Písmák upřímné ne
kam spějí kroky mé,
ve slovech květnatých se tužba ztrácí
zvedám nahoru v pěst - nikoli.
jsem proti té bouři chtíče navzdory
Sen rýmů ráj
Vlaje vánek, je horký máj Maluje spánek, tahy se motají Vlasy se točí, tančící ve víru okno dokořán… Prší - tiše ale přeci Rytmus blouzní - tahá tě sebou Ty upadáš kdesi Hvězdokupa rýmů nad tebou Jeden si vzít, jen se natáhnoutNechávám se unášet, slova plynouAlespoň jeden nezapomenoutToť přání mé. Než v písmena rozvedená se rozpadnou.
Až zase vstanu
Nebude dalších dní
Takových těch samotných
Prší, není vidět ven
Jen tlukot kapek okapem
Slova, listy, podoba
Slova, tikající rytmy
plynou, tečou, padají
Času málo a myšlenky jsoucí
jdou osudu navzdory
Tanec dmýchá vzduchem
Stále tě cítími přesto žes v dálceVlasy v trávě zapletenévlníce se vánkem popletenéTanec dmýchá vzduchemUnáší tě bez hranicUpadáme tělem i duchemStínů však nemajíceKam se skrýt
V lukách šumí zvukyzvony v dálce šeptajíTo slepá vášeňči mladost v rozpukuhledá porozumění.