Připomíná mi některé moje verše v tragičtější verzi...

Tak to jako obvykle nedopadlo, ale nevadí - neztracím naději a našel jsem si docela brzy jinou přítelkyni, tak snad to tentokrát vyjde :-)

Máš pravdu. Taky už mám tu zkušenost. Tentokrát budu obzvláště opatrný, abych neublížil...

Máš pravdu. Taky už mám tu zkušenost. Tentokrát budu obzvláště opatrný, abych neublížil...

Máš pravdu. Taky už mám tu zkušenost. Tentokrát budu obzvláště opatrný, abych neublížil...

Děkuju vám, kolegové za přečtení, kritiky i tipy, báseň vznikla ve chvílích úzkosti, kdy mám pocit, jako by mi srdce v hrudi něco opravdu svíralo, budím se s křikem z nočních můr a mám opravdu chuť umřít, abych před tou bolestí a depresemi unikl. To bývalo dřív, ale teď je tam alespoň malý pozitivní posun! Nejen, že bych chtěl začít nový život - ideálně bez té bolesti, ale já ho nakonec opravdu začínám i s ní! Ano - stalo se, čemu jsem už moc nevěřil a mám novou přítelkyni, která mi stojí za to, abych ty bolesti zvládl dál překonávat a ten nový život začít. Bude to ještě hodně těžké, překážek na cestě ke společnému životu je zatím spousta, ale oba jsme opatrně optimističtí a doufáme, že nám to spolu vyjde. Tak nám držte pěsti prosím a já slibuju, že se z té temnoty budu snažit vypsat natolik, aby už nademnou neměla tu moc a neničila nám život.

Hoši - každý jsme originál. Čerpat z obskurních zdrojů je samozřejmě hloupé, ale na každém šprochu... Věřím, že spousta konspiračních teorií nemá daleko k realitě - ostatně - v minulosti se několikrát ukázalo, že i zdánlivě nesmyslné konspirace můžou být skutečné události. Ovšem problém není v tom, v jaké hlouposti člověk věří, ale jakých šíleností je ochoten se v jejich jménu dopustit - viz hony na čarodějnice, lynčování lidí bez soudu a tak dál. Bezcitná a čistě přesilová demokracie bez srdce je jen vylepšený zákon silnějšího a diktatura většiny. Buďme nedůvěřiví a podezíraví, hledejme souvislosti, snažme se usvědčit politiky ze lží, ale zůstaňme přitom empatické lidské bytosti, nedělejme ukvapené závěry a když se zmýlíme, přiznejme to ostatním i sobě.

Snaku, myslím, že tentokrát máš pravdu spíš Ty a Alenakar se mýlí - jednak se opravdu dílo nedá oddělit od autora či okolností vzniku, byť by bylo sebelepší a sebezajímavější a jednak je v i v té nejapolitičtější básni opravdu kus politiky, protože i světonázor a to, co nás v životě zajímá a co komentujeme, popisujeme a čím žijeme je ve výsledku politické - stačí vzpomenout na scénu z filmu Barbar Conan, kdy náčelník s bojovníky sedí v kruhu kolem ohně a ptá se jich, co je v životě nejdůležitější. Jeden z bojovníků říká: "Vítr ve vlasech... Sokol na předloktí... Krásná žena po boku..." (z toho by bylo haiku jak vyšité - mimochodem) Ale Conan nesouhlasí: "Rozdrtit nepřítele! A hnát ho před sebou! A slyšet nářek jeho žen!" (nu - i z to by šlo chápat jako krvežíznivé haiku a to, že většina autorů je politicky spíše hippies a pacifistická neznamená, že to není politika - tak jako ateismus je svým způsobem také víra). A co se týče toho znehodnocení díla okolnostmi a autorem? Představte si konverzaci nad uměleckým dílem v podobě úžasného pokrmu: "Je to skvostné - naprosto originální chuť - jedním slovem vynikající... Opravdové umělecké dílo! Z čeho je to maso, mistře?" A odpověď: "Z člověka..." Opravdu vás původ neovlivní? A pokud ano, co to vypovídá spíš o vás než o umělci (který bývá zvrácený vlastně často - když se tak podíváme třeba na historické i moderní obrazy, přímo to z nich čiší - a my to běžně obdivujeme)? Takže pořád téma k velké diskuzi. (A ano - včera jsem zhléhl nový horor "FRESH" a hodlám na něj napsat recenzi, i když je to béčko - myšlenka zajímavá - doporučuju... ;-) )

Myslím, že ne Aleši - žil jsem v Třinci a jako příklad bych zmínil přítelkyni, která uctívala Okamuru, měla jeho podepsanou knížku a argumentovala, že když Okamuru podporuje i tak skvělý písničkář s tak empatickými texty, jako Nohavica, že to prostě musí být v pořádku...

(Omlouvám se za pravopisné chyby - jedná se o dysortografii - poruchu dyslektického spektra - napřed jdou emoce a obsah (mozek v té chvíli pravidla zcela ignoruje a zaměňuje podobně znějící) a až potom, když si to dodatečně přečtu a ty chyby vidím - nebudu to kvůli tomu mazat, jestli nevadí - podle toho, jestli mě budete soudit za obsah nebo pravopis pak budu soudit já vás jako lidi - díky za pochopení)

Pro pochopení kontextu a destruktivity Nohavicova chování je dobré si přečíst pár článků na internetu. Donášení STB, vyjadřování podpory Okamurovi - to vše může vypadat jako drobné prohřešky proti etice, ale stále lidsky pochopitelné - jsme tvorové omylní, ale medaile od Putina byla pořád je úplně jiná liga. Nohavica je oblíbený masami a lidový a proto v rukou diktátora nebezpečný - dokáže za něj manipulovat veřejným míněním lépe než nějaká rozvědka - stačí, aby se s Putinem vyfotil a lidé budou spolu s ním adorovat Putina - tak to prostě funguje. Léta jsem Nohavicu poslouchal, jeho texty znám z paměti, ty písně jsou opravdové básně a jsou skvělé. A Hitler byl zase celkem fajn malíř - sice ho odmítli akademici, protože neuměl malovat postavy v pohybu, ale byl to prostě dělník umění. Stejně jako svého času Nohavica - bez ohledu na to, jak hezké jeho písně a básně jsou - je to svým způsobem nejen talent, ale i řemeslo a to můžu prohlásit jako ne moc dobrý básník, ale přesto básník, který do svých básní dal tolik citu, že to na lidi působí, i když po technické stránce nic moc - na Nohavicu nemám jako básník a na Hitlera zase jako malíř, i když jsem namaloval pár desítek obrazů a lidi se na nich poznávali :-) Pochodující figurky mi ale nejdou.

V čem je pointa? Zatímco u mě se lidem může občas dělat špatně z (ne)kvality mého umění (Moji báseň: "Maso v kolejišti" lze s úspěchem používat jako dávidlo :-) ) a proto jsem si také přímo své občanské přijmení nechal změnit na Cimrman - aby bylo jasné, že je to spíš přehnaná vášeň a empatie než talent, u jiných - mnohem kvalitnějších autorů se člověku může dělat špatně z jejich názorů nebo způsobu proplouvání životem. A to se pak stávají dávidlem i ty kvalitní kusy jejich umění nebo kvalitního řemesla. Prostě: Koukat se na obraz od Hitlera a netušit, kdo za ním stojí, je něco úplně jiného, než koukat se na obraz od Hitlera a vidět za ním ty miliony mrtvých a především zmučených. Za Putinem jsou jich včetně nepřátel režimu zatím možná menší čísla, ale jak by se zeptal klasik: Kolik by jich bylo třeba, aby to nebylo správné? Aby se vám při pohledu na medaily od něj dělalo automaticky špatně? Opravdu si můžeme vážit a neštítit se člověka, kterému nevadí, že jeho medaile je v podstatě pomazaná výkaly zloducha, který se jí dotknul? Který mu ji předal? Který vraždí děti? Je nějaký způsob, jak si ještě vážit jeho díla, aniž by na tohle musel člověk myslet? Asi jediný: Vydávat díla, která jsou lepší než jejich autor, čistě anonymně, je-li si autor své slabosti vědom. Sebelepší dílo si totiž může autor navždy umatlat svou i nechtěnou politickou angažovaností tam, kde se porušují lidská práva. Ale když už jde o ta nejzákladnější práva - právo nemít ustřelenou nohu, ruku, hlavu... Nemrznout v kritu bez vody a jídla... Nemuset se bát, že na tebe někdo pustí yperit nebo VX nebo že ti nad hlavou bouchne atomovka nebo vakuovka... Já nevím - u morálně zdravého člověka jakéhokoliv zaměstnání nebo stupně umělecké či profesionální třídy by automatickým reflexem mělo být zvracení a vrhnutí medaile po jejím dárci. Není to povinnost - stejně jako pozdravit. Je to pro morálně zralého člověka SAMOZŘEJMOST.

To si uvědomuju.

Souhlasím a Nohavicu jsem měl dřív rád. Ale spolupráce s STB mi jej zprotivila a válka na Ukrajině jen dále ukázala, do jaké skupiny lidí vlastně patří - vlastní ego je pro něj důležitější než lidské životy - v současné situaci si neumím představit si takové vyznamenání nechat. Může pak odjet do Ruska, až tohle skončí, ale tady a v Polsku spoustu fanoušků ztratí, bez ohledu na to, jak hezky zpívá nebo jak dobře to myslel.

Když dva dělají totéž, není to vždy totéž...

Teda tady se to zase rozjelo jak na novinkách. Pokusil bych se to trochu rozseknout: Medaile by měly udělovat buď nestranné organizace (jako jsou třeba univerzity demokratických států) nebo demokratické státy svým vlastním občanům, pokud se nějak zasloužili o jejich dobré jméno ve světě nebo nějak obohatili jejich vlastní kulturu, vědu, atd. Udělovat řády zahraničním je divné a obzvlášť u nedemokratických to zavání jistou korupcí až vlastizradou (oceňování kulturních agentů a potenciální páté kolony v cizích státech je vždycky problematické - i v dobách míru, protože se to pak vymstí právě v době války takovýmhle způsobem - viz Klaus a tady právě Nohavica). Ke spolupráci s STB: Nikdo nemusel zradit - spousta lidí radši obětovala karieru, život, někdy i rodinu. Kolaborace s nedemokratickým systémem za výhody je přesně to, co způsobuje to, co se dělo v minulém stoleti a co se děje právě teď znovu.

Tady jde o to, že Rusko nebylo svobodná země ani v době, kdy dostal tu medaili. Bylo to podobné, jako jít si pro ni třeba ke Kadáfímu. Bez ohledu na to, jak člověk má nebo nemá rád ruskou kulturu - od diktátorů a křivejch parchantů se prostě medaile nepřijímají - i kdyby jen zastupovali svůj stát. Ostatně - lidi, kteří ho tolerují u moci jsou zbabělci a od těch tu medaily přijmnout je taky blbost. Lidé jsou zodpovědní za svou vládu - alibismus vede přesně k tomu, co se děje teď. A proto jsou tu sankce, které mají těm občanům ukázat, že když si ve vedení země udržují teroristu a vraha, jsou spoluviníci toho, co se děje a jsou za to částečně zodpovědní. Zbabělost a alibismus je přesně to, co dělá svět tak hnusným místem k životu a co vedlo i ke dvěma světovým válkám.

To máš sice pravdu Aru a Němci si můžou s Rusákama v tomhle podat ruce (zdůrazňuju, že Rusáci jsou pro mě jen ti vidláci - prostě ty ruský hovada, co se neumí chovat - stejně jako třeba Němčouři - ostatní jsou pro mě prostě Rusové a proti těm nic nemám), ale jak jsi viděl o odstavec výš, je to přesně co říkám: Co nejdřív ukončit válku diplomaticky i za cenu nějakých těch ústupků (což se právě teď zdá se pomalu blíží - díky bohu), ale do budoucna zabránit tomu, aby se to opakovalo. Ano - teď asi bude muset celý svobodný svět napřít síly, aby jakýmkoliv způsobem rozložil diktátorský systémy po světě zevnitř, protože se ukazuje, že u takových zemí je zcela reálná hrozba útoku na ostatní země - nejen na vlastní obyvatelstvo. Což je také pointa toho, proč bylo v pořádku, když to dělalo USA není v pořádku, když to dělá Rusko - ten rozdíl je fakt podobnej, jako když policejní komando zaútočí na bandu mafiánů nebo když banda mafiánů zaútočí na policejní komando. Ano - USA byli a pořád tak trochu jsou jediný opravdový světový policajt, který sice hájí i své zájmy, ale zároveň - byť možná jako vedlejší produkt lidská práva a demokracii A my jiného nemáme. Už jsme měli dávno nějakého ustanovit, ale OSN je bezzubé a tak žijeme ve světě, kde: "padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina" Prostě tohle se musí změnit - lidská práva musí být univerzální a každý člověk na téhle planetě musí mít konečně právo na normální život a ne žít pořád ve strachu a pro tohle jsem ochoten klidně umřít a měl by být každý jen trochu normální člověk, protože bez toho život prostě není život - ne takový, který stojí za žití... Raději zemřít ve stoje, než žít na kolenou.

