Zdravím vás, poroto,

jsem jedna z účastnic souteže. Nedávno mě napadlo, jestli už neproběhlo vyhlášení výsledků. Zašla jsem na google a místo výsledků na mě vyskočila tato stránka. Opravdu mě baví dívat se do zákulisí soutěže.

Ale proto nepíšu. Jelikož vidím, že moje báseň vás nezaujala, říkám si, že polodrze využiji příležitosti, copy pastenu ji sem do fóra a poprosím vás o nějaký komentář k ní, co vám na ní nezavonělo, nebo cokoliv jiného byste k ní mohli říct?

Děkuji a mějte se :),

Kris.

Knihovinník

V zimním čase předčasně vychází hvězdy

za stolem ve tvaru půlměsíce

knihovník podřimuje v nečase siesty

v prstech svírá pohádky Tisíce 

a jedné noci ve snu mihne se vráska

mezi jeho zasněným obočím 

potkává starostu vesnice Petráska

jak připíjí si vínem s průvodčím

na nádraží Bořetice tam přijíždí

podél Trkmanky plný osobák

rychlostí více nežli hlemýždí

první z něj vystupuje prezident Novák

potřese si pravačkou s Petráskem

a za ním stádo občanů kravihorských

jako rychlík řítí se z vlaku ven

do nočních prostorů vinárenských

v letním čase tam až nad ránem se stmívá

za stoly ve tvaru slunce pijí

sladký červený burčák už jenom zbývá

knihovník v radosti pije s nimi

„Ode dneška všechny knihy budou se pít!“

prohlašuje a zdvihá skleničku

„Promiňte, prosím, já už budu muset jít.“

budí ho hlas a vidí čepičku

schovává se v ní hlava malé čtenářky

„Chci si půjčit tu vaši pohádku.“

knihovníkovy otlačené polštářky

podávají jí knížku –

– „V pořádku.“

Zdravím vás, poroto,

jsem jedna z účastnic souteže. Nedávno mě napadlo mě, jestli už neproběhlo vyhlášení výsledků. Zašla jsem na google a místo výsledků na mě vyskočila tato stránka. Opravdu mě baví dívat se do zákulisí soutěže.

Ale proto nepíšu. Jelikož vidím, že moje báseň vás nezaujala, říkám si, že polodrze využiji příležitosti, copy pastenu ji sem do fóra a poprosím vás o nějaký komentář k ní, co vám na ní nezavonělo, nebo cokoliv jiného byste k ní mohli říct?

Děkuji a mějte se :),

Kris.

Knihovinník

V zimním čase předčasně vychází hvězdy

za stolem ve tvaru půlměsíce

knihovník podřimuje v nečase siesty

v prstech svírá pohádky Tisíce 

a jedné noci ve snu mihne se vráska

mezi jeho zasněným obočím 

potkává starostu vesnice Petráska

jak připíjí si vínem s průvodčím

na nádraží Bořetice tam přijíždí

podél Trkmanky plný osobák

rychlostí více nežli hlemýždí

první z něj vystupuje prezident Novák

potřese si pravačkou s Petráskem

a za ním stádo občanů kravihorských

jako rychlík řítí se z vlaku ven

do nočních prostorů vinárenských

v letním čase tam až nad ránem se stmívá

za stoly ve tvaru slunce pijí

sladký červený burčák už jenom zbývá

knihovník v radosti pije s nimi

„Ode dneška všechny knihy budou se pít!“

prohlašuje a zdvihá skleničku

„Promiňte, prosím, já už budu muset jít.“

budí ho hlas a vidí čepičku

schovává se v ní hlava malé čtenářky

„Chci si půjčit tu vaši pohádku.“

knihovníkovy otlačené polštářky

podávají jí knížku –

– „V pořádku.“