Děkuju všem za čtení a speciálně Kočkodanovi za variace na lítající talíře ;-)

@Gora: Zkouším na cestě k haiku co se dá - tady jsem chtěl zoomovat od konkrétní situace k tomu co člověku zrovna proběhne hlavou nebo co zrovna zaslechne... Ale není to jen tak:-)

Krása! Jak od Poetického společenstva blahé paměti. Už dlouho jsem Tolkiena neotevřel, ale měl bych.

@Kočkodan: Uf, naštěstí vypadlo jen áčko :-D

Btw, na Písmáku teď nejde editovat komentáře, či?

Pozor na překlípek v "smozřejmě" Jinak super, pobavilo :-)

Ale třeba žitný kváskový chleba je lepší spíš starší než čerstvý, tak se možná specializují na ten :-)

Díky všem za návštěvu a za rekce a jsem rád, že topná sezóna zahřála a potěšila!

@Kočkodan: Nestraš :-) To abych si po silvestru začal dávat pozor, kam to šlapu (to nebyla hadice, problesklo mu hlavou, když se zvedla a zasyčela...)

@Umbratica: Díky! Bylo to tak - opatrně jsem kryt zase přiklopil, nabral nějaké třísky a později už jsem šel radši s čelovkou :-)

@Kočkodan: Málem jsem se z tvých variacích smíchy po...prskal :-) Zdá se, že máš s kadibudkami hluboké zkušenosti. Všechno je to pravda.

@Abakus, Janina: S kadibudkami je to těžké - člověk si z nich může jednoduše odnést hrozné zážitky, nebo taky vůni čerstvých pilin, slámy, srdíčkem vycházející slunce a předoucí kočku v policích na polici pod střechou - když je dobře vedená a kompostovací :-)

Děkuju všem za návštěvu, přečtení i názory a jsem rád, že kadibudka tak zarezonovala :-)

@Gora: Představivosti se popravdě snažím vyhnout, jak jen to jde - zkouším jen pozorovat a hledat vhodná slova, která nedrhnou v krku ani v mysli. Někdy vyjde jedno, jiny druhé. Jednou za čas se to snad podaří ;-)

Celkem jsem se zasmál :-) (a zavzpomínal na puťáky po Rumunsku a podobných krajinách s horami bez vody)

Skvělá! Na mysli mi vytanul Krchovský.

Působivé. Připomnělo mi to náladu přicházejícího podzimu v horských lázních Görbersdorf z románu Empusion od Olgy Tokarczuk.

@Gora: Děkuju za připomínky! U nás se špendíky říká plodům mirabelky, takže ta vzpomníka souvisí s barvou a leskem jejich listí.
 S tou personifikací jsem to tak nemyslel (vzpomínat měl pozorovatel), tak jsem to schválně lehce upravil. 

Možná by se dalo zbavit pozorovatele úplně pomocí:

ve zlatém listí

vzpomínka na špendlíky -

dušičkový déšť

@Janina: Díky! Je to tak píšeš - pod špendlíky byly nasypané drobné zlaté lístky a leskly se v drobném dušičkovém dešti. Najednou jsem si při tom vzpomněl, jak tam úplně stejně byly v létě nasypané žluté špendlíky a leskly se na zemi otrhané bouří.

@Gora: Děkuji za hodnocení, vážím si toho. Jsem rád že se líbila zrovna ta ovčí ohrada - to byl krásný moment.

@Kočkodan: Neboj, tohle byla jen pauza při práci na zahradě :-) Ale na prostřené jídlo nám na stůl pořád padalo listí - chvíli z babyky, chvíli z dubu.

A díky za hezké shrnutí jedním všeobjímajícím kočko-haiku ;-)

Radovane, díky - už se mi rozbřesklo ;-)

Lami, paráda!

@Radovan: Trefné, zasmál jsem se :-) Ale z brambor toho moc nezůstalo:

bohatá sklizeň -
myši z brambor nechaly
akorát slupky

Čmelín je super ;-)

@dievča: Děkuji! Topinambury mě mile překvapily při podvečerním výběhu lesem, jak se rozsvítily v šeru na kraji louky. Máme je na oživení podzimních prací i v rohu zahrady.

