Písmák SLANÝ DÉŠŤ
Napsáno léta páně 18. 02. 1995
SLANÝ DÉŠŤSlaný déšť skrápí mou dušiStudí jako sníh a pálí jako oheňKdyž uhodí blesk v té bouřiTo růže trn uvízne mi v srdciTo jako by vítr přihnal povodeňProč trápíš mne i sebeVždyť okna mé lásky jsou dokořánKdo však ta tvoje zakryl okenicíKdo chtěl tě věznit napořádJak v poušti, v žáru a bez vodyCítím se po dnech čekáníSnad nezapomněl jsi - naše setkáníSnad bylo to nechtíc, ne vinou nehodyMám strach a nevím proč chciAni nezavoláš a já trnu hrůzouCo stalo se, proč nepřijel jsiUž i básník ovanul mne múzouStrádám, po tichu a v tichuŠeptám v duchu slova něhyZtrácíš se mi v labyrintuLáska v žáru s bělostnými sněhy
© Nienna Rose.
ZÁBLESK
Z vlastní tvorby . Srpen 1994
ZÁBLESKProvoněné odpoledneDýchá mi sladce na víčkaJen tichá bolestKlepe na dveře srdíčkaBydlíš tam sámNestačí Ti to ke štěstíNemáš radost ani strachNecítíš pocit bolestiPohled Tvých očí dobře známKrásnějších snad vůbec neníNevím zda-li věřit mámNěžnému od nich políbeníJak záblesk letní bouřkyZasáhla mě Tvá přítomnostJak brát vše bez nadsázkyJak přejít k Tobě mostTen záblesk oslnil mé očiA v mém srdci zabolelKdyž řekls sbohem navždyA naposled mě políbil
© Nienna Rose.
TAKOVÁ BÁSEŇ
Z vlastní tvorby mezi lety 1992-95Chtěla bych napsat báseňTakovou báseňAby zahřála u srdceI v té největší ziměA jako vánek rozfouká vločky sněhuAby se nesla po kraji. Krůpěj rosy na sněhobílém listovíSpadla mi náhle do tvářeV tom procitla jsem z bázněJako když někdo napoví:"Napiš tu sladkou báseňTakovou tichouKterá lásku podá ti do dlaníTakovou něžnouCo rolničky štěstí rozzvoníAť jako modlitba v tichém kosteleHluboce se pak rozezní". Chtěla bych napsat báseňKde varhany smutků skonajíKde okamžik štěstí netajíŽe jednou: "Chtěla bych napsat báseň"
© Nienna Rose