Slzy jsou kapky deště za zavřenými víčky
Dýkami myšlenek bodá mě stesk v ránu otevřenou. To strach mění kapky, odvahy lesk, v ocel zakalenou. Cítím rytmus kapek, krvavých ran. Do spánků srdce buší.
Jak získat nesmrtelnost
Plný zlosti, plný hněvu
já k smrti zašel na návštěvu.
Nechutí se celá třese,
mě prý nikdy nedotkne se.
Nesnáším...
Nesnáším.
Temné stavy depresí
Věčné váhání, z prohry strach
Slepé uličky, mrtvý smích
Kapka nadějě
Kapka rosy
Nový den přináší
Starý stůl, nově prostřený
Trilky kosí
Melancholie večera
Den se končí. Slunce krvácí.
Do moře kane jeho krev.
Obzor plane.
Loďka života
Člověk je jako loďka malá
Houpající se na vlnách
Jako koník po moři cválá
Jen z neznáma má strach
Sám?
Sám.
Samota, závoj zapomnění.
Pochyby, zmatek, pláč a vztek.
Střípky naděje, kruté snění.
Předmaturitní
Za chvíli mě čeká zkouška maturitní
Nervozita na mě pomalu dopadá
Rodiče mi říkaj:“Hlavně nevylítni. “
Ať mi všichni vlezou na záda
Řeka jménem čas
Když ráno podíváš se do zrcadla,
na hlavě nezbyl ani vlas.
Sotva se člověk chopí pádla,
už proud ho strhne
Mraveneček
Mraveneček
Leze mraveneček, leze po kameni
Kámen konce nemá, už je unavený
Kámen konce nemá, lesklý je a hladký