Děkuji všem za čtení a za reakce ;-)

Podzim je nesnesitelný - krásné světlo a barvy, ale na zahradě do soumraku tak málo času (ještě když se člověk rozptyluje zachytáváním haiku :-)

Otázkou

zůstává -

odrůda

Paráda! Houbaři teď prý lezou na stromy rádi - zasmál jsem se ;-)

@Gora: Díky, upravil jsem měsíc "za vesnicí" - nakonec to i líp zní :-)

Na úplněk zrovna vyšlo počasí a bylo jasno, když jsem se vracel z nádraží. 

@killanew: Původně jsem to taky zvažoval, ale nakonec jsem to nechal jako "vrací se domů", ať to zahrne všechny (a zůstane tam i to obecné symbolické čtení ;-)

Zajímavý, čekal bych ty měsíce prohozené. 

Ve zprávách se podobné případy objevují spíš až po začátku říjnové houbařské sezóny :-)  

světlo čelovky -
spadané listí září
lysohlávkami

Pěkný, snad bude příležitost ještě v sobotu :-) A nebo teda příště, ale otázka v jaké podobě zrovna člověk bude.

Hezké, podzimní a vzdušné.

Goro, Radovane: Díky moc za reakce! Jedna věc je, že člověka navedou k zamyšlení nad strukturou, novému čtením a kroku zpět k revizi původního okamžiku, který se pokusil zachytit příliš nesrozumitelně. Druhá věc je, že se pobaví, když zjistí, kam až se může vydat představivost čtenáře :-)

V prvním případě nebyl ve tmě divočák, ale velký černý dlouhosrstý kocour - objevil se u nás nedávno  poprvé, ale na večeři k misce se pozvat nechat. Ale s přimhouřenýma očima z něj ve tmě v černém hustém kožichu byly vidět opravdu jen žluté půlměsíčky.

Z druhého mi nakonec vyšla jen miniatura, kdy se člověk při usínání venku pod širákem (ale naštěstí za plotem) znovu probere, když si uvědomí, že kousek od něj hrabe stádo prasat. 

A u třetího mě opět pobavil ten kanec :-) Přitom jsem tam posed chtěl nechat jen jako konkrétní místo v lese (a les byl navíc jak správně poznamenala Gora) a otázku nechat dvousmyslnou. Jednak jsme se divili my jako lidé v lese, že nás doprovází a sleduje zvědavé hejno, a pak jsme s překvapením zjistili, že jsou to mlynaříci. A z druhého pohledu mi připadalo, že jim tam zrovna nějak vadíme, tak jsem uvažoval, jestli všechno to štěbetání není jen jejich pomlouvání: kdo nás tu ruší?...

Gora: Díky! V tom pelášení je liška skoro vidět a slyšet :-) Nevím jestli to tedy nebyl spíš lišák, byl obrovský. 

Děkuji všem za návštěvu a za čtení!

Goro, Janino: Jsem rád, že vás scéna s balónem okouzlila, tak jako mě :-)

...

Zbývala mi nějaká hodina světla po dni stráveném kácením souší, když se mi podařilo vyrazit aspoň na krátký houbařský výlet do okolních kopců:

dozněla pila -

osika přes osiku

padá do ticha

 Po chvíli bloudění temným smrkovým hustníkem, kde jsem nenašel houby (jen roztahaná zvířátka z dětské karimatkové podložky zarostlá mechem mezi mochomůrkami červenými), se svah konečně narovnal a les otevřel.

v mechu hustníku - 

zvířátka z karimatky 

a mochomůrky

Smrky vystřídaly duby a na kraji lesa, kde se otevírá pohled do malebného travnatého údolí s několika domya farmou, jsem konečně narazil na hnízdečko praváků. Světlé klobouky byly jen těžko vidět proti ostrému nízkému slunci. 

S košíkem příjemně ztěžklým úlovkem jsem vyšel na kraj posečené louky a opřel se o balíky slámy, abych se trochu ohřál v posledních paprscích slunce. Sledoval jsem,  jak se sklání k protějšímu hřebeni na pasekami. Bylo úplné ticho, když v tom jsem koutkem oka zahlédl nějaký pohyb na obzoru - o kousek dál na jih:

zapadá slunce -

nad obzor se potichu

vynořil balón

 ...

