Autor P_A_V_E

P_A_V_E_L

Aleš Pavel Dostál

81 11 63 0

Napsat zprávu

Oblíbení autoři: Jaroslav Foglar, Karel May, Josef Janšta a další.
Vztah k literatuře: ?DALEKÁŤ CESTA MÁ, MARNÉ VOLÁNÍ.? Chtěl bych psát. Vím o čem, ale nevím jak. Nedokáži slovy přesně vyjádřit to, co cítím, co je tam uvnitř mne, jaký skutečně jsem. Ale jde to vůbec? Na papír vypsat všechnu tu radost, bolest, štěstí, smutek, lásku, prázdnotu - to vše je tam uvnitř mne a vyvolává nejistotu. Proč ale? Všechny ty radosti i strasti pozdního, či snad předčasného dospívání. Jsem natolik jednoduchá a průzračná osobnost, až se stávám osobností velmi složitou a sám se v sobě nevyznám. Jednoduchost a přímost není vždy jednoduchá a přímá. Sám sebe pomalu poznávám díky náhodným reakcím mého okolí na mou osobu a mé chování. Avšak toto poznání ve mně vyvolává další velikou nejistotu, co se týče střetu mé osobnosti s vnějším okolím. Pozoruji sám sebe a své okolí a shledávám, že jsem jiný. Jistě je více takových, kteří jsou ?jiní?, ale já - já jsem sám. Těžko popsat, co se ve mně odehrává, já to sám nevím. Je to obrovská pestrá směs pocitů, ve kterých se nevyznám, a které ve mně čas od času vybuchují s mocnou silou erupcí na Slunci. Rozhárané neklidné nitro mladého romantika. Kolik je v mé osobě dílčích osobností, a která z nich převládá? Ještě jsem nenalezl své místo ve společnosti, nenalezl sám sebe. Je ve mně muž, který se musí rozhodovat a být za svá rozhodnutí odpovědný, muž, který má své sny, touhy a cíle. Ale je ve mně i malé, hravé, bojácné a stydlivé dítě, trochu naivní, ale s čistým štítem, mluvící přímo - co na srdci, to na jazyku, protože nezná lež a není poznamenané zlobou tohoto světa. Je ve mně radost i žal, spokojenost i utrpení, je ve mně život i smrt. Zoufalství, radost, zmatení, bláznivé štěstí, bolest planoucí lásky - to je duše romantika. Kdo jsem a kudy a kam vede má cesta?
Město: Brno
Povolání: student
Věk: 46
Registrace: 30. 11. -0001
Naposledy: 01. 08. 2006

