Krásné, jako dvě haiku po sobě. 

Opravené mnohem lepší 

Přidala jsem do prologu rozbor, pro ty, kteří nerozumí obsahu. Souhlasím, že rýmy by mohly být lepší. 

Psala jsem to na dovolené v horském pravoslavném klášteře a všechno v té básničce jsou zážitky z toho jednoho dne... Východ slunce, ještěrky, mniši, hory, klid, příroda...Nejsou to verše pro verše. 

Soihlas s kritiky, mám určitě i povedenější dílka. 

Krásný... 

Hezké zamyšlení. Ten postřeh s šálou je super.

Hezký nápad s tím poskakováním :-)

Milé

Ten závěr je opravdu moc hezký originální a zasahuje hloub. Taky se mi líbí metafora"tma překáží a vylamuje zuby snům. "

Pro mě pohlazení, krásný metafory, třeba "umírající tráva se kymácí jako stěrače automobilů na sklech mé slepoty". Volný verš ti Mirku fakt sedí.

První dvě sloky jsou moc pěkné, pokud se na to dívám technicky. Pokud se dívám ale na ženu před rozchodem s mužem, tak tam moc prostoru pilovat formu není, když se z toho člověk potřebuje vypsat. Tip

Tak tohle je pecka.. Neotřelý jazyk, protiklady, rozpolcenost, to jsem viděla i v ostatních tvých dílkách. Tohle je alenavíc čistá báseň, která nikde nedrhne, není v ní ani slovo navíc a je tam spousta lidskosti. 

Mě se taky nejvíc líbí ta první. 

Tohle je opravdové pohlazení po duši, klobouk nemám, ale přesto smekám. 

Krásně přebásněno, závěr je působivý. 

Opravdu krásné, i zhudebněné, i jen v textu. 

Už dlouho jsem od tebe nečetla nic tak bolestně osobního. Stesk po domově, rozčarování z nového místa bytí. Já bych měla pocity úplně opačné. Velkoměsto mě spíš odpuzuje. 

Krásný, poetika všedního dne jednoduše a čistě. 

Umratico, moc děkuji za kritiku, vážím si jí. Málokdo tu má takový rozhled v poezii jako ty. Mimochodem díky tobě jsem začala číst Préverta. 

Moc se mi líbí :my nezestárli, to se jen někam klukům ztrácej jejich vlasy

Hezká atmosféra

To mě tedy dostalo.. A dojalo. Smutek z odloučení je věčné téma. 

Díky všem za milé kritiky

Paní Ludmilo.. Už to zhudebnil:-) 

Je to jak píseň středověkého trubadúra, cituplná vestavěná do nového časoprostoru. Moc hezky zrýmované. 

Je to dojemné a pro mě autentické. 

Děkuju, možná by první a poslední sloka stačila. Psala jsem to tak, aby 4 poslední verše tvořily samostatnou zkratku té básničky. 

Moc hezký dopis :-) 

Jé, tam zrovna bydlíme... 

Krásný, poezie všedního dne je pro mě nejkrásnější a nejpotřebnější. 

Moc hezké metafory.

Cirkus mě chytil za srdce, hladce plyne a člověk an neví, že je na konci básně, jen pocit zbyl. Moc hezké.

Moc hezky jsi to přebásnila. Tohle mě vzalo za srdce. 

Nejvíc se mi líbí ta první 

Kéž se duše brzy uzdraví. Ono to není jen tak, že se ve starověké báji zamilovali Amor a Psyché. Duše a láska patří dohromady

Moudrá to slova... je tam spoustu naděje na malém formátu :-)

Já si myslím , že u překladů je nejdůležitější zachovat poezii okamžiku a pocit, který chtěl zachytit a přenést původní autor. Neznám prostý překlad původní básně, takže nemůžu posoudit, kdo byl onomu záměru blíž, nicméně za mě osobně si nemyslím, že je nutno se držet formy.

Moc se mi líbí téma i nový neotřelý pohled na moderní "umění" ve výlohách. Teď budu koukat do výloh úplně novýma očima :-))

Moc krásný, to by se mi líbilo, aby někdo mnou prorůstal a já jím  :-))

To je krásný prozření :-))

Moc se mi to líbí a jinak si myslím, že staročínská poezie sem patří. Ostatně japonské Haiku jsou tu velmi oblíbené..

Myslím si totéž jako Arwen, drsný, ale dobrý. Mám ráda souznění protikladů a řekla bych, co tě čtu, že je to i časté v tom, co píšeš. 

Třeba právě ty budeš žít časem v srdci mnoha lidí, Umratico...Moc hezky vystižená absurdita a bolest býčích zápasů.

Tohle mě oslovuje víc než Bukowski I, nic tam pro mě nechybí ani nepřebývá.

:-))

Tohle má hezký přesah. Jaro.. hnízdo

Tvoje verše jsou pro mě jako živá voda. Díky. 