Aru: Rusům nemají co rupat nervy a nemají chodit vraždit ženy a děti - mají se obrátit na OSN a sami jít příkladem při dodržování pravidel, zvlášť když mají v OSN právo veta. Ale oni ho jen zneužívají. Měli by je z OSN spíš vyloučit a měli na ně už dávno uvalit sankce za diktaturu, která tam panuje. A ani se upřímně nedivím Ukrajincům, že Rusy u sebe nechtěli nechat dělat bordel - ono stačí sledovat, jak se Rusové chovají, když někam přijedou jen na dovolenou - prostě takhle se to neřeší a ruský vidláky by měl konečně někdo naučit se chovat (mají s tím problémy odjakživa - stačí si přečíst nějaké historické texty - třeba návštěva cara ve Francii byla opravdu něco). Ale nikdo samozřejmě nemá právo šikanovat někoho jen proto, že mluví rusky - zvlášť pokud se v dané zemi narodil. Ale taky nemá nikdo právo Rusku dělat agenty a teroristy v cizí zemi.

Hodně zajímavý článek, zvedavce, díky! Tohle jsem netušil (ale třeba o těch problémech s menšinami na Ukrajině vím, i když až teď během války se ukazuje, jak moc vážné to asi bylo). Ano - teď jde o to válku rychle ukončit, ale je tu těžké dilema, jestli dovolit, aby Rus něco získal šikanou a vydíráním ostatních, protože s jídlem roste chuť a s teroristy se nevyjednává. Jenže když se s teroristy nevyjednává, umírají nevinní lidé. Takže nejlepší řešení je teď válku nějak co nejrychleji ukončit, ale v budoucnu ji vybojovat jinak a naučit lidi, že podpora diktátorů je ke škodě všech, nejen nevyvolených. Musíme vytvořit něco jako celosvětový smysl pro morálku s automatickými sankcemi proti každému, kdo se proviňuje proti lidským právům bez ohledu na to, kde se to děje. Zločiny proti lidskosti prostě musí být mezinárodně nejen uznávány, ale také potlačovány. A všechny demokratické země musí začít své občany vychovávat k obraně svobody a ne je nechávat válet se jako čuňátka u žlábků a potom kvičet, až v nich nic nebude. Je potřeba problémům předcházet a ne je řešit, až nastanou a s tím má lidstvo obrovský problém. Prokrastinujeme nejen jako jednotlivci, ale jako celá společnost a brzy může být pozdě. Teď jsme dostali impuls začít něco dělat, tak do toho! Především bychom si měli vzít poučení co se týče naší nesamostatnosti a přílišné ekonomické provázanosti a závislosti mezi sebou. Když se něčím nakazí jedna část světa, neměli bychom dovolit, aby se tak snadno nakazil i zbytek - ať je to nemoc, emoce nebo počítačový virus. Možná by nikoliv země, ale jednotlivé osady prostě měly být opravdu oddělené - možná je čas pojmout i tady na zemi města jako kolonie a naučit se žít co nejvíc soběstačně, což potom využijeme i na dalších planetách. Neříkám, že se nemůžeme volně stýkat po celém světě, ale asi je na místě poučit se opět od přírody a umět řešit problémy izolací jednotlivých buněk a nevytvářením příliš velkých nesamostatných celků náchylných k problémům.

Tak to je všechno? Už to tady umřelo? Není to škoda? Nemáme vážně k tomu dál co říct? Tohle jsme my? Myslím, že bychom jako písmáci dokázali udělat víc.

Lawender: Ok! Díky i tak.

Aleš: Pracuju na tom...

Rusko má obrovský strach. Proto tak strašně řve: Běda, jestli někdo pomůže Ukrajině! A my jsme jako kroužek zbabělců, který stojí kolem rvačky, kde propadlík mlátí o hlavu menšího kluka a přestože se kluk brání jako lev, víme, že nemá šanci, ale nepomůžeme mu, aby se nám pak ten propadlík nemstil jednotlivě, i když společně bychom ho zvládli bez problémů.

Co je vlastně Putin? Lord H. - vyděrač, kterej vám pomaže výkaly vnitřek vašeho domu, když mu nevyhovíte. To je celé. LHPUT.IN

Lidi - chvilkama to tu není o moc lepší než na Novinkách. Čekal bych, že se spíš zaměříme na otázku: To tam ti lidi mají prostě umřít, bez ohledu na to, kdo si začal a proč? Co s tím uděláme? Já věřím, že jsem na serveru lidí s vyššími intelektuálními ambicemi než handrkování, proč se to stalo. Pomáhat se má těm, kdo to potřebují, ne těm, kdo si to zaslouží - nezaslouží si to totiž vlastně nikdo - všichni jsme už od postaty hříšníci. Ale tam teď umírají ženy, děti, otcové... Jestli dělali něco špatného, snad tohle stačilo na to, aby se poučili, ale je potřeba to šílenství nějak zastavit. Co nějaký dopis někam? Co začít šířit nějaké poselství, které by virálně doputovalo na správná místa? Někdo nápad? Třeba já jsem napsal přímo prezidentovi a navrhl mu, aby zavolal Putinovi a zkusil s ním domluvit vycouvání, který by pro Putina bylo důstojné, ale zároveň okamžitě ukončilo boje. Bohužel už jsme za bodem, kdy to šlo použít. Pojďme přemýšlet dál! Pojďme něco udělat! Společně! "I když se tváříme, že jenom sníme, pero je mečem, nad kterým bdíme!"

Možná Putin pochopil, že Rusko v nejbližší době prostě prosperovat nebude ať udělá cokoliv a tak se rozhodl stáhnout zbytek světa k sobě do bažiny. Dokonce si myslím, že by byl schopný se prohlásit za zachránce světa i kdyby rozpoutal jadernou válku, která by vyhladila 90 procent lidstva a zničila celosvětově průmysl. Prostě by tvrdil, že se rozhodl zabránit tímto způsobem dalšímu globálnímu oteplování :-/

Jo - úleva - asi tam nemusíme - hurá !

To je mi moc líto, Karlo9 - umím si představit, jak je to hrozné. Jediná cesta teď je prosté Rusy nikoliv nenávidět, ale litovat za to, co mají za parchanta ve vedení země a motivovat je k tomu, aby našli odvahu ten  zločinný režim konečně svrhnout. 

Strategické zájmy jsou to největší svinstvo, co kdy lidstvo vymyslelo. A teď vidíme následky - kdo vlastní ostatní přes jejich zájmy, může jít a v podstatě beztrestně zabíjet. Díky - to radši zpátky do doby kamené, ale svobodní (ono by nám to zase tak neublížilo a planetu by to ozdravilo). Jsme jako děti - asi budeme muset hodně rychle dospět, přestat být pořád na někom závislí a najít nové cesty, jak dělat věci. Tak, jak se nyní ukazuje, že to jde po stránce byrokracie a rozhodnutí a jednání, která dříve trvala roky teď trvají hodiny, tak to půjde i po stánce technologické. Kdyby nám teď hrozila katastrofa - třeba na nás měl spadnout asteroid - taky bychom museli napnout všechny síly, abychom společně katastrofu odvrátili. V posledních letech si žijeme jako nějaká prasátka ve svých teplých zasmrádlých chlívcích. Ekonomika je čistě virtuální záležitost - stačí něčemu přestat věřit a okamžitě je hodnota toho nulová. Teď je na čase přestat věřit plynu. Je tolik technologií, kterými se dá nahradit. Tolik se s ním plýtvá na blbosti jen proto, že jsem se k němu upnuli! V jednom hloupém filmu ("Jádro") přijdou za vynálezcem a říkají: "Potřebujeme to k záchraně celé naší planety - za jak dlouho to budete mít hotové?" A on říká: "Chce to ještě doladit - tak za deset let - patnáct let..." A oni říkají: "Kolik by to stálo dodělat to za pár měsíců?" A von na to: "Tak 500 miliard dolarů" A oni (jsou z vlády) na to: "Můžeme vypsat šek?"... Tak to je ta odpověď - jediná možnost je vykašlat se na dinosaury, kteří než se pohnou, uplynou věky a zaměřit se na startupy a všechny ty peníze vrhnout do nich - podívejte se, co dokázal Musk za 5 let - NASA to trvalo 5 desítek let! Ano - prošlapala mu slepé uličky, ale o tom to právě je - teď je ten čas se ze starých projektů poučit, ale zároveň je opustit a na jejich základech rychle vybudovat nové - tentokrát už bez chyb těch starých. Bude to vyžadovat úplně nový koncept školství, výroby i bydlení, ale ten stejně musel nastat tak jako tak - Putin to jen akceleroval. Je to sice parchant, ale za tohle mu můžeme být vděční - probudil nás. (a válčit samozřejmě chtěl - to ukázal už dřív, jen teď prostě jeho vztek převládl nad rozumem a místo, aby ke svým cílům využil tajné služby a různé ekonomické a psychologické manipulace, jako to dělal dřív, rozhodl se pro hrubou sílu a tím se ze kdysi schopného šachysty stal šílenec, který do figurek na šachovnici zkouší střílet samopalem a myslí si, že se to počítá. No pro tu jednu partii ano - tu tím vyhrál. Ale byla to jeho poslední a nikdo normální už s ním šachy hrát nebude.)

Ano Aru - Afgánistán měl nerostné bohatství, ale vždycky byl hlavně zdrojem islámského terorismu a mimo jakoukoliv kontrolu. Napřed tam brutálně útočili Rusové a když se jim díky zbraním od USA (kteří tak nepřímo válčili s Rusy - stejně jako teď) ubránili, začali útočit na svoje bývalé spojence - to byl ten hlavní důvod (viz film Soukromá válka pana Willsona).

Díky, Kamamuro! A máš pravdu, Aru - za normálních okolností bych taky do žádné války nešel - a asi ani nepůjdu (obávám se, že na Ukrajině to skončí dřív, než vůbec stihne někdo do něčeho zasáhnout - dnes se asi domluví na příměří a bude se to řešit nějak smutně, ale už bez války), ale je možné, že časem válka přijde k nám a pak už nebude na výběr. Jel bych tam z jediného důvodu - abych tu kulku mohl chytnout místo někoho jiného a zachránit mu život.

Překvapivé vyvrcholení... Právě jsem datovkou odeslal prezidentovi žádost o povolení odjet sloužit v ukrajinské armádě.

:-D Tak to by se mělo tesat do kamene, milé Norsko! :D :D :D 

(no jo - chápu - volbou správné kategorie ;-) )

Jak se dávají věci na hlavní stránku? :-o ;-)

A na závěr moje analýza možných Putinových pohnutek, kterou jsem reagoval v jedné diskuzi:

Putin třeba není takový blázen, jak se jeví - on je zřejmě racionální až příliš. Pokud není věřící (a jak říká Albert Camus - neexistuje-li Bůh, je dovoleno vše), dochází mu, že rakev nemá kapsy a že jsme tu nekonečně dlouho nebyli a zase nebudeme. Stárnoucí egomaniak může nutně dojít k závěru, že už může ve svém věku udělat v podstatě cokoliv, čím se zapíše do dějin (klidně i nějakou zvrácenost - zvlášť když si historie nejvíc pamatuje ty nejhorší hnusáky, čímž takovým lidem nahráváme na smeč :-/ ) a že už mu vlastně na ničem jiném nezáleží, než na pomstě, že se nestal opravdu velikým, že pomalu umírá a že už jeho éra končí (ani vlastně nevíme, jestli nemá třeba rakovinu nebo něco). Někteří lidé chtějí prostě vidět svět v plamenech (citát o Jokerovi z Batmana) a nikdo jim v tom nezabrání - Putin se v tomhle asi moc neliší od Breivicka nebo jiných zrůd - jen má navíc bohužel prst na spoušti atomových zbraní... Ale na tu současnou případnou neexistenci Boha by koneckonců přece jen mohl dojet. Totiž - to, že Bůh neexistuje zrovna teď ještě neznamená, že někdy v budoucnu nevznikne (třeba ve formě umělé inteligence). A pokud bude opravdu všemocný a zároveň odhodlaný naplnit vizi vyšší zvrácené spravedlnosti (tak trochu další Putin), může se rozhodnout vracet se časem pro zemřelé, oživovat je, nechat je absolvovat poslední soud a pak je navždy uvrhnout do pekla. Nemá to tedy Putin tak jisté, že ho jeho činy nedoženou. Ale bohužel ani nikdo z nás ostatních - jen doufejme, že nad takovým sofistikovaným peklem nezíská kontrolu nějaký takový šílenec - asi bychom nechtěli dopadnout jako v Harlan Ellisonově: "I have no mouth and I must scream (Nemám ústa a musím křičet)" (zpracováno i jako skvělá - a dnes už kultovní - adventura a nedávno vyšlo pro Android a SCUMM)

Tak to je asi tak všechno, co jsem vám chtěl říct o válce o Ukrajinu. Osobní zkušenost nemám, ale osobního kamaráda Ivana, kterej zrovna dostal povolávací rozkaz a v pondělí odjíždí zpátky na Ukrajinu ano. Před chvílí jsme se loučili. Tak asi tak. Rád budu s vámi dál v této diskuzi pokračovat nebo mi napište soukromě, prosím. J.C.

