vše nej!

:D

dis gud

jsem napsal kritiku a ona je kdesi ve křemíkovym nebi ... wtf? 

Nic - gakax52438 - to jsem si přesně říkal taky. Fakt.

A oak jsem popisoval svuj divnej sen, který ně ořinutil se tu rezepsat. Není mi souzeno asi.

haló

To, že u nás lidi koukají na humanitní obory skrz prsty, je ale často i proto, že vlastně ani neví, co se tam učí. Jak píšeš, spousta lidí si pořád myslí, že tam sedí jen samí „gender experti“ ... nebo filozofové bez uplatnění. Přitom většina studentů jsou třeba psychologové, žurnalisti, nebo odborníci na jazyky. To jsou věci, který jsou pro společnost fakt potřeba. K tomu navíc předsudek, že humanitní obory jsou „líheň progresivistů“, je hodně zjednodušený a není moc podložený. Výzkumy ukazují, že politická orientace na univerzitách je často mnohem pestřejší, než si lidi myslí, a rozhodně to není tak, že by se z humanitních fakult valili jen levičáci. Tvoje poznámka o „vycpávkových oborech“ je fér. Jasně, najdou se obory, kam se dostane skoro každý, kdo má zájem, a pro spoustu lidí je to jen způsob, jak si „užít studentský život“. Ale tohle se děje i jinde, nejen na humanitních fakultách. Taky je dobrý připomenout, že na spoustu humanitních oborů je daleko těžší se dostat, než si lidi myslí - často náročnější než třeba na práva, který pořád mají punc prestiže, i když i tam je situace někdy dost pochybná. Souhlasím i s tím, že by bylo fajn, kdyby si lidi víc uvědomovali, jaký přínos humanitní vědy mají. Přemýéšlení o společnosti, o smyslu věcí nebo o tom, jak zlepšit vztahy mezi lidmi, není žádná zbytečnost. Spíš naopak - přesně tohle potřebujeme v době, kdy je všechno strašně rychlé, materiální a technické. Aristotelés by ti to potvrdil - vzdělávání má být o tom, jak žít dobrý a plnohodnotný život, nejen o tom, jak vydělat víc peněz nebo postavit most.  

Nechtělo se mi, ale chovám se jako pako. Takže se omlouvám a máš pravdu, že to, jak česká společnost kouká na humanitní obory, je pořád hodně ovlivněný zažitými stereotypy. Lidi si tu pořád často myslí, že technické obory jsou něco jako svatý grál vzdělání a humanitní obory jsou zbytečnost nebo poslední volba pro ty, co „na nic jinýho nemaj“. Tenhle názor ale nevychází z reality, spíš z toho, co nám tu zůstalo po socialismu, kdy se potřebovali hlavně technici a inženýři, protože to vyžadovala plánovaná ekonomika. To, co píšeš o „strojírensko-technické utopii“, je fakt trefný – hodně lidí u nás ještě žije v tomhle mindsetu, i když svět už je dávno někde jinde. Nedávno jsem na poslouchal Káťu a Sašu all abou Russia a pěkně tam mluvili o Ruském školství a právě tomto nastavení, že by každý měl mít vysokou školu, aby si zachoval prestiž. Vřele doporučuji.

Na západě je vidět, že humanitní vědy mají úplně jinou prestiž. Filozofové jako třeba Habermas nebo Nussbaumová často říkají, že právě humanitní vzdělání je klíčové pro to, aby byla společnost demokratická a schopná přemýšlet o komplexních problémech. Nussbaumová to třeba ve své knize popisuje tak, že když budeme vzdělání orientovat jen na ekonomiku a techniku, skončíme jako „technokratická“ společnost, která neřeší etiku, empatii nebo kritický pohled na svět. Na druhou stranu je pravda, že některý humanitní obory mají problém samy se sebou - jsou odtržený od praxe a lidi pak nevědí, k čemu vlastně jsou. Tady máš pravdu, že by se občas hodilo trochu sebereflexe.  

muhehe *

juhů - já to nečet, protože neumim číst, promiň (ni psát)

ale mám rád boje deštníkem a vycházkovou holí

ne, se vším respektem - neumím reagovat na něco, co mi pohledem nelahodí - tedy se nezlob, že jsem neochutnal tvou písmenkovou

posílám hrdelní smích (lék do období snadného nastuzení) ☮️

bum

ňe ně ... léčí, přecé 

mmm a tesáky sou sakra seksí

pum pjů dů

du du dů

du du du - du du

du du dů

(clair de lune)

já se neusmívám

ani se nesnažím, směju se, protože smích co? :)

:D

ad K3: "Romové zkrátka u nás ještě nejsou lidmi. Je to smutné." Říká ten, kdo sdílí 50% DNA s banánem ... 

nó komentário

bravo *

aru style ... 

chybu tam máš - patří tam p ne m ..  a pak se chytneme a odskáčem do západu slunce ☀️

great

good

i will join

mu hehe

Jo a syslík/whiskey ...