Umbratico, já se skláním před tvými znalostmi nemám jich ani za nehet, co ty o Bukovském a Prévertovi, jen máme asi jiný jazyk. Slovo sentimentální pro mě označuje člověka, který miluje levné kousky červené knihovny, dojímá se nad anděly a nejlépe má doma jejich sbírku, je romantik každým coulem a pokud není zamilován, tak snad ani nežije a neví, co je hloubka života, žije jen na povrchu. Bukovski na mě působí jako prokletý básník, který miluje vášeň, neřesti, rád boří pravidla. 

Moc hezký. Zrovna tu sbírku čtu :-))

Moc hezký, krásně to plyne, nemusím se vracet, abych pochopila smysl, ale ráda si čtu znova, abych se potěšila rytmem a slovy. Souhlasím s PavelIK. Nějaký dovětek by byl fajn, ale tento mi tam nesedí. Možná, kdyby to končilo..prasák Bukowski...Pod slovem sentimentální si nedovedu představit člověka, co žije takto divoce..

Moc hezký, krásně to plyne, nemusím se vracet, abych pochopila smysl, ale ráda si čtu znova, abych se potěšila rytmem a slovy. Souhlasím s PavelIK. Nějaký dovětek by byl fajn, ale tento mi tam nesedí. Můj názor.

Tak tohle je fakt pěkný. Haiku nemiluju, ale tohle mě oslovilo.

Mě se to líbí, jak to leží a plyne to pro mě hezky až do konce. 

Mě se to líbí, jak to leží a plyne to pro mě hezky až do konce. 

Já si myslím, že v životě nejsou ani výhry ani prohry. Někdo nás vede doprava a doleva labyrintem a to, že zrovna jdeme doprava, ač jsme původně chtěli doleva, je jen proto, že nám někdo zkrátil cestu, abychom se nemuseli vracet. Výhra je život sám.

A jinak ještě osobně k té hrůze existenciální krize... Život se odvíjí ve spirále, člověk je chvíli v krizi, chvíli šťastný, někdy je mu těžko, někdy lehko a po každé krizi přichází poznání a další kolo životního kolotoče... Takže neztrácet hlavu a naději :-) 

Skvěle popsaná existenciální krize. Moc by se mi líbilo, kdyby to byl monolog z divadelní hry. 

Pro mě je tam moc dějových linek, aby se mi to dobře četlo, dokonce bych to jako psychiatr označila za rozbíhavé myšlení (berte s rezervou :-))) Pro mě osobně by bylo hezké, kdyby to končilo Grétou. Moc hezký je verš:

 Nikdo se už nesvléká./Všichni jsou svlečení.

V tom je hodně melancholie mužského světa.

Umratico, tak tohle si myslím nejsou deprimující verše, nebo mám níže položenou laťku :-)) a snad i konec je nadějeplný, alespoň pro mě. Díky za kritiku. 

Vlastimile, já myslím, že nebojuju se studem,ale když jsme u rádce, tak myslím, že nejpotřebnější je pokora, což je něco trochu jiného. Stud mi dovoluje, abych něco nechala ukryté a pokora mi umožňuje, abych nebrala sebe až tak vážně :-) 

Jak jinak popsat nirvánu než jako oslavu... Stejně život půvabná hra a smysl je možná ve hře samé, možná v hledání pravidel, možná v radosti ze hry. Čtu si to pořád dokola, opravdu půvabné. 

Nádherná atmosféra, nezměnila bych ani čárku. 

Moc hezký, tip :-) 

Moorgaane, mám na poezii jiný názor. Chci přenést pocit, možná vyvolat pár otazníků v hlavě, emoce nemusí být takové, že to člověka roztrhá, šokuje, vytrhne ze všednosti. Nejvíc se mi líbí, když někdo vidí poezii ve všedních věcech, v poledním kafi, v ranním rituálu, v denní práci, abychom si víc cenili toho, co už máme. A se zlem se nervu, o tom je ta báseň. 

Moorgaane, mám na poezii jiný názor. Chci přenést pocit, možná vyvolat pár otazníků v hlavě, emoce nemusí být takové, že to člověka roztrhá, šokuje, vytrhne ze všednosti. Nejvíc se mi líbí, když někdo vidí poezii ve všedních věcech, v poledním kafi, v ranním rituálu, v denní práci, abychom si víc cenili toho, co už máme. A se zlem se nervu, o tom je ta báseň. 

Silene, kritiky si vážím, nepíšu to jako ventil. Četla jsem teď verše o válce, my už ji neznáme, nevidíme kolem sebe krev ani plynový komory ani hladomor, jen si o tom čteme, odosobněně se na to díváme ve zprávách, ale poesie umí přenést pocit, v tom je cenná, proto jsem to psala. Ale máš pravdu, že moje básničky jsou upovídaný. Líbí se mi to i u jiných autorů, tak to tak píšu. Některé nápady si beru k srdci a asi pár slov opravdu vynechám, aby to pro mě neztratilo rytmus. 

Ten druhý verš je fakt čarokrásný

Dalesi.. Ne, ne, jen taková existenciální chvilka, čtu smutnou knížku a vlastně i poesie, co tu je poslední dobou na Písmáku je taková těžká. 

