Písmák Krajina mých přání
sněhově bílá je krajina mých přání
beze stop pýchy po ní jdu
lehounce zkusím nakreslit si na ni .
co. co nemám a ani nenajdu.
Po-e-žije
Meluzína je.
Kvílí, šílí, duši trhá.
Bude konec už.
***
Parisa a rima (aneb zvukomalebné nonsense)
Parisa a rima
entuente e gento
fiucipe ler grima
mia vis memento
Slyším
Včera bylo jasno
na nebi hvězdy
i ta tvoje na 7
A kruh se změnil .
Vichrůrej
Dnes zase venku vichrů rej
na šňůře prádlo schne ti
a teď támhle, podívej
čáp chtěl tam přistát, letí.
Píšu ti dopis
Píšu ti dopis
a už je to snad po sté
prstem do větru
že tu pořád jsem
Podzimní noční můry
ta únava
co skřípe v zámcích klíčních kostí
nahryzává čas
krysí urputností
Nastav dlaně
Na pobřeží ostrovů Encantados
do každé své bosé šlépěje
zasadila jsem lasturu hřebenatky.
Pokryté pískem a solí
Čeřina
Ej, mezi břehy čeřina,
leží tam sama dívčina
a místo těla písek má
a místo muže písek má.
S modrým efektem
v labyrintu hlavy
pátrám co tě baví
ptám se
co ti říká
Skalní
Pověz mi, skálo,
co schovává se ve mně
Cítíš to stejně.
Co je v tobě, zve mě
Časosběrná
Za okny tma jak povidla
zůstanu uvnitř, abych neuklouzla.
A uvnitř tma se smutkem spletená
a ticho s výčitkami
Nezamykej
V duchu si říkám
občas po setmění
znění všech snů
které jsem v knihách posbírala
Svobodná vůle
Tygr musí na lov
Pták musí létat
Člověk musí sedět a divit se: 'Proč, proč, proč. '
Tygr musí spát
Odněkud někam
Odněkud někam
ráno když spěchám
za rackem černým
v Synkopách
Otvírám se
namluvila bych ti
pár knížek do zásoby
pro tvoje modré oči
co se občas zlobí
Nic
Jsem nikdo.
A vy tady a vy tam.
Kteří jste.
A vy tehdy a vy pak.
Potměchuť
V uhrančivých očích tmy
zrcadlí se šíje tvého snění,
pramínky z hedvábí si češeš dny,
na nich se brokát v stříbro mění.
Pokažená
Po delší době se vrací, možná si někteří vzpomenete :-)
Kůže se vryla mi pod kůži
jak jekl z ocelota
a z dřezu spadl lusk
Ivulela
Už je to víc než třicet let
kdy začla jsem v básních vyprávět
a taky třicet, to vám prozradím,
těch roků byla pauza mezitím.
To ourselves
Between the Good and the Bad
splín na mě asi sed
Sobecky říkám hned
Hňácám si to své dawn
Hlavně už žádné asi
S lodí jež dováží čaj a kávu
nebo i jinou, nemusí z Janova
okolo pyramid až na Jávu
s osudem v kufříku z olova
O
Oslovský orloj opatrně odbíjí osmou
On, ona
Oni oba oscilují osou oválu
Od okovů
Tohle jsem já
Na počátku chuť přeložit píseň This is me od Kaz Hawkins. Nakonec. So it goes.
Díváš se,
co z tebe je .
Konečně už znám se
Jsem něha
rozplývavá v kráse.
Náruč klidná i dravá,
zdá se.
Lež nehřeje
V tvé duši je celé nebe
modré,
v tvém těle je celá zem.
Oblaka oblékají tebe
Dnes slyšela jsem verše
Prázdným tlacháním zdají se všechna slova
která jsem trousila
tu sem
tu tam
Noční
Šla jsem na noční
vítr vál
ve větvích slavík
slavici hnízdo stlal
Kočárky
Tři muži s kočárky prázdnými
ve frontě na párky od hlíny
a vajgly z kanálů, obrubníků
v rukou a očích tisíce tiků
Natlakovaná
Vínový pocit u baru
Natlakovaná atmosféra
Napij se viny
Každičká douška
Poslední stringendo Violy d.G.
Poslední noc na parketu
jako ta první společná
tisíc odstínů sopečna
Já nahá, ty sevřený do žaketu
Tak měj mě rád
Jen nad komínem
tančí proužky kouře
Štípe mě do očí
šedobílej smog
Hoří
Hoří
V slovech když zášť práskne bičem
zažehne plamen
který hoří
Help stone!
Krumpáč a bič
jak z Indiana Jonese
na cestě pod zem
čelovku u pasu
Zase
Zacpávám ústa vnitřním hlavám.
Dusím ty hlasy.
