Písmák | 04.07.2003 00:00 | K dílu: | razant |
| Tak za takovouhle báseň bych rád dal TIP, jenže: Myslím si, že poměrně neotřelé téma jsi pohřbila špatně zvolenou formou. Jednotlivé metafory jsou samy o sobě dost působivé, ale jejich změtí bez vnitřní souvislosti nejen báseň, ale i jednotlivé obrazy ztratily na působivosti. Ale to je častý nešvar zdejších autorů. Daleko lépe, myslím si, by básni slušel roztroušený rým a trochu volnější tempo. I když chápu možnou obavu, že co dlouhá báseň - to báseň nečtená. (Prokleta buď uspěchaná dobo!) Rozhodně ale patří k básním, které je možno pilovat až do dokonalého tvaru (samozřejmě mám na mysli dokonalost relativní, tzn. autorskou) Pokračuj v psaní a zkus se s poezií trochu mazlit, pochovat ji, čekat na její zašeptání, a ne ji dusit, aby vyplivla hned všechno co v ní vězí.... Tvůj razant | ||
| 20.06.2003 00:00 | K dílu: otcovské rondeau | razant |
| Ten TIP jsem zapomněl, tak teď | ||
| 20.06.2003 00:00 | K dílu: otcovské rondeau | razant |
| Generační rondeau Měli jsme křídla holubic, měli jsme oči srnečků, když mléko z bílých hrnečků jsme pili hltavě tak. Sic znali jsme domov a víc nic už vylezli jsme z kotečků; náš je teď úděl HYBATELŮ! Už léta sliníme ruce si - stádo nečinných blbečků, sami si chystáme léčku; podivné mozkové procesy. Neseme úděl HUBITELŮ! A za Tvoji báseň TIP, hlavně ji dej přečíst dětem... | ||
| 04.07.2003 00:00 | K dílu: | razant |
| pro Endifa: kteří se neštítí brát štíty už chápeš? nemyslím si, že to byla až tak složitá inverze, aby se s ní nedalo vypořádat, poznání bývá někdy prostší, než by si člověk pomyslel... pro Miroslawka: báseň se mi líbí, trochu mi připomíná Nezvalovo poetistické období, ovšem v jakési konkrétnější a "viditelnější" formě. Myslím tím, že jsem si dokázal (a bez vnitřního přemlouvání) představit ten obraz. Zároveň se Ti pomocí roztroušených zvukomalebných - r - (která gradují v 5. řádku) podařilo zahrát na trochu temnější strunu než Nezval, ale ne hloupě, jak bývá u písmáckých vylévačů srdíček zvykem. Jsem rád, že jsou ještě autoři, kteří ví co je básnická figura a umí ji použít. A plně s Tebou souhlasím v tom, že čtenář má být nechán napospas dílu bez jakýchkoliv komentářů a vysvětlivek autora. Krásná literatura má primárně estetickou funkci a kdo se z ní snaží dolovat moudra a podstatu autora je vůl. (pardon, ale jemněji to nešlo) buď i nadále razant....ní | ||
| 18.05.2003 00:00 | K dílu: ... | razant |
| ...Sociální balada o pracujícím rétorikovi Jak se to říká... někdo to jen špitne bez patosu se chodí pro spropitné bez toho... dýžka žít se nedá. Aby kámen kosu... otupil mi! BĚDA!!! Kosa zde symbolizuje jistou břitkost a razanci vyjadřování, která je samozřejmě v běžném konzumě-uspokojovacím styku zbytečná až škodlivá. Algaranna nám nechává básnické polotovary, nebroušné diamanty, což se nenajde nikdo, kdo by pochopil... TIP | ||
| 09.11.2004 00:00 | K dílu: Sudičky | razant |
| Kdybyste věděli, jak se mýlite, nikdy o mně a pro mě nikdo nic tak pěkného nenapsal a jednou přijde den, kdy zůčtujeme spolu, Sidonie (jakkoliv dobře vím, že oplácet se nemá)! | ||
| 18.05.2003 00:00 | K dílu: Dodatek sobe... | razant |