A co se týká lavičky (která pochází z jiného momentu), mě zatím napadlo jen drobné upřesnění:

pod borovicí -

lavička opravená,

ale je mokrá

@Gora: Díky moc za kritiku! Do toho druhého jsem zkusil přehození slovosledu přidat ten pocit příjemného překvapení, že jsem tu lavičku našel právě opravenou.

U třetího jsem zkusil míň ukecanou variantu - líbí se mi víc, ale uvidím, jestli nejsou hřebenáče za hranicí srozumitelnosti :-)

rýmečka je hrozná, s tou múzu nenalákáš :-)

po ránu mlha

v hlavě i nad vesnicí -

sezóna rýmy

Hezké! Při čtení Zastávky jsem si představoval některé z nádraží "Hanáckého pacifiku" kdesi za cukrovarem ke konci léta. A Vzpomínka, to je čekání na večerní vlak z Horní Lipové. Už ho slyším supět v údolí, ale má zpoždění. Pak s běžkami překlopýtat závějí do nacpaného vagónu a cestou vyhlížet světla nahoře v Ramzové, než začneme s doprovodem skřípějících brzd klesat podél Moravy. Teď to dlouhou dobu bude opravdu jen vzpomínka.

Děkuji všem za čtení a hodnocení! Člověk by nevěřil, že takový záříjový úplněk potká zrovna cestou v Brně :-)

@Gora: Díky za připomínky! Zkusil jsem první lehce upravit, možná je to pořád trochu nadbytečné, ale trochu více tam zas rezonuje to pootevření okna ven - uvidíme.

@Umbratica: Díky! Někdy to vyjde, jindy člověku skutečnost unikne mezi prsty, nebo spíš mezi slovy a nezachytí se...

@Orin: Mám intenzivní pocit, že ses mi celou dobu díval přes rameno (ač jsem si tě nikdy nevšimnul) - dokreslil jsi ty obrazy skvěle!

Děkuji tobě i ostatním za čtení.

@dievča: Díky! Poslední jsem přesunul z jiného příspěvku, ať je ve správné brněnské společnosti :-)

@Gora: V Brně jeřábi? Nevím, nevím, viděl jsem právě jen jeřáby :-)

Tedy alespoň na nebi kolem hl.n., Benetko

@Zeanddrich: Sice ne rodné, ale v něčem pořád stejné.   Vracím se pravidelně.

Díky za návštěvy!

Jeden rok prořídnou listy, další rok už je koruna úplně suchá a kořeny odehnívají. Některé se vyvrátí samy. Některé je třeba skácet, než při další vichřici spadnou do sousední zahrady.

roztátá treska -

proutěný košík plný 

muších vajíček

@Orin: Díky, parádní hudební doprovod úklidu :-)

@Orin: Díky za variace!

Hrdlička měla opravdu smůlu, nezvládla letos vyvést ani podruhé. Poprvé zaúřadovaly pravděpodobně sojky, podruhé počasí...

@Janina: Nevím proč se rvali zrovna na švestce - stejně na ní nezbylo po jarních mrazech nic. Spíš nějaké osobní rozepře na konci léta související s rozvratem hnízda (část už ho z nedaleké dutiny vyházeli ven).

@Rhodesie, Danny: Děkuji - tehdy to ještě působilo jako nadějná a útěšná atmosféra.

Silné. Tady je to úplně stejné, dievča. 

Tentokrát jsme o fous unikli, ale jdeme se chystat na další vichřici. 

Větve a předčasně orvané listy jsou všude, cestu rozryla voda a nahnuté a podmáčené soušky je třeba šetrně shodit než to udělá příští bouře.

Janino, dnes poprvé nesměle vykouklo slunce, tak zítra snad vyjde a bude i hřát. Přeju ať se dá aspoň sušit!

Kocouři že dne na den, přesně podle předpovědi, zaujali na noc své zimní pozice (jeden gauč, druhý postel) a uzavřeli křehké příměří. 

Jsme na kopci, takže se obáváme hlavně vichrů z Vysočiny, ale po třech dnech dešťů se taky konečně ukázalo, kde má stará střecha slabiny.

Držte se!

