Děkuji. :) 

Zlomky jí šly dobře, molekulární genetika byla horší.

Tak to teda pozor! Když vstáváš v půl páté ráno, taky se horko těžko shání snídaně.

To my všichni.

To je milé! Pravda, že jak pročítám dílo za dílem, probouzí se ve mně něco zvláštně známého, jakoby zapomenutého.

Jak se říká takovému tomu pocitu, kdy člověka píchne u srdce a zvláštně se mu rozvibruje žaludek? :) Velice hezké.

A já jsem stále naivní.

Lituji, že tip lze dát jen jeden.

A na tom opravdu něco je!

Záleží... osobně se také považuji za "věřícího ateistu", sama se svojí "vírou" přikláním nejvíce k simulační teorii (nebo ne? Mívám v tom - a sama sobě - občas hrozný bordel). Proto se mi opravdu líbí myšlenka toho, že si sami utváříme svoji vlastní realitu... Zrovna včera... ležela jsem ve vaně a sledovala zbytky šamponu, které se kroutily ve všemožných obrazcích po hladině a říkala si, jak je to pěkné, kdo si toho vůbec všimne? Jakto, že jsem si toho nikdy dřív sama nevšimla? Něco tak hrozně obyčejného, přehlédnutelného, ale zároveň krásného. Možná v tomhle tkví to tajemství.