Písmák Karinin soft
Karin jsem potkal na jedný house party na začátku první vlny. S příchodem všech těch nařízení proti šíření korony začaly tyhle party na pražskejch bytech zažívat zlatý časy. Nebylo to tím, že byly zakázaný hospody – kdo jen trochu chtěl a měl kontakty, mohl se na černo vnějakym sklepním pajzlu vylejt úplně stejně, jako před tím. Lidi v mym okolí na tom lákalo hlavně to, že je to nelegální.
Generace, která nebude nikdy dospělá
Jogurt mi napsal na Telegram ve středu někdy kolem poledne. Zrovna jsem dělal plakát na nějakou psytrancovou party v centru prahy. Shit od pohledu, past na turisty, co si Prahu spletli s Berlínem. Na nic lepšího mě v práci nepustí, ale společně s nějakýma drobnýma, vedlejšíma zakázkama mi to zaplatí podnájem 1+1 na Vinohradem a můj životní standard.