Čas neexistuje

Zavřu oči, na chvíliMožná usnu,, probudím se TY jsi tam stáleVzbudila by jsi mě, kdyby jsi chtěla odejít. ProsímU silnice míjím dva lidi, co si povidajínajdu je tam i při cestě zpět:-) čas neexistuje.

Tvé oči - dvě ryby

Tvé oči, dvě ryby někam plavou tvé oči, dvě ryby se do moře dostanou
Jsou Sargasová moře, Ostrov dvou Marií tvé oči, dvě ryby se v té dálce rozpijí
Tvé oči, dvě moře

Radost nad znovunalezeným

Myslel jsem že už nic není, že vymazáno - - a ona ještě trocha - - -někde. - trocha radosti. tak přece, a já už se bál.

Pokoj

Stín se pomalu šinul bytem. Jako každý den se přeléval z chodby do pokoje, od psacího stolu ke stěně a pak až ke dveřím od ložnice. Přes žaluzie nebylo skoro vidět ven, spíše se dalo jen tušit, domýšlet si postavy a pohyby lidí, listů stromů a dálnici. Táhla se jako velká kalná řeka, po které pluly auta.

Blahovost

Bylo zatmeni mesice a ja mel potemnelou dusi Tak nikdy jsem jeste domu nespechal snad te tam jeste uvidim, snad jen kousicek tebe smutna, studena tma mesic ted zmizel uplne (z nebe )
(a sede nebe zebe)

Pro ni

Byla jsi krásná a svobodná
tvá touha - tolik toho vidět
celé dny jezdit savanou a troubit na slony
večer nacpat se cukrovím

Mrtvej brouk

Mrtvej brouku pohni tělem
zahyb nohou jednou druhou čtvrtou šestou
otočím tě na záda.
pohni se (pohl se. )

Nedělní večeře

Tenhle nůž je příliš dlouhý, mohl by mi propíchnout srdce. Ale něčím tě přece musím moci zabít. Co se stane s mými dětmi, kdyby…. Kdybych tě zabil .

Apokryf

Josefe, špitla, já ti musím něco říct. Josef se k ní naklonil blíž, takovou ji neznal. Chtěl ji políbit ale v jejích očích bylo najednou něco strašně dospělého, takové hrozně unavené oči. Josefe, já čekám dítě.

Ráno a Nebe

Trhám provázky tvých snůa šeptám ti Nebe. Potají tě svlékám,ty se však jen otočíša nahá spíš dál. Takznovu začínám tu hrua snad už posté,proplétám se,tím krásným, rozespalým tělem. Alekdyž dotknu seúst,ty se probudíš.

Promiň

Nerozumím ti

Díval jsem se na tebe a myslel, že už spíš,
ale ty sis četla knížku.
Co je to za divný svět,
když už ani tohle nepoznám.

Pro piloty

Vznešenì se vznášel mezi nebem a nebem,
polykal dálku a honilpoštolky,
létal si na znaka vyhrál závod s bouøkou,
blbnul s andìly a strkal hlavu do mrakù,