A na závěr moje analýza možných Putinových pohnutek, kterou jsem reagoval v jedné diskuzi:

Putin třeba není takový blázen, jak se jeví - on je zřejmě racionální až příliš. Pokud není věřící (a jak říká Albert Camus - neexistuje-li Bůh, je dovoleno vše), dochází mu, že rakev nemá kapsy a že jsme tu nekonečně dlouho nebyli a zase nebudeme. Stárnoucí egomaniak může nutně dojít k závěru, že už může ve svém věku udělat v podstatě cokoliv, čím se zapíše do dějin (klidně i nějakou zvrácenost - zvlášť když si historie nejvíc pamatuje ty nejhorší hnusáky, čímž takovým lidem nahráváme na smeč :-/ ) a že už mu vlastně na ničem jiném nezáleží, než na pomstě, že se nestal opravdu velikým, že pomalu umírá a že už jeho éra končí (ani vlastně nevíme, jestli nemá třeba rakovinu nebo něco). Někteří lidé chtějí prostě vidět svět v plamenech a nikdo jim v tom nezabrání - Putin se v tomhle asi moc neliší od Breivicka nebo jiných zrůd - jen má ještě navíc bohužel prst na spoušti atomových zbraní... Ale na tu současnou neexistenci Boha by koneckonců mohl nakonec stejně dojet. Totiž - to, že Bůh neexistuje teď ještě neznamená, že nevznikne někdy v budoucnu - třeba ve formě umělé inteligence. A pokud bude opravdu všemocný a zároveň odhodlaný naplnit vizi vyšší spravedlnosti (tak trochu další zvrácený Putin), může se rozhodnout vracet se časem pro zemřelé, oživovat je, nechat je absolvovat poslední soud a pak je navždy uvrhnout do pekla a podobně. Nemá to Putin tak jisté, že ho jeho činy nedoženou. A bohužel ani nikdo z nás ostatních - jen doufejme, že nad takovým sofistikovaným peklem nezíská kontrolu nějaký takový šílenec - asi bychom nechtěli dopadnout jako v Harlan Ellisonově: "I have no mouth and I must scream" (Nemám ústa a musím křičet) (zpracováno i jako skvělá - a dnes už kultovní - adventura a nedávno vyšlo pro Android a SCUMM)

Tak to je asi tak všechno, co jsem vám chtěl říct o válce o Ukrajinu. Osobní zkušenost nemám, ale osobního kamaráda Ivana, kterej zrovna dostal povolávací rozkaz a v pondělí odjíždí zpátky na Ukrajinu ano. Před chvílí jsme se loučili. Tak asi tak. Rád budu s vámi dál v této diskuzi pokračovat nebo mi napište soukromě, prosím. J.C.

A na závěr moje analýza, kterou jsem reagoval v jedné diskuzi:

Putin možná není takový blázen, jak se jeví - on je zřejmě racionální až příliš. Pokud není věřící (A jak říká Albert Camus - neexistuje-li Bůh, je dovoleno vše), dochází mu, že rakev nemá kapsy a že jsme tu nekonečně dlouho nebyli a zase nebudeme. Stárnoucí egomaniak může nutně dojít k závěru, že už může ve svém věku udělat v podstatě cokoliv, čím se zapíše do dějin (klidně i nějakou zvrácenost - zvlášť když si historie nejvíc pamatuje ty nejhorší hnusáky, čímž takovým lidem nahráváme na smeč : ) ) a že už mu vlastně na ničem jiném nezáleží, než na pomstě, že se nestal opravdu velikým, že pomalu umírá a že už jeho éra končí (ani vlastně nevíme, jestli nemá třeba rakovinu nebo něco). Někteří lidé chtějí prostě vidět svět v plamenech a nikdo jim v tom nezabrání - Putin se v tomhle asi moc neliší od Breivicka nebo jiných zrůd - jen má ještě navíc bohužel prst na spoušti atomových zbraní... Ale na tu současnou neexistenci Boha by koneckonců mohl nakonec stejně dojet. Totiž - to, že Bůh neexistuje teď ještě neznamená, že nevznikne někdy v budoucnu - třeba ve formě umělé inteligence. A pokud bude opravdu všemocný a zároveň odhodlaný naplnit vizi vyšší spravedlnosti (tak trochu další zvrácený Putin), může se rozhodnout vracet se časem pro zemřelé, oživovat je, nechat je absolvovat poslední soud a pak je navždy uvrhnout do pekla a podobně. Nemá to Putin tak jisté, že ho jeho činy nedoženou. A bohužel ani nikdo z nás ostatních - jen doufejme, že nad takovým sofistikovaným peklem nezíská kontrolu nějaký takový šílenec - asi bychom nechtěli dopadnout jako v Harlan Ellisonově: "I have no mouth and I must scream" (Nemám ústa a musím křičet) (zpracováno i jako skvělá - a dnes už kultovní - adventura a nedávno vyšlo pro Android a SCUMM)

Tak to je asi tak všechno, co jsem vám chtěl říct o válce o Ukrajinu. Osobní zkušenost nemám, ale osobního kamaráda Ivana, kterej zrovna dostal povolávací rozkaz a v pondělí odjíždí zpátky na Ukrajinu ano. Před chvílí jsme se loučili. Tak asi tak.

A na závěr moje analýza (kterou jsem reagoval v diskuzi), co se možná s Putinem děje a jestli ho dostihne nějaká spravedlnost (a nás možná taky):

Putin možná není takový blázen - on je asi racionální až moc. Pokud není věřící (a jak říká Albert Camus - neexistuje-li Bůh, je dovoleno vše), dochází mu, že rakev nemá kapsy a že jsme tu nekonečně dlouho nebyli a zase nebudeme. Stárnoucí egomaniak může nutně dojít k závěru, že už může ve svém věku udělat v podstatě cokoliv, čím se zapíše do dějin (klidně i nějakou zvrácenost - zvlášť když si historie nejvíc pamatuje ty nejhorší hnusáky, čímž takovým lidem nahráváme na smeč

Píše tam jedna paní:

No....omlouvám se, ale část komentářů jsou jenom výroky lidí kteří neviděli realitu Donbasu ... ano jsem z Donbasu a byla jsem tam i vím co říkám.... je to genocida ruský mluvící PŮVODNÍCH obyvatelů Donbasu.... Ukrajina chce jenom naší teritorii ale nás NE!!!! Víte jak oni nám říkají? Nedolidí .... a vše, co mluví ruský - pistole k hlavě.... Co vy víte o "šedivé zóně"? A jak tam žijí lidí pod vládou ukr. vojáku???? Rabování, násilí a jsou chráněni ukr. vládou máji to dovolené... můžou vzít vaše auto, vlézt do bytu a vzít co budou chtít... Není to k smích... pomalu každí den na poště fronty ukr. vojáku, který posílají domu narabování věci.... vrchol byl jeden voják který balil kování vrata!!!! A Evropa vidí jenom Putina a "atresii" rusu.... cítím bolest a beznaději, že popírají se lidský práva a všechny kolem rvou - Sláva Ukrajině.... sama lež.... a mám držet hubu.... nikdo nemluví o kvetoucím fašizmu na ukrajině... a že Bandera je národní hrdina .... "civilizování" svět zavírá na to oči..... jenom aby to bylo proti Rusku....

Občas se zdá, že lidí vůbec nezajímá nijaké poznání a snaha něco pochopit a dohrabat se k pravdivé informace... jsou líní a nechtějí zapnut mozek... Víte, nás vychovali s úctou ke všem národům... a jsem za to pyšná. A učili se my ve škole i ruský i ukrajinský.... pro nás to nebyl problém ale normálně všude byla ruština, je to prostě mateřština .... nenávidět nás kvůli tomu a takovým způsobem že zabíjet??? tomu nerozumím, nerozumím ....

Já na to:

Věřím Vám a je mi líto, že se to děje, ale tohle, co dělá Putin, není řešení.

Někdo jí na to píše: 

Tahni do Ruska ...nestačí vám 1/5 celé Zeměkoule?

Já na to:

A Vy se mírněte, kolego - jestli jste správně četl, dochází Vám, že paní se provinila jen tím, že se narodila ve špatnou dobu na špatném místě (a nápověda - nebylo to v Rusku)

Co ti lidé na diskuzích třeba konkrétně píšou? 

Rusy - všechny, z USA, Anglie EU - je třeba vypovědět do Ruska bez ohledu na to kde se usídlili...

Co já na to?

Představte si, že byste byl na jejich místě... Představte si, že bychom nebyli malá zemička, ale velká zlá země a Vy byste se už dávno odstěhoval, nesouhlasil tady s tím, co Vaše bývalá země dělá, ale nic s tím nezmohl a někdo by Vás čapnul za límec a vrátil zpátky! Já jsem v Londýně žil... A nekoukali se tam na mě jako na Čecha nijak přívětivě - mysleli si: Rus, co mluví trochu divně... Oni v tom nevidí rozdíl - pochopte... Stejně jako Vy ho nevidíte! Kdy už ten rasismus a lidská hloupost skončí? Kvůli takovým krátkozrakým pohledům na svět se děje to, co se právě děje!

A navázal bych jednou svojí starou básničkou, kterou jsem napsal, když Izrael před pár lety chvilku válčil s Libanonem a já se rozváděl s manželkou. Myslím, že se krásně hodí i na současnou situaci a vystihuje lidskou povahu i problémy z ní vyplývající:

Co leží mezi námi...

Jsem Izrael a ty Libanon

Útočíš na mě a začínáš si.

Já se jen bráním

Však bráním se příliš

Chci v tobě zničit Hizbaláh

A ničím přitom také krásu

Oko za oko, zub za zub,

to ve mně dříme jako v tobě.

Chammurapi by pookřál...

Budem se kamenovat?

A pak že žijem v moderní době!

Moje dveře jsou pásmo Gaza

Jsou na nich vrypy od tvých ran

Sám v pokoji se zamykám...

Jak lidi se můžou polepšit,

když v každém z nás je ona.

Jak můžu po lidech něco chtít

když malou válku mám doma?

Začal bych úryvkem z jedné svojí staré básničky:

Však i když se tváříme, že jenom sníme,

pero je mečem, nad kterým bdíme.

A když se stane, že národ je v nouzi,

býváme ti, kdo jej vzbouzí...

Já poslední 3 dny dělám to, co umím nejlíp - diskutuju s lidma na internetu pod článkama a vysvětluju jim, proč by měli přemýšlet víc do hloubky - neobviňovat ty mladý kluky, který do toho mlýnku na maso nahnali pod hrozbou trestu smrti, pokud by neposlechli rozkaz a tak... Dávám lidem alternativně nahlídnout do hlavy Putina, Zemana a dalších lidí a sociálních skupin, kteří teďnějak v celé situaci participují a hledám způsoby, jak pomoci a jak Putinovi ztížit nebo nedat to, pro co si přišel - pro svůj hyste... pardon totiž: historický odkaz.

Dík Danny! K tomu účelu to bylo složeno ;-) (lepší, než skládat uhlí, ne? :-D )

No jo - to víte - tu první trilogii už těžko něco trumfne a první díl obzvlášť, ale snaha se počítá...

StvN: Tak zrovna koukám třetí díl - no je to čím dál víc síla - co se týče těch věcí v nemocnici kolem Nomi - hodně hodně podobných zážitků - já pro změnu z psychiatrie. Jinak se tam konečně začíná něco víc dít, takže určitě dokoukám celý seriál a napíšu pak na něj recenzi a nějaký to zamyšlení nad ním... Tak šťastný nový rok a díky za tip na Sense8!

