Ty máš rád koktejly, Edo? 

Vegetariánské vánoce

Pořádný veget

Taky maso

Vždycky

Maso je most

Hlavně ať se to nemele

(A klidně jen chleba s tvarohem

Nebo jen život) 

Bo se mi to tak fajně píše

A netratím nitě

Řádek prózy je dlouhý a jsou tam skrýše

To jakože píšu básně?

Díky

Jeee.

To mám radost

Já bych si na verše sama netroufla

Rozvod nepadá v úvahu!

Ty jsi snad upad na hlavu?!

Rozvod velký posměch sklidí

Co by tomu řekli lidi. 

Zamkla a usedla ke stolu

Odejdeš jen přes mou mrtvolu!

Ještě mám v záloze řešení prosté

Plánuju si ho snad už po sté

Od hlavy k patě sjela si borce

Rozdělím si tě na menší porce

Že jsi prý jen z mé lásky ty syt

Že mě budeš na rukou nosit

Slibovals mi jako nevěstě. 

A já tě teď roznesu po městě.... 

Chápu. Mě už začalo svazovat to hledání rýmy a veršování za každou cenu, tak to nechám vám básníkům. O rýpání v hovnech mám v hlavě celou trilogii, ale každý není zvědavý na fekálni historky.

Za minitip děkuji a pěkný večer vinšuji :) 

Poučení už jsou tady:

Chraňte svoje poklady!

Není radno na potkání

Vytasit své zbraně ani

Kdyby byli vystoupili

Najednou a všichni tři

Spoustu času ušetřili

Nebyli by víc vepři

To máš pravdu. 

Takový dopis ručně psaný, co byl na cestě pár dní, voněl dálkou, i když byl ze sousedního města. A skrýval tajemno a napětí, jako když otvíráš jogurt na hranici expirace. Cítím nos talgii. 

Na druhé straně, když přibývají křížky, tak ubývá trpělivost honit kuře po dvorku, když mám chuť na slepičí vývar. 

P. S. Báseň se ti povedla

Trivie, ty prasáku chlívný

Takhle psát mi po vodě

Já teď musím cedníkem

Sbírát slůvka do lodě

Lotka ta matičku nezná

Míchat kapky s deckama

Stejná hloupost mít v košíku

Spolu jabka s hruškama

Vím, jak ti je. 

Vlez mi na záda a jdem. 

Inu onu imutitu

Pod lavicí nehledej

Jen si opraš auto Ritu

A svou cestou se dej

Nutno vědět, jak se to má

Teta nebyla lakomá

Každému vždy ráda dala

A s kdekým se cukrovala

Karamel za zvuku zvonů

Bude cítit na sto honů

Za pár let či možná více

Potkáš tetu v Americe. 

( i se zavázanýma očima) 

Strojník Béda pohlavár

Nevynechá doma svár

Na sváry má havra spáry

Nevzal děcka na Kanáry

Voraz mu nic neříká

Nikdy nemá šlofíka

Novou COlekci teď šije

Chystá se s ní do Francie

Zpátky místo maminky 

Veze dětem jezinky

Raduje se fajfka více

Nad hromadou železnice

Bože, je to smrtelně dobré, čteš se úplně sám a jedním dechem. Bo humor. Bohů mor

Zvažuji sesterskou rubriku. Něco jako Moje chlamydie

Je třeba být opatrný

Než se napích na ty trny

Tak jsem viděl mamuta

Značkovat si lopucha

Karel si nikdy netrhne ostudu

Psanec, poet a básník i vtipem obstojí

Fórků těch zná až na půdu

Nikdy pichlavé však stále se rojí

Karel si nikdy netrhne ostudu

Psanec, poet a básník i vtipem obstojí

Fórků těch zná až na půdu

Nikdy pichlavé však stále se rojí