Mladé listy jabloní šumí nad zlatou tůní zplozenou sluncem a jitřní vůní Vzpomínkou na snové rusalky
Pořád biješ srdcem vtipálka. Řeči se točí a já si mnu oči, kam se poděl smích člověka, rezonující ponurou nocí.
Písmák