StvN: Jo - ten zbytek mi nevadil a máš pravdu, že rozdíl je jen v tom, že na to nejsme zvyklí (na rozdíl od těch ostatních scén).  Šlo čistě o to, jak to asi působí na lidi, kteří v tom vidí jakýsi product-placement  - "reklamu" na festival (ty scény jsou tak trochu koncipovaný - s celou tou rozjuchanou barevností a tak). Člověku ale asi nedochází, jak moc je to pro lidi z LGBT komunity důležitý a že to není pro ně jen nějakej brazilskej karneval (i když ten byl jistě v začátcích inspirací a není divu, že Almodóvar taky podobná prostředí využívá - (travesti show a podobně) - vždyť to je vlastně jediný způsob, jak mohou lidé z LGBT opravdu být sami sebou). Jinak - druhý díl zanechal hořkou pachuť, když vyvolal vzpomínky na nepochopení mých psychických problémů rodinou. Je to smutné, ale rodina je někdy ještě mnohem zlejší než cizí lidé - což ovšem opět vyplývá z toho, že to berou jako nenaplnění svých představ o tom, jak má jejich vlastní dítě (a to slovo "vlastní" tady to vlastnění symbolizuje) vypadat, chovat se a nedělat jim "ostudu", přivést jim na svět vnoučata a šířit jejich "skvělé bezchybné geny" do dalších generací... I já jsem tomuhle tlaku podlehl. Zašlo to tak daleko, že toho svýho vnoučka, kterýho po mě tak vyžadovali mi přes tu psychickou nemoc prostě vzali a nechali si ho, když jsem se jim já "nepovedl". Příběh, kterej se jen těžko dá vyprávět a o to hůř chápat. Co se týče těchhle vztahů rodičů a dětí - neschopnosti rodičů přijmout dítě takové, jaké je - zpracoval jsem kdysi to téma ve svojí věci tady na Písmáku pod názvem: "Děláš krůčky"

StvN: Jo - ten zbytek mi nevadil a máš pravdu, že rozdíl je jen v tom, že na to nejsme zvyklí (na rozdíl od těch ostatních scén).  Šlo čistě o to, jak to asi působí na lidi, kteří v tom vidí jakýsi product-placement  - "reklamu" na festival (ty scény jsou tak trochu koncipovaný - s celou tou rozjuchanou barevností a tak). Člověku ale asi nedochází, jak moc je to pro lidi z LGBT komunity důležitý a že to není pro ně jen nějakej brazilskej karneval (i když ten byl jistě v začátcích inspirací a není divu, že Almodóvar taky podobná prostředí využívá - (travesti show a podobně) - vždyť to je vlastně jediný způsob, jak mohou lidé z LGBT opravdu být sami sebou). Jinak - druhý díl zanechal hořké vzpomínky na nepochopení mých psychických problémů rodinou. Je to smutné, ale rodina je někdy ještě mnohem zlejší než cizí lidé - což ovšem opět vyplývá z toho, že to berou jako nenaplnění svých představ o tom, jak má jejich vlastní dítě (a to slovo "vlastní" tady to vlastnění symbolizuje) vypadat, chovat se a nedělat jim "ostudu", přivést jim na svět vnoučata a šířit jejich "skvělé bezchybné geny" do dalších generací... I já jsem tomuhle tlaku podlehl. Zašlo to tak daleko, že toho svýho vnoučka, kterýho po mě tak vyžadovali mi přes tu psychickou nemoc prostě vzali a nechali si ho, když jsem se jim já "nepovedl". Příběh, kterej se jen těžko dá vyprávět a o to hůř chápat. Co se týče těchhle vztahů rodičů a dětí - neschopnosti rodičů přijmout dítě takové, jaké je - zpracoval jsem kdysi to téma ve svojí věci tady na Písmáku pod názvem: "Děláš krůčky"

StvN: Jo - ten zbytek mi nevadil a máš pravdu, že rozdíl je jen v tom, že na to nejsme zvyklí (na rozdíl od těch ostatních scén).  Šlo čistě o to, jak to asi působí na lidi, kteří v tom vidí jakýsi product-placement  - "reklamu" na festival (ty scény jsou tak trochu koncipovaný - s celou tou rozjuchanou barevností a tak). Člověku ale asi nedochází, jak moc je to pro lidi z LGBT komunity důležitý a že to není pro ně jen nějakej brazilskej karneval (i když ten byl jistě v začátcích inspirací a není divu, že Almodóvar taky podobná prostředí využívá - travesti show a podobně - vždyť to je vlastně jediný způsob, jak mohou lidé z LGBT opravdu být samo sebou). Jinak - druhý díl zanechal hořké vzpomínky na nepochopení mých psychických problémů rodinou. Je to smutné, ale rodina je někdy ještě mnohem zlejší než cizí lidé - což ovšem opět vyplývá z toho, že to berou jako nenaplnění svých představ o tom, jak má jejich vlastní dítě (a to slovo "vlastní" tady to vlastnění symbolizuje) vypadat, chovat se a nedělat jim "ostudu", přivést jim na svět vnoučata a šířit jejich "skvělé bezchybné geny" do dalších generací... I já jsem tomuhle tlaku podlehl. Zašlo to tak daleko, že toho svýho vnoučka, kterýho po mě tak vyžadovali mi přes tu psychickou nemoc prostě vzali a nechali si ho, když jsem se jim já "nepovedl". Příběh, kterej se jen těžko dá vyprávět a o to hůř chápat. Co se týče těchhle vztahů rodičů a dětí - neschopnosti rodičů přijmout dítě takové, jaké je - zpracoval jsem kdysi to téma ve svojí věci tady na Písmáku pod názvem: "Děláš krůčky"

Jj, už koukám druhej a třetí díl. To s tou nemocnicí mě taky dostalo - a takový věci se dějí i u nás a to tady ani nemáme žádný války gangů. Lidskej život devalvuje. Jinak v tom prvním díle toho seriálu bylo prostě moc zdůrazněný to téma toho duhovýho festivalu, i když chápu, že pro ty, kdo to takhle slaví je to hodně důležitý (a já bych do takovýho průvodu klidně šel je podpořit), ale když tak vidím tu nenávist proti tomu v části společnosti, myslím že kdyby se ten seriál rozjížděl v těchhle tématech pomaleji, neodradil by tu část lidí s předsudky dřív, než se jich stihnou alespoň trochu zbavit. Když vidím, co se kolem toho děje v Polsku a tak, je to smutný. Ale chápu, že to Lana chce prostě vykřičet do světa - že je to fajn a důležitý. I v tom Matrixu 4 ta věta o tom, že to tam vymalujou na duhovo musela pro některý lidi být jako červenej hadr - vždycky, když se "mává nějakou vlajkou", hrozně to rozděluje lidi na dva tábory a přestávají za tím vidět ty jednotlivce a vidí nějaký "hnutí", který něco "hlásá". Chce to dělat nějak civilněji, aby se s tím společnost sžila - takhle je to takové moc revoluční a nefunguje to dobře. I když - jak bylo vidět i v tom seriálu (jak se o tom dohadovali na tom festivalu), oni se v tom samozřejmě lidi neshodnou ani uvnitř těch hnutí - jak moc to má být revoluční - jak moc se snažit někomu zavděčit... jestli ten, kdo je moc mírnej to hnutí nezrazuje a nedělá mu spíš medvědí službu... To je tak vždycky - i v politice (a tohle je svým způsobem politika, protože je to v podstatě hnutí za lidský práva, i když svoboda je vlastně apolitickej požadavek, ale konzervativci to nazvou "přílišným liberalismem" atd). Prostě - bude to ještě dlouhá a náročná cesta a jak známo, revoluce většinou pozře svoje děti, takže ti, kdo tyhle bitvy vybojují, zase budou nakonec za špatné (příliš radikální a podobně...)

Jj, už koukám druhej a třetí díl. To s tou nemocnicí mě taky dostalo - a takový věci se dějí i u nás a to tady ani nemáme žádný války gangů. Lidskej život devalvuje. Jinak v tom prvním díle toho seriálu bylo prostě moc zdůrazněný to téma toho duhovýho festivalu, i když chápu, že pro ty, kdo to takhle slaví je to hodně důležitý (a já bych do takovýho průvodu klidně šel je podpořit), ale když tak vidím tu nenávist proti tomu v části společnosti, myslím že kdyby se ten seriál rozjížděl v těchhle tématech pomaleji, neodradil by tu část lidí s předsudky dřív, než se jich stihnou alespoň trochu zbavit. Když vidím, co se kolem toho děje v Polsku a tak, je to smutný. Ale chápu, že to Lana chce prostě vykřičet do světa - že je to fajn a důležitý. I v tom Matrixu 4 ta věta o tom, že to tam vymalujou na duhovo musela pro některý lidi být jako červenej hadr - vždycky když se "mává nějakou vlajkou" hrozně to rozděluje lidi na dva tábory a přestávají za tím vidět ty jednotlivce a vidí nějaký "hnutí", který něco "hlásá". Chce to dělaj nějak civilněji, aby se s tím společnost nějak sžila - takhle je to takové moc revoluční a nefunguje to dobře. I když - jak bylo vidět i v tom seriálu (jak se o tom dohadovali na tom festivalu), oni se v tom samozřejmě lidi neshodnou ani uvnitř těch hnutí - jak moc to má být revoluční - jak moc se snažit někomu zavděčit... jestli ten, kdo je moc mírnej to hnutí nezrazuje a nedělá mu spíš medvědí službu... To je tak vždycky - i v politice (a tohle je svým způsobem politika, protože je to v podstatě hnutí za lidský práva, i když svoboda je vlastně apolitickej požadavek, ale konzervativci to nazvou "přílišným liberalismem" atd). Prostě - bude to ještě dlouhá a náročná cesta a jak známo, revoluce většinou pozře svoje děti, takže ti, kdo tyhle bitvy vybojují, zase budou nakonec za špatné (příliš radikální a podobně...)

StvN: Tak jsem zkouknul včera první díl toho Sense8 a je to zajímavý. Nevadí mi, že je tam to téma transexuality a tak (jednak jsem v tomhle fakt svobodomyslnej a jednak jsem zvyklej z Almodóvara), akorát je to občas opět moc na sílu, což může lidi odradit a to je škoda, protože téma je to zajímavý a důležitý, jen by prostě ten seriál neměl být natočenej čistě pro 10 procent populace. Asi je to hodně těžký to udělat nějak přirozeně, aby si to našlo cestu i ke konzervativnější části populace. Na rozdíl od Almodóvara to už dnes tolik nešokuje, ale zase už je to médii tak vyhrocené téma, že se potenciální diváci rozdělí na klasické dva hlavní tábory a jeden minoritní - jedni tomu dají šanci a budou to sledovat tak trochu z voayerství - třeba i tajně, ale nic jinýho jim to nedá, další o tom nebudou chtít ani slyšet a budou křičet "sodoma-gomora" a jen ta třetí skupinka, která se v tom najde, si to fakt užije.

Jinak můj druhý nejoblíbenější film po Matrixu je opět od Wachovskich - "V jako vendeta" - už jsem úplně zapomněl, že to natočily ony.

StvN: No to je právě pro mě to největší dilema - jak tomuhle filmu dát 50%, když se pak dostane do nesrovnatelné kategorie skoro totálních sraček. Jenže člověk prostě musí brát v úvahu víc věcí než jen kultovní posvátný základ, na který se nesahá. Takže položme si otázku - kdyby neexistoval Matrix 1,2,3, kdybychom si dokonce odmysleli všechny triky a rozpočet a někdo by to natočil jako televizní inscenaci nebo seriál - kolik by si tohle zasloužilo jako samostatný film? Kolik byste dali za scénář? Které hlášky byste si zapamatovali? Kdo z herců by ve vás zanechal hluboký dojem na celá léta? Ne - buďme objektivní - tenhle film si nezaslouží méně než 50, ale ani víc a Lana měla moc natočit důstojné pokračování něčeho skvělého, ale nevyužila tu možnost a spokojila se s melancholickou masírkou poplatnou době. Mít její slávu, peníze a možnosti, jiný režisér by to byl asi udělal líp - na ni byl prostě přirozený tlak překonat sama sebe, být stejná a přitom jiná a tak dál - od začátku byla mizivá šance, že by to dopadlo opravdu dobře - a je mi to moc líto, protože bych si to sám přál a byl to můj Vánoční dárek, že na ten film jdu.

