Písmák | 30.05.2003 00:00 | K dílu: Píseň o Popelce | Corkyn |
| Nemám rád pohádky, které ve mně probouzejí patos. A nemám ani rád příběh "americké", ušlápnuté a čekající Popelky. Takže opravdu nevím, proč jsem si tuhle básničku přečetl třikrát po sobě a proč se mi tolik líbí. Asi proto, že mě na začátku vcucla, krásně a jakoby samozřejmě vykreslila v hlavě příběh i se všemi pocity, a když mě na konci vyplivla, zjistil jsem, ze jsem vlastně zase na začátku. Nádherně napsané... | ||