Díky za poznámky a omlouvám se za překlepy, vše jsem teď poopravil.

Připomněl jsi mi Seifertovo zamyšlené ze Všech krás světa v duchu..sníh přikryl vše, co jsem měl rád a kudy jsem šel.

Moc hezké zamyšlení.

Moc hezká

S tema nohama je to zajimava otazka,kterou mi ted ve vezi polozila hned Petula.Mel jsem nekolik fotek mola,ale bohuzel zadneho doma.A tak jsem napocital osm nohou.Je dost mozne,ze ma nejaka tykadla ci neco jako skvor na ocase...chce to proste nejakeho chytit:-)

Ta je probolena,ale dobre napsana.

Moc pekna!

S těmi semenáčky, to mi připomíná náš les, který sežral za 3 týdny kůrovec. Už přes rok tam odstraňujeme nejdříve suché stromy, pak větve, pak plevel atp.  a teď máme sázet další stromy. Těch se ale nemám asi šanci dožít, když těm sežraným bylo 120 let:-) Je to taková filosofická manuální práce, které smysl je tak nějak zvláštně v nedohlednu. Ostatně, už ani nevíme, kdo sázel ty sežrané stromy...a tak to asi bude i s těmi mlaďochy, až dorostou.

Díky moc za poznámky. Tu povídku jsem psal proto, že naše děti plánují udělat komiks o jednom památném stromu a chtěly o něm něco znát...je to sepsáno podle pramenů, které jsem různě jsem o tom dubu našel. Narodil jsem se v Košířích, tak se přiznám, že mne to stáří jednoho stromu, který znám celý život, samotného překvapilo.-) Nicméně, je tam krásně vidět, jak se ta historie nemění a neustále opakuje...

Sýkorky teď u nás hnízdí,nádherná

Přečtu Nesmuteční řečíky a Poctu Workerovi

zdroj:

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=525906

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=527055

..jinak šlo o deváté třídy...u druhého stupně prostě obdivuji učitele, kteří vydrží celý život..jsou to s nima zážitky:-)

No Honzo, s tím oznámkováním taháku je škoda, že mne to tehdy nenapadlo:-) Víš ty co, ono by svým způsobem mělo smysl se do něčeho takového pustit, už jen proto, že se s ním dotyčný dal určitou práci. Ten příběh zase sepiš ty, to si rád počtu:-)Jinak s těmi kalhotkami, holky dost často používaly prktický trik, vše dát za rantlík minisukně. Ale to jsou už takové ty školní legrace, na které pak třídy asi po letech vzpomínají a co prostě asi člověk musí nevidět:-) Co se mi ale jednou stalo, že jsem zapisoval docházku do třídnice, sedla si mi na katedru holka a začala si vyhrnovat sukni. Musela být domluvená se třídou, koukali jak veverky, co člověk udělá. Tak jsem stuhnul, pak ji poslal sednout s nějakými takovými slovy sluší Ti to a udělala mi moc velikou radost, že jí došly nervy jako první a sedla si. Byl jsem z toho vtipu tenkrát dost na mrtvici:-)

Díky moc za reakce. Je to příběh ze základní školy, ta naše paní učitelka třídní tak skutečně reagovala. Pak jsem začal učit, nejhezčí zaměstnání, co jsem dělal, jen pak prostě přišly na řadu finanční věci, tak už několikátý rok sedím sám za kompem...co se příběhu týče, přišlo mi nakonec lepší vyměnit se za ženskou postavu:-)

Moc hezky melodická

Bez Zorky budou čtení s prázdnem v duši, byla kouzelná...však se všichni pamatujeme...

Díky moc za reakci...asi před měsícem ta větev uschnula...ale ještě nebyl nikdo, kdo by ji byl uřízl.

Dík moc Goro. No právě ten závěr jsem přepisoval několikrát:-) Tak ještě se nad tím zamyslím:-)

Ahoj, díky moc za milé reakce. Jedná se o skutečný příběh mé třešně:-), pokud se Ti to Goro líbí, za nominaci budu se ví rád a děkuji.

Díky:-)

Ahoj Zdendo, ten Zbornik se jmenuje Martin a Zbora se jmenuje Honza Zboril:-)

Ale jsme kamaradi, takze tak:)

Díky moc:-)

Ahojky, moc dekuji za reakce na nas trochu pubertalni vtipek:-) Vseco opravim.

To je taková příhoda ze života:-) díky moc za poznámku.

Když ona ta Berounka kudy teče, to jí neuteče...možná jsme ten pořad mohli nazvat i "čtení na dně Berounky:-)"

To je pravda, ze ho nema ve vyslovnosti, ale proste hucel :-)

Moc děkuji Lakrove za opravy, vše jsem v textu pozměnil.

Ahoj Papouchu,

ted nevim, co jsem presne provedl, chtel jsem sem jen dat upoutavku na nekolik detskych a literarnich poradu, ktere ted dost peclive s Martinou a dalsimi pripravujeme. Rad sem chodim se divat na akce od ostatnich, co je na tom, ze nekdo neco dela. Do te sekce akci pridavame vzdycky Jindrisske veze a tak a lidi byli alespon radi, ze o tom vedi. Spise mi prijde podivny v teto sekci vest takoveto diskuse..