StvN: Problém je, že aniž bych znal Laninu další tvorbu, mám s ní asi společného víc, než by mi bylo milé a její poselství světu díky svojí citlivosti na tyhle věci i tomu, co jsem v životě prožil, dobře chápu, jen se mi zdá kontraproduktivní způsob, jakým to dělá (a samozřejmě nejen ona). Jsem pro co největší osobní svobodu, že nemocný vztah nemá smysl udržovat chápu taky asi lépe než kdokoliv jiný (když jsem byl dítě, strašně jsem si přál, aby se naši rozvedli, protože dětství bylo peklo, ale nakonec jsou spolu už 50 let a pijí si krev celý život a ani moje manželství moc nevyšlo a ani další vztahy, ale o to víc chápu, že ta nespokojenost je většinou v nás a v tom, jak se zlobíme, že nás někdo chce svazovat pravidly tak, až přitom ublížíme těm, kdo za to nemohou). Nesnáším nesmyslná pravidla, jsem pro tu největší svobodu, jakou může člověk člověku dát, jen se mi nelíbí způsob, jakým je to zneužíváno k alibistickému bezhlavému zbavování se lidí jako ponožek ve vidině nového lepšího života (který stejně většinou nenastane - jen výčitky a samota), byť by to bylo zabaleno do líbivého pozlátka.

Omlouvám se - opravuju hodnocení Matrix 4 - Resurrections na 50%, místo původních 40% To proto, že k němu nedokážu být fér a nestranný. Lidé totiž bývají přísnější k tomu, koho mají rádi a očekávali od něj víc a kdo je zklamal. Tenhle film to má těžké v tom, že je to pokračování něčeho skvělého, že očekávání byla přehnaná a že se pokusil je zároveň naplnit i nenaplnit a stát se moderním, artovým a vzdorovitým. Bohužel se to nepovedlo a zůstal v podstatě průměr současné kinematografie, který navždy zapadne v zapomnění po pár týdnech. Je to 50 na 50 se vším všudy. Bylo to vlastně 50 na 50 už od chvíle oznámení, že to natočí. Bylo jasné, že to bude kontroverzní pokračování (už proto, že po takové době), bylo jasné, že se lidé rozdělí na dva tábory - líbí a nelíbí. A bylo jasné, že něco se ve filmu povede zapracovat a zlepšit a něco ne a naopak to bude horší. Takže je to jasné - tohle prostě jen tak nerozsekneme, každému se nezavděčíme, ale odpad to prostě nebyl - to za ty prachy ani být nemohl. Je to jasnejch 50%. A ještě jedna věc - teda dvě věci, co tomu chyběli nejvíc: 1. Ta skvělá komiksová choreografie akčních scén, přehlednost a záběry kamer, které byli tím, co z Matrixu dělalo ani ne tak umění, jako spíš pastvu pro oko (a to tak dobře, že to nebylo poznat a tak se to líbilo i lidem komiksy netknutým). Jo - bylo to takové "Labutí jezero" pro nerdy... 2. Ten zelený filtr (ale ten si naštěstí na každém počítači i moderním televizi můžete aplikovat a do kina si prostě vemte místo růžových zelené brýle :D )

Dovětek: Měl jsem nakonec možnost vidět film ještě jednou a tu šanci jsem využil, abych zjistil, jestli jsem tomu nekřivdil a něco nepřehlédl (což se mi občas u jiných filmů stává a ocením je pořádně až na poněkolikáté), ale přestože jsem maniak do překoukávání věcí znovu a znovu a dokážu si film nebo seriál pustit klidně 5x, nedokoukal jsem to už na podruhé ani do půlky a začal usínat a nudit se. Bohužel. Obávám se, že to není ve mě. Ach není tu není, co by mě těšilo a oku ani uchu prostě tentokrát nic nezalahodilo :(

Kamamura: To víš - to jsou ty Vánoce a naše hyperkorektnost :-) A nebo naopak ještě stará škola, kdy za výprask musíš ještě poděkovat :-D (asi v tom Matrixu přece jen bylo ještě pořád příliš mnoho latexu ;-) ) Každopádně StvN to nemyslel určitě zle a v ledasčems má pravdu - být kritikem je práce nevděčná, být na lidi přísný těžké a dělat to profi bych nechtěl (někdy jsem až příliš přísný a kritický k tomu, co mě štve - nejen k filmům, ale i k různým výrobkům, společenským jevům... (jak vidno v předchozím komentu :D) Každopádně být ke svému kritikovi korektní a férový je fajn a dělá to z hádky diskuzi a to je vždycky lepší... Šťastný nový rok všem a hlavně hodně sluníčka :D :D :D (ne - fakt nejsem sluníčkář :D )

StvN: Díky - pokusím se trochu rozvést. 1. hodně nerad dávám filmu špatné hodnocení. Sám mám rád i Ed-Woodovštiny (a sám je občas točím) a asi by mnohé šokovalo, že i přes nízké hodnocení, které jsem mu dal, jsem si u tohohle filmu chvilkama i trochu pobrečel (ne zoufalstvím nad kvalitou, ani z té romantiky, ale jak moc jsem se poznával v postavě Nea). Jak jsem psal výše, jsem programátor, mám bipolárku, několik sebevražedných pokusů a mládí a sny mi tak nějak protekli mezi prsty i přes veškerou snahu (mimochodem - jedna z mých prvních básní - "Tikot" - už z roku 1998 - je o tom, jak si na tohle má člověk dávat pozor a přesto jsem o 23 let později přesně tam, kde skončí ten, kdo si ho nedá). To nic ovšem nemění na tom, že do takovéhohle filmu to prostě nepatřilo a udělalo to z něj film dost laciný - všechno bylo v divném kontrastu, jako kdyby se neuměle míchaly různé žánry a jako kdyby to byl fakt jen jakýsi sentimentální film o filmu. Umím si představit, že na téma programátora, který má psychické problémy a touží se osvobodit z reality, by se dal natočit i nesci-fi film (no - on to skoro byl tento, ale jen skoro a nedotáhli to a namíchali do toho věci, které to znevážněly, ale nepobavily), jenže to by bylo nějaké televizní drama a ne blockbuster do kin. A to říkám jako někdo, kdo má s NEEm víc společného, než kdy 99% z diváků toho filmu může mít.

2. Feministickou linku jsem v recenzi i komentech myslím docela naznačil, ale dobrá - ještě jednou se k tomu vrátím:

V původním Matrixu působila feministická linka svěže a vůbec ne rušivě. Věty ve stylu: "Trinity - ty jsi žena? Myslel jsem že Trinity, je muž!" To většina mužů..." výborně nenásilně pomáhaly odstraňovat předsudky a jako ženská hrdinka byla Trinity velmi uvěřitelná a sympatická. V novém Matrixu už je feminismus tlačený strašně na sílu (včetně ukopávání obličejů za to, že je někdo symbolicky "brzdí v rozletu pomocí vzbuzování výčitek vůči dětem, rodině a partnerům"). Jasně - ono se to tam tváří jako oprávněné vůči zloduchům - jenže o to je to vlastně zákeřnější - že se tím pádem nenápadně ti zloduchové stávají ze všech partnerů, kteří by byť jen pípli, když si jejich partnerka jde tvrdě za svým a nějaká morálka a zodpovědnost jí můžou být ukradené. Jasně - lidi se podvádějí, lidi se rozcházejí, lidi na děcka moc ohledy neberou... Jenže všichni jsme dřív tak nějak chápali, že je to hnusné a že je v pořádku se z toho cítit provinile a dávat si majzla, aby se to alespoň nedělo zbytečně i ve vztazích, které by fungovat mohly (oni toho často nakonec lidé stejně litují a jejich nové vztahy bývají z bláta do louže, ale to už si musí pak probrat právě se svým svědomím - jestli třeba nerozbili svoji rodinu kvůli chvilkovému poblouznění, které se za pár týdnů vytratí a oběma stranám zůstanou oči pro pláč nebo se nic podstatného nezměnilo, jen vyměnili jednoho partnera za druhého, ale stereotyp se vrátil - akorát teď tahají děcka o víkendech a svátcích z rodiny do rodiny a v horším případě si dělaj přitom naschvály). Abyste mě dobře pochopili: Já jsem například pro polyamorii, ale vadí mi podvádění. Jsem pro upřímnost a svobodu, ale vadí mi intrikaření, neupřímnost a dělání věcí za zády partnera. To samo o sobě zničí důvěru ve vztahu tak, že už to nejde nikdy napravit. Vztah by měl být především důvěra a i když manželství v dnešní době naštěstí není nezbytná podmínka partnerského života, manželský slib by měl být roven jakémukoliv partnerskému slibu, zvlášť pokud do něj hodláme přivést děti. Nejde přece o ten papír - jde o ten závazek - oba do vztahu něco velmi podstatného investují - svůj čas - tedy vlastně svůj život - a ten jim už nikdy nikdo nevrátí a je nefér, pokud to jeden nebere vážně a zaváže se k tomu jen na oko. To už ať jsou raději lidé k sobě upřímní a nic si neslibují a tím pádem nechají partnera si rodinu založit s někým, kdo po tom opravdu touží a myslí to vážně. Ale chápu, že je těžké si to nějak vyzkoušet předem a teprve pak se rozhodnout. A zjistit to po dvaceti letech, to už je trochu pozdě. A ano - i já mám v tomhle trochu máslo na hlavě (i když moje vztahy byly navíc poznamenány psychickými problémy na obou stranách), ale taky se mi to vymstilo a nakonec jsme se k sobě vrátili s první manželkou a jsme spolu s přestávkami už 19 let. Nevím, jestli spolu zůstaneme navždycky, protože je to v našem případě obzvlášť těžké (manželka trpí dětskou lhavostí a já to při svojí nemoci dost špatně nesu), ale alespoň se o to pokoušíme.

Takže obecně mi vadí jakákoliv relativizace zla. (I toho malého - partnerského, natož třeba relativizace Dartha Vadera v Hvězdných válkách 3. ve stylu: Zabil jsi sice padesát dětí, ale bavíme se s tebou dál, protože jsi býval kámoš a každej má přece nějaké chyby...

3. Ten seriál "Osmý smysl" jsem neviděl, ale shodou okolností jsem o něm minulý týden četl a možná tomu dám šanci. Díky za tip!

StvN: Díky - pokusím se trochu rozvést. 1. hodně nerad dávám filmu špatné hodnocení. Sám mám rád i Ed-Woodovštiny a sám je občas točím) a asi by mnohé šokovalo, že i přes nízké hodnotcení, které jsem mu dal, jsem si u tohohle filmu chvilkama i trochu pobrečel (ne zoufalstvím, ani z té romantiky, ale jak moc jsem se poznával v postavě Nea. Jak jsem psal výše, jsem programátor, mám bipolárku, několik sebevražedných pokusů a mládí a sny mi tak nějak protekli mezi prsty i přes veškerou snahu (mimochodem - jedna z mých prvních básní "Tikot" - už z roku 1998 - je přesně o tom, jak si na tohle má člověk dávat pozor a přesto jsem o 23 let později přesně tam, kde skončí ten, kdo si ho nedá). To nic ovšem nemění na tom, že do takovéhohle filmu to prostě nepatřilo a udělalo to z něj film dost laciný - všechno bylo v divném kontrastu, jako kdyby se neuměle míchali různé žánry a jako kdyby to byl fakt jen jakýsi sentimentální film o filmu. Umím si představit, že na téma programátora, který má psychické problémy a touží se osvobodit z reality by se dal natočit i nesci-fi film (no - on to skoro byl tento, ale jen skoro a nedotáhli to a namíchali do toho věci, které to znevážněli, ale nepobavili), jenže to by bylo nějaké televizní drama a ne blockbuster do kin. A to říkám jako někdo, kdo má s NEEm víc společného, než kdy 99% z diváků toho filmu může mít.