No právě bojím. Ale ať mám na co vzpomínat. Třetí den už tomu nebudu věřit.

Šťastný konec:

narozeniny -

dopoledne se spustil

zahradnický déšť

@Janina: Díky! Šedivé mraky se v tichu převalovaly všude kolem, až se konečně před polednem protrhly a na střechu po týdnech zabubnoval déšť... 

Děkuji všem za přečtení i za reakce!

@Janina: Super variace :-) Z poklidného nedělního výletu se rázem klube divoký sabat...

@Norsko1: Je to tak, z toho vedra halucinuje už as každý.

@Umbratica: Zajímavé, jak má každý s koncem prázdnin jiné asociace. Já jsem podobně vnímal  jeřabiny v aleji kus od chalupy, kudy jsme často koncem prázdnin chodili. Z oranžové přecházely do sytě červené a září bylo čím dál blíž. A pak taky studené srpnové noci (ty mi teď přijdou jako sen z jiného světa).

Moc děkuji za reakce! Byl jsem zvědavý, jestli budou k nalezení i spící lidé, ale převážily kostky.

Zkusil jsem je zahrnout do úpravené verze.

Na radaru poslední týdny sleduji, jak nás každičký náznak bouřky a deště obejde ze severu. Jen několikrát jsem v dáli nad obzorem zahlédl provazce deště. Na zahradě je takové sucho, že už ani hraboši neškodí, protože na povrch se nedá ztvrdlou půdou prohrabat. Snad, snad příští týden... 

Už je to tu - postupně zahrazují všechny cesty a prokličkovat není kudy :-)

@Umbratica: Krásné vysvětlení ocúnového cyklu, děkuji! Tady na té louce u cesty jich už koncem sprna byly hromady, tak mě to trochu zaskočilo - ale je možné, že to bylo víc jednotilvých rostlin a teď teprv vyrazí větší trsy. Jestli se tam znovu dostanu, budu si je muset pořádně prohlédnout - ne se jen kochat z cesty :-) 

@Janina: Jj, se suchem je to letos místy opravdu špatné... 


měsíc bez vody -

všechny dřínky v koruně 

jsou usušené

@Janina: Je to krása. Ale letos tam právě vykvetly nezvykle brzy už v srpnu (jsou to ocùny jesenní a na té lokalitě bývaly až později)

To mi připomíná:

venku na okně
mňouká do ticha kocour -
nemůžem usnout

Nádhera a c-k c-k je kouzelně výstižné!

Taky pavučin natahaných na dvoře je čím dál víc a křižáci rychle tloustnou.

Krásná (vý)letní sbírka a dvěrně známé situace :-)

Za mě nej maliny, moucha a studánka.

jen prázdné dráty -

jiřičky čiřikají 

na západ slunce

@Nami, dievča: Jsem rád, že zaujalo - díky  za tipy!

@Gora, Rhodesie: Děkuji za názory! Pro pořádek jsem to  přesunul do mini. Kocouřiny jsem trochu upravil, třeba vyzní líp.

@Kočkodan :-)

@Gora: Děkuju, snažim se zatím pátrat po vhodných momentech a hrát si se slovy, ale místy je to zas na úkor jednoduchosti a srozumitelnosti. Tak po čase dolaďuji - tady jsem po odležení zkusil vrátit do loveckého výběru kocoura s roháčem :-)

po ránu znovu

otvírá prázdnou láhev

přepisuje vzkaz

Kocour se dočkal rohožkové úpravy. Snad mu tak bude lépe.

Broskvoň, myš, maliny a horizont se dočkaly úpravy - uvidíme, zda se vydaly lepším směrem.

@emme:

kolikrát ještě?

vyráží bez čelovky

večer z nádraží

@Gora: Děkuji za připomínky - u prvního jsem v prvním momentu uvažoval, jak zachytit pocit leteckého pohledu při běhu po vrstevnici, když se pod pasekou otevřel výhled na maličké balíky sena na louce. Pak jsem se nechal zlákat "výběhem", protože i louka, kterou jsem si prohlížel, tak mohla sloužit. Ale děj by se tam hodil.
Třetí měla být popravdě v druhém plánu taky romantika. Jenže když si to čtu znovu, není to tam dostatečně naznačeno. Myslel jsem, že k tomu bude stačit třetí verš "běžíme spolu" a "stejně dlouhý stín" (ten bude stejný, jen když ten co běží o krok pozadu za ženou, je o hlavu vyšší), ale to je hodně skryté. Rozmýšlím varice - možná...

