Písmák gfdgd
Nic než přítomnost,
a všude sposta zlomů,
zdráhá měminulost,
zas jednou chce se mi domů.
Noční můza
Proč nemiluji lidi kolem sebe
a proč nahá duše mne studí,
proč je mi stále špatně z Tebe,
proč bohatí se chovají jako chudí.
Nejen noční hudba
Struna se chvěje,
tón její hladí,
píseň svou pěje,
kouzlem svým svádí.
Malá noční fantazie
I zdi mluví,
svůj příběh mi před spaním vypráví.
Když zavřu oči ,
mámysl se světem prohání
Umírám
V rádiu smutná písnička,
na tváři poslední slzička.
Oči skleněné.
Duše nevnímá.
Slza
Slza jí stéká po tváři,
srdce jí bolí a křičí,
proč jen věřila lháři,
který jí teď srdce ničí,
Tot´ můj stereotyp..
Smutno je a smutno bývá,
když se večer připozdívá.
Sama do postýlky ulehám,
nikoho tu nehledám.
Po setmění..
Tělo bezvládné v postýlce leží.
Sen nocí tichounce běží,
pak dýchne Ti na víčka,
když dohoří sluneční svíčka.
Zimní pohádka
Padá sníh a zase taje,
zima něžnou hudbu hraje.
Obloha bílá chýlí se k spánku,
čas obrací další stránku.
Že by horečka?
Třesu se celá,
pot stéká mi z těla.
Když oči otevřu,
na svět zanevřu.