě zablokoval. Jak zvláštní postup u "nováčka". To mě jakožto "nováček" musíš opravdu dobře znát, když mě zablokuješ sotva sem vlezeš. 

Děkuji všem za kritiku a tipy.

Děkuji všem za kritiku a tipy.

Děkuji všem za kritiku a tipy.

Děkuji všem za kritiku a tipy.

Diore,

ty samozřejmě nejsi žádný nováček. Jsi jenom další z té dlouhé řady falešných nicků, které tady rostou jako houby po dešti a hraješ tady nechutné divadlo. Já si docela dobře dokážu představit, o co ti jde, ale jiní z tebe možná budou chvilku zmatení. Mohl bys nám prosím vysvětlit, proč jsi tady?

Když jsem teď nedávno psala jednu básničku o menuetu (Zámek II), myslela jsem, že tady na Písmáku o menuetu nikdo jiný než já psát nemůže. Dnes vidím, jak hluboce jsem se mýlila. Tip.

Andělko,

dík za nadporučíkovské hvězdičky.

Á - spřízněná romantická duše! Tip.

Myslela jsem si, že je to písňový text už od samého začátku. Líbí. Tip.

Ty ty ty, svatý...

Hrajem si se slovy jak buddhističtí mniši s mandalami z barevného prachu. 

Fantasy je fajn. To věděl už Homér. Ale realita je občas taky zábavná.

Když se to děje všude, uděje se to i tady. Jen mít tu trpělivost.

Radovane,

děkuji za kritiku a tip.

Děkuji všem za kritiky a tipy.

Všem děkuji za kritiky a tipy.