Oxymoron jsem použila schválně. Mluvím o zamilovanosti, poznávání někoho nového. V takových chvílích si pocity i myšlenky často protiřečí. Každopádně.. možná by pomohlo, kdybych přidala slůvko "jindy" (pocity, co jindy neschováš), nebo jiné v podobném smyslu?

Tak teď už rozumím a děkuji! Máte pravdu, nejsem básník ani si na něj nechci hrát. Ani si nestojím za těmito verši, že by se jednalo o nějaký skvost. Občas si píši pro radost, podle nálady. Sama vždy přemýšlím, do jaké kategorie mám básničku vůbec zařadit, protože vlastně nejde o vážně míněnou poezii. Na druhou stranu mě popadla touha slyšet názor jiných, zkušenějších lidí, a také rady, co zlepšit. Chtěla jsem zjistit, jak by to mé "veršování" působilo na druhé, protože jsem nikdy neměla objektivní a kvalitní zpětnou vazbu. Děkuji za Vaši kritiku, ukázala mi, že se musím ještě hodně snažit a také si dobře rozmyslet, co zveřejním.

Děkuji, ten přechodník mi utekl. V posledním verši jsou stále myšleny listy (ty, které ještě zbyly na stromech), proto píšu všechny. A pro Safián, ano, opravdu tím jsou míněny listy. V této pošmourné době, kdy se skoro s nikým nevidím, mi listy působí větší radost než kdy dřív - svými barvami, šustěním.. obrazně myslí na člověka - pořád tu jsou, aby nás těšily svou krásou.. (teď už teda skoro všechny opadaly..) Možná je to pro vás prázdné, ale pro mě všechna slova, co jsem použila, mají význam. :)