Písmák Vyznání
Jsi sen. co nocí i dnem mě provází,
jako stín, který ve světle se neztrácí.
Jsi měsíc, jenž noci mé duši navrací,
Voda, co nový život touze přináší.
Paradox humoru
Mám muže vtipného,
humorem srší.
Já často na něho,
čumím jak suši.
Spojení
Kadeře havraní na bílém polštáři.
Líce červené studem se hřejí.
Silná tvá paže pevně dlí na stráži.
Uzkostně dívčin útlý pas střeží.
Prostor a čas
Jsi tam a já tady.
Blízkosti daleké čelíme.
Smutek zastře očí břehy,
vždy když se spolu loučíme
Ostrovtip
Humor že Ti není cizí.
Proč mi úsměv z tváře mizí.
Jaks to řekl tehdy dávno.
Nerozumím všemu, ano.
Naděje
Šla jsem tmou a nocí.
cestou dlouhou.
V očích naděje se zřela.
Šla jsem poli, lesy.
Odpoutání
Chtěla bych být sovou a prozíravě koukat tmou,
najít světlo v černé dálce a dát sbohem kruté válce.
Létat jako noční pták, vylétnout až do oblak,
kde hvězdy jsou jen kamarádky, neznaj zlobu. žádné hádky.