Tak dlouho
Ani jsme si nevšimli, že se něco stalo
(střepy se netříští o náves ani voda neteče)
ale už se ucho utrhlo
(džbán tiše suše stojí vkomoře)
V šerém bílu
křehnou nám city
kdysi tak pružné
spojujem dlaně k ochraně
chováš mě chovám tě
Co můžeš čekat
Co můžeš čekat
- však i hvězdy chladnou
děti stárnou a trvalky vadnou
co můžeš čekat
Botky touhy
Zamlčeli jsme několik výkřiků
a co hůř i vzdechů
Zapomněli jsme se poprvé políbit
a někdy milovat
Řeči
Navrací se mi
odkud asi
tvář tělo ruce vlasy
Řeči nikam odnikud
Tráva
A ta tráva ta tráva
snad že je pravá
víc šedá než zelená
po dešti v blátě zašlapaná
Otvírací hodiny
Zposledka ve mně jak v diáři záznam hledáš
Paprsky chvil založené listy dnů
Zítřek nic neví
je zavřenej dům
Póly
V příběhu dokola padá tma
Polární noc když odkloněno
Polární zář když miluješ
Dnes vidím tě.