| Chorus - for us! A dál jsem chtěla řict a skoro jsem to řekla že, ať už jsi kde jsi třebas někde v dálce Jednou to bude mezi námi strašně jiskřit Kde jsi? Kam jsi šel? Kdo jsi? Kdesi se sejdeme, kamsi pak půjdeme, kdosi nám požehná... A pak společně jedno tělo, jedna duše... Jako já teď ráda sním My dva rádi BUDEME Vím, že víš, že nejen medvěd… Ale i my, lidé, máme rádi med, jenž jinými je kolem úst nám namazán Ale naučili jsme se neplundrovat, nás dva myslím, neplundrovat sdrce ostatních a trápit jen ta naše... P.S. Nejdřív bych se asi měla zeptat má-li rád med... co kdyby měl??? Opakoval bych se, opět vynikající polotovar, stačí se vcítit, vhlédnout... Teď ale bez TIPU, za vynechanou dietní kritiku. | ||
| 03.11.2002 00:00 | K dílu: | razant |
| 1. Ano 2. Možná, ale s ohledem na... 3. Tak tomuhle se říká... 4. Chtěl bych, víte... 5¨. Jak to souvisí s... Na otázky jsem odpověděl, samozřejmě po dlouhé úvaze nad nimi samotnými, zajímavé je, že otázka nevyslovená je hůře zodpověditelná než vyslovená, protože zatímco, aby člověk pátral pouze po možné odpovědi, pátrá i po možné otázce. Kecyblil by zasloužil Řád za provokaci k myšlení a já mu ho tímto uděluji. Congratulations!!! | ||
| 04.09.2004 00:00 | K dílu: Jak vznikl jeden text | razant |
| Tak s chutí do toho a půl je hotovo... Chtěl bych následovat příkladu srhy a pokusit se objasnit vznik jedné z mých nejkratších básní. Zde je: Láhev Podobna ženě lákáš muže na dno čím prázdnější tím více stoupáš v ceně a nářky s tebou chřadnou Tuto báseň jsem věnoval V. Nezvalovi, jeho poetistickému období, jeho rané tvorbě... Inspirovalo mě hlavně Nezvalovo Mýdlo. Zde srovnání: Mýdlo Jak srdce matky rozpouští mýdlo všechen kal voní jak růže ze zahrádky pění jak láska puká jak žal (pokud jsem báseň úplně věrně nezachoval, tak to omluvte, ale jde zde jen o obsahové a strukturové srovnání, nikoliv o slovíčka) Hledal jsem věc a našel - láhev. Jenže, jak se s ní vypořádat, jak jí dát tu nezvalovskou poezii... Řekl jsem si, že musím uchopit tu láhev nějak netradičně, neuchopit ji jen rozumem a jejím účelem, ale i okem a vzít ji jako symbol... Podobna ženě Láhev má úzké hrdlo a směrem dolů se rozšiřuje, připomíná tedy postavu ženy... lákáš muže na dno Interpretaci nachám taktéž na čtenáři, ale rozhodně je zde jisté napětí mezi - lahví jako lahví a lahví jako ženou, protože všichni pijeme (nezaměřuji se na určení nápoje) čím prázdnější tím více stoupáš v ceně Opět ono napětí, které se mi bohužel vymklo z ruky, zde autor přiznává, že netušil, co všechno mohl verš znamenat, o to byl ovšem radši, když to zjistil opětovným čtením... a nářky s tebou chřadnou Pořád pracuji s motivem srovnání ženy s lahví, přes hledání stejných rysů, stejně jako Nezval ve svém Mýdle. Byl to ovšem jen jeden případ, různé básně tvořím různě, jako možná kdekdo. Jsem však schopen oddělit hodnoty vzniklé různými technikami tvorby, jako možná málokdo. Vím, že něco je chyba přepsat, vím, že něco je nutné přepsat, vím, že něco nemůžu dát na Písmáka, vím, že něco ano. Snad by se na mne Víťa nezlobil. Snad se na mne nebude zlobit srha. | ||
| 04.09.2004 00:00 | K dílu: Prázdniny (úvod) | razant |
| Plíhal by měl z Tebe radost, razant má taky.... TIP Konečně někdo, kdo ví, jak si hrát s jazykem a nesolit jenom své řádky litry slzí, to totiž kdekoho mrzí, pak i za toho, který, na mé Věry, píše jen o svých splínech ve stínech svých pochybností a hostí tak v srdci si parazita, který se chtrák chytá stébla emocí a intelektu v sektu pak topí nářek a zařek se, že bude na svět mrzutý. Mr. Zutý by měl také radost... | ||