Písmák Slýcháš
Vím, že někdy slýcháš hudbu
a jsou to tóny, které jiní neslyší
hladí tě a líbá
sladce konejší
Očima se
Povíme si. povíme si někdy, proč lhaní nebolí. když pro dotek by zemřel světa slovo ztrhlo by teď nebeVždyť Ty chceš měa já zas Tebetak proč teď oba mlčíme. jen kámen rozbil by tu chvílikdy v tváři tichobouře v srdcíchočima se zavážeme na věčnost.
Srdce
Klenuté oblouky srdečního svalusvírají životpůjčený od andělůpíšeš mi slovavěty mi píšešnebeskou poštouneviděnýv pohádcesrdce, básníkusrdce je životem
smrtelníků.
POuliční lampa
Pohrává si s myšlenkou probudit ji k životu bez sloves bezpečně oranžově tlumená palčivě rozsvícená do tvých kroků mých i očí oslněných za sklem začarovaná okem noci zdá se být protančíme paprskem kam až nám dovolí.
MLHA
Ustlala se mlha jemným pohlazením vznášela se ulpívajíc na stéblech trávyté podzimní stačilo pár kroků zrůžověla a černé prsty jabloní obalila závojem jablonítěch u cesty až k nebi ve chvilce nezapomenutelný obraz obraz
ten dnešní.
Milenci
Pod hladinou těsně pod povrchem pohlazení našlo slepou uličku poznáš, že je pozdě nezčeřit hladinu bez dechu se nedá žít nádech přinese nám smrt.
Léto
Je vedro obilí práší se po poli ve vlasech zamotáš malíček ze slámy usteleš pro mláďata koroptví jseš opálená, hladíš se po tváři s úsměvem počítáš čas a mhouříš oči proti slunci víš, že to skončí léto až uzraje, spadne a zapadá sněhem prohřáté tělo ti napoví,
že miluješ.
fixa
v rytmu fixyžijupro dnešek, pro tebesama nezávislá, nenávistná k výčitkámv rytmu fixy skáčutělem v davu prořezávám světla reflektorůdivíš sesmíchy padámpošlapanástírám z čela pot a špínuv tomhle vírunezjistíškdo jemi vhodrytmus velíduní v srdciuteč z cely
věznění tvých prázdnotvlasy skrz tě rozčesávámv dusném dýmu téhle sortynásleduji voláníco fixa píše kytarou.
Prosba
v pravdě zrozen prosil trpce matku: vidouc v dálky tušíš, že jsem skončil pohoď moje tělo po mé smrti do popela toho ohně, který ohřál tvoji večeři pohoď tělo bez rozpaků nesouc svoji bolest a upustíš ji s ním až obalí se šedým prachem k nepoznání pak pohleď v bělmo toho oka, které vidouc již jen tam a nikdy zpátky, Ti za tvou lásku díky pošle po tom větru, který trhal kusy masa cestou sem a nezachycen odnese Mě pryč.
Svítání
Horká hladká slupka rudého bramboru ze skla utavil se kapot pění v plameni prstýnky žáru, líbání slinou popálí ústa až krví se promění vzkypělé křišťály po kraji tančící odtéká potokem žilná voda žíznivec utonul pohledem do pekla kde slunce se zrodilo .
Já
Na betonu se opalovala,Slunce jí líbalo záda a kočka hřála u nohou kameny trčely z betonu bohužel povědět nemohu, jak vrnělavítr jí sklouzával po vlasech zlatě ji hladily na čeleza ušima vlnily se roztomiletužkou si čmárala na papír myslím si, že psala básničku pro něho o tom sluníčku, co ji tak pálilo.
Zahlcena
Dnes svítí jiskry na skleplakalo se v chladnuna okenní tabulkupozlatit tu chvílikdy věříš v zázrak světelpozlatit a neposkvrnitmámení a ryzostjasnozřivost ohňůrozsetých jen drobně, obnažených zcelazahlcena krásnempro zářící slzyv nemyslitelném okouzlení.
Světlonoš Vánoc
Světlonošem Vánoc býta zvonkem cinkat stříbrněvonět časemrozumětzpěvu vloček za sklembez hlásky vzduchem prolétatv plameni svíci pochopitnezměrnou něhou uchopitsrdce v napětíprohřátou dlaní proskočitprobublat čajem lipovýmodkud jsem,to vám nepovímv přání se s nocí proměním.
Skořápka
Svlékla jsem se a ona tu teď ležíkolébá se dechemskořápkatéměř celázjizvená jen mírněpojď a houpej se v mé skořápcedávej pozor na její křehkosta dávej pozor na můj pláč Co vylíhlo se ze skořápky. Kde běhá malé kuřátko.
Vánoční
Do ticha šeptámpo větru posílámvyznání, rozhřešenítřesoucí se duše suchými rty špitám světunehledě Bohu do očíprosím o odpuštěnív tom tichém čase vánočnímutrpení pod větvemi stromkudětskou bolest z nepochopeníprožívám dnes znovučekám až mi pošle znameníbez dechu a čekajícíprosím plamen bílých svícíať mě pošle k Bohu blížať mně Boha ukážeNEVĚŘÍM
Sladký život
Dárky zdob minulých
kamarádky neznámých jmen
šašek voblečku spuntíky
a růže z pouti
Zamčeno, odemčeno
Stojíš za zavřenými dveřmi,ťukáš a nikdo neotvírátak ještě jednou, věř miposlední, co umírá je víraVenku je zima, uvnitř teplopřed dveřmi tma, za nimi světlofouká tu vítr, hvězdy hasnouty však máš cíl a cestu jasnouKlika je chladná, dveře pevnézamčeno stále v noci, ve dne.
