Ahoj! Chtěla jsem Vám poděkovat, za to, že jste mi jakkoliv poradili, nebo alespoň rozesmáli. Vážím si vašeho času, když se na tu mou splácaninu myšlenek díváte jako na plnohodnotné dílo! <3

ahoj, chtěla bych ti napsat, že se mi tvá báseň moc líbila, nejsem profesionál a podle předchozích komentářů si připadám spíš jako v matematickém kroužku, než někde, kde se tvoří básně. vím, že je to myšleno na zdokonalování svých chyb, ale přijde mi, jako kdyby když to začneme takto počítat, se z toho něco ztratilo. nevím, pro mě je psaní básní něco kouzelného a nenahraditelného, neumím si představit, že kdybych chtěla napsat nějakou svou myšlenku a u toho počítala písmenka a co převažuje a čeho je naopak málo, dělala bych spíš slovní úlohy, než psala něco co mě naplňuje. když chci já něco napsat, mám pocit jako bych se měla rozmáchnout kouzelnou hůlkou a tvořit něco, co nikdo jiný neumí. kalkulačka za vás vypočítá příklad, ale žádný nástroj nenapíše to co vy, proto je to tak jedinečné a tak moc si toho vážím. díky, že něco píšeš a rozvíjíš ten skvělej svět literatury, kterej mám tak ráda.

tvoje básnička je děsivá, je jako den s deštěm, není v ní hezky, přesto si ji umím představit, líbí se mi, že se vymyká. přečetla jsem si ji třikrát a čím víc ji čtu začíná se mi víc líbit. jsem ráda, že jsem na ni narazila!