Je pátek, blázni mají svátek...i psychiatři i poetové :-))

Asi by neškodilo u této básně dát něco do Prologu, co tě třeba inspirovalo, na co jsi při tom myslela, byla by líp uchopitelná a bude mít větší přesah.

Musela jsem se vrátit a přečíst si to ještě jednou, když je na to klid. Tvoje verše nejsou jednoduché říkačky, co ti s lehkokstí vykouzlí úsměv na rtech, ale zasahují (alespoň mě) hluboko a pokládají otazníky, které někdy sbírám, někdy nechávám ležet podél cesty...Moc hezké dílko :-))

Tohle se naučím nazpaměť a budu si to říkat, až na mě ta samota dopadne:-) 

Tohle, kdybych dostala doma do schránky od neznámého ctitele :)) , to bych měla celý den ten hřejivý pocit na hrudníku. Ale mám ho i teď, hezky mi začal den s tvojí básničkou Trivie :-))

Hezká hra se slovy.

Láska a nenávist jsou si hodně podobné, jako panna a orel, 2 strany jedné mince,černá a bílá.. Já se nejvíc bojím lhostejnosti a necitelnosti,aby se z nás nestaly stroje. 

Tip za tu druhou. Je pro mě (jako psychiatra) o podvědomí, pokušení bránu do podvědomí prorazit a setkat se s těmi nevědomými obsahy. Intuice a tušení budoucnosti v tom vidím taky, když jsem si pak přečetla v jakém stavu jsi to psala. 

To je prostě krásný. Teče to jako řeka a hladí po tváři

Moc milé, pohladilo mě to

Ti za tu druhou, má moc pěkné obrazy a rytmus.

Pobavilo

Pobavilo :-))

Líbí se mi obě, více ta druhá, jsou tam moc pěkné obrazy ("okna bez očí"), atmosféra místa je hezky vystižená. Inspirativní poezie.

Moc hezký, milý začátek dne pro mě to číst.

Super, teď už mi to dává smysl, škoda, žes něco podobného nenapsal do prologu. A není to tak, aspoň si myslím pro mě, že báseň musí pohladit, obohatit. Já píšu právě kvůli tomu, abych ze sebe něco dostala... A za sebe, na každém se mi líbí více rozmanitost, člověk je barevný, ne černobílý, ostatně, proto tvojí tvorbu sleduji. Bereš si osobně něco, co se nijak nevztahuje k tvojí osobnosti ani nikdo zde nepopírá nebo nechce snižovat tvoje prožitky. Často tu ale na Písmáku vidím, že se brousí forma, hraje se s písmeny a obsah se vytratí. Proto jsem to taky psala. Já taky dostávám kritiky, které mě nepotěší. A jsem ráda za zpětnou vazbu, nutí mě se zamyslet, jestli jsem zvolila pro to, co chci vyjádřit, způsob, kterým ostatní porozumí. 

Tak tohle je nejlepší, co jsem dnes četla, úplně čistě to pluje jako chmýří nad hřbitovem. 

Moc se mi líbí první verš.malebností jazyka. 

Tak upřímně, nemohu se zdržet dojmu, že tu forma výrazně převyšuje obsah. Umíš psát mnohem líp.

Hezká poesie, čistá, já bych přidala čárky, kam patří.

A jenom hudebník, co drží smyčec umně,

netahá jím jen slepě tam a sem,

tomu se otevřou ty tajné dveře k hudbě

a pod nohama se mu rozezvučí zem.

Mě se to moc líbí a nepřipadá mi to kýčovité. Úplně mám z toho takovou milou náladu :-))

V posledním vydání Deníku N je moc pěkný komentář Kamila Fily k tomuto tématu z pohledu muže. Co je flirt, gentlemenství a co je pokus o ponížení. Protože tohle je pokus o ponížení, není to o sexu, je to demonstrace moci. A dělo se to samozřejmě vždycky, jen se o tom konečně mluví.

Mě se taky líbí, naopak bez poslední věty by šlo jen o poesii okamžiku bez hloubky, ta je právě v té poslední větě.

Přídavkon je super

Anebo zamilovaný fyzik s logopedickou vadou :)) 

Moc se mi líbí tvůj neotřelý pohled na svět, nutí mě to hledat nové cesty, boří to ve mě strnulá dogmata o životě, je to povznášející. Hořce-sladké. A to mám ráda

Tak tohle je fakt pecka, starý zákon je pořád živý a tohle mě vzalo za srdce

A to plátno je náš život. Jsem zvědavá, jak to moje bude vypadat, až bude domalováno. Přála bych si, aby byl na něj minimálně zajímavý pohled

Taková zvláštní kombinace dvou lidí. Ona by pro něj chtěla být bohyní. On chce jen vyjít ze své všednosti, vztahuje se k ní až cynicky... Jo tak to taky v životě bývá. 

Vařená slepičí ovulace...krásně popsáno :-)) a souhlasím s předchozími.