Tóny
SEDÍM TU A CHCI SI ZPÍVAT
ROZEZNÍT SE ZVUKEM NITERNÝM
VYZPÍVAT TO HROZNÉ VŠE, CO VÍM
A SNAD TÍM SE OSVOBODIT
doběhl ji
Vystřízlivělahledící do nocitře si zmrzlé tvářejde za nímlčkynestřízlivýona tiše pláčezáří si oba do očíbarevností výčitekstačil by jen doteka vše by bylovroucně mlčíspolu a věrnějeden jako druhádoběhl jipůjdou spát
Sedmihlasně
Sedmihlasně prosíšblíží se vzdálenostní propad do pekelposíláš mi vítrjenže ten já chytit neumíma nemůžu ti ho vrátitposíláš mi páruzamlženou věčnostospale se choulícív chomáčcích svítání dne příštíhosedmihlasné volánítrochu mocvždyť mám jen jednu dušia uši dvětak schovej sedm prosebdo sedmi krásných dnía dej mi je teď všechnya osobně
Láhev
V láhvi s vodoubudeme se topit navzájema neodpustíme si ani kapičkuv ústechv láhvi s vodoubudeme zápasit o přízeň svoumy dva navzájema nevzájem si neodpustímea až nás jednou omrzíchladné stěny láhveodplujeme každý svým směremoba navzájem
a to nás promění
Letící
Letící, neslyšnáa celá z peřítrhaná větrembez kostí,svaly chybí jínedoufajícímalátně hebkápod tíhou sílyv chomáček změněnáklouzápod kůži věřícíchbezvěrců dobré vůlei tvoji
Smrt
Slunce se třpytí v dáli
vítr nám ruce láme
tam kde jsme včera stáli
tam dneska umíráme
Žena a muž
Je tu noc bourání zdízbytečné přísahysrdce víže to bylo poprvéa naposledynemilovanostkoncentrovaný děs z okamžiku příštíhonemůžeš mít zlostani radostplno krvehlavně uvnitřtam kde prvebyls ty a teď jen nic my jsme užžena a mužale nic víc
Kamarádka a já
Kamarádka a fén
snaha o vyžehlenou dokonalost
když jdeme spolu na pizzu
nemám lístek
Být
Klid a stabilitaticho, banalitani pohyb, ni pocitjak myšlenky se zmocnit. ztrnulé rtynecítit šatyneběžet, nestátnehořet, nepláta život míjí nássekundu po sekundě krást-je zbytečné, když netečnéje JEDINEČNÉ
Vítr
Vítr se probudilzabloudil mezi prádlemkteré jsi dala uschnout na slunceztrácí se v rukávech roztrhanostia odřených kolenlíbá malé knoflíčky opraných košiltančí s nimi a svádí jetoužíš po létáníale bojíš se to vyslovitnahlasa tak jen sleduješ ten vítrkterý právě opustiltvé prádlo
Kamínek
Otevři dlaňdám ti kamínekpro dobrou věcnebude smutekbolest zahynenebude ty a jábojíš sevím že už dávno nehledámenežiju a srdce tluče pod tíhoukamenného vztahuvezmi si ten kámena nech mě jít
Ztrácení
Moc mě mrzíščekámodcházíšspěchám za teboutma a rosaráno nemáš rádtma a lítostzmenšuji sehrdostneexistujeneumím žít bez láskyneumím žítbez tebe
Hrajeme
Figurka udělala krok vzadřežeš se do rukousklo nestudíteď nezahnali tě do kouta černou dámouvědělimoc dobře věděliže černou nemáš rádtak jim to vyčítejnení tvoje vinaže neumíš hrátšach mat.
Dítě
Maličké dítě si zapomnělo hrátje mu smutnoa svět se točí točí nejde spátstavím si malý z písku hradbez oken bez vstupních vratubíhá čas a písek studípod dětskou šíjí a hlavičkouzabíjím nudu dětskou písničkoua děcko pláčetam kde se rodí nová stvořenítam kde se písek v hrady měnísedím teď sama s hrozným tušenímže se to dítě v trosku změní
Dýcháš a spíš
Dýcháš a spíšzhasínám-teď smíšvšak spíš snít chce se námdýcháš a spíštvá ruka je vzdálenánechceš jít blížtak sama bdím schoulenádobrou noc.
Umřel svět
včera večer zemřel světzamrkalpolkla spadl do nitra pekelných útrobdnes ráno se probouzíšnepoznáš všakže od teďžijeme v pekleosleply očizmlkla tvá ústasvět se dál točíjen duše je pustáďábel nás válív pekelném prachuumřeme všichnipod tíhou-svého strachu
Smutná
sedím u okna s motýlími křídlyrozplývám se v nočním vzduchunikdo se to nedovínepoví mi pohádku na dobrou nocnení moje mámaukusuju z temnoty a černím si tímtělouletět by chtělokdyby smělotu možnost kdyby měloteče mi po zádechvina a žalobavina a hlasitá výčitkaani v noci nemlčínemůžu jinakškoda jenže nemám pravá křídlamožná bych nemusela tak tvrdě spadnoutna betonovou zem
Vražda
střípky se rozletělynechci je počítat-je pozdě si vyčítatpřirozenostkřídlo je utrženosvíjí se v křečistřídavě zataženoslova slova řečimráčky se převalujíčokoláda roztékáoči už nežalujítělo se převlékásvětlem se odívámvlasy jsou nahésplývají se Sluncemvraždou a vrahem
Modlitba
Modlím seBůh mi poslal andělastydím sejá přece umřít nechtělato nebyla krevjen potok životaco nevešel se do mých žilrozvodněná duše červené barvyto nebyly slzyjá nepláčunikdyjen se často topím v moříchuvězněných pod víčky mých očíjá umřít nechtělaale když už jsi přiletělvem mě s sebou anděli