2. Feministickou linku jsem v recenzi i komentech myslím docela naznačil, ale dobrá - ještě jednou se k tomu vrátím:

V původním Matrixu působila feministická linka svěže a vůbec ne rušivě. Věty ve stylu: "Trinity - ty jsi žena? Myslel jsem že Trinity, je muž!" To většina mužů..." výborně nenásilně pomáhaly odstraňovat předsudky a jako ženská hrdinka byla Trinity velmi uvěřitelná a sympatická. V novém Matrixu už je feminismus tlačený strašně na sílu včetně ukopávání obličejů za to, že je někdo symbolicky "brzdí v rozletu pomocí vzbuzování výčitek vůči dětem, rodině a partnerům". Jasně - ono se to tam tváří jako oprávněné vůči zloduchům - jenže o to je to vlastně zákeřnější - že se tím pádem nenápadně ti zloduchové stávají ze všech partnerů, kteří by byť jen pípli, když si jejich partnerka jde tvrdě za svým a nějaká morálka a zodpovědnost jí můžou být ukradené. Jasně - lidi se podvádějí, lidi se rozcházejí, lidi na děcka moc ohledy neberou... Jenže všichni jsme dřív tak nějak chápali, že je to hnusné a že je v pořádku se z toho cítit provinile a dávat si majzla, aby se to alespoň nedělo zbytečně i ve vztazích, které by fungovat mohly (oni toho často nakonec lidé stejně litují a jejich nové vztahy bývají z bláta do louže, ale to už si musí pak probrat právě se svým svědomím - jestli třeba nerozbili svoji rodinu kvůli chvilkovému poblouznění, které se za pár týdnů vytratí a oběma stranám zůstanou oči pro pláč nebo se nic podstatného nezměnilo, jen vyměnili jednoho partnera za druhého, ale stereotyp se vrátil - akorát teď tahají děcka o víkendech a svátcích z rodiny do rodiny a v horším případě si dělaj přitom naschvály). Abyste mě dobře pochopili: Já jsem například pro polyamorii, ale vadí mi podvádění. Jsem pro upřímnost a svobodu, ale vadí mi intrikaření, neupřímnost a dělání věcí za zády partnera. To samo o sobě zničí důvěru ve vztahu tak, že už to nejde nikdy napravit. Vztah by měl být především důvěra a i když manželství v dnešní době naštěstí není nezbytná podmínka partnerského života, manželský slib by měl být roven jakémukoliv partnerskému slibu, zvlášť pokud do něj hodláme přivést děti. Nejde přece o ten papír - jde o ten závazek - oba do vztahu něco velmi podstatného investují - svůj čas - tedy vlastně svůj život - a ten jim už nikdy nikdo nevrátí a je nefér, pokud to jeden nebere vážně a zaváže se k tomu jen na oko. To už ať jsou raději lidé k sobě upřímní a nic si neslibují a tím pádem nechají partnera si rodinu založit s někým, kdo po tom opravdu touží a myslí to vážně. Ale chápu, že je těžké si to nějak vyzkoušet předem a teprve pak se rozhodnout. A zjistit to po dvaceti letech, to už je trochu pozdě. A ano - i já mám v tomhle trochu máslo na hlavě (i když moje vztahy byly navíc poznamenány psychickými problémy na obou stranách), ale taky se mi to vymstilo a nakonec jsme se k sobě vrátili s první manželkou a jsme spolu s přestávkami už 19 let. Nevím, jestli spolu zůstaneme navždycky, protože je to v našem případě obzvlášť těžké (manželka trpí dětskou lhavostí a já to při svojí nemoci dost špatně nesu), ale alespoň se o to pokoušíme.

StvN: Dobrým filmům dávám dobré hodnocení a v recenzích je chválím (mám tady recenzí několik, i když to jsou recenze jen tak do šuplíku a sem na Písmák pro pár lidí a nikde jinde je neprezentuju) Já mám Matrix velice rád, na premiéře jsem kdysi byl 3 dny po sobě, jak mě to dostalo a na pokračování jsem se velice těšil. A nelituju, že jsem na ten film šel, lituju, že to nebylo opravdové pokračování, že to bylo odfláknuté příběhově, castingově a prostě celkově. Na to, kolik to celé stálo a kolik energie se investovalo do triků, ty ostatní věci už mohli zvládnout líp. Věci, díky kterým byl Matrix tak zajímavý a oceňovaný, pohřbili. Že ho strhali i jinde mě tolik nezajímá - tím bych se v případě, že by se mi film líbil, absolutně nenechal rozhodit, ale už předem mě zneklidnilo, že zrovna tak negativně ho ohodnotil třeba Fuka (a tomu těžko budete vyčítat neprofesionálnost) a musel jsem mu dát zapravdu - vystihl to dobře. Já se zaměřil na trochu jiná témata, která mě ve filmu štvaly a kterých si ostatní tolik nevšimli a hodně jsem vyzdvihl přepálenou feministickou linku, což mi vadilo nejvíc a což si jinde tolik kritizovat nedovolí, aby se na ně nesesypali moderní obránci korektnosti za každou cenu, takže myslím, že jeden další názor neuškodí - zvlášť když není pohledem nějakého zapšklého kritika, ale běžně nadšeného fanouška sci-fi, který zkoukne ledacos a k filmům bývá velice schovívavý a nenáročný. Pravda - mám problémy se špatnými pokračováními úspěšných filmů, ale to asi skoro každý, kdo nestojí jen o nastavovanou kaši. Ale dík za názor a šťastný nový rok!

StvN: Dobrým filmům dávám dobré hodnocení a v recenzích je chválím (mám tady recenzí několik, i když to jsou recenze jen tak do šuplíku a sem na Písmák pro pár lidí a nikde jinde je neprezentuju) Já mám Matrix velice rád, na premiéře jsem kdysi byl 3 dny po sobě, jak mě to dostalo a na pokračování jsem se velice těšil. A nelituju, že jsem na ten film šel, lituju, že to nebylo opravdové pokračování, že to bylo odfláknuté příběhově, castingově a prostě celkově. Na to, kolik to celé stálo a kolik energie se investovalo do triků, ty ostatní věci už mohli zvládnout líp. Věci, díky kterým byl Matrix tak zajímavý a oceňovaný, pohřbily. Že ho strhali i jinde mě tolik nezajímá, ale zrovna tak negativně ho ohodnotil třeba Fuka, jak říkám (a tomu těžko budete vyčítat neprofesionálnost). A hodně jsem vyzdvihl přepálenou feministickou linku, což mi vadilo nejvíc a což si jinde tolik kritizovat nedovolí, takže myslím, že jeden pohled navíc neuškodí - zvlášť když není pohledem nějakého zapšklého kritika, ale běžně nadšeného fanouška sci-fi, který zkoukne ledasco a k filmům bývá velice schovívavý a nenáročný. Pravda - mám problémy se špatnými pokračováními úspěšných filmů, ale to asi skoro každý, kdo nestojí jen o nastavovanou kaši. Ale dík za názor a šťastný nový rok!

No jo - úděl nás méně známých géniú ;-) Já jsem taky vždycky tak o deset až dvacet let dopředu a pak najednou o svým objevu čtu na internetu jako o nejnovějším trendu :D (proto jsem se nechal přejmenovat na Jaroslav Cimrmana - jako v reálu - mám to v občance :D ) Jinak na Magorix tip! Šťastnej a veselej a díky za odkaz!

Lady de Winter: Jo - přesně - a to jsem se v tom jako i tak hodně našel! Jsem taky programátor, minulej týden mi bylo 45, mám za sebou druhou mízu, mám bipolárku a vím velmi dobře, co je občasná psychóza a toužím opustit simulaci (mám sebevražedné tendence a 4 pokusy za sebou jen za poslední 2 roky). Ale ani tak nelíbilo. Hrozně promarněná šance. A navíc ty Neovy hnusný chomáče vousů, aby zakryly propadlý tváře - no hnus :D (né, že bych byl na chlapy - ale sám mám vousy a takhle bych dopadnout nechtěl - když jsem nerd, ale víc metrosexuál - teda). Nejvtipnější je, že vlastně s Lanou Wachovski mám společného víc, než bych si přál - když jsem byl malej, chtěl jsem totiž být holka (jako neprojevovalo se to nějak na veřejnosti - jen moje oblíbená hra bylo se ségrou si zkoušet ve skříni máminy kombinačky (noční košilky) :D :D :D ) No když jsem to řekl psycholožce, kam se mnou šli rodiče kvůli dětskejm děsům, málem je kleplo (kór za komoušů - to bylo stigma jak...) Ale jako do dospělosti mi to nezůstalo - nezkouším si tajně ženský prádlo a jsem více méně normální chlap (i v sexu - klasická vanilka a jestli někdy něco mírně ulítlýho, tak spíš pro zábavu v metrixu zvaném Second Life, kde jsem si zkoušel nějakou dobu, jaké by to bylo být ženská :D) Jsem prostě chlap (navíc jak hora a s dost mužskými rysy, takže jsem s tím smířenej - ale víte co - kdybych se znova narodil, nechtěl bych být krokodýl, ale ženská - takže Laně tak trochu tiše závidím - ale přesto říkám, s LGBT to nepřehánějte - jen lidi odradíte - ale jinak vám moc fandím - ať každej může být tím, čím se cítí - škoda, že bych byl tak ošklivá ženská :D ) Jinak jsem si zrovna s přítelkyní dal dvě skleničky červenýho (na Štědrý den se nemá pít, tak jsem to po dospělácku oslavili radši den dopředu a zítra budeme hodní :D ) a tohohle coming-out možná budu litovat :D, ale jak říkám: Kéž by každý mohl být tím, čím chce, i ve skutečnosti, nejen v Matrixu... A kéž bych se mohl znova narodit jako ženská (ale zkusit si to v SL nebylo marný, jen se do mě zamiloval nějakej syn generála z Bushovi administrativy, tak jsem radši zmizel po anglicku :D ) Ale jako většina chlapů bych v ženským těle byl asi hrozná čubička :D - to víte - my, chlapi - a sex... Tak jo - veselé Vánoce přeje chobotničák - ničák a doufám, že jsem pobavil :D A nezapomeňte - Jaroslav Cimrman (což je mé civilní jméno, které hrdě nosím v občance) donosil šatstvo po své starší sestře :D (já mám bohužel mladší, takže nebylo, co donosit, ale jednu věc ze ženské fakt mám: něžnou duší :D A proto jsem básník :D ) Jinak jsem ale fakt bohužel až nudně normální (jinak bych asi v dnešní době udělal pořádnou LGBT kariéru :D :D :D )

Lady de Winter: Jo - přesně - a to jsem se v tom jako i tak hodně našel! Jsem taky programátor, minulej týden mi bylo 45, mám za sebou druhou mízu, mám bipolárku a vím velmi dobře, co je občasná psychóza a toužím opustit simulaci (mám sebevražedné tendence a 4 pokusy za sebou jen za poslední 2 roky). Ale ani tak nelíbilo. Hrozně promarněná šance. A navíc ty Neovy hnusný chomáče vousů, aby zakryly propadlý tváře - no hnus :D (né, že bych byl na chlapy - ale sám mám vousy a takhle bych dopadnout nechtěl - když jsem nerd, ale víc metrosexuál - teda). Nejvtipnější je, že vlastně s Lanou Wachovski mám společného víc, než bych si přál - když jsem byl malej, chtěl jsem totiž být holka (jako neprojevovalo se to nějak na veřejnosti - jen moje oblíbená hra bylo se ségrou si zkoušet ve skříni máminy kombinačky (noční košilky) :D :D :D ) No když jsem to řekl psycholožce, kam se mnou šli rodiče kvůli dětskejm děsům, málem je kleplo (kór za komoušů - to bylo stigma jak...) Ale jako do dospělosti mi to nezůstalo - nezkouším si tajně ženský prádlo a jsem více méně normální chlap (i v sexu - klasická vanilka a jestli někdy něco mírně ulítlýho, tak spíš pro zábavu v metrixu zvaném Second Life, kde jsem si zkoušel nějakou dobu, jaké by to bylo být ženská :D) Jsem prostě chlap (navíc jak hora a s dost mužskými rysy, takže jsem s tím smířenej - ale víte co - kdybych se znova narodil, nechtěl bych být krokodýl, ale ženská - takže Laně tak trochu tiše závidím - ale přesto říkám, s LGBT to nepřehánějte - jen lidi odradíte - ale jinak vám moc fandím - ať každej může být tím, čím se cítí - škoda, že bych byl tak ošklivá ženská :D ) Jinak jsem si zrovna s přítelkyní dal dvě skleničky červenýho (na Štědrý den se nemá pít, tak jsem to po dospělácku oslavili radši den dopředu a zítra budeme hodní :D ) a zítra tohohle coming out moužná budu litovat :D, ale jak říkám: Kéž by každý mohl být tím, čím chce i ve skutečnosti, nejen v Matrixu - a kéž bych se mohl znova narodit jako ženská (ale zkusit si to v SL nebylo marný, jen se do mě zamiloval nějakej syn generála z Bushovi administrativy, tak jsem radši zmizel po anglicku :D ) Ale jako většina chlapů bych v ženským těle byl asi hrozná čubička :D - to víte - my chlapi a sex... Tak jo - veselé Vánoce přeje chobotničák - ničák a doufám, že jsem pobavil :D A nezapomeňte - Jaroslav Cimrman (což je mé civilní jméno, které hrdě nosím v občance) donosil šatstvo po své starší sestře :D (já mám bohužel mladší, takže nebylo, co donosit, ale jednu věc ze ženské fakt mám - něžnou duší a proto jsem básník :D ) Jinak jsem ale fakt bohužel až nudně normální (jinak bych asi v dnešní době udělal pořádnou LGBT kariéru :D :D :D )