Pěkný text – plný jemného nadhledu a originálních slovních hříček. Vybízí k úsměvu, ale nezůstává povrchní. Překvapivě hladce přechází od ironie k neklidné introspekci, přesně jako myšlenka, která po sobě nechá rozmazanou stopu, když uteče. Obraz „touhy, malého syslíka, užírajícího zásoby na pak“ má krásnou melancholii, která dává tušit, že něco hlubšího se skrývá pod povrchem.

jó, věky na průřezu a povrch tvrdá borka ...

a přesto pořád plodí, je sladká ... pořád holka

:D

well done! 

ale kousek mýtinky by se doufám našel ...

na deku, veku mázlou máslem, skleničku vína a srdce láskou roztlouklá

lak na rakve? 

pže Hradec!

kácí se, co už, nemá váhu

je buňka pletiv v koloběhu

jen dřevo s dřevem poplká

a s třískou tříská pomlka

bereš mé stromy – pilou na hůl!

jiskří si kamnech a komín - vyhul

jsem pláň, ta holá z jablka

mýtinka rosou posetá ...

to je supr a já to znám, už asi ...

že sem to už někdy čet

vesuvanka takový barvy umí ... 

hezky provázaný to je, takový naděje-plný s vyústěním v to, že si tu cestu musí každej "zavlaštovkovat" sám, ne?

jenom bych trochu ubral těch gramatickejch rýmů a metafor na první dobrou, shazujou myšlenku 

(je to jako když vaříš - jídlo může bejt sebelepší, ale když ho nakydáš na talíř jako hroudu masy ... víš jak, oči taky jedí) 

dobrý to máš

Kočičáku?

Takový pohádkový poudání, že.

nádhera, klóbrc dolů a sláva tvým prstům

Dik Al.

ok, vy o tom vite nejvic, pane ... no .. ale stejne ... uctu chovam i k vasim publikacim ...

chovám k vám hlubokou úctu (vážně)

358 zabito v akci,

776 zraněných,

30 zajatců

Z toho ČSFR:

1 mrtvý a 4 ranění

diagnóza: VSL P+PN+P+P+P 

:D

stařík nejsem, důchodce taky ne, ale trochu mě bolí v krku, takže asi máš recht - teda do mě ses trefil, tou bolestí

Spíš jak to, že víš, že vím? Ó. 

Vrtim ... ale nevim, kdes vzal ten vocas. Inu, můj drahý ... nechcu ti kazit iluze, bať ... sázim na počet 30+.

To mě teda rozesmutnilo. Protože já toužím, ty toužíš, on/ona/ono touží. My toužíme ... 

Btw, jakejch sedm? Beru se za dva nebo ... ach jo, to je příliš prstů pro mé ruce.

(pže eslivá jo, tak nemluvíš na kamamuru) ... jen mimošlódem :*

mluvíš na mě? nebo ne? já teď nevim ...

Jani, Pusík žije v nás, ... ať chceme nebo ne. Už to tak je. :D A jestli budu mít kdy potomky, určitě jim vytáhnu z půdy nejmíň dva roky výtisků 95-97 (bez středových skládaček) ... aby se na něm vyřádili.

Times New Roman je věrnej pes, hladkej a stálej, nechytá rez. Comic Sans smál by se, formu by vzdal, na novináře by těžko si hrál.

:) Hehehe, u kopírovaných textů se taky pěkně zachovává přednastavená velikost. Takže je vidět, jak obří písmenka pisatel preferuje. Obří! Jakoby  ... já to mám taky radši velký, že jo. 

Kdyby se někdo chtěl připojit a ... vytvořit "narychlo" taky tak blbý čtyřverší na téma fonty, byly by dnes pro mě nový Vánoce.

Šmarjá: oblbobenej je samozřejmě překlepík, správně je to s í nebo bez? Těžko říct. Požehnanej podvečer všem milovníkům hlavičkových fontů.

proč ten times new roman - pusíkův oblobenej serif? :D 

pa da pa pa paaaa

wtf 

Hlavně do tuřínů. Ale to bylo dost pracný a v novém světě se užitečně vynašla zelenina dutá/předdlabaná :) ... 

dýňová limonáda je věc? :)

Sharbat Gula od Steva McCurryho - vynikající fotka. Ty oči.

Ne. Nemožné. Nejsu v Olomóci, aj kdyby - celá mlíkárna i s krávama je moc velký sousto.

se potkáme v beztvaří ... 

paráda *

koukám, Klárko

jé, to je ouplně o mně

chvilku mi to dalo, ... hejno vran

Skvělý, ale proč je to tak rozstřelený? 

Pecka.

VZP - kanály jsou kečup, plyn je hořčice a přechod láva - a když to neskočíš, končíš

VZP - Toto prohlášení je ovšem častý omyl. Dle nejnovějších oznámení autorit se "štěstí" připisuje zejména černým kočkám, pohybujících se napříč cestami všeho druhu. A v kuloárech se šušká něco o zlatejch muškách.

