Dva kocourci
Dva kocourci uličníci,
hraji si s míčem na ulicici.
Hrají si tam na cestě.
Ale ouha, auto jede.
Déšť
Obloha pláče a kousek dál Slunce vykouzlilo duhu
Tak jasné barvy mají jen křehká křídla motýlí
Země se koupe nahá a nezná pocit studu
Déšť smyje prach a květy usmějí se na chvíli .
Rozloučení se starou láskou...
Miláčku chtěla jsem Ti říct.
Ale k čemu by má slova ještě byla.
Radostný úsměv dávno už nezdobí mou líc
Teď už jen poslední slza se v očích skryla
Žena:-)
z Edenu pro hřích vyhoštěna byla
Však kolik smutku za ty věky (jen žena ve svých očích skryla)
A přesto muži pořád znova - k novému hříchu je příčinou.
Setkání
Stál uprostřed rozkvetlého řepkového pole.
Osamělý.
A za ním jen modrá obloha.
Bylo mi smutno, On, o tolik starší než já, nejspíš tu byl i dříve, než se narodila má matka.