Písmák VĚČNÝ LET
levitace v tornádové tříštirukama hmatat po kamíncíchco přineslo údolí lávové perletikaždý kamínek krůček do nikamtřeba k tomu ještě komár. přiletítřeba ještě pijavicetřeba ještě netopýrať v žilách svobody je víceať ztratí se vážnost světaať přísně dané cíle nemámv letu hmatu líná kometavířit si od nikud do nikam.
TŘÍSKY
zlomil se pramen ornamentůz tváří nejistota a temnooči zcela dokořán, rty křivý smíchporcelánové tváře mistrů amuletůradši oslepnou než mrknoutna dívky světů jejichna světů jejich lesyna lesů jejich třpytv měsíční kolizikdyž z toho jsou už jen třískyuž jen třískyporcelánu s ornamenty lásky.
TÓNY CO MĚ LADÍ
zlatý klidzcela se uvolnitspěch zahoditkonečně zahoditna chvíli zahodit
zlatá chvílev jiném bálenež hraje spěchusnout v časechkonečně v časechna chvíli zlatou
v dobách minulýchkde přátelstvíkde láskykde zážitkykde vítězstvítak autenticky působí
že to znovu prožít můžešrukou známých se dotknešnad humorem starým zasměješ
ROSA
kapka kápla kytce ke kvítkůmpleskla, lpěla, vsáklabyla to svěžest a zazněl šumpěnění, tsssss, plakášumí a ten kdo šššššš umísní si zvučně zašumív kytce krátce perla hledíjak to přírodě po ránu ladí.