06.11.2003 00:00	K dílu: K narozeninám	P_A_V_E_L
Zivago: Báseň není o narozeninách, ale k narozeninám. Jen pár veršů, které byly součástí dárku; pár slov pro potěchu duše :o)
10.12.2003 00:00	K dílu: Sen	P_A_V_E_L
Komu? Máš pravdu - ten člověk není a nebude jmenován, i když jde o reálnou osobu. Ta "pointa" není o tom, říct kdo, ale o tom, že láska má mnoho podob a ne vždy může být naplněna.
09.04.2003 00:00	K dílu: Hledání	P_A_V_E_L
Někdy přemíra snahy "nalézt" nám zužuje obzor rozhledu a nedává nalézti to, po čem toužíme. Myslím si, že je co hledat - jen se nesmíme příliš upnout na hledání samotné. Někdy přichází věci, po kterých toužíme a my si jich ani nevšimneme, protože to už zkrátka ani nečekáme. Někdy se zastavit a jen tak "volně dýchat" není rozhodně na škodu. A kdo hledá? Myslím, že každý z nás něco hledá - a určitě jednou najde. :-)
17.03.2003 00:00	K dílu: Dvě duše	P_A_V_E_L
Ten konec ... rychlé zachycení myšlenky ... snesl by menší úpravu. Také souhlasím s Navždy_Tvůj - ten začátek je tichým, hlubokým citem - velmi intimní a některé prvky mi pak dále nesedí - ovšem možná je to záměr, jehož smysl mi zůstal utajen. Osobně zastávám názor, že spojíli se dva lidé láskou, doprovázenou intimním spojením dvou těl, nelze se již zcela rozdělit a odloučit. Celkově se mi báseň líbí a doufám, že není poslední. :o)
04.12.2002 00:00	K dílu: Můj sen	P_A_V_E_L
Tak z tohoto textu je mi smutno. Co k tomu dodat - necítím se povolán ku kritice, ale takovéto texty opravdu ani zdaleka neodpovídají mé představě poezie a lidskému vyjadřování vůbec.
18.12.2002 00:00	K dílu: Vítr a slza	P_A_V_E_L
Milý bráško, co k tomu dodat ... Znám vícero Tvých básní (a doufám, že se tu ještě mnohé časem objeví) a vždy nad nimi žasnu a tiše závidím (v dobrém smyslu toho slova). Mohu jen říct - piš dál a poděl se prosím s námi o střípky Tvého vnitřního světa, o střípky Tvého srdce.
17.12.2002 00:00	K dílu: Nevyřčené otázky	P_A_V_E_L
Podle data soudím, že sem již delší dobu nikdo nezavítal a Quoniam sem již zřejmě taktéž nepřijde, ale nedá mi to a na jeho hodnocení musím reagovat. Poznámka o poezii je dle mého názoru zcestná a moc by mne zajímala Quoniamova definice básně a poezie vůbec. Lidé sice poezii dávají nějaké ustálené tvary, ale to nejsou její hranice! Vše, co jde ze srdce, z duše a je slovy zachyceno, to vše je poezie, to vše jsou básně! A prvoplánová evangelizace bez hloubky? Mám dojem, že dotyčný "kritik" báseň snad vůbec nečetl a pokud mluví o pokoře, pak z jeho textu soudím, že sám nepobral moc tolerance. Můj osobní názor na tuto báseň je velmi kladný. Shrnuje náhled jednoho člověka (a nejen jeho) na okolní svět a zamýšlí se nad důležitými a denními otázkami lidského bytí. Každý z nás hledá, každý má právo hledat a dělit se s ostatními lidmi o svá poznání či tápání. Cit, myšlení a schopnost komunikace z nás dělá lidské tvory - na to bychom neměli zapomínat!
23.01.2004 00:00	K dílu: Šťastnější	P_A_V_E_L
Ahoj Vree, přesto, že si sám nepřipouštím fakt stárnutí (ať už tato skutečnost přináší cokoliv) a chovám se dál jako kluk či lépe řečeno malý kluk, musím souhlasit s myšlenkou této dozajista zajímavé úvahy, která, jak vidno, otevírá řadu otázek. Máš hodně co říct a tak prosím piš dál.
18.01.2004 00:00	K dílu: SMS	P_A_V_E_L
SMS - jedna z nočních SMSek, které občas posílám přátelům.
18.01.2004 00:00	K dílu: Boj	P_A_V_E_L
Na Elyninu otázku zde bylo krásně odpovězeno. V té době, kdy jsem tuto báseň psal, jsem dospěl na konec svých sil a přestal bojovat s tím, kým jsem a co cítím. Také jsem věděl, že má láska nemůže být naplněna, ale nechtěl jsem se k ní postavit zády. Láska je úžasná, plná šťastných okamžiků i chvilí bolesti. Modlil jsem se a Bůh mé úpěnlivé volání vyslyšel a cit milostné lásky se proměnil v přátelství, které má pro mne nesmírnou cenu a kterého si hluboce vážím.
18.01.2004 00:00	K dílu: Noční čas	P_A_V_E_L
To: navzdory_čtenářům Nepíši zvláštní díla, ale pocity svého srdce. Nejsem "profesionální básník", ale básník své duše, který zachytává slova z ní tryskající. To: adrift Mé básně jsou snem, o nenaplněné skutečnosti. Mé prožívání lásky je trochu jiné, než aby se dalo říct, že jsem zakusil zklamané lásky. Můj cit je utopen v prázdnotě nenaplněné touhy.