"běží se ženou"  

V poslední je karimatka tak autentická, že místo ní nešlo dát nic jiného :-) V srpnovém vedru se dalo venku natáhnout jen na natažené karimatce umístěné ve vzácném stínu.

@Kočkodan: Takové hrůzy z večerního běhání! A to jsem ještě jeden nedokončený pot radši vyřadil:

rány perlíku - 

zahradní zídku smáčí 

po letech potem 

@Philogyny: Já vím. To co jsem včera slyšel, připomínalo nejvíce hýkání. Zkoušel jsem najít jíný výraz, ale tomu pocitu nespokojenosti a frustrace, který jsem v tom cítil, neodpovídalo bučení -  možná trochu ryčení nebo řev - jenže to zas nevyjadřovalo ten rytmus, který se přes pole nesl (hýý-ha, hýý-ha). Při představě hýkání vyráží i studený pot ("dej si pozor, ať tě nespolkne hýkal") , který se mísil s horkým potem srpnového podvečera.

@emme: A já jsem si říkal, jestli první není z Králova Pole (tam je teď místo nádraží díra).

Divadlo Polárka je taky pořád na stejném místě, takže tady mě brněnské čtení taky pobavilo :-)

Poslední velmi dobře vystižené, soucítím.

Radovane, díky! Ten krok pozadu jsem ještě upravil, snad to bude držet pohromadě o něco lépe.

Děkuji všem za návštěvy i komentáře!

@Gora: Díky za povzbuzení - v tomhle souboru jsem zkoušel poskládat texty tak, aby zahrnuly střípky z posledních všedních dnů od rána do večera. Ne vždy to je námět na haiku (a hlavně ne vždy se mi vůbec podaří), ale když už ten moment/obrázek nastane, snažím se ho zachytit alespoň ve formátu podobném haiku. 

@Janina: U nás jsou letos převážně šneci, ale pro změnu se nám v zahradě (mimo vesnici, kde nemáme kočku - jen línou lišku!) přemnožily hraboši, což je taky hrůza.

@dadadik: Ta kočka u nádraží mě přiměla, abych si doma připomněl, co vlastně všechno sfinga po kolemjdoucích chtěla a mohla jim provést :-)

@Kočkodan: Zapeklité variace, děkuji - potěšily :)

@Umbratica: A kdyby jenom plot u lesa! Tam se vydaly jenom ty z kompostu, ale z ostatních záhonů se šlahouny plíží do všech směrů, pomalu se propojují a vypadají z dálky jako neuronová síť... Kdoví kam to na podzim povede.

Pobavilo :-) Nedávno mě to taky inspirovalo k asfaltové mini:

rozbitý asfalt - 

přejíždíme hranici 

z kraje do kraje 

Hezké, tip

@Rhodesie: Tak to jsem rád, že to oslovilo. Když tak nad tím uvažuji, naposledy jsem spal pod širákem asi před rokem, taky v době Perseid.

Já jsem se dočkal asi dvou, pak už jen nějakých družic, a pak jsem usnul :-) Loni jsem jich zastihl víc. Ale apoň ta mléčná dráha byla vidět krásně.

Děkuji všem za návštěvy i za komentáře!

@Gora: Jsem moc vděčný za kritické připomínky - co se týká zvýšení nedopovězenosti a zostření přítomného okamžiku, zkusil jsem trochu upravit slimáka, hady, a koneckonců i běláska (tam bych se rád ještě dostal k inkriminovanému setkání "v letu - na kole").

U poslednímu textu jsem záměrně na hraně - zkouším zachytit zkušenost meditace z pohledu haiku: jak tam zachytit, co člověk bezprostředně zažívá (jak to v tu chvíli vidí/cítí - tedy ne metaforu), ale zároveň nechat zkušenost nedopovězenou (pro čtenáře s podobnou přímou zkušeností) a přitom použít co nejjednodušší pojmy představitelné pro každého. 