Sluchátky a nekonečným seriálem
lidí, zvuků, slov,
Beze spěchu
na vrcholku jitra vzala jsem tebe
slovem provázala každý krok
až už nebylo co říct
a nebylo co mlčet
Je čas
Je čas
Ještě je čas na uvaření čaje,
na nebi Luňák hlídá kuropění
a z hrnku vůně hřebíčkově hraje
Matematická trojčlenka
Záhada nespočetných množin
Otázka je záhadná:
Když množina nespočetná
množí se jak spočetná,
Něhy je dost
Něhy je dost
Hlučná a prázdná slova
jak vymlácené snopy
a přesto budou klovat
Bilanční
Bilanční
S horizontem srovnané dvě myšlenky z nebe,
zradil jsi mě nad ránem,
k večeru já tebe.
Na zastávce
Zrovna nade mnou přeletěl čáp
Uff
Naštěstí tu velkou vážku na mém tričku přehlédl.
Způlnoční
Způlnoční
Ukrojím z půlnoci mlčení vteřinu
schovám ji na pozděj
přetáhnu peřinu přes hlavu pondělí
Jednou
srůst noci se dnem
roztržená rána ve dví
zeje
z ní hmatá země
Nevinné pozvání
Pane
co kráčíte zrovna kolem
(v těch neodolatelných sandálech/lích)
pojďte dál
Zase řeknu ano
Spíš
a teď
zachvěly se ti řasy
Zavřený ve snu za roletkami víček
Prý slyším trávu růst
kroky skal
tlukot vody
melodii mlčení
výskot palců
Hledání slova
Hledání slova
do zvuků vichru
bambusových kmínků
jdou tyn dam jdou jdou
Letní popražky: Žižkov
V ranním hluku
neslyším na krok
Vede mě Cesta z města
Technické služby
Tak zatím
Hudba a zpěv AI
Křižuju cestu myšlenkám zbloudilým
a zakopávám o zbytky stesku
V tomhletom světě zdánlivě prohnilým
Letní popražky: Kostnické náměstí
Šestého července
Kostnické náměstí
Slunce zapadá na tváři Vladimíra Boudníka
(Náhody nejsou. To jen já utíkám. )
Letní popražky: Šternberský palác
Ve skrytu rizalitu
mi čas se Starými mistry
vyměřuje rázný kustod.
raz
Báseň
Anodělní potlaskání
soruncem otruřená
mětlivcem pokříbřená
sotluva co svenřím dlobě
poklinchu a šleptem
Popáteční ráno
do práce zlehka těžce
potkávám ranní pěšce
po cestě z nočních šachovnic
střílejí zvratky temných plic
Má smysl být? - interpunkční
Pro emme s díky za přátelství (a omluvou nejen za sykavky)
Hudba a zpěv AI
Hmmm
Hmmm
My First Father's day
(Za inspiraci děkuji emme. )
Děkuji, táto.
Smyla jsem včera,
táto,
Kdybychom zapomněli
Hudba a zpěv AI
blyštivé závěsky kapek křišťálu
z kručinky rám zítřejšího rána
na šíji rty
Panenka z porcelánu
Hudba a zpěv AI
panenka z porcelánu
budí se k ránu
z pohádky
So it goes
Nevystřelil.
I když jsem si to moc přála.
Tak moknu.
Pročekání (Návody k ...)
Hudba a zpěv AI
Jdi podél řeky
a na konci postav svíčku.
Na konci čeho.
Ritus a čas
Hudba a zpěv AI
Vztáhla jsem ruku pro kapku štěstí
Myslela jsem, že nikdy nepřijde
A ono pořád bilo
Bez viny zůstanem?
Hudba a zpěv AI
velebíš hlas
který můj není
skrze mě mluví pochopení
Haló! Slyšíš?
Haló. Slyšíš.
potkal jsi v životě stébla trav
některá těsně minul
některá přešel
Světlo
Nevybalancovaná
Pod nohou mukly jeřabiny,
plodová krev a moje stíny.
Po roce pevněji či vratce.
Na hraně bilance
Podobna lodi
na odiv plamence vystavím
červené
odlivu předností
neschopná pohybu
Znaménka
Použij spřežku pro spřažení,
použij čárku k oddělení,
otazník
užij k ověření.
Zkosení konce
Na vějičku slov
sedla si tečka.
A tak byl konec.
Za větou.
A já budu zas moct
Ležím si tiše v nesvém těle,
nehybně obnažená až k morku
pro svůj vnitřní zrak.
Bez vlády
Květ eN
Svou tvář ti do rukou
položím, jaro.
S květy se duben
nemazlil. Málo
Mám ráda
Ruce na hřbetu
Vyprávějí mi nejen o obsahu
Sebe
mi otvírají
Naposled
Vstupuješ na verandu snů
bosý
boty jsi nechal na nábřeží dne
než zahoukala Večernice