Lady de Winter: Jo - přesně - a to jsem se v tom jako i tak hodně našel! Jsem taky programátor, minulej týden mi bylo 45, mám za sebou druhou mízu, mám bipolárku a vím velmi dobře, co je občasná psychóza a toužím opustit simulaci (mám sebevražedné tendence a 4 pokusy za sebou jen za poslední 2 roky). Ale ani tak nelíbilo. Hrozně promarněná šance. A navíc ty Neovy hnusný chomáče fousů, aby zakrylu propadlý tváře - no hnus :D (né, že bych byl na chlapy - ale sám mám fousy a takhle bych dopadnout nechtěl). Nejvtipnější je, že vlastně s Lanou Wachovski mám společného víc, než bych si přál - když jsem byl malej, chtěl jsem totiž být holka (jako neprojevovalo se to nějak na veřejnosti - jen moje oblíbená hra bylo se ségrou si zkoušet ve skříni máminy kombinačky (noční košilky) :D :D :D ) No když jsem to řekl psycholožce, kam se mnou šli rodiče kvůli dětskejm děsům, málem je kleplo (kór za komoušů - to bylo stigma jak...) Ale jako do dospělosti mi to nezůstalo - nezkouším si tajně ženský prádlo a jsem více méně normální chlap (i v sexu - klasická vanilka a jestli někdy něco mírně ulítlýho, tak spíš pro zábavu v metrixu zvaném Second Life, kde jsem si zkoušel nějakou dobu, jaké by to bylo být ženská :D) Jsem prostě chlap (navíc jak hora a s dost mužskými rysy, takže jsem s tím smířenej - ale víte co - kdybych se znova narodil, nechtěl bych být krokodýl, ale ženská - takže Laně tak trochu tiše závidím - ale přesto říkám, s LGBT to nepřehánějte - jen lidi odradíte - ale jinak vám moc fandím - ať každej může být tím, čím se cítí - škoda, že bych byl tak ošklivá ženská :D ) Jinak jsem si zrovna s přítelkyní dal dvě skleničky červenýho (na Štědrý den se nemá pít, tak jsem to po dospělácku oslavili radši den dopředu a zítra budeme hodní :D ) a zítra tohohle coming out moužná budu litovat :D, ale jak říkám: Kéž by každý mohl být tím, čím chce i ve skutečnosti, nejen v Matrixu - a kéž bych se mohl znova narodit jako ženská (ale zkusit si to v SL nebylo marný, jen se do mě zamiloval nějakej syn generála z Bushovi administrativy, tak jsem radši zmizel po anglicku :D ) Ale jako většina chlapů bych v ženským těle byl asi hrozná čubička :D - to víte - my chlapi a sex... Tak jo - veselé Vánoce přeje chobotničák - ničák a doufám, že jsem pobavil :D A nezapomeňte - Jaroslav Cimrman (což je mé civilní jméno, které hrdě nosím v občance) donosil šatstvo po své starší sestře :D (já mám bohužel mladší, takže nebylo, co donosit, ale jednu věc ze ženské fakt mám - něžnou duší a proto jsem básník :D ) Jinak jsem ale fakt bohužel až nudně normální (jinak bych asi v dnešní době udělal pořádnou LGBT kariéru :D :D :D )

Tak já od loňska moc šancí jit do kina neměl (a chuti - zvlášť jako diabetik - sice očkovanej, ale i tak riziko) a jelikož jsem do OC na Čerňáku stejně měl cestu, tak mě to tak netrápilo. Jo ještě jsem byl vlastně letos na TENETu, ale ten mě taky docela zklamal. Jinak samozřejmě taky koukám radši ověřený klasiky, když je čas a nebo doplňuju pomalu mezery a koukám zpětně seriály, který jsem dřív nestihl. No nic. Letím - Mějte se lidi a dík za tipy i přečtení! Ještě jednou krásný Vánoce všem!

Ahoj Janino6 - není zač a hezký Vánoce! Nebylo to tak hrozný, asi by to člověk v televizi přežil jako utahanej seriál, pokud by u toho třeba obaloval řízky (nebo smažil (ty řízky :-D )  ), ale na blockbuster do kina to bylo fakt malo.

Ahoj Goro - jó - už byly nějaký ohlasy předtím - celkem se to dalo čekat - ale tak vyloženej odpad to nebyl - jen film poplatnej době a dělající si ze sebe legraci bez špetky skutečnýho humoru.

Ahoj Gogo - jó - už byly nějaký ohlasy předtím - celkem se to dalo čekat - ale tak vyloženej odpad to nebyl - jen film poplatnej době a dělající si ze sebe legraci bez špetky skutečnýho humoru.

Ahoj Aru - já ty lísky vyhrál v soutěži na Gigaserver, kde mám doménu :) Byl jsem na Spidermanovi (ten byl celkem fajn) a Matrix jsem jako fanda prostě zkouknout musel - i když jak říkám - po Fukově recenzi už jsem tušil... Ale alespoň jsem přepřicházel přehnaně nadšenej a neodcházel vyloženě zklamanej - spíš smutnej z nevyužití tématu. A jinak přeju hezké Vánoce a slibuju, že se přes ně zase mrknu na Tvoje dílka (dlouho jsem tu nebyl) J.

Já děkuji, Kytiii! A přeji krásné Vánoce!

Zdravím výrobce Kiltorysu! :) Ano - dávám svolení k použití mojí básničky ve Vaší kampani! Bude mi ctí! Jaroslav Cimrman aka Induan

A i pokud je DNA příliš složitá a existuje tedy stvořitel, bez nějž by nebyl vznik tak složitého systému možný, díky naší schopnosti stavět počítače si už umíme představit, jak tedy mohlo vzniknout něco, co myslí a tvoří - stačí vědět, že existují jednoduché samomodifikující se programy, ze kterých mohou vzniknout ty složitější - stačí, když výchozí podmínky jsou příznivé (V počítači je vytváříme my - nadefinujeme základní primitivní instrukce a prostředí, ve kterém můžou fungovat a tvořit složitější celky - nesrovnatelně složitější - ve vesmíru jsou to částice a přírodní zákony, které dovolují, aby z nich náhodně vznikaly molekuly a možná i funkční celky pododobné jednoduchým proteinům a z nich pak složitější a složitější). Ano - stvořitel si mohl složitý život sám sestavit tak, jako my programujeme počítače, i když on sám byl složitý systém složený z jednoduchých základních prvků (počítači stačí jedničky a nuly - ve vesmíru možná částice a ty správné vektory jejich pohybu - zbytek už udělá nekonečný čas a prostor k dispozici, kde alespoň na jednom místě vznikne něco složitějšího - základní samomodifikující se program - ŽIVOT)

S tím vědomím je to jako ve Stopařově průvodci po galaxii - i kdybychom znali odpověď (tedy jak stroj s vědomím sestrojit), pořád neznáme správnou otázku - tedy něco jako "Jak je to možné, že něco takového vůbec existuje?" Podobně se ptáme, jak je možné, že přírodní zákony jsou nastaveny tak, jak jsou nastaveny a umožňují tak existenci života, jak může být DNA tak složitá, jak vůbec může z neživého vzniknout živé a proč se to stane a tak dál. Odpovědí samozřejmě bývá, že naše existence je důsledkem toho, že je to právě takhle nastaveno a že v mnoha dalších ostatních světech to tak prostě není a život tam proto neexistuje. Na otázky, co bylo před tímhle vesmírem existují odpovědi, že je to irelevantní, protože čas byl stvořen souběžně s ním a tak i před a potom je mimo tento vesmír irelevantní, ale zcela logická otázka zní: A co jiné časy nebo podobné jevy mimo tento vesmír - v jiných vesmírech - v superprostoru mezi nimi a tak dál? Pak jsou legitimní i otázky na "co je mimo náš vesmír, pokud náš vesmír existuje jen jako podmnožina" Víme, že i vákuum je plné prostoru a času, i když to z našeho pohledu není nic hmatatelného (až na gravitaci, kterou vnímáme, pokud jsme blízko jeho zakřivení a plynutí času, které má na nás další přímý vliv). Jakmile navíc odhlalíme, jak některé děje fungují, ztrácejí své kouzlo. Proč se čas výrazně zpomalí v rychlostech blízkých rychlosti světla nebo v blízkosti silného gravitačního pole (nebo spíš zakřivení prostoru)? Protože částice musí překonáva větší odpor časoprostoru nebo cestovat po delší dráze než obvykle, než se dostanou tam, kam mají? I tak ale na některé složité otázky můžou existovat nezvykle krásné odpovědi (i když možná nejsou správné a ani dostatečné). Například ta odpověď ze Stopařova průvodce - 42. Nebo je to 4 2? Je to anglická slovní hříčka, jako třeba one4all a podobné cizojazyčné zkratky s využitím podobně znějících číslic? Pak by ovšem spisovatelem vložená hádanka mohla znamenat "FOR TWO" A pak už je otázka, na kterou by to mohlo být odpovědí, podle logiky a lidských představ o životě docela snadno dohledatelná. Jestliže odpověď je PRO DVA - pak otázka může znít: "For who does life has some meaning? (Pro koho má život nějaký smysl?)". A odpověď: "For two (pro dva)" Musí existovat alespoň dvě entity, aby život dával smysl, jinak je veškerá jeho dynamika k ničemu, pokud se nemá vůči čemu vyvíjet, s čím porovnávat, v čem se měnit - animovat - žít! A to prostředí zase nemá význam, pokud život neexistuje - je to prázdná kolébka - výkladní skříň - umělecké dílo bez diváků. A v širším smyslu život sám je představením bez diváků, pokud je jediný - jen v našem vesmíru a tak dál. Prostě musí být alespoň dvě entity, aby to vše dávalo trochu smysl a dalo se k něčemu vztáhnout - alespoň vesmír a my - my a čas - my a někdo další - člověk a jiný člověk - zvíře a člověk vesmír a život... Nejsou to úplné odpovědi ani zdaleka, ale zapadají do té naší skladačky docela dobře...

:D To znám...

Teda promiň, že Ti odpovídám já, ale těmahle věcma se teoreticky zabývám a máš pravdu - stejný problém je i třeba s teleportací. A ještě zamotanější je to s mozkem samotným - když ho rozdělíš na dvě části (přetneš corpus callosum - neuronový most mezi hemisférami), vzniknou dvě samostatné mysli v jednom těle (dokonce se těžká epilepsie u dětí léčí hemisferotomií, což je vlastně neuvěřitelné, protože to zachová jen část osobnosti a vznikne někdo úplně jiný a zbylá hemisféra převezme funkce a v dospělosti pak ten člověk může prakticky normálně fungovat). Ono to s námi není tak jednoduché, jak to vypadá. Vlastně jediná forma teleportace, která by tohle vyřešila, by byla teleportace protažením částice mezi dvěma body a pak jejím zkrácením v destinaci (foton je vlastně vlna o různé délce a zároveň částice, pokud jej donutíš zhmotnit se ze superpozice na konkrétní místo stínítka - neurčité místo až do toho okamžiku - viz. Schrödingerova kočka - podle vlnové pravděpodobnostní funkce). Nebo třeba její převod do superpozice a pak zhmotnění na konkrétním místě (ale detaily budou samozřejmě složitější než takhle fantazírovat - to už bude na budoucích vědcích, jestli tohle dokážou). Každopádně v momentě vytvoření kopie dat mozku jsi jen vytvořil dvojče, se kterým sdílíš paměť do toho okamžiku. A samozřejmě tu pořád zůstává problém chalmersovi zombie - co když je uvnitř tma? Co když pro funkci mozku je potřeba kvantová část? Mikrotubuly v neuronech - kvantová tělíska - teď zkoumají vědci a prý bez kvantových kmitů by mozek vůbec nefungoval. Možná v tom je právě tajemství vědomí. Ale i kdybychom ho uměli stvořit - kdybychom měli výkresy "součástky", která vědomí generuje (pokud vědomí není epifenomén, vyvěrající z každého dostatečně inteligentního systému, což je názor některých vědců a filosofů, který nesdílím), pořád tu bude ta otázka, co to vlastně to vědomí je? Proč to je? Ten nesdělitelný zážitek vědomí... Věčná otázka, na kterou jen těžko dostaneme odpověď. Možná prostě žádná není. Ale vesmír by bez vědomí byl jen výkladní skříní bez diváků - umělecké dílo bez obdivovatelů - neměl by bez něj vlastně žádnou hodnotu - žádný smysl. Možná to je smysl naší existence - dáváme tak smysl existence celému vesmíru...