Ale možná se ukáže, že takovéto téma má být prostě miniatura - však uvidíme :-)   

@vesuvanka: To jsem rád - nevěřili jsme, že těch patnáct kožnatých vajíček může být od někoho jiného než od užovky. A ony se vešly do ještěrky!

@Kočkodan: Děkuji, variace pobavily :-)

marně jsem tlesknul

jednou rukou - stejně mi  

duch haiku odlét

Cizí souboje s komáry vždycky potěší :-)
Hezké všechny, ale ta druhá je mi nejbližší (levandule už odkvetla, ale kávu srkáme dál).

Díky Kočkodane, skvělé variace :-) 

hadí vajíčka - 

nakonec se vyklubou 

malé ještěrky

dadadik - dík :-)

Obe úvahy o tichu! Aj východ slnka.

Ale páči sa mi všetky :-)

Nádhera, díky!

Z nějakého důvodu mi první sloka evokovala sovu - a strašně mě při druhém čtení překvapilo, že tam není.

Jenže je - skrytá za obrazem věží hradu, sněhu a času co  pozpátku běží, připomněla mi pohádku o Harrym a jeho sově sněžné :-)

Díky všem za návštěvy!

@Umbratica: Dobrý námět k zamyšlení - díky za skvělé variace. Zkusil jsem první verš předělat a druhý obměnit, jsem zvědavý, zda k lepšímu :-)

pivo

limo

to nic

Silné a pravdivé - jako bych byl najednou zpátky v Bratislavě

Jen tuším

jak je to malované

líbí se mi to i tak

babky šeptají -

hluchavky pod lavičkou 

zralé ke sběru

Díky, Norsko! První jsem ještě trochu upravil, třeba vyzní líp.

Jasně, dá se :-) Hovado lze jednoduše chytit, nevíří sebou jak třeba moucha - horší je ho pak udržet cestou ven:

jakou má sílu!

chyť hovado za křídla

a zkus vyhodit

Proto lepší nashromáždit a vyhodit najednou ;-)

A co teprve hovada, která se tvrdošíjně snaží hlavičkami probít fixním oknem ven z chatky!

Jemné chytání za křídla a vyhazování dveřmi funguje, ale je zdlouhavé.

Osvědčilo se chytání do obědové krabičky a - 

hromadné vypouštění.

písmenková!

@Gora: Díky moc za hodnocení!

Nad tou #2 se ještě zamýšlím - byl to neradostný moment, kdy jsem si ráno po bouři všimnul, že mladá broskvoň má nějaký podivný tvar, než mi došlo, že to je celý zlomený terminál, skloněný k zemi. Trochu útěchy přinesl pohled na několik žlutých květů pod ním v záhoně, které přežily.

Ale forma by měla být srozumitelnější, samotnému mě to zatím moc nesedí.

Podobně je to se #7 - to překvapení z číhající bouře namísto úlevného výhledu na hory potřebuji ještě nějak vyladit.

@Zeanddrich: Tak jo, přídal jsem ještě třetí bramborovou variaci :-)

Ne že by to bylo celkově s úrodou tak katastrofální, ale na některé záhonky to sedí celkem přesně.

O užovce ještě pouvažuji: bylo třeba ji zaznamenat, dokud byl zážitek čerstvý (hadí vajíčka jsem nikdy neviděl!). Forma se třeba časem vytříbí.

Díky moc za připomínky!

Pěst byla trochu přes koleno - první dojem, ale těžko srozumitelný.

Nechám slupku raději prázdnou a myši plné.

ráno u kafe 

čte místo novin haiku - 

kdo kde co zažil?

Mám tyhle výběry rád - člověk si udělá představu, jak probíhá sezóna jinde a nemusí číst dlouhou reportáž :-)

Obzvláště se mi líbily samurajské momentky z Humpolce - hezky doplňují fotky ze setkání.

Po opakovaném čtení jsem lukám přišel na chuť.

Nejbližší jsou mi zvony a mraky, ale je to hezké celé dohromady - takové vzdušné, letní.

Buď je štíhlý a jabloň mohutná, nebo je tam nějaká hromada dřeva, možná dřevo plotu. Ještě bych to dřevo rozvedl nebo nějak opsal.