2552,- na účet ČNB, Gladebe Leebu z Torimaxu 

To je mimo mou mísu. Složitější, než dokážu pochopit. 

Ale kdyby tahle báseň měla bejt obrazem mísy třebas s ovocem, bylo by to abstraktní dílo. 

WhatsApp - dobrý (whats up, Wazaap) - chytrý. Milostné poezii sláva.

Bajka? 

Líbí se mi to. Je to hravý, trochu tajuplný, trochu bolavý, trochu patetický. Ale hlavně to neni tisíckrát přežvejkaný, takže dobrý.

Velký H. 

Šel,

vzal to,

nesl

v nádobě

z křemičitého skla,

v azbestové rukavici,

v lhostejné temnotě.

Fakt je škoda, že to tak vypadlo z rytmu. Má to potenciál, ale konec je líný.

Připomíná mi Holuba, nebo mramorovou hrdličku?

A co vlastně považuješ za „obyčej“ a jak moc tě to svazuje? Těch proměnných, co musíme denně vsazovat do rovnic a nerovností. Text je provokativní a jeho hloubka nutí přemýšlet o vlastních zvycích a jejich vlivu na tvůj život. Ocenil bych autora za jeho schopnost vystihnout tak složité emoce a myšlenky v tak kompaktní a výstižné a precizní formě. 

Bloud - Ty slova jako „bloudění,“ „bloumání“ a „blouznění“ znějí podobně a perfektně navazují na sebe, což dává textu příjemný rytmus, skoro jako když člověk bez cíle, báseň bez významu. Jen cesta.

Je to takové upřímné přiznání: někdy prostě nemáme energii se přes něco přenést, a někdy ani nemáme „boty,“ tedy prostředky nebo podporu, kterou bychom potřebovali. Je to krátké, syrové, a to dává textu sílu – žádná přetvářka, jen pravda. Super.

Tenhle text má opravdu zajímavou atmosféru, která se rozprostírá jako zvláštní, snová krajina. Působí skoro magicky, jako bys čtenáře zavedl do světa plného symbolů a náznaků, kde se mísí reálné obrazy s představami a fantazií. Máš tam pěkné, přirozené rýmy, které nikde netahají a dobře ladí s volným, lehce melancholickým tempem básně.

Nicméně některé obrazy spolu přímo nesouzní a vytvářejí dojem, že si nejsou tematicky tak blízko, jak by mohly. Například „pulci s rybami se páří“ a „měsíci tleská orchidej“ působí spíš jako náhodně složené obrazy, než jako myšlenkově propojený celek. Možná by stálo za to zvážit, co chceš přesně sdělit nebo jaké pocity probudit, a zkusit obrazy jemněji propojit. Poslední verš pak působí trochu neurčitě a nechává čtenáře trochu v nejistotě – což by mohlo být i záměrem, ale zároveň by se zde nabízela možnost zakončit text o něco důrazněji, třeba větou, která by celé to tajemství lehce podtrhla.

Celkově ale působí text příjemně a volně, s bohatou obrazností a hravými nápady, a má příjemný rytmus, který jen podtrhuje snovou atmosféru.

Velmi poetické a odrážející filozofické i hravé pohledy na vztah mezi člověkem a AI. K textu máš opravdu zajímavý přístup – zdánlivě jednoduché vyprávění se skrývá za rafinovanými otázkami o povaze vědomí, moudrosti a technologií. Vtáhne čtenáře do děje a zároveň ho přiměje zamyslet se nad tím, jaká je role umělé inteligence v našich životech. Osobní, intimní dialog, který vypravěč vede s umělou inteligencí, je jak komický, tak hluboce symbolický. Nápad vzít AI na zmrzlinu nebo jí ukázat souhvězdí je velmi originální a milý, přináší příběhu lidskost a křehkost.

Tvoje vyprávění je dost bohatý a detailní, což je skvělý začátek, protože to svědčí o tom, že máš promyšlený svět i postavy. Moc hezky pracuješ s popisy – zaujme třeba, jak kreslíš atmosféru podzimního večera, která hned vtáhne do příběhu. Taky chválím, že máš různý charaktery, co se od sebe liší, což čtenáři usnadňuje se do nich vcítit.

Nicméně možná by se dalo trochu zjednodušit nebo prořezat popisný části, zvlášť v úvodu. Popisy postav jsou místy až moc detailní, což zpomaluje tempo příběhu. Zkus uvažovat o tom, jak některý charakteristiky ukázat v akci, místo toho, abys je hned vysvětloval. Tím můžeš dodat ději plynulost a energii.

Taky by možná stálo za to zaměřit se víc na dialogy. Ty mají potenciál dodat tvým postavám život a přirozenost. Občas působí trochu formálně, tak je zkus poladit víc do hovorovější podoby, aby zapadly do drsnějšího světa fantasy.

Celkově máš dobře našlápnuto a je znát, že tě to baví. Stačí lehce zjemnit styl a tvůj příběh bude o to silnější.