Martin

nenapadlo mne nad tim takto premyslet, ze by si nekdo s tim mohl vylozit nerovnost...dik moc za cennou poznamku

Ahoj Lakrove, díky moc za obsáhlou odpověď:-) Ten příběh jsem v povídce utnul, pak ovšem dopadl ve skutečnosti tak, že se to nakonec provalilo a byl skutečně pro kamarádovu přítelkyni tehdy dárkem posledním:-)

S tim, ze jim davame vic a vic, bych si tedy K3 dovolil nesouhlasit. Bohuzel spise opak mi prijde, ze je pravdou. Ten pribeh bezdomovcu se ale neda hazet takto do jednoho pytle, jak pises. Na jedne strane tu jsou lide, kteri u metra zebraji drobaky a pritom clovek vidi, ze by mohli pracovat a radi se jen poflakuji - tedy tech mi lito prirozene neni. Pak tu jsou ale jini, ktere jako pana od nas,  potkal rozvod a podobne tezke zivotni situace - s tim spojene deprese atp. Kdyz se clovek pak rozkouka a je spinavy az za usima, pak podle mne stoji za to mu tu ruku podat, aby se mohl vratit k normalnimu zivotu. A nakonec tu jsou lide s ruznym mentalnim postizenim, kterych jsem mezi bezdomovci potkal take nekolik a ti si proste praci v dnesni dobe nedokazi sehnat. Tech je mi lito nejvice, protoze jejich sance se vratit k bydleni jsou zavisle uz na ostatnich.

Diky moc Janino, s Vigan jsem si psal, s ohledem na tema bych tu povidku do te nominace nezarazoval. Ale vazim si te nabidky.

No teda...toto dobre napsat a drzet tomu porad latku, to je dost dobry!

Diky moc za mile reakce. K teto povidce se priznam, ze mam takovy zvlastni vztah a dlouho jsem si nebyl jist, zda ten pribeh mam poustet ven. Nakonec jsem ho sepsal, protoze mi ten clovek dal do zivota hodne a rikal jsem si, ze snad i takto prevzate nekomu tez neco muze prinest. Povidka je psana do hrebicku podle skutecne udalosti. Nechtel jsem toho pana na lavicce kritizovat, to byla byla zbabelost - mit vse a psat o nekom, kdo nema nic, ve zlem. Ale zase nemam moc rad, pokud se lide idealizuji, kazdy jsme original a i kdyz nemame treba zlate blatniky a idealni ve vsem srdce, je v nas nase krasa a jedinecnost.  Nakonec jsem nejvice stinu objevil v sobe a to mi dalo dost zdravou facku.Koho si od te doby neskutecne vazim a obdivuji, to jsou lide, kteri pracuji v tech bezdomoveckych centrech. Volali mi zpet, meli o toho pana na lavicce, i kdyz jej neznali, starost a nabizeli odvoz, az jejich deti pujdou spat. A ted si vemte, nebudme idealiste, s jakou odmenou se asi ve vetsine pripadu potykaji. Ono chtit od lidi, ktere vetsina verejnosti prehlizi, nejake moc velke pohlazeni, to snad ani nejde.Ten pan tu nabidku vzdy odmitl, protoze v tech centrech lze jen prenocovat a pres den musi clovek na ulici. Proste vse musi zamestnanci zamest, vycistit, po te prakticke strance je to nutnost. A ted, kdyz se na ulici objevi 200 zebraku, nikdo nic nevyzebra. Problem je, ze ho ani nikdo nezamestna, protoze proste vypada, jak vypada. Proto ten pan od nas byl radeji venku na sidlisti. Tak se choval slusne, nepil a za vse podekoval, lide mu poranu nosili sem tam svacinu, drobak..proste nechovali se vuci nemu spatne. Pry venku skoncil po rozvodu se zenou, prisel o byt a pak proste na nej padly deprese a uz se to vezlo. Vice o jeho pribehu ale nevim a prislo mi trapne z nej tahat neco, co je jeho.

Určitě Aleši, akorát programy jsou vytištěné..na web přidat pořad ale není problém. Kdyžtak jej prosím pošli emailem na denpoezie@gmail.com

Psáno skutečně za rosy:-) dík:-)

Každý ročník nese podtitul, řezaná poezie je to letos proto, že má výročí Jiří Kolář, který řezal ty své koláže, pak měl Hrabal rád řezané pivo a je též výročí 1. světové války, kde se řezal každý:-)

To téma není povínné, je to spíše motivace ke společným nápadům pro jednotlivé aktéry.

Dik:-)  Proste jen sem sypu, co ctu doma svistum pred spanim..a kdyz byly tuhle ty bourky, hnedka se mne Fanda ptal na ty blesky...:-)

Holubi opraveni, diky:-)

Je to pohadka z knizky pohadek, kterou davam doma pro deti do kupy, Zofka je Svestkounka a Bradac Jablkoun - strasidelka, ktera pecuji o ovocne stromy.

V poho, to se mi deje taky..obzvlaste kdyz neco sroubuju a tak, tak si kecam pro sebe porad, jak to mam udelat:-)

Diky za reakci..kam pani zmizela, to jsem se nikdy nedozvedel...po te pani zbyl statni byt a ten zustal radu let opusteny, pac kazdy, kdo znal jeho historii, se tam proste nechtel nastehovat:-)

Tak to mohlo být dobrý překvápko:-)))) díky.-)

Proč ne:-) a byl´s Vaude v nějakém zajímavém dalekém kraji?

díky:-)

počítám s tím:-)

Diky za poznamky...je to proste takova nostalgie na veci, ktere nikdy nemohou byt cernobile..

Ahoj Lakrove, moc dekuji za cenne poznamky..Martin