Písmák Karin
Ty jsi má kometaVlétla jsi do mého světaVstoupila jsi mi do životaMyšlenky jsi mi propletla
Jsou teď nějaké jinéJaksi moc živé a bouřlivéNedají mi spát ani jístDlouho do noci chce se mi bdít
Dávají mi sílu A novou do života víruTu co jsem myslel že je pryčTy přišla jsi jak bič
Prásk je čas žítA ne jen doma hnítNa měsíc zamířitA své tělo slunci vystavit
Toužím po smrti
Toužím po tobě ty děvko s kosou Myslíš si, že mě znáš. Nechci se už brouzdat ranní rosou Vem si mě, tak na co čekáš. Nestojím o lidský holky, ty maj city a to nemám rád Prej ñáká láska, tak kdy mi kurva dáš. Bereš životy, já ten svůj chci ti dát Tak vem si mě, na co pořád čekáš.
Jídelní lístek
Vidíme co máme vidět Nosíme růžové brýle na předpis S nimi přeci krásný je svět Přede mnou Jídelna snů jak hlásá nápis
U stolů sedí šťastní lidé Jásotem vítají každého kdo přijde Voní tu jídlo a všude je čisto Dívka u dveří mi ochotně nabídne místo
Číšník radí mi co za pokrm mám si dát On prý nejlíp ví co me šťastným učiní I lidé kolem začnou se radostně smát Z mozku zbylo jen nepotřebné náčiní
Příjemně nasycen chystám se zaplatit Pohlédnu na lístek a něco není jak má být Místo peněz mám své sny odevzdat Rozhlédnu se kolem, nikdo radu nechce mi dát
Květen plný rosy
Přežil jsem zimuPřišlo jaro a já stále dřímuJe to voda v řece co sílu mi dáŽádný stres, jen ryby a já
Chýše na stráni, žádné stěny z cihelZeschlý muž , na pohled špínaOpravdu nechceš, aby byl tvuj přítelChtěl jsi ho navštívit, novou károu jsi přijel
Stojí tam , v ruce udiciTy v obleku, nevíš co máš říctNejsou slova, podivná scénaNikde žádní přísedící
Projde kolem tebe a ty sklopíš zrakNejsi srab , jenom to nechápešMáš svuj luxus a on je vrakProč se ty své groše rveš.