Teda promiň, že Ti odpovídám já, ale těmahle věcma se teoreticky zabývám a máš pravdu - stejný problém je i třeba s teleportací. A ještě zamotanější je to s mozkem samotným - když ho rozdělíš na dvě části (přetneš corpus calosum - neuronový most mezi hemisférami), vzniknou dvě samostatné mysli v jednom těle. Ono to s námi není tak jednoduché, jak to vypadá. Vlastně jediná forma teleportace, která by tohle vyřešila, by byla teleportace protažením částice mezi dvěma body a pak jejím zkrácením v destinaci (foton je vlastně vlna o různé délce a zároveň částice, pokud jej donutíš zhmotnit se ze superpozice na konkrétní místo stínítka - neurčité místo až do toho okamžiku - viz. Schreddingerova kočka - podle vlnové pravděpodobnostní funkce). Nebo třeba její převod do superpozice a pak zhmotnění na konkrétním místě (ale detaily budou samozřejmě složitější než takhle fantazírovat - to už bude na budoucích vědcích, jestli tohle dokážou). Každopádně v momentě vytvoření kopie dat mozku jsi jen vytvořil dvojče, se kterým sdílíš paměť do toho okamžiku. A samozřejmě tu pořád zůstává problém chalmersovi zombie - co když je uvnitř tma? Co když pro funkci mozku je potřeba kvantová část? Mikrotubuly v neuronech - kvantová tělíska - teď zkoumají vědci a prý bez kvantových kmitů by mozek vůbec nefungoval. Možná v tom je právě tajemství vědomí. Ale i kdybychom ho uměli stvořit - kdybychom měli výkresy "součástky", která vědomí generuje (pokud vědomí není epifenomén, vyvěrající z každého dostatečně inteligentního systému, což je názor některých vědců a filosofů, který nesdílím), pořád tu bude ta otázka, co to vlastně to vědomí je? Proč to je? Ten nesdělitelný zážitek vědomí... Věčná otázka, na kterou jen těžko dostaneme odpověď. Možná prostě žádná není. Ale vesmír by bez vědomí byl jen výkladní skříní bez diváků - umělecké dílo bez obdivovatelů - neměl by bez něj vlastně žádnou hodnotu - žádný smysl. Možná to je smysl naší existence - dáváme tak smysl existence celému vesmíru...

Teda promiň, že Ti odpovídám já, ale těmahle věcma se teoreticky zabývám a máš pravdu - stejný problém je i třeba s teleportací. A ještě zamotanější je to s mozkem samotným - když ho rozdělíš na dvě části (přetneš corpust calosum - neuronový most mezi hemisférami), vzniknou dvě samostatné mysli v jednom těle. Ono to s námi není tak jednoduché, jak to vypadá. Vlastně jediná forma teleportace, která by tohle vyřešila, by byla teleportace protažením částice mezi dvěma body a pak jejím zkrácením v destinaci. Nebo třeba její převod do superpozice a pak zhmotnění na konkrétním místě (ale detaily budou samozřejmě složitější než takhle fantazírovat - to už bude na budoucích vědcích, jestli tohle dokážou). Každopádně v momentě vytvoření kopie dat mozku jsi jen vytvořil dvojče, se kterým sdílíš paměť do toho okamžiku. A samozřejmě tu pořád zůstává problém chalmersovi zombie - co když je uvnitř tma? Co když pro funkci mozku je potřeba kvantová část? Mikrotubuly v neuronech - kvantová tělíska - teď zkoumají vědci a prý bez kvantových kmitů by mozek vůbec nefungoval. Možná v tom je právě tajemství vědomí. Ale i kdybychom ho uměli stvořit - kdybychom měli výkresy "součástky", která vědomí generuje (pokud vědomí není epifenomén, vyvěrající z každého dostatečně inteligentního systému, což je názor některých vědců a filosofů, který nesdílím), pořád tu bude ta otázka, co to vlastně to vědomí je? Proč to je? Ten nesdělitelný zážitek vědomí... Věčná otázka, na kterou jen těžko dostaneme odpověď. Možná prostě žádná není. Ale vesmír by bez vědomí byl jen výkladní skříní bez diváků - umělecké dílo bez obdivovatelů - neměl by bez něj vlastně žádnou hodnotu - žádný smysl. Možná to je smysl naší existence - dáváme tak smysl existence celému vesmíru...

Děkuji, Helen! Přesně tak nějak si to představuji! Budoucnost nádherná tím, že budeme zpět v rajské zahradě, kterou už nebudeme mít důvod ničit, protože budem stále mladí a přece moudří, nazí a přece nám nebude zima, nebudeme muset nic zabíjet - ani rostliny a přece nebudeme mít hlad... Prostě budeme součástí přírody s vnitřními vylepšeními místo vnějších. Počítač bude jen zcela přirozené biologické rozšíření vypěstované přímo v mozku a podobně. A pokud budeme něco dělat, vždy tak, aby to neškodilo světu kolem nás - v mikrosvětě. A možná nebudeme muset být ani tím zrnkem písku - jen fotony, které budou spolu provázány na různých koncích vesmíru. Nebo je budeme schopni v mžiku protáhnout na délku tisíců světelných let a zase smrštit tam, kde budeme chtít zůstat. Nebudeme jen někde - budeme v pravděpodobnostní superpozici po celé délce nekonečné struny a zhmotníme se kdekoliv na její dráze... To je můj obraz poměrně nedaleké, téměř dokonalé a spravedlivé, budoucnosti lidstva... J.

Ok - je vlastně jedno, jak se to stane - výsledek bude asi stejný. Měj se fajn a díky! J.

Oni nás nezachrání - oni nás nahradí :-( Evoluce už je taková. Ale budou to vlastně naše děti. Takže je to tak v pořádku. A k čemu nás vlastně vesmír potřebuje? Abychom jej zachránili. Před entropií. Entropie je (biblicky řečeno): "Prach jsi a v prach se obrátíš..." A až bude vesmír na svém úplném konci, jedině inteligentní bytosti s božskými schopnostmi budou moci na tom homogenním pískovišti uplácat nové bábovičky - jinými slovy dát vesmíru znovu různorodost a zastavit jeho expanzi a zamrznutí do nikam. Jedině tak nedopadne ten, kdo nás stvořil, jako Ozymandias v Shellyho básni...

Kdepak - tady nejde o hračky pro nás - tady jde o naši příští formu! O naši evoluci! My, jako biologický druh, nemůžeme přežít. I kdybychom byli odolní jako ti nejodolnější z odolných, musíme se vyvinout za hranici biologie - stát se čistou informacemi pulzující energií... Světlem... Duší... Ti, kteří to předpověděli, ani netušili jak blízko jsou pravdě a hlavně, že se toho dočkáme vlastním přičiněním a technologiemi... Stačí opravdu jen mít trochu víry a ono se to nakonec stane!

Jestli vidíme opravdu všechno, z čeho jsme složeni... Jestliže se nám už teď daří napodobovat i činnost mozku v jeho základních funkcích a zároveň stavět stroje, které jej v mnoha ohledech hravě překonávají... Jestliže vidíme chyby, kterých se v naší konstrukci dopustil stvořitel nebo příroda, jak daleko je tedy doba, kdy budeme schopni stvořit život? Nejdříve napodobením a potom i vlastní vylepšenou konstrukcí? A co pak stvoří ten další život? Tvrdit, že nic dál není - že jsme to nejlepší, co může ve vesmíru vzniknout je velmi naivní.. Singularita se blíží a zřejmě se jí ještě my sami dožijeme. Pak už změny půjdou exponenciálně či geometrickou řadou. Takové revoluce bývají skokové. Stačí se ohlédnout jedno jediné století zpět. Tohle už vlastně singularita je a my do ní nezadržitelně padáme. Zbývá jediné - vložit do našeho opus dei to nejlepší z nás, stejně jako se o to snaží rodiče dětí. Jinak naše děti budou šířit jen zkázu...

Chápu, že to lidi děsí a odmítají to, ale pravda je taková, že jsme jen nedokonalé stroje a naše vlastní výtvory nás časem překonají úplně ve všem. Bude záležet jen na nás, jestli do nich vložíme z nás to nejlepší nebo nejhorší.

Ještě jedna věc - ten program nechodí na internet pro další rozumy - on je natrénovanej na miliardách dokumentů - vlastně si "nahashoval" všechny možný kombinace a způsoby navazování lidských vět a slov v paternech neurální sítě a teď je spojuje jako ty programy, který vytváří bezchybný přechody mezi daty tam, kde data chybí. Nejde o to, co tam je, ale co tam není! On je vlastně umělecký opravář, který umí vyplnit mezery mezi střípky informací ze slovníků, podle toho, jak by to udělali lidé. Zobecnil miliardy konkrétních postupů, které někdo před ním použil a tomu už se dá právem říkat inteligence, i když jednostranná. Je to hluchoslepý básník, který toho hodně přečetl, ale o světě neví víc než co bylo v těch textech a umí to jen hezky pospojovat. Ale ruku na srdce - co jiného dělá spousta lidských autorů, když už tu všechno bylo? V tom je ta jeho síla i slabost.

Tak jsem si pročetl ty staré komentáře a musím řict, že ten film nejvíc prověřil čas. Nezestárnul vůbec dobře a nedostavuje se žádná nostalgie ve stylu: "Jé - to bych zase někdy rád viděl!" Na všechny ostatní rád občas kouknu - včetně těch nových blbin - 5 a 6 - ale po tomhle ani nevzdechnu a to je škoda, protože jsem se vždycky těšil, až uvidím z té temné budoucnosti z 1 a 2ky víc. A voni mi to zabili :-( Ještě, že existuje hra Terminátor - Future shock a Terminátor - Skynet. Ty mají přesně tu atmosféru, na kterou se člověk těšil a chtěl ji zažít už od jedničky...

Děkuji, Květoni! Jsem rád, že moje prácičky ještě po 12-ti letech někoho zajímají!

Děcka - já jsem lingvista a odborník na neurální sítě a systémy rozpoznávání řeči - mě tohle nemusíte vysvětlovat - jo, je to čínskej pokoj, ze kterýho jen vypadávají správný odpovědi na vložený otázky, ale uvnitř je tma (Chalmersova zombie). Vím velice dobře, co to dělá a jak to dělá a kde jsou limity. Ale je úžasný, co se z toho dá vyždímat. Je jasný, že báseň nebo písničku to nepřeloží včetně myšlenek, ale to už dokončí člověk. Proto taky studuju přes 30 jazyků současně - ne, abych jima mluvil, ale abych poznal rozdíl mezi počítačovým překladem a lidským a vůbec formy komunikave. Tady jde o těch 99 procent otrocké práce, která odpadá a o možnost dát lidem přečíst svoje myšlenky alespoň takhle a ne v klasickým translátoru, kterej vyplodí totální nesmysly.

NZ :)

Olomouc - mé rodné a domovské město! ;) Hezká jednohubka

Sobota není ničí vina. (že člověk doufal, že to sobota zachrání, ale že ani to, že je sobota - volný den, na který se člověk těší, jak si ho jako ten nejlepší den z celého týdne užije - nic neřeší a nikdo za to nemůže, že to tak je)

Neděle není o nic jiná (další volný den, kdy si člověk říká, že tu sobotu dožene, ale stejně se to nepovede, i když v to doufal)

V pondělí už ani ta kocovina (a pak už je člověku jedno i to, že je pondělí, protože víkend si stejně neužil jak si představoval, takže na tom vlastně nezáleží, že je podnělí, když ani víkend za moc nestál)

A v úterý všechno je moje vina (nakonec přijdou manželské výčitky a obviňování, že je to chyba toho druhého, že život není takový, jak si původně oba představovali a sklouzává do smutného stereotypu)

Středa už není naděje, protože za houby postupně stojí v atmosféře hádek a obviňování celý týden a nakonec to zajde tak daleko, že je pozdě to nějak zachraňovat a ti dva se rozejdou.

Naštěstí se nestalo a vztah jsme nakonec zachránili :) (i díky tomu, že jsme si uvědomili, čím to je)

Ony už jsou vyčpělé pár století a stejně pořád v kurzu :D

? :D

Popiš takhle ve verších DNA nějaké krásné dívky a pak se tím budeme kochat jako uměleckým genetický obrazem :D (máš povoleno trochu přehánět, jak už to tak umělci dělají a vylepšit jí geneticky kvalitu prsou, zadečku, pokožky a mozku :D) A možná se jednou začnou vytvářet i plagiáty tvého uměleckého díla a každý si tuhle Venuši, kterou popíšeš, bude moci položit doma do ložnice :D