TŘINÁCTKA
Když jsem tě viděla poprvé
Myslela jsem si něco o bláznovi
Když jsem tě viděla podruhé
Byla jsem už blázen já, kdo ví.
ŠAMANOVI
Ještě nedávno tu byly jiný
Slova, jako ranní pavučiny
Ale jak vadnou květiny a úsměvy lžou
Už zbývá jen ohlídnout se za sebou
JARNÍ
A když tají poslední zbytky sněhu
Když se voda budí a vzdaluje se břehu
Když vítr nese zprávu, že bude líp
Když i skály i stromy začínají žít
Z PROVENCE
Západ ztěžkl vůní levanduleCo je jen láska a co už hřích.
Zas trochu omládla a brečela od minule
A vídává cizí ženskou vkalužích
Západ je těžký a voní jako moře
TO VŠECHNO VYPADALO Z KAPES ANDĚLA
To všechno vypadalo zkapes anděla,
Jenž spatřil tu bídu na zemi
Lásky plný polibek
Ve tvaru tvých úst
DNES UŽ VÍM ...
Dnes už vím, co jsem tenkrát měla říct
Kdy zahalit si tvář, kdy pravdu trochu svlíct
Všeptající trávě se sluncem nad sebou
Už slzy tak nepálí, polibky minulosti nezebou